Nová budoucnost dálkových vlaků v Norsku. Stadler dodá státní půjčovně jednotky FLIRTNEX
Jednotka Flirtnex pro Norske Tog. Foto: Stadler Rail
Nové jednotky zamíří od roku 2026 na trať Oslo – Bergen.
Nové jednotky zamíří od roku 2026 na trať Oslo – Bergen.
Zvlastni Flirt od Stadleru. Nemá Jakobsův podvozek jako obvykle mívají Flirty. Není uvedeno, v jaké výšce je nástupní prostor?
A hlavne Oslo – Drammen je dopravni spojeni vlaky a busy velmi cetne. Dale z Drammenu do Myrdalenu je mala hustota obyvatel a nadherna priroda s vyhledem na ledovec a z Myrdalenu jsou rychliky vlozene pantaky do Bergenu. Tak to je plne dostacujici.
Cestování vlakem po Skandinávii je sám o sobě velký zážitek. Do roku 2008 ještě existovala zajímavá a cenově velmi příznivá možnost cestovat na Scanrail pass a tehdy ještě v severských zemích fungoval systém osobních pokladen, kde si cestující mohl zařídit případné doplatky na dálkové a noční spoje. S rozvojem technologií tohle padlo a tak je dneska potřeba při cestování vlakem pečlivě dopředu plánovat a zajistit si jízdenky online kanály za co pokud možno ty nejnižší ceny. S jistou mírou trpělivosti a šikovnosti se to dá udělat. V Norsku jsme využívali vždycky hlavně minipris. Jinak ta četnost spojů a návaznosti jsou… Číst vice »
Hlavně lůžka vypadají pěkně, současný koncept noční dopravy je dost tristní (pouze dvoumístné kabiny s příplatkem 100 €, což je dost i na Nory).
Vy, co tu plácáte o malém počtu vlaků, si hlavně uvědomte, že spojujete Oslo a Bergen/Trondheim, což velikostně odpovídá zhruba Bratislavě a Košicím, s dlouhou jízdní dobou, a alternativou v podobě četných leteckých spojů. Bavil jsem se v Oslu s jedním norským studentem na brigádě a že má zítra druhou brigádu v katedrále v Trondheimu. Třeba dvě brigády, aby něco vydělal. Samozřejmě poletí…
Hlavně na trase do Bergenu pak prakticky nemáte žádná větší sídla.
No a i na SK, jede Bratislava – Košice jede každý dvě hodiny Ex a třikrat denně IC a dvouhodinova je tam už dnes i na mnohem míň významných relacích (Vrútky – Zvolen). Jde o to, že pokud se skandinávské země tváří jak jsou ekologické, tak podle toho ten JŘ vlaků má vypadat a ne pár náhodných výbuchů denně. Osobně se tam někdy vrátit chci, ale vlakem v žádným případě, protože je nepoužitelný při jakýkoliv změně plánu, atd. Váš známý poletí, ale jen do doby než mu ekofanatici zakážou vnitrolety ve jménu dobra. A že nejsou v EU bych se… Číst vice »
Souhlas, že bych od bohaté ekozemě čekal rychlejší a častější spojení. Ale s Bratislava-Košice není Oslo-Bergen srovnatelný – po cestě (nebo poblíž) máte čtvrtinu obyvatel Slovenska, zatímco v Norsku téměř pusto (s tím souvisí rozdíl v úsekové frekvenci, dojíždění do koncových stanic aj.). Navíc to jede déle, cena lístku je v Norsku výrazně vyšší a máte větší konkurenci letecké dopravy…
Ale zase na druhou stranu je Norsko jedna z nejbohatších zemí na světě, tak by jejich státnímu rozpočtu moc neudělalo, kdyby pár vlaků přiobjednal.
No ale v tom Norsku mezi tou „Bratislavou“ a „Košicemi“ leží jen „Poprad“ o 20 obyvatelích odkud vede odbočná trať (má představovat Myrdal-Flåm). Kdežto na Slovensku je tam většina dalších důležitých měst. A kolik toho jede z Blavy do Košic jižní trasou?
Jižním tahem od prosince také po dvou hodinách, no a paradoxně i před zahuštěním jezdil tou pustinou ze Zvolena do Košic o jeden pár vlaků víc než z Oslo do Bergenu.
Mě spíš přijde fascinující, jaký tu byl pár týdnů řev, když se rušilo torzo Beskyda, nebo od těch samých slyšíme jak nemáme jezdit autem, ale ekologicky vlakem, ale nějak se tady nevyjádří, jak je to v Norsku špatně.
Pouze 2h takt Bratislava – Košice je sám o sobě nedostatečný.
Daleko více by přepravnímu potenciálu odpovídal takt hodinový, ideálně v podobě kombinace 2h taktu ryzích expresů a 2h taktu pásmových expresů (mezi Bratislavou a Žilinou expresně, dále do Košic s rychlíkovými zastávkami).
Bergensbanen je krásná trať, snad jedna z nejhezčích v Evropě. Jízdenka mě stála minulý rok cca. 2100 Kč a byla jedna z těch nejlevnějších. Jinak se cena jízdenky může vyšplhat až na 12000 Kč (lůžkové kupé). Jinak četnost spojení není moc ideální, zejména na jiných než hlavních tratí, dle známých je to dáno odlehostí a nepříliš obydlenými místy. Hlavně proč by někdo jezdil např směrem na sever, kde nic není a lišky doslova dávají dobrou noc. Navíc, když chce člověk do přírody prý stačí vyjet jen pár kilometrů za město než se tahat tak daleko.
Hezká jednotka. Doufám, že České dráhy vyberou podobné elektrické jednotky pro Praha – Brno před Havlíčkův brod. Zatím je v procesu výběrové řízení.
To se nesmí stát, skalní přeci do Brna nebudou jezdit tramvají, i když by nebyla černá, ale modrá
Vidím dobře sedačky Borcad?
Možná Grammer, možná BorCad. Na pohled stejné sedačky vyrábí Grammer a je pravda, že norské dráhy mají ve svých vlacích často sedačky od Grammeru.
Myslím konkrétně ty na třetí fotce. Ty stolečky jsou mi až podezřele povědomé 🙂
Ty dětské oddíly mi v českých vlacích hrozně chybí. U nás montujeme namísto skluzavek a prostorů pro hraní do vlaků raději televize a je to hrozná škoda.
V době kdy má každý rodič telefon opravdu není třeba mít ve vlaku televizi pro děti. Hrací místo pro malé děti ale potřeba je.
Ještě jsem zapoměnl na způsob kontroly jízdenek, kdy průvodčí Vy (ex NSB) prochází vlak s tlustou knihou a ručně si vše odškrtává, místo toho, aby měla POPku, nebo tak něco. Lístek z neobsazených stanic patrně vypisuje ručně jako u nás před 20ti lety.
Kdyby tam radši zavedli taktovou dopravu. V Norsku jsem byl a dráhy tam fungují stylem náhodných výstřelů, třeba zrovna Oslo-Bergen 4x za 24 hodin. Další lahůdku je cesta na sever, kdy si v Bodo ujíždí dvakrát denně (nic víc tam nejede) cca o hodinu vlak a návazný autobus do Narviku, takže kdo tam jede ekologicky vlakem, tak si pěkně pár hodin počká, v EU by museli jet denně aspoň tři.
Na autobus do Narviku je přestup od vlaku zajištěn ve Fauske.
Když chce člověk jet přes Bodo, tak je to k ničemu a je mi líto, dva spoje za 24 hodin je výsměch a v tak hospodářsky vyspělé zemi.
Je také potřeba vzít nízkou hustotu zalidnění. A upřímně nevím k čemu by byla dobrá návaznost v Bodo, stejně by jste prohlídku města nestíhal, tak proč jezdit závlek Fauske – Bodo? Byl jsem tam předloni, cestoval veřejnou dopravou, navštívil Lofoty a NP Rago a naprosto bez problémů. Ano je potřeba plánovat, ale dalo se bez větších problémů. Ten sever je prostě jiný, je to už trochu divočina a chce tomu obětovat trochu více času než jsme zvyklí ze střední Evropy.
To je bohužel co mi dost vadilo, že kvůli nedostatku spojů musí mít člověk všechno naplanované a komerčních vlaků do Narviku jezdí tak málo, že jsou dva měsíce do předu vyprodané i v pondělí, když to srovnám s našimi komerčními vlaky do Ostravy, kde se v pondělí ráno rozhodnu a jedu.
Spíš teda narážim na to, že je to takový, že skandinávský země se tváří jak jsou ekologický nás by poučivali, když zdaleka nemáme tolik a pak sami letí letadlem nebo jedou SUV.
Takže byste chtěl jet Oslo-Fauske-Bodo-Fauske-Trondheim s dvouhodinovým závlekem jen proto, aby byl přestup v Bodo?
Že chcete jet Praha-Kroměříž s přestupem ve Zlíně? Ta za to majiltelé SUV nemohou, přestupuje se v Hulíně.
A bez mistenek se jet nesmí? Na stojáka?
Já mám naopak s veřejnou dopravou po Norsku velmi dobrou zkušenost, i daleko za polárním kruhem. Ano, nejezdí to co půl hodinu, ale vše navazuje a je promyšlené.
Četnost spojů je tam tragédie, ono ani Oslo – Trondheim není lepší a pak už nevim, jaká tam je důležitější relace, víc to jezdí i na Balkáně. No za polárním kruhem, Narvik – Riksgransen, ZDO zrušená, pouze komerční spoje, náhrada busem žádná. MHD v Narviku je kapitola sama pro sebe, funguje od pondělí do soboty dvě linky s intervalem ve špičce 30 minut v sedle 60, v neděli nic. Jízdné cca 270 Kč za 6 km (nepodařilo se mi zjistit, jak to tam počítají, jestli zóny nebo tak). Srovnejte třeba se stejně velkým Trutnovem. Jako neříkám, že to má jezdit… Číst vice »
Ono se není čemu divit, třeba jen Norwegian nabízí v relaci Oslo – Trondheim přibližně 10 spojů za den s cenou okolo 70€, Bergen, Stavanger jsou na tom podobně, takže veřejná doprava funguje, jen na jiné platformě. Ta cena za autobusy a MHD docela výrazně klesne, když si koupíte jízdenku online nebo využijete nějakou časovou nabídku. Riksgransen lze jet vlakem za 82Kr. Ta četnost spojů na severu ale odpovídá poptávce a zalidnění. Jihozápad Norska má čestnost více než slušnou.
No pozor zelený vám brzo vysvětlí, že takové vnitro lety zakážou jako ve Francii a budete koukat. Když jsem potřeboval přejet jenom těch 6 km, tak jsem nic lepšího nenašel a nevím jak vy, ale mám tam dost tristní zkušenost s úrovbí eshopů a aplikací, které jsou dost nepřehledné, třeba proti můj vlak. To vím, že se tam dá jer vlakem, jel jsem jím až do Stockholmu, jen upozorňuji na to, že to jsou komerční spoje, dnes jedou, zítra nemusí. Původní jednotky jsou prodané soukromníkovi. ZDO vlaky končí v Kiruně, ve Švédsku asi nějaký bus na Riksgransen jezdí, jsou v… Číst vice »
Bezny Nor misto vecnosti stravene ve vlaku mezi Oslem a Bergenem leti necelou hodku letadlem. Vetsinou tam jezdi turisti. A ty hlavne vystupujou v Myrdalenu a jedou do Flamu. Tak nejaky hodinovy takt je nesmysl. Vlak jede krasnou krajinou a ne zadnou zalidnenou oblasti.
Hodinový takt je samozřejmě nesmysl a na většinové jednokolejce možná i nevyjezditelný. Nicméně ten 1h takt jste si domyslel sám.
2h takt by mohl být rozumným kompromisem.
Jestliže vlak nevede zalidněnou oblastí, pak O. K., o to méně zastávek v nich může mít.
P. S. Jestliže Norsko je už několik let jedním z největších protlačovatelů elektromobility u aut, je zajímavé, že se totéž protlačování neděje ve prospěch vlaků na úkor letadel aspoň v těch relacích, kde vlaky jezdí.
V Norsku se létání na rozdíl od Švédska opravdu moc neřeší. A když pomineme emise CO2, tak elektromobilita a letectví nemají společného prakticky nic. Benefity elektromobility pociťují zejména obyvatelé větších měst.