Obrazem: Do Bratislavy dorazil první „megatrolejbus“, stejný bude jezdit v Praze na letiště
Trolejbus Škoda-Solaris 24m pro Bratislavu. Foto: DPB
Vozidlo je dlouhé 24,7 metru, přepraví až 180 cestujících.
Vozidlo je dlouhé 24,7 metru, přepraví až 180 cestujících.
Možná je to mou neznalostí, ale není 160kw na takovouhle bestii trochu málo. Vím, že je to elektro výkon ale i tak. Normální 12m busy mívají přes 200kw, dálkové i 300kw.. Bude to schopno trochu slušně lézt do stoupání?
Pardon překoukl jsem ten řádek nad tím, už to vidím…. Můžu poprosit o smazání?
Dobrý deň páni, môžem sa opýtať ako človek mimo brandže, aká je kvalita tých nových solarisov? Všimol som si, že ich aj pomerne dosť jazdí v nemecku, čo je podľa mňa pozitívna vizitka. Aké sú v porovnaní napríklad s mercmi alebo manmi?
Jako nevypadá to zle asi to má i svoje opodstatnění jen by mě zajímalo jestli soudruzi inženýři spolu dokážou komunikovat napříč obory. Protože ze své praxe vím jak dokáže vypadat povrch vozovky v zastávkovém zálivu kdy tam jezdí standartní nebo kloubové vozy. A jak to bude vypadat až tam budou stanicovat takovýhle obludy který bezmála váží 40 tun
No, ale nemá to zatížení „per náprava“ stejné jako běžný vůz? Pak by to poškozování zálivu (a to že ono je to je mi jasné, vídám tu u nás že se musí poměrně pravidelně obnovovat) bylo větší jen o to o co je tento těžší… neboli zhruba dvojnásobné jako od 12m vozu, anebo o nějakých 30% vyší než u „jednokloubáku“…
Pozoroval jsem před pár lety tříčlánkové trolejbusy v docela úzkých uličkách Ženevy a projížděly je zcela bez problémů. Takže potíže v úseku Veleslavím – letiště jistě mít nebudou. Ale velmi souhlasím s názorem na nátěr vozidel PID. Snad v žádném městě Evropy nezvolili tak nešťastný vizuál. Šedá a červená neladí, svislé lakování také není ladné. Porovnávám s Hradcem Kr., Plzní, Brnem, Vilniusem, Žilinou, Ústím n.L., dosavadní Prahou, Bratislavou,…všude měli vkus na linie a barvy!!! Bohužel! Jen v Praze ne.
Stejné do Prahy fakt nepřijdou. Přijdou tam v humusném stroboskopickém PID nátěru a nejspíš i s retro oranžovými vnějšími panely, místo těchto moderních barevných, co má Bratislava. Tak a teď se těším na ty mínusy, které dostanu od obhájců obojího, kterých tu, k mému šoku, není zrovna málo 🙁
Z vlastní zkušenosti bych řekl, že „klasický“ jednobarevný full led transparenty jsou mnohem líp čitelný, než tyhle barevný.
Možná, pokud mají čitelnou barvu, což zrovna ta retro oranžová, na které si PID a DPP, z pro mě nepochopitelného důvodu, stále trvají. opravdu není. Pokud můžete, porovnejte si ty oranžové humusy s bílými jednobarevnými panely. Ta čitelnost je u těch bílých opravdu o několik řádů výše. Oranžová na černé je totiž značně nekontrastní kombinace. Všude jinde to pochopili, jen u PID, DPP a ČD stále ne 😉
Ta ano, jednobarevný v dobře trefené červené vypadá esteticky krásně.
No a časem pride verze obousměrný bus s dvěma kabinami řidiče…
Jinak to musí být super tuhle délku řídit.Sam jsem si Skusil pár dní soupravu kozel+tandem+návěs..super zážitek.
Jasně, obousměrný trolejbus… a s fajfkama to udělá jak??
jak takový dlouhý trolejbus se 2ma klouby a zadní řiditelnou napravou funguje? Ono vidět kamion na křižovatce nebo kruhaku, kolik potřebuje místa a tohle se musí kroutit jak had ne? jak docílili toho, že se udrží rovně a zatáčí jak má a nekroutí se to jak paragraf? Na kolejích si to umím představit, tam vlaky pohromadě drží koleje, ale udělat takhle dlouhý bus, co drží směrovou stabilitu? Zkuste si dát za auto 2 vozejky za sebe jak se to bude chovat. Tady bych čekal něco podobného. To vede od přední nápravy něco jako kardan až dozadu? To bude dosti poruchové… Číst vice »
Jardo, myslím, že právě Vás v Solarisu a Škodě hledají! Kladete si ty správné otázky
Přesněééé. Kolik mechaniků Solaris do té Bratislavy asi poslal, aby stačili počítat ty „ulomené kardany“…. samé otázky.
Trolejbus(elektromotory) kardany? Proč?
To, co napsal Jarda, jsou sice bláboly, nicméně ano, i v trolejbusu je kardan mezi motorem a nápravou.
V těch se zoufale zastralou koncpecí pohonu Škoda je vaše tvrzení pravdivé. Tam, kde za peníze utracené na sponzoring politických stran nepopírají realitu a přiznají si, že žijeme ve 21. století, už třípólové trakční motory se zoufale vyjící redukční převodovkou opustili už před desítkami let a např. eCitaro už má portálovou nápravu se dvěma motory. https://www.youtube.com/watch?v=23-i0niqDP4
Až dokážete vymyslet elektromotor v náboji kola s dvojitou izolací nezbytnou pro trolejbusy stavte se (třeba) ve Škodovce, budete přijat s otevřenou náručí.
Inu, evidentně to už u ZF vymyšlené mají, a to dokonce od roku 2012… ten motor sice není plně ukryt v náboji, ale to až tak nevadí, místo tam je. Může mít až 250kW na nápravu (zde je 160kW) a hlavní výhodou je absence hřídele mezi levým a pravým kolem, čili možnost umístit níž (nízkou) podlahu…
A není tam potom poněkud větší nevypružená hmotnost ?
Je. A proto doporučuji kolečko bantámový.
Pořád mi není jasný, jak lidi co dokážou něčí napsat na internet si nedokáži představit, že by natáčení náprav (jejich pribržďování) nedokázal řídit počítač … Tohle je uloha tak na zápočet.
A hlavně když dovedou najít na internetu článek, přečíst si ho (pokud nečtou jen nadpis), vymyslet svoji teorii a jak je vše špatně, místo toho aby ten čas věnovali vyhledání informace, jak to tedy funguje.
Jak prosím vás startuje motor v trolejbusu? proč by měl mít převodovky? A proč kardany?
Vlastně má převodovku, ale jednostupňovoum
Kardan(y) má trolejbus zcela jistě. Mezi motorem a diferenciálem.
Oni už dokonce prý vymysleli elektrickej přenos signálu a k tomu i vhodný výkonový členy. A jakpak teda celý léta jezděj ty 15Tr, Sanosy, 22Tr, nebo jakákoliv tramvaj/vlak s více motorama ?
Dokáže mi prosím někdo vysvětlit, jak se řídí ta čtvrtá náprava, která by podle popisu měla být řiditelná? To její zatáčení řídí nějak počítač, nebo se kopíruje řízení z první nápravy, nebo se za normálních okolností neřídí? Díky.
Hejbá s tím počítač.
Řízení poslední nápravy má na starost počítač, kdy jeho algoritmus vychází z natočení volantu, rychlostí jízdy apod. aby zadní část si nezkracovala zatáčku (a tím třeba nejela přes ostrůvek), zadní kola se natáčí na opačnou stranu než přední. Takže zadní část jede víceméně ve stopě přední části. Jakoby jel autobus po kolejích.
Kdo zde dává minusy?Za pravdivé odpovědi…..?? To se mi snad jen zdá….snad děti né?!!! Nedávno jsem jel tímto „strojem“ (Solaris – Škoda) ve 12 m verzi v Budapešti a funguje překvapivě dobře…..
12 m verze nepotřebje žádné aktivní natáčení, to je přece běžná délka busu.
Nepíšu o této verzi, jen o Solaris – Škoda obecně….podle mně to není špatný produkt…prostě docela překvapil…
Nevím jestli to je zde taky, ale u osobních aut s natáčenými oběma nápravami kdysi psali že ve vyšších rychlostech (tuším nad 40kmh) zadní nápravu natáčeli shodně s přední (ale citelně menším úhlem, jinak by to samozřejmě nezatáčelo ale „krabovalo“). Prý to tak má lepší chování…
A jak se s tím asi couvá. To musí být taky zajímavé 😀
Dnes jsou všude kamery a obrazovky.
Myslím, že tam, kde jsou klouby se dbá na to, aby se moc nemuselo, takže dvojklouby by nemusely nutně mít tu potřebu couvat.
Musí zastavit celý v rovině a při zapnutí zpátečky se zadní článek zablokuje a pak se s ním couvá jako s 18m .Snad to tak je vymyšlené aby mohl couvat
Když je den blbec, tak i ve městě. Asi takhle
https://www.youtube.com/watch?v=-Zgts_XPJj0&pp=ygUIQnVzIGhlc3M%3D
Mazec. Ale mám trochu jiný dotaz ohledně kloubu. Youtube mi nabídnul jako související tohle video a mě by zajímalo jestli se to stalo i u nás https://youtu.be/hKhPkQU4_mc?feature=shared
O takovém případu v ČR nevím. Možná jiní vědí….
Napadá mě – podobně jako s vlekem s ójí, ne? Sice se to dnes už v autoškolách neučí, ale třeba v AŠ na kamion jsem měl vlek s ójí. Zpočátku jsem nevěřil, že to dám, ale asi 3. jízdu jsem s tím už couval parádně. Je pravda, že pak jsem měl problém s klasickým návěsem, protože jsem měl pořád potřebu se „vlnit“ (nadbíhat s tahačem).
Až tahle bestie bude mět projet kruháč ke třetímu výjezdu bude při tom vypadat jako pes co si honí vlastní ocas :- )Jinak Československo již dávno neexistuje a tak není možné, aby byl tento dopravce „prvním dopravcem v bývalém Československu“, který bude taková vozidla provozovat. Když už, tak možná na území na němž se kdysi bývalé Československo rozkládalo. Já osobně bych nás do toho již netahal. Rozdělili jsme se ? Rozdělili. Čí je tohle primariát? Slovenska. Tak jaképak copak
Jen jestli si autor článku ověřil (když píše o „prvenství v bývalém Československu“), že tyto trolejbusy nejezdí třeba v Mukačevu…
I kdyby neověřil, já bych si na to vsadil nejmíň 10:1… berete? 🙂
Už jenom to zda tam vůbec mají trolejbusový provoz, natož zda mají tříčlánkové vozy!
Když něco již neexistuje, tak to není bývalé? To jsou mi věci… 😉
https://www.youtube.com/watch?v=3v9MSSqTXs8
Asi je to tím, že třeba já jsem se narodil v Československu, je nás hodně, a dodnes se Slovensko zajímám. Takže stojím na straně autora.
Takto je pojatá i Wikipedie, kdo s nerodil za R – U má u svého narození R-U vlajku, i když se narodil v Praze.
Velký rozdíl vůči trolejbusům Hess ve Švýcarsku je, že zde se nezvedá kapacita pro kočárky, pro které je, stejně jako v případě těch pražských, vyhrazen pouze prostor u druhých dveří. V Bernu či Winterhuru můžete s kočárkem nastoupit v jakémkoli článku.
Přitom v tramvajích je kapacita pro kočárky řešena lépe. 15T má kapacitu tak na 5 kočárků na dvou plošinách. Oproti tomu 15T pro Rigu má místo po jednom kočárku na dvou plošinách, místo toho mají o dvě sedadla víc na úkor těch plošin. Takže bych očekával podobně dobře řešený prostor i u trolejbusu.
Aby jim to nekazilo statistiky (vím že často VŘ požadují nějaký konkrétní počet sedaček) můžou mít klidně na místě pro kočárky sklopky… ale teda né jak to má brněnský (elektro)SOR, tam teda 2 + 2 sklápěčky „do kříže“ mají velice nízkou úroveň využitelnosti… a 2 z nich (ty kolmo na směr jízdy) dost zavazí i ve sklopeném stavu.
Jinak mě v článku docela překvapilo, že tříčlánkové autobusy jezdí také v Tiraně – doteď jsem si myslel, že jediným provozovatelem v ex-východním bloku je Kaunas.
https://www.reddit.com/media?url=https%3A%2F%2Fi.redd.it%2Fc7kwje4qepsy.jpg
Pravda, moc se nepovedl a skoncil v Iranu, ale chvili v Madarsku jezdil testovaci jizdy… r.v.1988
Byl k vidění i v jiném nátěru, ale patrně to byl jeden a ten samý vůz.
Bus se mi líbí! Jen mě teda irituje ten nápis.. Ahoj, Bratislava.. co to znamená? Kdo koho tím zdraví? Mám tendenci si myslel, že by tam mohlo být krásně Ahoj Bratislavo! Ale asi mi něco uniká… grr.
Trolejbus nápisem ukazuje, že už umí slovensky 🙂
A slováci neskloňují?
Ne, ve slovenštině se až na pár výjimek vokativ nepoužívá.
Okej tedy, pak už se těším na Ahoj Praho!
Ten nápis rozsvietil DPB, nie výrobca (tu je na tureckých Otokaroch: https://imhd.sk/ba/galeria-media/6187/Otokar-Kent-C-18-75/273380/Zoraden%C3%A9-Otokary-pre-novin%C3%A1rov?ref=ba%2Fgaleria%2F6187%2FOtokar-Kent-C-18-75%3F%26%2338%3Bp%3D3 )
Slovenstina nema 5.pad…
Ano, vokativ (5.) se neliší od nominativu (1.).
Skloňují a píší slovo Slováci s velkým S.
Snad budou v Praze stejně hezké
To určitě ne s pid nátěrem.
Jojo, budou hezčí 🙂
Mimo sezónu v tom budou vozit vzduch. Nebo to pojede jednou za 30 minut …
Kdy je na lince 71 sezóna?? Nebo mluvíš o pražském letišiti? Buď jak buď, mimo.
Jsou linky, které si na sezónu nehrají. Například v Praze taková linka 200 je zatížená natolik(ve špičcce jezdí co 2-3 minuty), že by se jí celkem líbilo mít klouby. Pražská linka na Letiště je taky celkem vytížená, zejména, pokud by měla přebrat lidi z letadla(proto se taky leta plánuje rychlodráha na Letiště). Jak je to s linkami na Slovensku nevím, ale myslím, že Bratislava má taky nějakou silně zatíženou linku snad vyjma noci.
Konkrétne linka 71, na ktorej budú tieto trolejbusy jazdiť, spája hlavnú železničnú stanicu, prestupné uzly v širšom centre, bizniscentrá a veľké sídlisko
Hlavně dvoukilo by v tomhle jezdit nešlo minimálně ne v té trase jak je trasované dnes kdy na obratišti v Kobylisích je problém kolikrát zahodit dvanáctimetr jak je to nacpané.
200 by v tomhle jezdit docela šla. Možná jediný problém by byl s obratištěm na Sídlišti Bohnice, ale jinak je současná trasa na tom docela dobře, i když teda nevím, jak jsou dělaný zastávky, ty by asi bylo třeba upravit. Ale 200 má relativně málo záhybů, a když, tak s docela slušným poloměrem, který se dá vytočit celkem v pohodě. Obratiště v Kobylisích je bohužel takové, jaké je. Zas je třeba si uvědomit, že ve chvíli, kdy by se snížil počet potřebných busů. Často je v obratišti několik 200, k tomu 144, no a pak 162/169 a 145 a 102.… Číst vice »
Cena?
Dle imhd.sk za jeden kus 1 047 500 € bez DPH.
Krásny! Pricpany technologiemi, velmi pěkná kapacita a stojí to min než rekonstrukce 810…
Koukal jsem na zastavkove zalivy v Praze a porad nektere jsou delkou na hrane, pohybuji se od 25 do 31m… Tech 25-26m je jen tak tak…
Nesmi tam nic prekazet a i tak to bude jako s testovanym autobusem, kdy zadni cast jeste trcela sikmo k nastupni hrane…
Těch 180 cestujících je realistická obsaditelnost, nebo to je obsaditelnost teoretická při v praxi nedosažitelných 5 cestujících na m2?
Pocita se i 8os/m2, dnes pri jinem prostorovem tvaru osob se pocita asi mene :-D…
Normální (normovaná) obsaditelnost:
– 0,2 až 0,25 m2 k stání (tj. 5-4 osoby na 1 m2)
– 0,315 m2 k sedění
Maximální obsaditelnost:
– 0,125 m2 k stání (tj. 8 osoby na 1 m2)
– 0,315 m2 k sedění
Je to osazenost ve stylu konzervy se sardinkami…
jo, v Praze ale pak bude muset byt zapocten kufrovy koef.
Při 8 osob na metr se dá tak maximálně naložit, popojet a vyložit. Jelikož ze třetí řady se ke dveřím nikdo nedostane a tudíž přejede. To je použitelné leda tak pro pevnostní výpočet rámu, aby to vydrželo studentský pokus o rekord nacpat do plochy 11,055 x 2,500 m co nejvíc lidí.
Povedlo se, 237 lidí na ploše 27,6 m2 mínus kabina řidiče. Těch 8 osob na metr čtvereční mírně překročili.
Jenom menší chyba v textu elektrovýzbroj je česká
díky za upozornění, samozřejmě.