Chaos s plány na vodíkové vlaky. Studie vytipovala tratě pro jejich nasazení, stát už ale chystá elektrizaci

Jednotka Alstom Coradia iLint. Foto: AlstomJednotka Alstom Coradia iLint. Foto: Alstom

Vodík studie doporučuje například pro linku Pardubice - Liberec - Ústí nad Labem.

Na některých tuzemských tratích by bylo podle nové studie výhodnější namísto elektrizace zavést pro bezemisní dopravu vlaky s pohonem na vodík. Jde o tratě v severovýchodních Čechách nebo v Moravskoslezském kraji.

Vyplývá to za závěrů několikaletého projektu, jehož cílem bylo zjistit, zda by byl na celkem osmi tratích provoz vlaků ekonomicky efektivní. Studii zpracovalo sdružení organizací zastřešené ÚJV Řež. Čtyři tratě označila studie jako vhodné pro vodíkové vlaky. Ty jsou sice podobně jako elektrické či akutrolejové bezemisní, ale také výrazně dražší. Studie je částečně v rozporu s plány státu: ministerstvo dopravy již schválilo plány na prostou elektrizaci tratí, kde naopak nový materiál radí vodíkové vlaky.

Na analyzovaných linkách existuje odůvodněný potenciál pro nasazení jak bateriových (BEMU), tak vodíkových vlaků (HMU, HEMU). Při porovnání pořizovacích i provozních nákladů je na řadě tratí se slabším provozem celková ekonomika provozu vlaků s alternativními pohony výhodnější než provoz vyžadující liniovou elektrizaci (EMU),“ uvádí se ve studii.

Studie řešila hlavně linky dálkové dopravy, které jsou dosud v provozu dieselovými jednotkami. Porovnávala možnost nasazení vodíkových a akutrolejových (BEMU) jednotek nebo prosté elektrizace.

Vyšší náklady kvůli nabíjecím stanicím

Jako vhodnou linku pro vodíkové vlaky vytipovali autoři spojení R14 Pardubice – Liberec – Ústí nad  R14. Úsek bez elektrizace je tak dlouhý, že by na baterii nebyl schopný dojet. Podobné důvody studie uvádí i u linky Praha – Tanvald. „Pro provoz BEMU je nutné vybudovat dvě nabíjecí stanice (Turnov, Tanvald), což negativně ovlivňuje celkové náklady. Technicky i ekonomicky nejvýhodnější je nasazení HMU jednotek, a to jak z pohledu srovnatelných ročních nákladů, tak i počáteční investice,“ uvádí studie.

Vyrovnaná návratnost bateriových a vodíkových vlaků nebo prosté elektrizace je u linky R22 Kolín – Šluknov. Bateriové jednotky pak doporučuje pro linku R25 Plzeň – Most a pro linku R26 Praha – Příbram – České Budějovice. U této trasy ale začíná již Správa železnic s plány na prostou elektrizaci. Podobný vývoj je i u linky R27 Olomouc – Ostrava. Studie zde sice doporučila vodíkové vlaky, Správa železnic ale již připravuje částečnou prostou elektrizaci, kterou doplní provoz BEMU.

Vodíkové vlaky navrhuje i na trase mezi Zábřehem a Krnovem, tedy trati přes Jeseník. I zde již Správa železnic ale počítá s prostou elektrizací. Akutrolejové vlaky pak doporučuje pro spojení Děčín – Rumburk přes Bad Schandau. Podle studie volba konkrétního pohonu významně závisí na lokálních podmínkách, potřebě výstavby nezbytné infrastruktury a jejího vytížení a v neposlední řadě i na posouzení enviromentálních aspektů.

Projekt získal podporu Technologické agentury ČR. Kromě ÚJV Řež byla do projektu z české strany zapojena Česká vodíková technologická platforma (HYTEP), VŠCHT Praha a Výzkumný Ústav Železniční (VUZ). Zahraniční know-how dodal norský institut SINTEF.

119 miliard do elektrizace tratí. Ministerstvo schválilo plán na dekarbonizaci železnice

Tagy BEMU HEMU HMU prostá elektrizace ÚJV Řež vodíkové vlaky
85 komentářů