LOT_PRAGA_X-2021---WWW---III_728x90_new

ÖBB staví v údolí Stubachtal přečerpávací elektrárnu za 300 milionů eur

Tauernmoossee - © ÖBB, SailerTauernmoossee - © ÖBB, Sailer

Rakouské dráhy patří díky využití stoprocentně čisté trakční elektřiny k nejekologičtějším dopravcům v Evropě

Zpět na článek
55 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Ryk Mat

https://energyvault.com A další budou přibývat. Je-li poptávka, řešení vždy vzniknou. Takový vývoj je ale proti srsti současným energetickým společnostem, takže rozjezd je pomalý.

Honza

Tohle reseni je nanestesti naprosty nesmysl, viz. https://www.youtube.com/watch?v=NIhCuzxNvv0

David

Tady je v diskuzi zase nablito. Ano vyspělé země staví energetiku na obnovitelných zdrojích a protože to není stabilní zdroj energie, je třeba ji někde uchovávat a proto staví i přečerpávací elektrárny. Zatím všechny země kromě Norska energii dovážejí, avšak cílem je se této závislosti zbavit. (Schválně říkám energie, protože ropa pálená v autech se musí započítávat též.)

Uuuu

Nevím kde máte takové informace ale ČR svou výrobou el.energie je soběstačná a navíc 1/3 celé své produkce jde na vývoz.

Václav

Než něco vypustíte, tak si pořádně přečtěte, na co reagujete. David píše o veškeré spotřebované energii, tedy mj. i o té, která se doveze ve formě ropy a plynu.
Mj. také by mě zajímalo, jaká by byla bilance naší energetické spotřeby, pokud by se napočítala tahle dovozová tekutá energie.

Pe.tr

Takže když jsou dovozce elektřiny a všichni žijí ekologicky tak kdo spotřebovává tu dovezenou , z jádra nebo uhlí , vyrobenou elektřinu ? A fotka Herkulesu , což je nejspíš mašina na naftu dokresluje tu schizofrenii. Ale ta vodní elektrárna je top , rozhodně lepší a spolehlivější jak větrníky. Mají holt dobrou polohu , vodu a hory .

Zrzek

To chce klid. Já nedávno sledoval u Innsbrucku Herkula na obsluze zadratovane vlečky a potom v klidu odjel pod dráty někam do dáli s výtahanymi vozy. Jen tak pro představu, jak se někdo dělá eko, ale jinak fungují jak u nás.

Zdeněk

Pokud jel s vozama někam jak píšete, tak je možnost, že jel na vlečku, která nemá dráty.

Vojta

Přečerpávačka nemusí nutně vyžadovat velký výškový rozdíl (tj. hory) – v Litvě mají rozdíl hladin jenom cca. 10 m, ale výkon je slušných 900 MW (4 x 225)
https://de.wikipedia.org/wiki/Pumpspeicherkraftwerk_Kruonis
Pro srovnání – Dlouhé stráně mají 2 x 325 a toto vypadá jenom na 1 x 170 MW

...

Jenže s 10 metry výškového rozdílu tam té energie moc neuložíte. 900 MW špičkový výkon je hezké číslo, ale jak dlouho ho tenhle zdroj udrží? Pár minut, vzorečky k tomu nejsou tajné…

Jakub P

Podle wiki pri plnem hornim zasobniku 12 hodin, coz je fajn. Ovsem pisou o rozdilu hladin 100 metru, ne 10.

Vojta

Jasně 100 m, chyba v překladu – těch 138 m n. m. je spodek horní nádrže, spodní nádrž je Kaunaská přehrada zhruba 44 m n. m.

Jiří Kocurek

Já si říkal, vždyť to by tam museli honit 9000 m3/s, což je zhruba tak povodňový průtok Labe v roce 2002 v Ústí.

Martin V.

Ale to pak nemusíte chodit až do Litvy, PVE Dalešice pracuje s ještě menším spádem. Hladina stáleho nadržení Mohelno je 290,80 m n.m., hladina zásobního prostoru tamtéž 303,20 m n.m. a horní nádrž Dalešice 362,60 – 380,50 m n.m. což znamená, že https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99e%C4%8Derp%C3%A1vac%C3%AD_vodn%C3%AD_elektr%C3%A1rna_Dale%C5%A1ice má provozní spád 60-90 m. Výhoda je, že nemá velké ztráty v přívodním potrubí, které je dlouhé jen pár desítek metrů skrz dalešickou hráz.

Karel

jo Herkules k tomu jeste vozy ZSSK :-

jan v

Zrovna teď, když píšu tyto řádky putuje od nás do Rakouska 1454 MW, z Německa 1692 MW, naproti tomu Rakousko vyváží do Maďarska 683 MW, do Slovinska 811MW, do Itálie 233MW a do Švýcarska 679 MW. Bilance tedy je Dovoz: 3146 MW, Vývoz 2406 MW, Saldo -740 MW. Zdaleka tedy nelze hovořit o tom, že by Rakušané byli zcela závislí na naší laciné a špinavé elektřině. Rakousko ale samo také nemá nijak zázračně čistou energii. Jejich 285 gCO₂eq/kWh je sice o třetinu nižší než u nás – 450gCO₂eq/kWh (do této hodnoty se započítává „špinavost“ dovezené energie) Přesto je to hodnota… Číst vice »

Martin V.

To je hustej web! Ten jsem neznal, dík.

Mirek

Jsem sám kdo nechápe, proč je u článku fotka „Vlak ÖBB, ilustrační foto. “ s dieslovou lokomotivou?

Meno

Třeba si ÖBB samo vyrábí ekologicky ekologickou naftu 😀

R.L.m.

😄 A hlavně: připojený vagon ZSSK na „Vlak ÖBB, ilustrační foto. Pramen: ÖBB“ 😏

sch

Toto je ten případ, kdy může podnik říct, ze využívá obnovitelnou energii, když ty zdroje sám zainvestoval a v případě OBB je i provozuje. Palec nahoru.

Zdendik

Jde o přečerpávací elektrárnu, takže prvotní zdroj vůbec nemusí být eko, jen se využívá toho, že mimo špičku využije levné přebytky energie v síti a ve špičce draho prodá nedostatkovou energii. Při tom kšeftu jde navíc část energie do ztrát. Spíš je zajímavé to, že tohle vše se děje v energetické síti s frekvencí 50Hz, takže tohle vše je hlavně kšeft a výhodná investice. S vlaky to má společného jen firmu a praní špinavé elektřiny na zeleno.

jkjk

V roce 2019 60,2 % vodní elektrárny, 10,1 % vítr, 4,1 % biopaliva, 15,5 % zemní plyn, 4,6 % uhlí.

Koloušek

Přečerpávací elektrárna je „elektrárna“, která spotřebuje o desítky procent více energie, než vyrobí. Vtipné ji nazývat elektrárna, že? 🙂

...

Ne nutně každá. Přečerpaná voda nemusí nezbytně tvořit 100 % průtoku, horní nádrž může mít i jiný zdroj vody.

Brankoslav

Dalešice

Jiří Kocurek

Jenže tohle ledovcové jezero bude mít přítok jen, když ledovec taje.

X 1

A ledovce tají stále. Bohužel.

Brankoslav

Kdyby netály, měl bys ledovec u mámy v obýváku. Bohužel.

Alibaba

Nic vtipné to není, právě proto se používá přívlastek „přečerpávací“, aby bylo jasné jak a proč to bude fungovat.
Používat to bez přívlastku může jen člověk neznalý problematiky.

Jakub P

Copak ony ty fosilni zdroje taky nejdou dokonale regulovat podle aktualni potreby? To je prece strasna nevyhoda tech obnovitelnejch, ze vyrabej kdyz maj podminky a ne kdyz je zrovna potreba a proto jsou tak spatny a hnedy uhli dobry… Aspon tak jsem to z. Casti prispevku tady pochopil.

Olda

Chlapi co zde všichni kňučíte. „Přečerpávačka“ je jediný v současnosti efektivní nástroj jak vykrývat špičky v síti, a to nejen, že za tmy ráno v listopadu všichni zapnou co se jim dostane pod pracky, jedno zda mikrovlnka, nebo soustruh, ale je hlavně schopna kompenzovat ty ekopič….viny, jako jsou např. fotovoltaické zdroje. Jj, v letě na Jižní Moravě (vím, že největší jsou u nás jinde, ale jde o hustotu FTE na dané území), tak mezi 10:00 až 16:00, věřím, že se hoši na rozvodnách mohou pos.at. To musí být echt přínos pro elektrorozvodnou síť a obecné blaho spotřebitelů jako sv..ňa.

Zdendik

Taky proto mají Dalešice 400 MW, aby po 1 minuty nahradily případný výpadek bloku JA. Dlouhé Stráně měly původně ten samý požadavek.

Petr

Takže postavíme přečerpávačku na Pálavě? 😉

Ale vážně, v době zkoušení různých bateriových úložišť by mě zajímalo, jestli by se víc nevyplatila nějaká přečerpávací elektrárna, která by ukládala přebytky v době nadměrné produkce fotovoltaik a případně větrníků a v době, kdy jsou tyto zdroje na suchu (nesvítí slunce, nefouká), by tuhle „čistou“ energii dodávala do sítě. Zajímalo by mě srovnání ekonomiky výstavby a provozu a také porovnání účinnosti (kolik z nacpané energie dostanu zpět).

JamessN

U moderních přečerpávaček se udává účinnost 75%.

Jakub P

Obojí, jak baterky, tak přečerpávačky, má svý výhody a nevýhody, takže nejspíš bude v síti užitečný obojí. Vyvíjej a testujou se i další principy uchování energie pro tyto účely (uchování mezi dobou kdy se dá snadno vyrábět a dobou, kdy je potřeba). Založený jsou na všem možným, potenciální energii, tlaku, teplotě v nejrůznějších formách.

Václav

Vodní elektrárna jde na rozdíl od tepelné uvést provozu během 1- 2 minut.

Jiří Kocurek

Plynová turbína taky najede za minutu až dvě.

Václav

Dovolím si oponovat, že se jedná o elektrárnu napojenou na veřejnou elektrickou síť 50Hz. Vzhledem k tomu, že ÖBB používají pro elektrickou trakci napětí 15kV 16,7 Hz a mají na to samostatnou rozváděcí síť, tak i tato elektrárna nejspíš pracovat s touto frekvencí. Pokud tu elektřinu sami spotřebují, tak by byla hloupost ji stavět na 50Hz. Jenom nevím, jaké mají plány s trakcí do budoucna, většina evropy v budoucnu plánuje přejít na 25kV 50 Hz.

Džamel

Takže za pomoci Temelína vyčerpají vodu na kopec a už je najednou elektrika zelená…

Luděk S.

V pořádku. Vyspělé země to tak dělají. Trička se taky dělaj v Bangladéši. My na tom jen vyděláme. Teda, někteří.

Kalanis

Už před léty jsem jim chtěl ty dráty ze Slavětic říznout nebo tam aspoň nacpat kompenzační trafa s odpojovačema. Sokolnici bych jim odpojil v každém případě, to je jen 220kV. Stejně jako němcům k Boru, kde se setkávají linky z Přeštic a Hradce. Aby je šlo držet u huby, až jejich zelená energie začne ohrožovat stabilitu české soustavy.

Luděk S.

Pán je ředitel ČEPSu?

Greta

Kdyby byl Kalamis ředitel ČEPS, tak by pár drátů ještě pristavel, protože tranzit elektřiny z DE do AT a SK je jejich lukrativní byznys.

Kalanis

Hlavně bych předělal celou síť na 400kV a část 220kV bych nechal akorát na napojení Polska od poslední trafačky (plus přidal další linku přes Broumovsko).

Zdendik

Kdyby to bylo tak jednoduché-stačí se podívat na rozdíl v konstrukci vedení 400kV a 220 kV. Nehledě na transformátory. To napětí budí respekt.

Kalanis

Proto píšu předělat. To není jen o změně napojení fází. Je potřeba i vyměnit dožilé sloupy. Proč to neudělat při jednom?

Bert

Nejsou právě ty sloupy u 220 a 400 kV stejné?

Martin V.

To fakt nejsou. Izolační vzdálenosti jsou podstatně jiné. Ale je možné v trase 200 kV „portál“ vybudovat třeba 400 kV „kočka“. Nebo v případě příčné spojky Čechy-střed – Bezděčín před pár lety udělali stožáry pro 2x 400 kV na výšku, ale na jedné straně je pověšené vedení 200 kV v jehož původní trase to vede. Když pojedete po D10 z Prahy na Mladou Boleslav, můžete si těchto atypických stožárů VVN všimnout.

Zdendik

Pokud si vzpomínám, předávací řiditelné transformátory jsou v provozu, aspoň část.

Kalanis

ČEPS tuším doplňoval kompenzační trafa jen na linky z Hradce u Prunéřova na sever do Rohrsdorfu. Špičky z větrníků jim zpravidla lítaly přes Hradec na Bor, v horším případě až do Slavětic a přes Rakousko. Tak já bych je rozšířil.

Greta

Přečerpávací elektrárny se nepočítají do OZE, zas tady sirite hoaxy.

Jiří Kocurek

Článek ale vyznívá opačně.

Brankoslav

Určitě je to pravda, že přečerpávačky nejsou OZE (nevím co to je, ale určitě něco blbého a bolí to). Ony totiž na rozdíl od fofrníků, fotovoltaiky na 51°severní šířky, mají smysl.

jan v

Jaderná energetika je z hlediska emisí CO2 zelená. Problém je vedlejší produkt v podobě silné toxického a radioaktivního odpadu, o němž se již dlouho tvrdí, že „do dvaceti let“ bude k dispozici komerčně dostupné řešení jeho recyklace jako jaderného paliva pro nový typ reaktoru.