lot
Infrastruktura Stavebnictví Železnice Zprávy

Obrazem: Fantova budova znovu zazáří i uvnitř, bude lépe propojena s nástupišti a podchody

Fantova budova po rekonstrukci, vizualizace. Autor: Atelier M1 architekti
Správa železnic má plány, jak v secesní památce znovu vzkřísit pasažérský, kulturní a pracovní ruch.

Správa železnic (SŽ) hodlá v příštích měsících přejít do další fáze velké rekonstrukce Fantovy budovy na pražském hlavním nádraží. Ještě před koncem roku vypíše první tendr na obnovu interiéru velkých sálů. Cílem je maximálně přiblížit největší secesní památku českých zemí původní podobě a zároveň v ní znovu vzkřísit pasažérský, kulturní a pracovní ruch.

Význam budovy upadl v roce 1977, kdy byla otevřena nová odbavovací hala nádraží směrem do Vrchlického sadů. Další využití historické budovy komplikuje i její sevření mezi magistrálu a kolejiště, což chce Správa železnic vyřešit lepším napojením na podchody pod nástupišti; sází přitom mimo jiné na prodloužení severního podchodu na Žižkov, které se právě staví.

„Plánuje se zajištění dostatečného propojení budovy s novou odbavovací halou a podchody, kde bude potřeba doplnit několik vertikálních propojení, tedy schodišť i výtahů,“ uvedla mluvčí SŽ Radka Pistoriusová. Rekonstrukce vnitřku se uskuteční ve dvou etapách. První etapa bude zahrnovat kulturní sály. „Tam jsme zvolili řešení vhodné k doplnění nabídky služeb na hlavním nádraží, které zcela chybějí,“ doplnila mluvčí. Jde především o sloupový sál a velkou halu. V prvním vznikne coworkingový prostor a business lounge. Hala pak bude sloužit konferencím a společenským akcím. Fantova kavárna umístěná ve středové části bude doplněna o další nabídku občerstvení. V jižní části budovy nad jižním podchodem vznikne čekárna kombinovaná s kavárnou. „Chceme myslet i na maminky s dětmi a vytvořit zajímavé prostory, kam by mohly společně zamířit,“ doplnil ředitel Stavební správy západ SŽ Petr Hofhanzl.

Při pohledu směrem do kolejiště se v pravé části budovy nachází kulturní sál, který vznikl v letech 1948 až 1950 přestropením původního velkolepého příjezdového vestibulu. K tomuto zásahu došlo ještě před výstavbou nové odbavovací haly, protože byly stávající prostory zaměstnancům železnice příliš těsné. Horizontální rozdělení sálu zmizí.

Nalevo od vestibulu jsou sály restaurací. Blíže je sál restaurace 1. a 2. třídy, od sálu čekárny a restaurace 3. třídy se odlišuje velkým volným prostorem původně bohatě zdobeným květinovými motivy a maskami. Sálu čekárny a restauraci 3. třídy dominují čtyři mohutné bohatě zdobené žulové sloupy nesoucí valenou klenbu ve výšce 11 metrů.

Fantova budova byla vystavěná v letech 1901 až 1909, je 217 metrů dlouhá a 28 metrů široká, sestává z pěti samostatných částí. Sídlí zde Drážní úřad, naopak Správa železnic ji jako své budoucí sídlo zavrhla a postěhuje se nejspíš na Smíchovské nádraží. Od loňského června se opravuje fasáda a střecha Fantovy budovy, definitivně by se měla zbavit lešení do konce roku.

Sály hlavního nádraží v Praze

Pojďte se podívat na sály ve Fantově budově! Historická budova pražského hlavního nádraží prochází rekonstrukcí fasád a střech, na kterou navážeme rekonstrukcí interiérů. :)Kulturní sál – vznikl v letech 1948-1950 přestropením původního velkolepého příjezdového vestibulu. Při pohledu směrem do kolejiště se nachází na pravé straně budovy. K tomuto zásahu došlo ještě před výstavbou nové odbavovací haly, protože byly stávající prostory zaměstnancům železnice příliš těsné.Sály restaurací jsou nalevo od vestibulu. Blíže je sál restaurace 1. a 2. třídy, od sálu čekárny a restaurace 3. třídy se odlišuje velkým volným prostorem původně bohatě zdobeným florálními motivy a maskami. Sálu čekárny a restaurace 3. třídy dominují čtyři mohutné bohatě zdobené žulové sloupy nesoucí valenou klenbu ve výšce 11 metrů.

Posted by Správa železnic, státní organizace on Tuesday, May 5, 2020

40 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
MlB

Hlavní nádraží je strašný paradox. Mix krásné architektury, celkem moderního železničního uzlu a zároveň jedna z nejvyšších koncentrací všemožného lidského odpadu v ČR. Tam je potřeba začít, aspoň trochu upravit podmínky. Odstranit „park“, který stejně žádným parkem není, je to obyčejné doupě feťáků, zlodějů a bezdomovců. Vstup do prostor nádraží podmínit zakoupením jízdenky některého z dopravců/IDS, příp. nějakým symbolickým poplatkem, z jehož výnosů se může financovat posílení dohledu security/MP. Bohužel pokud chceme tohle místo zcivilizovat, „po dobrém“ to fakt nepůjde.

michalspina

fakt lituju lidi, jejichž jediným receptem na všechno je represe. to místo „zcivilizuje“ hlavně tramvaj.

michalspina

opravdu budou v kavárně pragotrony? a funkční? vlastně bych to uvítal, může se z toho stát podobná „ikona“ jako z tramvají T3 🙂

Vlastimil Kocurek

Správný čas budou ukazovat 2x denně, tedy funkční 🙂

medved

Ten Pragotron na obrazku 3 je super. Zrejme architekti ze studia M1 misto aby se sli na nadrazi aspon podivat tak jen vytahli ze skrine 30 let stare vizualizace a trochu je oprasili.

Bob

Oprasit je hezké slovo. Okrajově zprasit?

Vlastimil Kocurek

Na mne ta budova působí stresově, ponuře, je to muzeum, ne nádraží. Fantův pomník, který se mu ale vůbec nepovedl. Budova zásadně není secesní, ale je to totální eklektika, kde už chybí jen pyramida. Fanta zřejmě , když viděl, jak ponuré to je, začal to oživovat množstvím secesních prvků, jinak budova je mix klasicismu (technické vznešeno s důrazem ohromit veřejnost monumentalitou). Secese je jiná, chce potěšit svou křehkou krásou. Takže v podstatě jde o pozdní klasicismus smíchaný se vším jiným, s čím se kdy v životě setkal. Něco jako když pejsek a kočička pekli dort, a byly jim z toho… Číst vice »

Vlastimil Kocurek

Oblast hlavního nádraží zůstává (s výjimkou cestujících) no-go zóno pro Pražany, je to místo feťáků, zlodějů, podsvětí, a bezdomovců (vlastně oni mají domov na hl. nádraží). Špína, borde, nebezpečné místo a táhne se to 70 let, ale pražským radním to nevadí, jako by se jich to netýkalo, stejně zpustošený Karlák, Václavák. Je to no-go zóna i pro Městskou policii.
Cizinec, než aby šel obdivovat bizarní nápady Fanty, raději se tomu místu úplně vyhne, cestou mu nabídnou kradené hodinky :):)

Bifidus

Ta budova je mrtvá, proto na vás působí tak depresivně.

Urban Transport Lover

ty vizualizace jsou příšerné – je na nich vidět, že se to dělá tak, aby to stálo zatraceně málo peněz na úkor kvality a pohledové estetiky… Na druhou stranu rozumím všem nadšencům v tom, že i tohle je bohužel mnohem lepší než současný zanedbaný stav.. No a co se týká toho prostoru před podchodem jen z cihel/dlaždic v designu režné cihly – je to příšernost okoukaná v Anglii, severním Německu apod. , která nijak nesouvisí s naší oblastí střední Evropy. Jako příslušník porevoluční generace (bylo mi 6 když to vypuklo) a člověk co byl na mnoha nádražích v mnoha zemích… Číst vice »

Lech Malý

Co je na režné cihle špatně? Co třeba Kotěrovo muzeum v Hradci, Gočárovy mlýny v Pardubicích? Řepovo nádraží tamtéž? Nic? Zkuste dát pro začátek do gůglu ‚česká individualistická moderna v architektuře‘, když píšete, jak moc jste toho viděl.

Vlastimil Kocurek

Nesmíte brát dějiny architektury, jak něco přesně daného, většinou je nepíší ani ti nejlepší experti, a je to vždy hodně subjektivní. A už vůbec k tomu není možné použít Google. Třeba já mám literaturu, která se prakticky dnes vůbec nedá sehnat, musel byste se tím doopravdy hodně zabývat.
Cihla je typické pro architektonické směry, které na území Česka vůbec nepronikly, nebo jen málo a působí zde cize. (Arts and Crafts – Francie a USA), jinak např. severní Německo.

Urban Transport Lover

Díky za podporu – přesně o tomhle píšu v tom komentu.
To by ale museli mínusáři zapojit mozek a zvednout zadek jinym směrem než lopata – hospoda – postel….

Jiří Kocurek

A Červený kostel na Čáře (Česká v Brně) je co? Ve Zlíně jste byl, vy kniho, která se nedá sehnat?

Vlastimil Kocurek

To jsou zbytečné invektivy. Českobratrský ev.chr. v Joštově ulici (tedy poblíž konce České) patří k určitému počtu evang. kotelů v ČR, ale ten počet není nijak významný do té míry, že by utvářel vzhled naší krajiny či měst Jen z pohledu na Joštovu ulici vidíte, že tento cihlový objekt ej mezi pětinásobně velkými budovami, které mají jinou fasádu a podobně v celém okolí. Tak ano Zlín je krásný, je tam použitá cihla, ale celé to město, se naprosto odlišuje od všeho ostatního v ČR, či -li působí cize, = výjimečně, nezaměnitelně.

Marian Kechlibar

Režná cihla nesouvisí se střední Evropou? Byl jste někdy v Ostravě?

Vlastimil Kocurek

Dokonce jsem tam i pár let bydlel. Tady jde o to, co převažuje. Jestliže v Bostonu, či Straslundu cihla převažuje, v Ostravě je sice cihla k vidění na mnoha stavbách, ale i ty stejně tvoří 2% tamní architektury, třeba: Evangelický Kristův kostel, Fifejdy, a jistě byste to doplnil ještě množstvím staveb z cihel v Ostravě, ale nejdůležitější katolické kostely, radnice, hlavní nám,. pěší zóna, cihly postrádají. Víte do Ostravy se to celkem hodí např. proto, že evangelický kostel je zařazený do vysoké uliční frontě, a je mimořádně zdařilý. Nechci tady rozebírat technické stavy z cihel, důl Anselm, jatka, etc. Ale… Číst vice »

Urban Transport Lover

Ostrava a Ostravsko je architektonicky ovlivněná stylem typickým pro celé Slezsko – cihlové kostely typické pro dnešní jižní Polsko a obecně industriální architekturou v dnešním českém i polském Slezsku – ta hranice tam několik set let nebyla – definitivně byla nakreslená kolem roku 1920 protože tehdy tudy vedla jediná železnice směrem na Slovensko – logiscky tedy toto území po kterém vedla bylo pro čerstvě vzniklou ČSR strategicky důležité a byla o něj několikadenní válka – díky tom s námi Polsko po celou dobu do 2. války nekamarádilo, naši chlapci toho zpátky zabrali mnohem víc – až za Skoczów směrem na… Číst vice »

Vlastimil Kocurek

No, je slezská Ostrava, a tak to jen vystřelím nějaké číslo 3/4 – 4/5 je moravská Ostrava, město bylo tak bohaté, že se současně stavěla velká čtvrt secesní, Rotschid stavěl i dvojdomky z cihel, stavěli tam architekti z Prahy, Vratislavi, Německa, Itálie, či-li klasicismus, funkcionalismus a končí to tzv. sorelou v Porubě. Ostrava ten vliv Slezska přerostla.

Urban Transport Lover

Sorela v Porubě je ale už poválečná socialistická architektura – jel jsem se na to přes celo republiku podívat a musím uznat že je to opravdu hezká dobová architektura, která si zaslouží zvýšenou péči a památkovou ochranu – jako reprezentanta toho nejlepšího ze své doby. Ty velmi masivní zdobené bytové domy jsou opravdu impozantní – udělalo to na mě dojem!
Stejně tak vedlejší Havířov a také Ostrov v Karlovarském kraji

Vlastimil Kocurek

Souhlas, to je jen další prvek, který tam ještě chyběl, je to jako vstup do metra v Bostonu.

Honza

„Chceme myslet i na maminky s dětmi a vytvořit zajímavé prostory, kam by mohly společně zamířit.“
A plánuje se něco i pro tatínky s dětmi?

Bob

A to ještě zapomněli na dědečky, babičky, tetičky, strýčky, pěstouny, chůvy a chůváky atd.

Vlastimil Kocurek

Žijeme v ženském světě, to jste ještě nepochopil, takže volné prostory se pronajmou aerobiku, lakovně nehtů, poradnámjak být krásná, ……….. solárku, ….a různým koučkám.

Martin V.

Pro tatínky s dětmi jsou tam především koleje s mašinkama. Aspoň já to tak cítím. 🙂

Vlastimil Kocurek

Přesně.

Bob

Jo tak coworkingový prostor a buzinec lounge – tak to bude určitě very kůl, když je to v ingliš hantýrce.

Vlastimil Kocurek

Souhlas. No je to fakt směšné, a ono to tam navíc ani nebude, prostě některým lidem to straší v hlavě, to je dnes normální. To je oblbování lidí. nic více.
,

Zdeněk

To prznění češtiny je už doslova obludné. A co plaza? Oni tam nebudou mít žádného plaza, jako např. na Novodvorské? Jak se mohou obejít na hl.n. bez plaza? 🙂

Pavel Q

Ten velký znak ČSR tam již je, nebo to je lidová tvořivost? Poněkud se míjí se záměrem přiblížit podobu době vzniku.

Bob

Tak samozřejmě, že pokud by cílem bylo vytvořit kulisu filmu z roku 1909, tak by to byla chyba ,ale jinak si myslím, že není třeba za každou cenu likvidovat výzdobu, která byla dotvořena řekněme deset let po zprovoznění té budovy.

Vlastimil Kocurek

ˇje to lidová tvořivost, vůbec by to tam nemělo být,

Ondráš

To stim státnim znakem mi příde podobný jako když se zaprvní repubiliky změnili původní císažské čekárny na na prezidentskou viz např. salonek na Masaryčce.

Modré zábradlí

Jenom aby to časem nedopadlo jak podchod pod brněnským hl. n.

Vlastimil Kocurek

Značná část prostor zůstane nevyužita, a bude pomalu chátrat. Nádraží je nádraží, to jenom SŽ tvrdí, že nádrží jsou jakési všeobecně využitelné plochy k čemukoliv, ale je to nesmysl.

Jiří Kocurek

A když nádraží zůstane nádražím, tak ty nevyužité prostory chátrat budou nebo nebudou?

Vlastimil Kocurek

Není to všude stejné, viz nádraží Vítkovice, kde na úkor nádraží a pohodlí cestujících zřídili tělocvičnu V případě budovy hl. nádraží v Praze jde o to, že to, že je to nádraží asi tak z 20%, a zbytek je zhmotnění nadutosti a narcismu Fanty, které ovšem šlo na ruku situaci, že od roku 1861 je Praha řízena Čechy a chce se předvést některými významnými stavbami. Chtěl jsem tím naznačit, že to může být pro SŽ ekonomický propadák, protože tyto prostory nebudou tak přitažlivé k pronájmu jako si SŽ představuje. Ale vycházím také pragmaticky z toho, že objekt se prostě musel… Číst vice »

jan

Nádhera ty vizualizace, kéž by se to povedlo.

Urban Transport Lover

kéž by ta vizualizace nikdy nespatřila světlo světa a v reálu se to udělalo opravdu pořádně…

Václav

Ty vizualizace vždycky vypadají lépe, než je to potom v reálu. I z nepovedené fotky lze v fotoshopu udělat hezkou.