Obce nechtějí rozšíření D5 na šest pruhů. Kritika zní i z Prahy, podpořilo by to růst předměstí
Podle úředníků by byla cesta autem pro dojíždějící příliš atraktivní, měli by přesedlat na železnici.
Pravidelné kolony a dopravní kolapsy na příjezdu do Prahy od Berouna má vyřešit rozšíření dálnice D5 na šest pruhů. Pražský magistrát však v připomínkách v rámci posuzování vlivů záměru na životní prostředí (EIA) preferuje pouze přestavbu prvních 11 kilometrů do Rudné.
Při rozšíření až do Berouna by totiž podle úředníků byla cesta autem pro dojíždějící příliš atraktivní a podpořila by suburbanizaci. Město tak prosazuje spíše vybudování železničního tunelu Praha-Smíchov – Beroun.
Vyplývá to z přepracované dokumentace pro posudek EIA, která byla ve středu představena na veřejném projednání v Loděnici.
D5 mezi Prahou a Berounem patří mezi nejvytíženější úseky dálniční sítě v zemi. Její úprava na šestipruh se plánuje už řadu let.
Se stavbou se má začít už v roce 2025 zkapacitněním mimoúrovňové křižovatky na Pražském okruhu na křížení s D5. Následovat má rozšíření samotného okruhu v dosud čtyřpruhovém úseku 515 od Barrandova. Teprve poté se plánuje začít s rozšiřováním dálnice, a to ve dvou etapách směrem od Prahy. Náklady na stavbu podle dřívějšího vyjádření ministra dopravy Martina Kupky přesáhnou miliardu korun.
Odklady a připomínky
Předpokládané zahájení je dle současného harmonogramu plánováno na rok 2027, uvedení do provozu v roce 2032.
Oproti původním plánům jde přitom o výrazný odklad. Když Ředitelství silnic a dálnic poslalo v květnu 2021 plán do procesu EIA, uváděla dokumentace termín zahájení prací v roce 2023 a dokončení v roce 2030.
Projekt počítá s rozšířením vozovky o čtyři metry na každé straně na celkem šest jízdních pruhů. Celková délka posuzované trasy je 22,6 kilometru.
V rámci projektu se zrekonstruují odpočívky Rudná a Drahelčice. Přibude obnovená odpočívka Beroun na 16. kilometru, kde vznikne 25 parkovacích stání pro osobní automobily, čtyři pro autobusy a šest pro obytné vozy. S místy pro kamiony se nepočítá.
Bude nutné upravit mimoúrovňové křižovatky Rudná, Loděnice, Beroun-východ, Beroun-centrum a Beroun-západ. To má zahrnovat úpravu délek odbočovacích/připojovacích pruhů a poloměrů směrových oblouků jednotlivých větví.
Součástí zkapacitnění je také celkem 21 dálničních mostů, šest nadjezdů (čtyři silniční a dva železniční) a dvě lávky pro pěší přes dálnici. Některé rekonstrukce mostů se řeší již v předstihu zvlášť a s rozšířením počítají. Zároveň dojde k výraznému doplnění a úpravě protihlukových stěn.
„Využijeme všechny prostředky“
A právě obavy z hlukové zátěže jsou hlavním důvodem, proč většina zasažených obcí přestavbu dálnice nechce a k dokumentaci EIA zaslala negativní stanovisko.
Nejostřeji se k tomu na veřejném projednávání vyjádřil starosta Rudné Lubomír Kocman. „ŘSD provozuje D5 protizákonně, hygienická výjimka už dávno skončila,“ uvedl starosta. Úředníkům zpracovávajícím EIA pohrozil, že v boji proti hluku se obec chystá využít všechny prostředky. „Z partnerů budou soupeři,“ dodal.
Rozšíření D5 na šestipruh mezi Berounem a Prahou má začít až po roce 2028, řekl Kupka
Dálnice D5 se na svých prvních 11 kilometrech podle zpracovatelů EIA blíží k horní hranici dopravního zatížení. Jakékoliv kolize tam pak vedou k zácpám a dopravním kolapsům. Kolem roku 2040 pak modely očekávají vyčerpání kapacity i na zbývající části D5 mezi Prahou a Berounem.
Samotné odborné posudky, které jsou součástí dokumentace EIA, v rozšíření dálnice problém nevidí.
„Z hlediska znečištění ovzduší je záměr D5 zkapacitnění km 0–22 akceptovatelný,“ uvádí se v závěru EIA. Stejně tak projekt hodnotí i studie vlivu na klimatický systém, akustiku, podzemní vody či krajinný ráz.
Chceme udržitelnou dopravu, ne auta
Příprava dokumentace EIA probíhala už v průběhu let 2019–2021. Následně však byla ministerstvem životního prostředí vrácena autorům k přepracování a zahrnutí námitek dotčených obcí či veřejnosti.
V nich rezonuje zejména stanovisko pražského magistrátu. Podle něj zkapacitnění dálnice zatraktivní dopravní trasy ze spádové oblasti Středočeského kraje pro auta. „Tím bude dle Hl. m. Prahy dále podpořen proces suburbanizace vázané na automobilovou dopravu, budou kvalitativně zlepšeny podmínky pro využívání automobilů, což dále zhorší dělbu přepravní práce v neprospěch udržitelných módů dopravy,“ uvedli úředníci.
Podle zpracovatelů posudku se však intenzita dopravy po zkapacitnění na některých komunikacích naopak sníží, jinde vzroste jen mírně. „Nelze očekávat, že by předmětný záměr zhoršil dělbu přepravní práce, resp. využití automobilové dopravy v neprospěch udržitelných módů dopravy,“ zaznívá v komentáři k námitce.
Praha však přesto doporučuje, aby se rozšířily pruhy jen na prvních 11 kilometrech dálnice, které trpí provozními problémy. Vyřešily by se tak zácpy na Pražském okruhu a zvyšila plynulost autobusové dopravy směřující do terminálů Zličín a Nové Butovice.
Nakonec je však stanovisko hlavního města i přes námitky souhlasné a zástupci magistrátu se projednávání nezúčastnili.
Hluk se řeší všude
Před rozšířením dálnice až do Berouna ovšem Praha preferuje vybudování železničního tunelu. „Případné zkapacitnění dálnice D5 v úseku km 11–22 požaduje Hl. m. Praha odložit na dobu po vybudování nového rychlého železničního spojení z Prahy do Berouna,“ uvádí se v námitce.
Ten se však zatím ani zdaleka nezačal stavět. Plánuje se to na rok 2028 s dokončením o devět let později. Tou dobou bude už kapacita D5 mezi Rudnou a Berounem ovšem vyčerpána, a proto projektanti navrhují obě stavby chystat současně.
Jak budou vypadat tunely Praha – Beroun: Projektanti řeší i „dopravní peklo“ v Hlubočepech
To je ovšem další z bodů, který okolním obcím a městům vadí. Obávají se negativního vlivu obou staveb, studie EIA podle nich jednotlivé vlivy nesčítají, přestože na obyvatele dopadnou současně.
Na D5 loni na podzim skončila rekonstrukce na pátém až desátém kilometru mezi sjezdy na Rudnou a Loděnici. Práce začaly loni v květnu a vyžádaly si zhruba 450 milionů bez DPH.
S postupným rozšiřováním dálnic na šest pruhů se počítá i jinde, vesměs jde o úseky kolem Prahy. Jde například o D8 (Praha – Nová Ves), D10 (Praha – Mladá Boleslav) či D11 (Praha – Poděbrady) v úsecích s největší intenzitou. I v případě těchto úseků je ovšem odpor obcí silný a realizace tak není zatím jistá.
Rozšíření D10 na šest pruhů: Nová odpočívka, zachráněná křižovatka a ostrý odpor Benátek