Obrazem: Deště uvolnily z přístavů těžké náklady, vyplul obří lis nebo kouřovod
Přeprava kouřovodu, Týnec nad Labem. Pramen: ŘVC
Díly kouřovodu čekaly na vodu čtyři měsíce v Týnci nad Labem. Nyní zamířily do Hamburku a po moři do Egypta.
Taková vodní lokálka. Za miliardy se na ní postaví jez a ve výsledku tam pojede jednou za čas loď.
Jenže ten jez by nyní postavil soukromý investor, který by profitoval z vodní elektrárny na tom jezu, takže Vám může být úplně jedno kolik by to stálo. A pokud by ten jez postavil na normální hloubku, tak věřte že ta loď by tam rozhodně nejela jednou za čas.
Ale politici poručí dešti, větru a ty díly pro Dukovany do Týnce prostě pojedou, basta fidli!
Po Dunaji to nejde, Rakušák by se po…
Nikdy jsme nepochopil, proč je tolik řečí kolem jednoho obyčejného jezu, jakých jsou na každé řece desítky. Opakuji obyčejný (jen trochu větší) jez. Výška vzedmutí má být 3,5 m. Tedy například stejně, jako jez v Nymburce nebo třeba v Klavarech. Za koho vlastně „kopou“ tzv. ochránci přírody, kteří stavbu již desítky let blokují? Za přírodu, nebo za další tisíce kamiónů na silnicích?
Tisice asi ne…
Tísíce? Tohle je váhově sotva za deset na každou loď a kamion by to nevzal.
Sypké, tekuté a kontejnerovatelné je lepší vozit po kolejích, obzvlášť ložené proti proudu.
Říká se, že kopou za Deutsche Bahn, což by docela dávalo smysl. Kdykoli se objeví informace o možné stavbě jezů na Labi, vyrojí se hysterické komentáře a negativní hodnocení, jak je vodní doprava zbytečná. I kdybychom připustili argument, že se výstavbou jezů nevyřeší splavnost v kritických úsecích v Německu, pořád je Labe naší nejvodnatější řekou a utíká nám potenciál ve výrobě čisté elektrické energie, ta ochráncům přírody zřejmě také smrdí, proto nechtějí ani jezy, ani větrníky. Při pohledu na energetickou mapu Evropy a náš energetický mix je smutné, jak špatně si vedeme, třeba v porovnání s Balkánem. Není to jen… Číst vice »
„potenciál ve výrobě čisté elektrické energie“
Ten si spočítáte velice jednoduše. Je to průtok v tunách* za sekundu násobený rozdílem hladin v metrech a gravitačním zrychlením. Vyjde to v kilowattech.
Při aktuálním průtoku: 280 x 3,5 x 10 = 9800 kW, jenže přes elektrárnu nelze hnát všecko a na tak malém spádu budete rád za 80 % účinnost. … výkon pro 1 lokomotivu.
*) pro zjednodušení můžete dosadit 1 m3 vody = 1 tuna.
Nevím, jak aktivisti, ale velmi opatrně se k tomu záměru staví i profesionální přírodovědci. Kaňon Labe pod Děčínem je celostátně unikátní místo. Jaké očekáváme celospolečenské přínosy po zničení tamních přírodních lokalit? Stojí nám to za to? Podle nedávné TAČR studie by mělo být možné tamní rostlinné biotopy nahradit (nedokážu posoudit kvalitu studie). Nenašel jsem ve studii posouzení vlivu na lososy a jiné přírodní hodnoty než rostliny při břehu. Za mě je ale největší protiargument finanční – jaký je poměr nákladů a zisků? Vodní cesta není i v porovnání s dálnicemi nebo železnicí nijak zvlášť zisková a celkem se přikláním k… Číst vice »
Když to nejde po silnici, tak ať to vozí po železnici, ne 🙂
V těchto rozměrech nelze. Železnice má omezený jízdní profil.
Nemůže jít (ani v Indii či USA) nebo tomu brání paragraf jedna?
(Odmitli ste někdy zakázku, kde šlo o řešitelné drobáky, o něco co by šlo projet na lepším korydoru?)
Žeby se ta jeřábová dráha probourala až do Německa?
Tuhle mám na mysli, ať nedojde k nedorozumění: https://mapy.cz/s/cedatasafa
Mě by jen zajímalo, jak je na tom Labe se splavností dále na německém území. Přeci jen je možné, že se nakonec podaří prosadit stavbu stupně Děčín, ale na splavnost to stejně nebude mít žádný vliv, protože za Hřenskem bude vše při starém.
Což ale není důvod to nepostavit…
Je to zcela zásadní důvod pro koordinaci s německou stranou. Taky by mě zajímalo, jak je na tom se splatností Labe v Německu. Když jednou za čas zavítám do Drážďan, taky tam to Labe vypadá dost „sušše“.
Německá strana český úsek Labe nepotřebuje. Nemají zatím důvod něco dělat. Pokud ale dojde k podpisu nové mezistátní dohody, kterou kupodivu zdržuje česká strana, tak ten důvod mít budou. Jestli se teda někdy rozhoupeme. Pak se také čeká na plavební stupeň v Děčíně. Na rozdíl od českého úseku Labe od Střekova na státní hranici to mají ale Němci mnohem jednodušší. Tok Labe na jejich části má mnohem menší spád než je mezi Střekovem a Hřenskem. Stačí jim postavit koncentrační hráze nebo několik nižších jezů, které nemají takový vliv na krajinu. Nedostatek vody ohrožuje i Bílou flotilu v Drážďanech, takže dříve… Číst vice »
Nechápu, proč se nemůže hloubka získat tím, že se postaví dva menší jezy a koryto naopak probagruje o dva metry hloubeji než je teď? Finální hladina řeky by tak zůstala na podobné výši jako je v současnosti, akorát dno by bylo pod hladinou hlouběji… ?
😁 … jen“probagrovat“ a bez jezů, ideálně … 🤪 Prakticky: Jinak k čemu je Vám pro plavbu kánoí (když jste kánoista) 10, 15m široké „brouzdaliště“, když by Vám n stejnémmístě stačil 2m široký potok (s dostatečnou hloubkou) -> tzn. mít dno „vysvahované“ ¯¯\____/¯¯ … bohužel, kéž by to bylo snadné, problémem by byla zjevná nákladnost a potom údržba, protože lze předpokládat, že ta snížená část by se nejspíše(?) zanášela usazeninami, ALE z článků: https://zdopravy.cz/podepsano-smlouva-s-nemeckem-ma-zajistit-splavne-labe-z-pardubic-do-hamburku-87098/ a https://zdopravy.cz/cesko-nemecka-smlouva-o-labi-je-pred-podpisem-ekologove-se-bouri-80765/ vyplývá zajímavý bizár: pokud bysme měli hloubku 150cm, tak bysme ji nemuseli zvětšovat (na 230cm), ale naopak bysme ji mohli snížit vysypáním písku na… Číst vice »
„mít dno „vysvahované“ ¯¯\____/¯¯“
Znamená výrazné snížení hydrodynamického odporu dna, což vede ke zvýšení rychlosti porudění a to vede k poklesu hladiny. K vidění v každém nájezdu do šlajsny.
Nechtěl bych být v kůži dodavatele, který zákazníkovi vysvětluje, že musí počkat na období dešťů 😀
ŘVC by se mělo snažit, aby se labská cesta zesplavnila, jinak se nebude používat a tím pádem nepůjde o vodní cestu. Nebude-li vodních cest, nemá smysl, aby existovalo ŘVC. Zkoušel to na úředníky někdo už touto cestou? 😀
A už vůbec ne, když se zákazník ptá na splavnost okolních řek. A jak je to daleko z Vítkovic na dunajské vs. labské vs. oderské přístavy.
Jim je celkem ukradený to VC, jejich přežití závisí hlavně na tom Ř…
Kdyby jistá nejemenovaná organizace měla tolik iniciativy, kolik jí má ŘVC ohledně Baťova kanálu, Vltavské cesty…
A snažit jak ? Když na ně stát se.e z výšky ??! Máme tady dvě z bídou splavné řeky a stát pro ně není nic schopný udělat, zatímco do železnice se v mnoha případech lijou miliardy bez smysluplnosti. Mnohdy rekonstrukce bez hlavy a paty, některé stavby tak zfušované a předražené zároveň, nebo ETCS do MUVek a tak dál. Je to nefér a to jsem nádražák . V tomhle jim nezávidím , jsou to chudáci a v očích ministerstva dopravy rozhodně bezcenný článek na konci řetězu.
Nic proti, ale stát nemá povinnost zajišťovat infrastrukturu pro byznys každému, kdo si vzpomene. Podpora domácího průmyslu nemůže být neomezená, má to svůj strop a tady se na něj naráží. Rizika nízké hladiny znají celá staletí.
V 80. letech se labská vodní cesta nejvíce obávala dlouhotrvajících mrazů a ledových zátarasů. Kde jsou ty časy…
Protože v 70. letech přišlo chladnější období a strašení malou dobou ledovou – globálním ochlazením.
jenomže to se plavilo uhlí z lovosic do chvaletic. nekolik lodi denne. tam byla obava na miste. splavnovat reku za miliardy pro jednotky nakladu rocne? nelze pouzit šíf s menším ponorem?