Nový dopravce Gepard Express chce spojit vlakem Česko s Ukrajinou
Kyjev. Foto: Pixabay.com
Do českého železničního byznysu chce vstoupit nový dopravce. Loni založená společnost Gepard Express získala loni licenci k provozování drážní dopravy
A co dokáže dojet z Prahy až do Čopu za aktuálně dostupnou lokomotivu – Herkules? Spíš by asi mělo smysl, kdyby se to povedlo dotáhnout papírově, že by právě z toho Čopu jel černožlutej vlak někam dál na ukrajinu, kde vy měly společnou lokomotivu a každej svoje vagony – předpokládám, že do začátku by na tu jednu soupravu něco sehnali i na jejich rozchod.
Nápad je to zajímavý, otázka ale je jestli životaschopný, pokud budou mít jenom lokomotivu a vozy budou cizí, bude se to dělit atd., navíc je to přes vnější hranici… Možná by bylo ale zajímavější pokud by se zainvestovalo do předávacího nádraží a podvozků vybavených systémem SUW 2000, který je právě pro provoz vlaků mezi standardním a širokým rozchodem konstruován. Vzhledem k existenci jakéhosi průmyslového a dalšího potenciálu na Ukrajině, v Bělorusku, ale ale i napojení železničně poněkud izolovaného pobaltí, by program výstavby předávacích skupin mohl být zajímavý. V případě Pobaltí se sice staví Rail Baltica, ale je otázka jestli tento… Číst vice »
Předavácí nadráží jsou. U nákladní dopravy ta vyměna by možna byla efektivní než překladaní. U osobních vlaku bych viděl jednoduchší nechát lidi přestoupit. Ikdyž by to bylo někdy uprostřed noci…
Pro mě jako cestujíciho ten přestup nemusí být špatný, pojedu dvěmi rozdílnimi vlaky.
Tak u Rail Baltici bych zas neviděl problém v rozchodu. Jine vlaky s pohodlnějšimi sedačkami pojedou na rail baltice a jine příměstké potom po zbytku železnice. Navíc na rail baltica je rychlost přes 200km/hod (z hlavy teď nevim přesně) a na zbytku je to zhruba 120km/h, což je zas jiny konstrukční požadavek na vlak.
Nevmyslím si že by tolik cestujících dávalo přednost přestupu před pár minutovou operací. Navíc se to nemusí týkat jen hyperdálkových vlaků, ale v zásadě jakýchkoliv.
Rail Baltica je stavěná jako VRT pro smíšenou dopravu. Pohodlnost sedaček z pohledu železnice jako systému je poněkud irelevantní, pokud by byla stavěná ne jako izolovaný systém, ale jako součást (možná budou přerozchodovávat, nevím) existujícího systému s tím že se holt postaví přechodová stanice a budou po tom jezdit jenom některé vlaky, tak by měla výhodu dostupných alternativních tras. Na druhou stranu si umím představit že si na to časem ten systém napojí.
1, Jak je to myšleno, že stanice Čop neni na to přípravená, odbavit tři dopravce najednou? Podle map (mapy.cz, maps.google.com) mají 5 nastupiš s délkou pomalu 500m a nádrážní budova není zrovna malička. A podle jízdních řadu tam nebýva zrovna narvano (myšleno spojů).
2, Spojení Praha – Kyjev. Pojedu s ukrajinskými dráhami do Přemyšle, kde přesednou do minibusu. To radši pojedu rovnou navzujícím vlakem do česka.
Jo a na všech pěti nástupištích je určitě evropský rozchod…:-)
Jaj. Mate pravdu to mě uniklo. Evropský je jen na jednom nastupišti. Napadlo mě proč teda nedohodnou s Ukrajinskými dráhami na prodloužení linek do Čierne nad Tisou, kde je několik nastupišť pro různé rozchody. Ale následujíci odkazy mluvi za vše.
Čop:
https://www.google.com/maps/@48.4325571,22.2054076,3a,75y,11.14h,94.66t/data=!3m8!1e1!3m6!1sAF1QipPhqtFlJaOwufuD5z-taEdNBtXu3pl7ALORzlRr!2e10!3e11!6shttps:%2F%2Flh5.googleusercontent.com%2Fp%2FAF1QipPhqtFlJaOwufuD5z-taEdNBtXu3pl7ALORzlRr%3Dw203-h100-k-no-pi0-ya51.349483-ro0-fo100!7i8192!8i4096
https://www.google.com/maps/@48.4327248,22.2070066,3a,75y,45.1h,90t/data=!3m6!1e1!3m4!1sAF1QipPjKyEZnoYrZx5ynpnLyVEu846lMPv2Bx8i9IYa!2e10!7i10240!8i5120
Čierne:
https://www.google.com/maps/@48.4192919,22.087962,3a,75y,349.36h,94.62t/data=!3m7!1e1!3m5!1su2L5vNNSzDlP4yaoRrsAXw!2e0!6s%2F%2Fgeo3.ggpht.com%2Fcbk%3Fpanoid%3Du2L5vNNSzDlP4yaoRrsAXw%26output%3Dthumbnail%26cb_client%3Dmaps_sv.tactile.gps%26thumb%3D2%26w%3D203%26h%3D100%26yaw%3D158.76247%26pitch%3D0%26thumbfov%3D100!7i13312!8i6656
https://www.google.com/maps/@48.4192919,22.087962,3a,75y,349.36h,94.62t/data=!3m7!1e1!3m5!1su2L5vNNSzDlP4yaoRrsAXw!2e0!6s%2F%2Fgeo3.ggpht.com%2Fcbk%3Fpanoid%3Du2L5vNNSzDlP4yaoRrsAXw%26output%3Dthumbnail%26cb_client%3Dmaps_sv.tactile.gps%26thumb%3D2%26w%3D203%26h%3D100%26yaw%3D158.76247%26pitch%3D0%26thumbfov%3D100!7i13312!8i6656
Cele to je kvuli tomu ze po silnici se stoji nekonecne fronty na hranicich takze ted dopravci zahlti zeleznicni hranice a potom se to vyrovna
Jedina moznost bez nekonecne fronty je to letadlo ale tam si nemuze vzit ukrajinec bagage na 3mesice
Čechů to spojení využijou maximálně jednotky za sezónu. Spojení by tak mělo smysl pouze pro dojíždějící Ukrajince, pokud však bude cena konkurenceschopná autobusu – o čemž velmi pochybuji.
Rád budu jednou z těch jednotek za sezónu.
Aj já 🙂
Jednotky Čechů jsou v každém autobuse Leo na Ukrajiny, přičemž jezdí několikrát denně 😀 Ukrajina sice není zatím mainstream destinace, ale jako zejména ten západ je u Čechů čím dál tím populárnější.
Jednotky jezdí už teď a to mimo sezónu.
Asi koupim manzelce k Valentynu jizdenku do Cernobylu.
Šťastná to žena. Skoro jako babička od Boženy Němcové….kéž by i má choť byla tak romantická, jako jste Vy, chlape. 😉
Kdo tam bude jezdit? proč není obdobné spojení třeba do Francie?
Protože letenku seženete do Paříže od 500 korun.😉
Prosím o odkaz na tuto cenu. Děkuji.
Počet Ukrajinců v ČR roste o desítky tisíc ročně, možná se už blížíme k bodu, od kdy to spojení začne dávat smysl.
Tok lidí ČR- Ukrajina je intenzivni, nicméně jsem zvědav, jestli se podaří najít takový „model“, který bude ekonomicky zajímavý pro cestující i pro provozovatele. Z jedné strany početné levné autobusy, z druhé strany letecké spojení do Lvova i Kyjeva (když zůstaneme u destinací zmíněných v článku), a spolujizda autem taky nabízí své výhody.
No tak ÚKáček tu maká hodně a jezděj domu a než se krčit v autobuse ,tak pokud to bude za rozumnou cenu a třeba v lůžkovém voze tak to není blbej nápad.Jinak přímý vlak Kijev-Lvov-Čop-Praha už tu byl zase žádné objevení Ameriky ,byl to R 220/221 Dukla.A přímé spojení ČR a Francie je už několik let a to R 408/409 Moskva-Bohumín-Břeclav-Wien-Milano-Nice,nicméně Češi s tím nejezdí ,dlouhá jízdní doba a vysoká cena
Až na to, že Nice je „Francie“ asi jako je Děčín nebo Břeclav „Česko“ …
Kromě tisíců Ukrajinců i Slováků tím vlakem určitě rádo pojede i hodně Ćechů. Zakrapatská oblast Ukrajiny je mimořádně přitažlivá pro milovníky přírody a pro turisty a nemálo z nich přivítá možnost jet na Ukrajinu vleže než sedět v autobuse.
Zakarpatská Ukrajina je nádherný kraj, ale má jedinou nevýhodu…bydlí tam ukrajinci. Takže až tam pojedete, dejte si pozor, aby na vás jen tak z legrace nevystřelili 😉 (true story)
V Zakarpatské oblasti Ukrajiny žijí nejvíc asi Rusíni, pak Ukrajinci a Maďaři. Určitě i Češi a Slováci.
A právě tam poznáte, co znamená pohostinnost. Čím víc na východ, tím víc jsou lidé pohostinní a vstřícní. V Čechích by se mi asi těžko mohlo stát, že horského turistu nebo trempíka někdo pozve k přespání domů. Tam se Vám to stane zcela běžně. Samozřejmě tam nesmíte přijet s cestovkou.
Platí to plně o normálních Ukrajincích. Bohužel, těch nenormálních zejména ve Lvově je na můj antinacistický vkus až příliš. Rusíni jsou v naprosté většině fajn lidi, jen to vzdělání a hlad po vědomostech jim trochu chybí…
Lvov není v Zakarapatské oblasti. A navíc je to už velké město, které vždy a všude přitahuje svoloč.
Jinak si nemyslím, že by Rusínův vzdělání mohlo chybět, to jen v takových zemích jako jsme my dostává přednost vzdělání před životem. Naše školy chrlí tisíce zbytečných lidí s maturitami a tituly a lidi na práci musíme pak hledat na Ukrajině. Tak za 20 let neseženete řemeslníka prostě proto, že už nebudou opravdu žádní.
Nevíte, jak se chytil vlak Košice-Mukačevo?
Cestoval jsem vloni o prázdninách a vlak v 9:10 z Košic přes hranice 25 lidí, zpátky z Mukačeva ve 14h jednou 15 lidí, podruhé 25 a z Čopu až do Košic plno.
To jsou slušná čísla, když vezmu v úvahu, že ŽSSK neprodávají jízdenky na Ukrajinu přes internet (čímž značně snižují atraktivitu tohoto spojení).
Jel jsem v létě, bylo dokonce asi 30 lidí. Ale stát v letním pařáku hodinu na hranicích v rozžhavené bagetě nebylo taky žádné terno. Ale busem nebo autem by to bylo to samé nebo spíš horší, no…
Já jel Košice _ Mukačevo busem Leo Express, lístek jsem si kupoval přímo od stewardky za 7 Euro. Noční vlak Praha-Košice kupovano na pobočce v Praze mě stál 10 Euro.
Děkuji za tuto otázku i odpovědi těch, co věděli víc.
Jel jsem jednou Praha-Mukačevo s RegioJetem a oproti slíbenému nočnímu vlaku kdy jsem čekal že se dobře vyspím bez přerušení jsme dostali spoj s přestupem v Košicích, odkud jel jen malý motoráček kde se nedalo pohodlně ani sedět. Pokud na té trase nejezdí lidi pravidelně, tak se nedivím.
To nějak nechápu. Regiojet nikdy neprovozoval (a předpokládám ani nesliboval) noční spoj Praha-Mukačevo. Ani nic jako motoráček Košice-Mukačevo neprovozoval. To jste jel zřejmě bagetou ZSSK.
Já minulý týden. RR 960 asi 10 lidí a zpět RR 963 3 lidi. V Chopu nevystupoval ani nenastupoval nikdo.
Protože žádný Chop neexistuje. To nádraží leží v Čopu.
Proč myslíte, že je správně jen Čop?
Nač používat odporný anglický přepis azbuky, když toto území bylo kdysi dávno součástí Československa?
Na pár let a ještě k tomu uměle, jako celé ČSR. 😉
Anglikanismy stejně jako rusismy jen przní náš národní jazyk. Slovanská jména mají přirozený český transkript většinou přímo z azbuky. Každé médium by měšlo uvádět tamní jména a názvy v české transkripci v latince, protože azbukou nepíšeme.
Protože existuje jakýsi úzus že se pro přepis azbuky používá fonetický přepis (Čop, Gorbačov, Ovečkin), u měst se dá ještě použít český ekvivalent (Petrohrad). To že se dnes bohužel na dokladech, používá anglická či francouzská transkripce, je smutný fakt. To stejné platí u Japonštiny, kde se souběžně používají dnes obě transkripce. Česká transkripce je ale lépe schopná přenést zvukovou informaci. Vezměme si třeba Sergeje Koroljova, rusky se píše Королёв, anglicky Korolev, česky Koroljov, což je skoro 1:1 s ruštinou. Nebo pro příklad s japonštinou vezměme tu nešťastnou elektrárnu, anglicky Fukushima Daiichi, český přepis Fukušima Dajiči, což je v zásadě opět… Číst vice »
Nepoužívá se fonetický přepis, jen jaksi jedno písmeno azbuky odpovídá jednomu písmenu české latinky. A není to ani tak o úzu, jako spíš o tom, že se to řídí ČSN. Jinak souhlas, blbost to táhnout ještě přes angličtinu…