ÖBB objednaly u Stadleru prvních šestnáct bateriových jednotek, budou jezdit k českým hranicím
Jednotka Stadler Flirt Akku pro ÖBB. Foto: Stadler Rail
První jednotky vyjedou v roce 2028.
První jednotky vyjedou v roce 2028.
Počítá se s provozem výlučně na baterie, nebo má jít o parciálně bateriovou dopravu, kdy na tu trať budou zajíždět přímé vlaky z elektrifikonaných tratí Wien – Absdorf – Sigmundsherberg / Hadersdorf? To druhé by bylo velmi rozumné, to první nesmysl.
Domnívám se, že kdykoliv bude k dispozici trakční vedení, bude se nabíjet sběračem
To je jasné. Dotaz zněl, jestli budou pendlovat jen po bezdrátové trati Sigmundsherberg – Hadersdorf (- kousek pod dráty do Krems) anebo tam budou zajíždět jako přímé vlaky (např.) z Vídně, tj. na baterie ujedou jen menší část svých výkonů a mezitím budou mít dost času dobít z drátů. To se totiž v článku neuvádí.
Počítá se nadále s vozebním ramenem St. Pölten Hbf – Krems/Donau – Hadersdorf – Horn, jako je tomu nyní, takže pod trolejí pojede v úseku St. Pölten Hbf – Herzogenburg a Krems/Donau – Hadersdorf/Kamp, úsek Herzogenburg – Krems/Donau má pak být v příštích letech elektrifikován, zda pak dojde ke změně konceptu ještě není rozhodnuto. Horn pak má být novou spojkou napojen na FJB Bahn, tedy tak aby mohly být zavedeny přímé vlaky Wien FJB – Horn mimo Sigmundsherberg.
Dekarbonizaci nahradíme lithizací.
To je trať zralá na kompletní rekonstrukci včetně elektrifikace, a to komplet úsek St. Pölten – Sigmundsherberg. Kdyby chtěli, do 2028 to mají i se spojkou do Hornu mimo Sigmundsherberg. Přijde mi to z AT nekoncepční…
O které trati konkrétně mluvíte? Ta z Vídně do Sigmundsherberg elektrifikovaná je, stejně jako do Hadersdorf a hádám, že jde primárně o to, aby na Kamptalbahn mohly zajíždět přímé vlaky z těchto tratí (z/do Vídně). Což se dá s bateriemi udělat hned, narozdíl od modernizací a elektrifikací. Teď adeptů na elektrifikace by byla spousta a nejde dělat všechno najednou.
Kamtalbahn je dost lokálka, po letech testováno minulé léto, jezdí solo 5047. Na hl.trati do Vídně de dělala nová výhybna cca 1 km před Hadersdorfem (od Vídně), aby lépe vcházel takt. V podstatě všechny vlaky Kamtalbahnu jely z Kremsu (pod dráty) do Hadersdorfu, zde 12 min pobyt než se vykřižovaly Sp z z/do Vídně a pak dále do Hornu. Z Hornu do Sg. jízda v podstatě sv, asi 3 lidi ve vlaku, moc nevěřím, že až někdy bude oblouk, tak lidí rapidně přibude. Jinak „baterkama“ jsme se svezl na Aspangbahnu (byl tam zrovna zkušební provoz), jelo to pěkně, start a… Číst vice »
Ty přímé vlaky mohou podle mě cestující nalákat nejspíš o víkendech, pokud v Hadersdorfu cestou z Vídně uhnou do Kamptal. Možná i pár vlaků ve všedních dnech z/do Langenlois. I když pro tamní pendlery nebude velký rozdíl, jestli autem pojedou do Langenlois nebo Hadersdorf. Totéž v Horn, když vidím, že nádraží je mimo město, tak když už v autě sedíte, dojedete až do Sigmundsherberg. Pokud tam jednou vlaky nebudou muset úvratí, ale pojedou přímo, tak cestující k cestě až z/do Hornu nepřiměje ani tak časová úspora, jako to, že v Sg ty vlaky nezastaví 🙂
Ještěže se chystá dostavba nových bloků našich jaderných elektráren, jinak by musely ÖBB poptávat k těmto nesmyslům i jisté množství liščích ohonů a ebonitových tyčí.
Rakousko se narozdíl od nás stane brzy exportérem elektřiny ( jak co do kvantity, tak co do celkového objemu peněz), mají celkem jasnou strategii, kterou naplňují. Češi se naopak nejspíš po skončení životnosti Dukovan stanou dovozcem elektřiny, neb náhradu do té doby nejsme schopni postavit.
To první „narozdíl od nás“ se týká výhledu. Aktuálně jsme samozřejmě exportérem my a Rakousko dovozcem. Ale v roce 2035 nám odejdou Dukovany a výroba z uhlí se citelně zdraží.
Malá jazyková poznámka: Krems je česky Kremže (viz kremžská hořčice). Křemže je u Českého Krumlova na trati 194 a v němčině Krems.
díky.
Před časem ÖBB ve Waldviertelu testovaly bateriové Desiro. Vzhledem k množství kolik jich mají a snahám o unifikaci vozového parku mne překvapuje, že se rozhodly pro další model. Že by se neosvědčilo? Nebo nechtějí mít vše od Siemensu? Mají už ale objednané i Mireo.
Veřejná soutěž. ÖBB se jako zadavatel nechová jako České dráhy, které si koupí BEMU napřímo bez soutěže od Škody a tvrdí, že BEMU a EMU je v podstatě to samé. V neposlední řadě pak nejsou v Rakousku lidé typu Unucka.
BEMU je tady v diskuzích špatně, ale baterkový vlak, když není v ČR, už je dobře?
Jestli se nabíjí tak či onak, je víceméně lhostejné.
Drátizace – nedávno se zdálo, že je všude nutná. Doba a technologie pokročily a jeví se, že až tak nutná není. I trolejbusy jezdí tam, kde dráty nejsou a nikdo se nepohoršuje. Podobně elektrobusy.
BEMU bez soutěže je špatně.
Zaplatit výrobci testování prototypu v podobě, v jaké se to děje, to rozhodně správně není.
Leda by si výrobce za ty BEMU účtoval stejnou cenu, za kterou vysoutěžil „typově shodné jednotky“. Alespoň by držel slovo z pohledu cestujícího i objednatele.
Bylo to dokonce na té samé trati. Ale pro Siemens to neznamenalo žádnou garanci objednávky, byli rádi aspoň že mají referenci z provozu.
Doplním něco málo k bateriovému Desiru ML. U toho se zkoušela ve spolupráci s OBB bateriová varianta. Siemens vozidlo přestavěl na bateriovou variantu, ta se následně vyzkoušela a po zkouškách se vozidlo vrátilo do původního stavu. Na západě opravdu nejde objednat EMU a dostat BEMU jako u nás. Následně vypsaly OBB dvě velká VŘ na BEMU a EMU. až 120 BEMU vyhrál Stadler, až 500 EMU vyhrál Siemens. Na západě jsou nastavena kritéria poměrně komplexně, nicméně transparentně. Hodnotí se nejenom cena, ale také servis a spotřeba energie za celý životní cyklus. Nejde o to, co by OBB chtěly, nebo nechtěly,… Číst vice »
Na co je dobrá baterie? do mobilu .. maximálně do el. pily.
Škoda, že to nevěděli kosntruktéři dieslových ponorek za 2. světové války.
A taky dva diesely
Je na to dotace. Takže to vyjde dopravce levněji než dieslová jednotka.
A toto je mobil nebo el. pila?
https://www.kudyznudy.cz/akce/lodni-doprava-na-pryglu-zahajeni
To byla vždycky šalina.
Ano, ve vodě ta větší váha olověných baterií až tak nevadí, stejně by se tam musel dát balast, aby se snížilo těžiště.
Ještě je několik bateriových posunovaček a pak je tu nějaký Elon Musk. Ten ale dělá všecko špatně a ještě mu to vydělává.
16 souprav na trať dlouhou cca 55 km? To jako fakt? Mimochodem k českým hranicím to tedy není ani náhodou. Nejbližší české nádraží jsou České Velenice, tj. asi 60 km.
K českým hranicím je to z nádraží Sigmundsherberg vzdušnou čarou skutečně necelých 19 km. Ne všechny vzdálenosti se měří po kolejích 🙂
A vzdálenost 19 km odpovídá slovům „k českým hranicím“? Ale hlavně když můžete ukázat svoji chytrost a vtipnost, že!
Ano, můžete se tam od české hranice dostat po cestě, např. na kole. Kdyby jezdil do Laa, bylo by to blíž.
Ale tam by nepotřeboval baterie. Stejně jako do Gmündu.
česká hranice neznamená jen nádraží. přesně 19 km vzdušnou čarou.
To jsem si také dokázal změřit. Jenže v titulku článku je, že budou jezdit k české hranici, a to tedy nebudou.
Titulek je text, který charakterizuje článek, který je pod ním. Má být stručný, výstižný a poutavý. To, že ty BEMU budou jezdit k české hranici (i když na vzdálenost 19 km) má v titulku naznačit, že budou jezdit v Dolních nebo Horních Rakousech a ne kolem Innsbucku nebo Grazu a je větší šance, že je nějaký náš šotouš uvidí a vyfotí.
jinak 16 souprav samozřejmě umožní prodloužit spoje z trati dlouhé 55 km dál po jiných elektrifikovaných tratích, např. do Vídně. To jsou ty hlavní bonusy BEMU.
Jenže o ježdění někde jinde není v článku ani slovo. Jen 16 souprav na tuto trať. Takže bylo jasné, že tam nějaká informace chybí. PROTO jsem se ptal, jestli jako fakt.
Když jsem četl, že k českým hranicím, tak myslel, že budou jezdit třeba do Laa. Tak nic.
Proč do Laa, tam jsou z Vídně dráty a ze Sg je trať v podstatě zakonzervovaná a vede stejně pustinou.
A co dynamika při jízdě na baterky?
Zůstane podobná el. jednotkam, nebo rapidně klesne k blízkosti dieslu?
Zůstane podobná elektrickým jednotkám. Je to totiž tentýž motor, jen ta elektřina se bere odjinud.
Vy jste ještě nikdy neřídil elektrické auto, že?
No záleží, jak je vozidlo navrženo. Třeba Siemens Mireo má výkon na baterii a z troleje stejný k cca. 18kW/t. Čistě elektrická varianta má výkon ještě o něco vyšší. Na trhu jsou ale i vozidla, která mají výkon z baterie výrazně nižší.
To asi přijde na to, pro jaké účely je ten bateriový pohon navržen. Ono není potřeba, aby měl stejný maximální výkon jako pod dráty – pokud se nepočítá, že ten vlak bude i na baterii jezdit 160km/h. Pro dobrou dynamiku při nízkých rychlostech, odpovídajících plnohodnotnému provozu na takovýchto tratích, ten plný výkon nepotřebujete. Pořád ale bude dostatečný, aby ta dynamika byla lepší, než u dieslu.
Tady si dovolím odporovat. Ono je nutné si uvědomit, že regionální tratě bývají často poměrně kopcovité. Pokud chcete jezdit byť 80km/h s rozumným zrychlením i do 20, 30ti promile, tak ten výkon potřebujete i zde. Samozřejmě se dají najít pomalé tratě, kde se to tolik neprojeví, ale z pohledu nějaké unifikace vozidel je potřeba výkon dimenzovat na nejhorší možné varianty. Jenom na udržení 80km/h potřebujete do stoupání 20 promile okolo 5kW/t. Udělali jsme si s kolegy výpočty jízdních dob na některých tratích a výkonné elektrické vozidlo je pořád oproti dieslu výrazně lepší. A lidem jde především o rychlost spojení. Pokud… Číst vice »
No však říkám: záleží na tom, pro jaké účely je bateriový pohon navržen, resp. kde se s provozem na baterie počítá, a přitom není potřeba, aby plný výkon dosáhl i na baterie. I když budete chtít jet 80km/h 20 promile, vychází to (podle Vašich výpočtů) něco přes 500kW výkonu, maximální (a potřebný pro dosažení 160km/h) je výrazně vyšší. Na Kamptalbahn nebude potřeba ani to, ta trať má větší stoupání akorát v krátcích úsecích kolem Hornu, jinak má mírný sklon spolu s údolím a brzdí ji oblouky. A pokud jde o unifikaci, tak mě teď v severovýchodním Rakousku ani nenapadá kopcovatá… Číst vice »
Jenomže těch 500kW je pouze na udržení rychlosti s nulovým zbytkovým zrychlením. Vy potřebujete nejenom rychlost držet, ale zároveň se do kopce rozjíždět s náležitým zrychlením. Zároveň nejde pro každou trať navrhovat vozidlo jiné, ale potřebujete ideálně jedno vozidlo na celou oblast. Proto je nutné mít u vozidel dostatečnou výkonovou rezervu. Z těchto důvodů má třeba Mireo 1,7MW výkonu jak pod trolejí, tak na baterii při hmotnosti lehce přes 90t.
Ta otázka není zas tak blbá. Nejde jen o ten motor. Ono totiž není úplně samozřejmé, že z té baterky dostanete při rozjezdu takový proud jako z troleje.
To sice máte pravdu. Ale zas při rozjezdu nepotřebujete tak velký výkon, potřebujete tažnou sílu. A tu elektrika má. Vysoký výkon potřebujete při překonávání zrychlení ve vyšších rychlostech (ať už k dalšímu zrychlování nebo k jízdě dokopce), což ale rozhodně nebude případ takovýchto lokálek. Tam bude výkon i na baterii dostatečný, byť souprava nedosáhne plného výkonu jako z trolejí.
Otázka to blbá je, když se v článku píše „Díky lepší akceleraci se také zkrátí jízdní doby.“
Zrovna OBB požadovaly plnění vzorového jízdního řádu na konkrétních tratích tak, aby se jízdní doby opravdu zkrátily. Ne jako u nás ve smyslu „na lokálky stačí výkon Regionovy“.
Tak trochu jsem doufal, že to mezi Sigmundsherbergem a Herzogenburgem nechají raději zadrátovat, ale zelená teta Leonore si prostě prosadila baterii, aby všem ukázala, jak je to cool :-/
Myslel jsem, že jste na trošku jiné úrovni, než sklouznout k používání pojmů typu zelená teta.
Třeba jednou nechají, ale ono to drátování taky není tak zelené – tangenciální lokálka nepotřebná pro tranzit. Před pár lety to spíš vypadalo na zavření (jako jiné tratě v regionu), jezdila tam 5047 sólo a o víkendu to hodinu stálo v Hornu aby to mělo připoj na obou koncích. Použitím BEMU můžeme jezdit „bezemisně“ ihned a drátovat se dá později.
Přesně tak, hlavně si myslím, že zadrátovat takovouhle trať je nákladově silně neefektivní. Baterie jsou rychlé řešení, které se i dá poslat jinam, kdyby se ta trať ukázala jako dlouhodobě neperspektivní – netřeba tam hned investovat spoustu peněz. To lze v budoucnu, pokud se ukáže, že trať přeci jen perspektivní je, ideálně spolu s její rozsáhlejší modernizací.
Mimochodem dost mě překvapuje, že ÖBB elektrifikovaly pahýl Klagenfurt – Weizelsdorf, tedy že nevsadily na BEMU i tam. Nebo se ta elektrifikace rozhodla ještě v době, kdy BEMU byly nejistou hudbou budoucnosti?