Obrazem: DPP poprvé poslal trolejbus na novou trať Letňany – Čakovice
První jízda trolejbusu na trati Čakovice - Letňany (6. října 2022). Autor: DPP/Daniel Šabík
DPP buduje novou trolejbusovou trať Palmovka – Prosek a Letňany – Čakovice od letošního ledna.
V době kdy se má šetřit a je drahá elektřina vymýšlejí kraviny. Nechal bych je to zaplatit z vlastní kapsy.
Jistě, ropa tryská sama z kašny na staromáku a není to problematická surovina dovážená z Ruska.
proč je na začatku v te „Smyčce“ ten kus bez troleje? Určite by to šlo (nebo v busoucnu půjde, však je u toho tramvaj), dale pak je en „ocas“ už uplně bez, tam by se dalo pokračovat za přejezdem, takže na zastavce před přejezdem, by stahnul „fajfky“ a na zastavce za přejezdem nahodil, usek přes přejezd by to zvladlo přejet na baterie, nebo ten jejich diesel agregat.
Proč vlastně DPP nezačne s kompletní drátizací provozovaných linek a drátuje jen vybrané úseky? Přijde mi to divné, vždyť je otázkou času, kdy se k tomu stejně tak jako tak přistoupí.
Samozřejmě chápu technické parapetry pod mosty či přejezdy elektrifikovaných tratí. Nebo mi něco uniklo? Pražané nechtějí mít zadrátované ulice? Nebo je v tom něco jiného?
DPP by možná chtěl, ale město nechce. Nebo je to dohoda obou institucí. V každém případě je to dost nešťastný způsob návratu trolejbusů.
Praha byla vždycky divná. Nejdřív trolejbusy zrušili, teď je zase chtějí zpátky.
Ono tam taky jde o to, že se drátují buď úseky, kde bude do budoucna vysoké množství trolejbusových spojů, anebo úseky v kopci, které jsou nejnáročnější na příkon energie.
Na rovinky, kde jezdí jedna linka po nejlépe 8 minutách, se nevrátí investiční náklady proti variantě parciální a jízdě na baterii.
Už při 15 minutách celodenně se to vyplatí drátovat, u 20 je to mírně za hranou. Opravdu 8 minut je tak často, že baterie jsou naopak drahý luxus. Baterie vydrží „chvíli“, ale sloupy 100 let a trolej 40-50.
Tyto doby ovšem zahrnují několikeru „velkou“ údržbu, neboli defacto postavení znovu… akorát se pro to nemusí znovu vyběhat povolení. Ten stoletý sloup mi někde ukažte!
Tak v ML je sloup, který byl prostřelen při osvobozování ve 45., tzn. už tam musel stát delší dobu. Pak i v Praze byly (v dané době, když se likvidovaly jim bylo 90, neb dohledané materiály k nim byly ještě razítkované c. a k.) možná ještě nějaké jsou. A nebo zajeďte do Jihlavy, mezi 50-100 sloupy (část jich letos půjde k zemi) tu máme z roku 1948- mají to dokonce v patce vyraženo. A pokud mně tu stojí sloup skoro 75 let s minimální antikorozní úpravou, navíc když jsme ho včera uřízli, tak síla stěny byla kolem 1cm, tj. tak,… Číst vice »
Já nevím. Ale fakt nebylo lepší místo sloupu na troleje radši stromy nebo stromořadí, ale každý má asi jiné vidění na svět.
Se tady bavíte jestli mají sloupy správnou barvu a proč nejsou drátu všude po celé trati. Jste vlastně normální 🙂
Takže 3x hurá a zadrátujeme planetu.
To víte, že bylo. Mě by se tam líbila tramvaj s napájením jako v Dubaji (https://www.urbanrail.net/as/dub/dubai-tram.htm), ale je mi jasné, že musíme zůstat na zemi. Třeba takové sloupy a výložníky jakou jsou v Olšanské – subtilní, decentní, postavené rovně by mě rozhodně neuráželi… Ono i kopání kabelů – někde kopali i 4x na stejném místě během posledního roku – nejdříve data (v celé délce napájecích kabelů z měnírny), nové osvětlení v Příborské (okolo měnírny) s reko chodníků všude okolo, pak první kabely z měnírny k Tupolevce, spojoval je někdo vééélmi šikovný, v podstatě všechny spojky museli být opět po opravě… Číst vice »
Už jseš hodně trapnej, opakuješ tu své bejkárny asi po páté.
Nevíš. To máš výjimečně pravdu.
Jsem z toho, jako místní, da jaký rozpačitý. V Letňanech 3 druhy sloupů (svoustupňové a dva druhy třístupňových), použitých naprosto nahodile a kotevní, kde na některých řezal díry na závaží Franta ňouma lehce nakřivo. K tomu lampy, kde je na sloupu nějaká bižuterie, každé dělala jiná parta, takže někde jsou vedle sebe 2 sloupy každý trochu jinak nakloněný. Barvy asi, kde co sehnali – 2 odstíny šedé (95%), pozink, iperitová (barva dle IPRu). Přendavání starých lamp na nové stožáry, že přendají ledkové, ale místy i staré. Výložníky se divoce vlní, nějak nezvládli lanka nebo je to materiálem. Prosek je na… Číst vice »
Nemůžu se vyjádřit ke všemu, ale ke stožárům snad ano. Stožáry se volí podle vrcholového zatížení. Třístupňový stožár je na menší zatížení, dvoustupňový na větší a podle zátěže se toto zatížení liší. Na slabší stožár nepotřebuješ tolik betonu a vem si, že těch stožárů je tam více než 200.
Na stožárech s trakčním vybavením nemůže být osvětlení, protože to zakazuje norma.
To se bude ještě korigovat po plném zatížení, až si vše sedne.
Byla by prosím někde mapa zatrolejovaných úseků?
https://www.smartcityvpraxi.cz/rozhovory_komentare/146-mapa.jpg
Na Wikipedii je dokonce mapa, která označuje úseky s hotovým a plánovaným vedením a také podrobné trolejové vedení na Palmovce a v Letňanech.
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f0/Prague%27s_trolleybus_map.png
Jsem rád, že alespoň úsek Letňany – Čakovice (pouze k obchodnímu centru, nikoliv do samotných Čakovic přes železniční přejezd) půjde provozovat i klasické trolejbusy, nikoliv jen parciální trolejbusy. To proto, aby se v Praze alespoň občas cestující mohli svézt i zachovanými historickými trolejbusy Tatra 400, Škoda 8Tr a snad časem i Praga TOT. Mezi zmíněnými stanicemi tvoří trolejové vedení ucelený okruh, takže to půjde :-). Jinak doufám, že se časem podaří zatrolejovat i úsek mezi Prosekem a Letňany a zrušit to nesmyslné přerušení troleje v krátkém úseku v Libni pod železničním mostem. Považuji za zcela zbytečné mít zde přerušené trolejové… Číst vice »
Absence trolejového vedení na krátkém úseku pod mostem v Libni (u Jonáka :-), je dána kvůli normám, které neumožňovaly zavěšení trolejí. Je to samozřejmě paradox, když vedle jezdí tramvaje, ale co dříve šlo, dneska nejde.
Tohle také vím, ale to snad by na výjimku řešit časem šlo.
jednodušší bude podkopat silnici a udělat tam výšku dle normy. Tady se spíše jedná o strach ze stržení.
No jednodussi rozhodne, ale vyhovovalo by to norme…
Mj. to napnuti troleje je na sloup za mostem a trolej se tam o most opira…
Pokud je tam problem s napetim, tak si myslim, ze neni od veci tam udelat prubezny, ale beznapetovy usek, to problem neni… usetrilo by to nahazovani a shazovani tykadel… navic by to tak slo i kotvit primo na most…
To je fakt… ten beznapěťový úsek by to měl celkem elegantně řešit… Budoucnost čistokrevných trbusů bez baterky aspoň na kilometr jízdy vidím bledě… už to dneska stojí pár drobných, a drasticky to zlepšuje možnost objždění překážet/drobných výluk…
Pár drobných? Jen měnič stojí v řádech stovek tisíc, tj. jedntoky procent ceny vozu a baterie na 15km cca 2 mil. A ten měnič se o moc neslevní, když bude jen pro „malou“ baterii
Takže pánové, díky za mínusy, ale chce se to nejdříve zamyslet. 1. Trolejbusy TNS 18 cena za kus 14,5 mil. Kč + cena 283 mil. za vybudování trolejového vedení atd 2. Cena Elektrobus Škoda E’City cena zkus 14,5 mil Kč + cena za ( ???? ) za napájení na konečné 1. Údržba trolejového vedení. Zadrátované město a další sloupy ve městě. 2. Údržba napájení na konečné. Bez Drátu a sloupů. 1. Větší přepravní kapacita. Větší náklady na údržbu. 2. Menší přepravní kapacita. Menší náklady na údržbu. Já chce město bez trolejí, ale asi to máte jinak 🙂 A děda říkal,… Číst vice »
Co se vyplatí více, je diskutabilní. Každopádně:
1) O 50% větší autobus za stejnou cenu, který se možná na konečné nebude muset dobíjet vůbec.
2) Musí čekat do dobití na konečné.
A elektrobus s sebou vozí mnohem větší a těžší akumulátor. Proti němu má parciální trolejbus akumulátor malý. To si pan Codycheck tak nějak neuvědomuje.
A trolejbusy i elektrobusy se mohou dělat v libovolné velkých verzích…
>já chci město bez trolejí
Já bych chtěl oblohu bez čár od letadel!
Toho se již brzy dočkáte 🙂
Jak definujete „brzy“? Za 25 let?
Není jen cena za kus, ale i cena za servis, provozní náklady a dvojnásobná životnost trolejbusu oproti busu. O plýtvání sloupy, když jde kotvit vedení do budov se nebudu rozepisovat.
do budov? oni jsou všechny budovy ve vlastnictví města??
už není sociálismus…..
a hubu nikdo nemá? To nejde se s vlastníky dohodnout, prohlidnout to statikem, zda to možne je? Jen oproti socializmu by to bylo více papírování, což dneska je všechno, až 80% „stavby“ je o papírování.
Muselo by se to domluvit, majitel nemusí souhlasit, nicméně proč to nezkusit?
Kecy starců už neberu vážně. Tvůj deda zamrznul v 70. letech, kdy byl na trhu jediný výrobce Kremnica a lidi to tehdy ještě montovat neuměli. Vezmi stařečka do Plzně, do Pardubic nebo do Zlína, záleží, kam to máš blízko, ať se pokochá moderními výrobky. Že chceš město bez trolejí, je fajn, ale i to jde zařídit. Odstěhuj se třeba do Nebušic nebo do Sobína. Co se týká finanční stránky, nelze všechno vyčíslit penězi. To jsem psal i v Olomouci na toho tupého náměstka, který by se v Olomouci bez tramvají obešel. Ropy moc nebude, bateriové autobusy ještě nejsou na takové… Číst vice »
Cena baterie pro trolejbus na cca 15km jízdy 2 mil, cena baterie u elektrobusu násobky. Životnost 5-7 let, pak nutná výměna. Cena dobíjecího stojanu pro JEDEN elektrobus 9 mil, cena měnírny 10 mil, pro 5, 10, 20 trolejbusů… Elektrobusy dokazují, že je nutné mít větší počet vozidel, aby se zvládla výprava, protože to prostě neujedou, nebo upravit oběhy, ale pokud nahrazuji bus, tak trolejbusem to je 1:1, pokud elektrobus, nejméně 1:1,2, včetně řidičů, takže dražší. Dále větší spotřeba elektrobusu, protože převodem energie na baterii a zpět ztrácím jen tímto cca 20%. Další sloupy je hovadina hodná alternativně smýšlejícího jedince (blba),… Číst vice »
Řšení dobíjení na konečné počítejte (napájecí stanice jednodušší + serepetičky okolo) tak řádově třetinu toho co „plnotučné“ řešení s dráty po celé délce. Osobní pohodlí chápu, ale co tahle „za pár korun navíc“ vylézt řekněme dvakrát za šichtu z budky… je to problém?
A co dělat při tom lezení z budky? Nasazovat sběrače? Dělal jste to několikrát za šichtu, když je slušný slejvák? Nabíjecí stanice, aby to vozidlo nabila rychle, tak stojí skoro co měnírna, jenže ta měnírna slouží pro několik vozidel, nabíjecí stanice jen pro jedno + nutná úprava vozovky, aby vozidlo stálo rovně, přesně atd… Trolej je taková „nekonečná“ nabíjecí stanice, která funguje i v zácpě. Když se zpozdí ebus, tak dojede akorát na obrat a dobije na konečné co? H…
V dnešní době zbytečně zadrátovat město, místo koupě bateriebusů. To zas musela být tlačenka jak v Brně s bytama 😏
A můžete začít kamenovat
Bateriový bus klasický trolejbus nikdy nenahradí. Jak finančně, tak dojezdem.
To je fakt. Klasický trolejbus má dojezd mimo dráty nula a musí se platit za výstavbu a údržbu infrastruktury podél celé trati.
Jojo, vozit drahou, velkou a hlavně těžkou baterii v elektrobusu po kopcovitém městě Praha je z energetického a celkově tedy i finančního hlediska úplně ideální záležitost. Pomíjím takovou drobnost jako velice omezenou životnost akumulátoru.
Zase tak velice omezená není, nicméně ano, v porovnání se životností busu omezená je a minimálně jednu novou sadu vyžadovat bude.
A hlavně ta velikost a hmotnost. Srovnejte si velikost a hmotnost baterie v elektrobusu standardní velikosti s velikostí a hmotností baterie v parciálním trolejbusu. A zatím to nevypadá, že by se situace měla nějak výrazně zlepšit ve prospěch elektrobusu.
Tak to už je jiná, když se bavíme o parciálním trbusu tak to už souhlasím. Používá se několik definicí, ale mně se nejvíc líbí ta že parciální je takový, který má zadrátovanou dostatečnou část trasy tak aby nevyžadoval žádné dodatečné stání kromě dobíjení na trase…
Pokud je linka dostatečně vytížená, tak trolej v celé délce, pokud ne, tak prostě bus. Pouze se můžeme bavit o „doplňkové“ lince na trati pro jinou linku, která takto využije velkou část infrastruktury a zbytek si dojede na baterii, nebo linku, která má málo častý variantní závlek. Ale taková 157, která má 99% pod trolejí a zbylých 300m jede mimo, tak i těch 300m má smysl budovat. Protože již 4 sady baterií stojí stejně, jako cena výstavby oněch 300m. Jenže těch 300m bude mít životnost větší jak 50 let- malý provoz, ale baterie odejdou do 10 let…
Jeste že to v těch Mariánských Lázních zachránili (asi tak desátá léta).
To je v pořádku. Bateriobusy ještě nejsou na takové úrovni, aby mohly jezdit celý den.
A když teda píšeš o tlačence, kolik bytů jsi dostal ty? 😉
Výše to máte. Elektrobus je to nejdražší, co si můžete koupit. Trolejbus a malou baterií na objezd mimořádnosti je ideální. Dle vytíženosti stavět tramvaj, trolejbus, nebo naftový autobus. Elektrobus je vhodný tak maximálně jako nějaký minibus na vesnici.
Supr zprava. Doufam, ze podobnych zprav bude vic.
Přesně na datum 50 let od poslední jízdy z Orionky na Strahov – tehdy jsem byl malé dítě, jsem rád, že jsem se dožil jejich obnovení.
Doplňte mi prosím informaci o tom, kdo bude trolejové vedení servisovat a pod koho spadá dopravní a energo dispečink? Díky.
Troleje drátovala Elektroline, tak v záruční době snad oni (předpoklad).
Kdo asi? Kdo je majitelem dráhy, takže DPP, nebo je trolejbus v Praze tak něco inovativního od zbytku ČR, že je nutné zřizovat nová oddělení dispečinků a pod.? Jinde to zvládají při jednom.
Elektroline jenom to, co je
a) ustanovené ve smlouvě, jestli mají nějakou dohodu o servisu
b) pokud není a), tak jen klasická reklamace na vady výrobku.
Na odborném webu jsem čekal informaci typu elektrodispečink ED, dopravní dispečink BUS, údržba dráteníci od ED. Nejsem z DPP a chtěl jsem vědět trochu víc ze zákulisí, no.
Jestli to někdo ale z DPP už prozradil. Energo bude u tramvají, rozsah trolejbusů je minimální a navíc plno měníren bude společných. Je blbost, aby jednu měnírnu ovládaly 2 dispečinky, navíc je to i nebezpečné. ED si ji vypnou na údržbu a TB zapnou, když tam někdo bude něco dělat… je to sci-fi příklad, ale doufám, že ilustruje dostatečně problém.
A dopravní pod BUS. Opět provozně to je společné, tak není důvod tříštit a rozsah bude minimálně nějakou blízkou dobu minimální.