Norský boom elektromobilů pokračuje. Více než polovina nových aut může jezdit jen na baterie
Tesla Model 3. Foto: Tesla
Více než polovina nových aut prodaných loni v Norsku může jezdit jen na baterie. Prodeje elektromobilů a plug-in hybridů loni
Si připadám jak v diskusi na život a na smrt mezi Linuxáři X Windowsáky 🤣
Elektromobilita se pomalu a jistě rozvíjí, což je dobře. Akorát koukám na e-golfa na stránkách aaa a ta cena co za něj chtějí už je reálná. No uvidíme… 🙂
Prosím vás, co je na tom dobrého ?
Tak tohle antimobilní zařízení máme v práci. Dojezd 240km, po 1 roce už jen asi 210km.
Podle slov garážmistra s tím nejde (nebo jen fajnšmekři s lehkou nohou) otočit Olomouc-Jeseník.
KDyž se zapne topení, mlhovky a rádio, dojezd nám v mžiku spadlo o 40 km…
Takže nekupte to za mega….
Silniční elektromobilita v současné podobě je bez trvalých dotací neuskutečnitelná ekonomická sebevražda a fyzikální nesmysl. Plus prudké snížení životní úrovně. Stačí si přečíst zkušenosti s elektroautami v této diskusi. Jediná možná elektromobilita je ta, kterou už máme – na kolejích s trakčním vedením. Plus trolejbusy. Všechno ostatní je zbožné přání.
Oblast bateriových pohonů zažívá neskutečný rozvoj. Ty pokroky jsou v řádu měsíců. Příští týden by měly být produkčně představeny v autu baterie s pevným elektrolytem, což sníží cenu, prodlouží dojezd, výdrž baterie a dokonce se sníží šance hoření.
V 80. letech byly taky diesely šílené, kouřící stvůry. Podobně ještě nedávno počítače, mobily. Jde o to neříkat, proč něco nejde, ale řešit to, jak to udělat.
Ano. A ještě tu o Modré Karkulce 😉
Před deseti lety neexistovala dostupná příklepová vrtačka na akumulátory.
Dávalo by smysl alespoň „elektrotaxi“ s nabíječkami na „štaflech“??? (Jen se ptám.)
Problém geografický (země jako Norsko – vzdálenosti, severské povětrnostní podmínky) si taky asi norové odmítají připustit. Opravdu bych chtěl vidět reálně, jak se tato auta chovají v chladném počasí a za zhoršených řekněme sněhových podmínek, jaká je jejich praktičnost a funkční nasaditelnost pro záchranné a ozbrojené složky apod.
V čem je elektromobilita fyzikální nesmysl? Auto typu ID.3 s dojezdem okolo 300km je pro běžné jízdy naprosto dostačující a jeho cena není o mnoho vyšší, než u dieslového Golfa.
Vite co mne vrta hlavou? Proc, kdyz je to tak dostatecne, proc se delaji auta s tak velkou nadrzi? Vzdyt, jak sam uvadite, stacilo by tak 10, 15, 20 litru maximalne… uspora by byla urcite velmi vyznamna. Nebo, ze by to nebylo (svaty Elon mne netrestej!) zas tak dostatecne?
Protože vyrobit větší plechovou nádrž v podstatě nic nestojí, tak proč by ji automobilky dělaly menší. U elektromobilu je dojezd holt nevýhoda, ale ne zas tak zásadní. Na rozdíl od spalováku totiž více méně odpadá nutnost jezdit k benzince. Elektromobil si totiž v zásadě pořídí jenom ten, kdo má přístup k nabíjení – rodinný domek, areál firmy apod. Baterie se tak v klidu dobíjí po dobu parkování a proto se dá spokojit i s menším dojezdem, protože málokdo najede pravidelně do práce více než 100km denně. Pro nepravidelné dlouhé cesty je (zatím) opravdu lepší spalovák. Ono je potřeba se na… Číst vice »
Takze ji delaly vetsi jen tak z pleziru? Jen proto, ze to stoji par kacek navic? Ani jim nevadily vetsi naroky na prostor?
Větší nádrže se začaly dělat v době, kdy místo svařovaných plechových už byly vyfukované z plastu. A zabírají obvykle místo pod zadním sedadlem jak jen dovolí zadní náprava (takže často 4×4 mívaly menší nádrž než stejný typ jen s předním pohonem).
Naše embéčko mělo spotřebu 8 l/100 km a objem nádrže, pokud si dobře vzpomínám, nějakých 32 litrů. To je dojezd 400 km (do sucha) a taky s tím šlo jezdit. Když dnes dojedu 700 km, tak je to pohodlnější, ale nikoli nezbytné.
Takze pred 40 lety bylo 400km a nebylo to nic moc, ze?
Objem nádrže jsem nikdy nepociťoval jako problém. U embéčka to byl hlavně HLUK!, pak malý zavazadlový prostor a před 30 lety už i nedostatečná maximální rychlost (a to jsme měli 1100 MB) a nic moc větrání.
A co takové motorky, které mají nádrž na nějakých 20l a spotřebu kolem 7l. Dojezd více méně odpovídá EV a taky se s nima vesele brázdí i dlouhé trasy. Jasně, pohodlné to není, ale kolikrát za rok běžný občan jezdí na dovolenou. Já osobně najezdím cca. 12 000 km do práce. K tomu nějaké 4000 km na víkendy (nákupy, výlety po ČR zhruba do 200km). Naprostá většina z těchto 16t km se dá realizovat doma, nebo v cílové stanici. Jenom ve vyjímečných případech někde na cestě. No a pak nějaká letní/zimní dovolená. Tam už opravdu mohou nastat komplikace, nicméně do… Číst vice »
Souhlasím se vším, jen si nedokážu představit prázdniny, kdy se celá střední Evropa valí do Chorvatska a u benzínových pump se tvoří fronty, přestože 40 litrů tam natlačíte za pár minut a zaplatíte za další minutu. Snad jedině „rakev“ na střeše s power bankou nebo přívěsný vozík jako tendr. 🙂
Ano, ty dlouhé trasy jsou opravdu komplikace, ale i to se dá řešit třeba přespáním na cestě a dobít auto v noci, což i teď spousta lidí dělá. Mimo to hodně lidí začíná raději volit letadlo. Hodně rodit vlastní dvě auta, takže může mít na dlouhé trasy pořád auto se spalovákem, případně jde půjčit auto z půjčovny.
Z hlediska využití primárních energetických a surovinových zdrojů, potažmo dopadů na životníé prostředí, jsou elektromobily výrazně horší než auta s dieselovým nebo zážehovým motorem na benzín. Už jen díky nutné výměně akumulátorů nebo počtu a účinnosti přeměn energie.
Ten článek je o Norsku. Tam loni vyrobili 94 % elektřiny z vody, 4 % z větru a 2 % z plynu, tak kde máte ty počty přeměn a účinnosti?
To platí možná tak pro Polsko. 80-90% nabíjení se odehrává v sedlech z přebytků sítě, které nastávají často z obnovitelných zdrojů. V případě vlastní FV elektrárny se dá také poměrně jednoduše řízeně využívat její přebytky apod. Ono je vždycky tak nějak lepší hledat způsoby jak to udělat, než hledat důvody, proč to nejde.
Ono vytěžit ropu někde na Sibiři, pak ji dopravit sem, zrafinovat a dostat do nádrže nějakou stopu přece jenom zanechá.
Pane Sládku, zajistit veškerou mobilitu lidí a zboží jen pomocí toho, co už máte – tedy po kolejích s trakčním vedením a trolejbusy, to je teprve zbožné přání! 🙂 Zavádění akumulátorové elektromobility nebude lehké, ale pro „hustou síť s tenkými vlákny“ jiná volba není, nemůžete všude tahat dráty. Takže řečeno s klasikem: „Zkuste to bez drátů, Marconi!“
Zkuste si představit (zasnít), že jdete městem kde jezdí jen auta bez výfuku. No a pak se běžte projít z Holešovic na Štvanici po mostě :-).
už jste se byla podívat na místech, kde mají elektromobily výfuk? třeba v Prunéřově, Kadani, Tušimicích…
A taky tam kde sebe palivo pro ty „výfuky“.
a kde je mnohem cistejsi ovzdusi nez ve mestech. Ve mestech nejvic znecisteni tvori doprava a individualni vytapeni.
Aby bylo jasno. Elektrarny, teplarny a dalsi velke tovarny, maji dnes nainstalovany vsemozne filtry a to co vypousti je kontrolovano.
Naproti tomu u rodinnych domku zadny filtr neni, kontroly zadne nebo minimalni, totez u aut.
Mimochodem docela slusne zvedaji mnozstvi malych castic ve vzduchu ohnostroje. Kolem silvestra jsem nameril cca 4-8x vyssi mnozstvi castic nez bezny prosincovi den.
V Tušimicích jsem byl na exurzi přímo u výfuku (je vyvedený do chladicí věže). A věřte nebo ne, on vůbec nesmrdí a jde z něj skoro jen H2O a CO2, tedy srovnatelné s autem na zemní plyn…
To se jim to kecá, když tam žijou z prodeje ropy 🙁
Norska ekonomika je mnohem barvitejsi, než jen ropa a plyn.
A jaká jsou další významná odvětví? Mě napadá snad jenom výroba elektřiny v hydroelektrárnách (a proto mi tam elektromobily dávají smysl na rozdíl od Německa, kde je krmí proudem z uhlí). No a potom už jen energeticky náročné výroby jako těžká voda (ale to je asi už hlavně historie) a hliník. Pak už snad jen lososi. 🙂 Ale já znám Norsko jenom zběžně.
jj, loví herinky!
A kdo by si v Norsku kupoval spalováky když jsou na ně uvaleny takové daně?
Pokud si v Norsku koupíte Golfa za 20 tisíc liber (beru to z anglického článku), tak zaplatíte 5000 liber jako daň, dalších 5900 liber jako registrační poplatek. Dále zaplatíte průměrně 1600 liber za poplatky za využívání silnic. Palivo je rovněž zatíženo daní za CO2.
V ten moment je levnější si koupit elektro za 28 tisíc liber s reálným dojezdem (dle majitelů Golfu) podle počasí 135 až 285 km.
Jen bych chtěl podotknout, že Norsko je tolik pokrytecké, že víc už to ani nejde. Jejich národní bohatství je tvořeno penězi za prodej ropy, kterou těží (viz Norský národní investiční fond) a výhody pro EV jsou tu taky díky tomu, že výpadek příjmů z úlev byl dorovnán daňovým zatížením vozidel se spalovacím motorem. V konečném důsledku je to daň z chudoby.
To je samozřejmě skvělá zpráva, elektromobilitě fandím, jen se trochu obávám, jestli tento boom není vyvolaný „dočasnými“ výhodami. Na elektromobily zde neplatí daň, takže nákup nového elektromobilu se vyplatí mnohem více, než nákup nového auta se spalovacím motorem.
Také nesmíme opomenout na další výhody v podobě parkování a nabíjení zdarma, možnosti využívání bus pruhů, menší poplatky a tak dále. A s přibývajícími elektro vozidly to samozřejmě znamená i omezování těchto výhod. Mj. část z nich se už vlastně začíná omezovat, tudíž je jen otázka času, zda se tento trend bude nadále zvětšovat nebo se brzy zastaví úplně.
Samozřejmě, že to je vyvolané dočasnými výhodami. Dotace na nákup, nulová spotřební daň na palivo (budiž) a zavedení poplatku pro přihlášení auta na naftu/benzín. Pak to vychází tak, že Tesla S stojí zhruba stejně jako Octavia v základní výbavě. Na volném trhu je Tesla S 3x dražší. Inu stačí přenastavit podmínky a i těch Ferrari by se prodalo víc jak Fabií. Až ta státní podpora skončí a hlavně, až vláda bude potřebovat někde schrastit peníze na údržbu silnic (výpadek příjmu spotřebních daní bude nemalý), to teprve začne krize. Hádám, že Norové budou ve velkém šrotovat zcela funkční auta, jen aby… Číst vice »
Já osobně očekávám zavedení spotřební daně na elektřinu do elektroaut. První nápady s černou skříňkou v autě tu už jsou, mít auto stále připojené k internetu bude brzy téměř standard, auto ví, kolik kWh bylo nabito a stačí jen ten krůček k tomu, aby bylo povinné tuto informaci předávat úřadům a platit spotřební daň … Protože výpadek příjmů z benzinu a nafty se prostě bude muset nějak nahradit.
Stačí nabít baterky rovnou přes bypass externím zdrojem a je celá úvaha nanic.
Stačí slovo nabito vyměnit za spotřebováno a je to. Tím že auto budou/jsou online (jako EV v Číně) tak lze data odesílat kontinuálně. A i když ne, nebojte se, že by si stát nenašel fintu, jak to zdanit 😉
Proč tak komplikovaně, navíc s možností obcházení, viz zmiňovaný bypass? Prostě se rozšíří mýtný systém na většinu silniční sítě a výpadek přijmu spotřební daně z paliva se nahradí příjmem z poplatků za užití silnic.
Sám jezdím občasně (je to jedno ze tří automobilů v domácnosti) elektromobilem – FIAT 500 – a nedokážu si představit, že bych jej používal v Norsku. Teď v zimě je to peklo, dojezd spadne z letních 160 km na zimních maximálně 100 km, a to ještě musíte přemýšlet jak topíte (ofoukat sklo a zbytek topit sedačkou), častěji řadit N, moc nerekuperovat a raději plachtit a podobně. Takže teď má akční rádius maximálně 40 km od domu, s tím že se nesmí nic stát. V létě bez problému otočím Zlín (100 km) a ještě mi zbude kolem 25-40% baterie, teď v… Číst vice »
Mňo a já nedávno remcal že na plnou nádrž ujedu jen 900km… že tisícovka by vypadala líp…
EV je super do města a nejbližší vesnice, případně na přesně definovanou trasu s rezervou. Na vše ostatní je tu zatím (a doufám že ještě dlouho bude) diesel, benzin, CNG, …
Stejně jak letadlo super na překonání velkých vzdáleností za minimální čas, tak vlak na střední trasy či „S-bahn“, naftové motory na dlouhé trasy, kolo na výlety, sjezdové lyže na jízdu z kopce, tak EV je zatím dobré do města (omezení lokálních emisí,…, ale jen pokud jej máte kde u domu nabíjet a máte jistotu, že jej tam kdykoliv nabijete).
Přesně tak. Elektrické auto dává smysl na denní dojíždění od rodinného domu či garáže se zásuvkou do práce. Možná i na poposkočení na výlet či na chalupu, pokud stači dojezd s rezervou. Ale hlavně to musí být auto, které jezdí…protože jinak se v nákladech nevrátí vyšší pořizovaci cena či proklamované nižší servisní náklady. Na cokoliv jiného je praktičtější auto se spalovacím motorem. A pak bude plno těch, kteří si dvě auta nemohou dovolit, nebo je prostě nechtějí…takže k plné elektromobilitě bude cesta ještě dlouhá. Jistá cesta by mohla znamenat auto, které by jezdilo čistě na elektřinu s baterií na nějakých… Číst vice »
Jenže baterky mají jen omezený počet nabíéjecích cyklů, který při denním dojíždění a dobíjení brzo vyčerpáte a pak se musí vyměnit. A životní prostředí dostane na frak :-(.
Mohu se jen zeptat, kdy jste naposledy využil dojezd 900 km na jeden zátah? Případně zda vůbec? Díky.
než Vám odpoví kolega, tak třeba já cca 20x ročně jezdím trasu asi 120 km (a druhý den zpět), cca 2-3x ročně 300 km a po víkendu zpět a podobně 2-3x ročně 500 nebo 600 km (podle toho, ke kterých příbuzným jedu) a pak po víkendu zpět. to vše jenom soukromě, v práci naopak na služební cesty (cca 15-20 ročně) vlakem nebo letadlem (asi v poměru 9:1). elektromobil u mně naprosto nedáva smysl, do práce to mám z místa bydliště asi 25 minut pěšky, takže kromě víkendu auto prakticky pořád stojí 😉
Díky za odpověď. Já osobně najezdím okolo 10000 km za rok, hlavně po kratších úsecích, řádově desítky km. Takže je jasné, že by se mi elektromobil nevyplatil, protože auto taky dost zahálí. Ale ono vlastnictví auta celkově je ekonomicky docela zajímavé. Kolik jsme ochotni vynaložit, aby bylo pořád k dispozici. Elektromobil bych asi nejvíc využil ve formě nějaké sdílené služby, kdy by bylo možné ho využít opravdu jen v případě potřeby.
No dobře, ale určitě si nikdo v Norsku nekoupí Fiata na El.
Když už bych si nějaké kupoval, tak min. s odjezdem 300 km a nějakou vylepšenou verzy, ne něco na čem si automobilka zkoušela jestli je schopna něco na El. vyrobit 🙂
V Norsku, prodáva-li se tam 50% aut na elektriku, bude patrně řádově lepší dostupnost nabíjecích stojanů nežli je aktuálně ve Zlínském kraji.
Jo no, ale Fiat 500 je taková babička elektromobility. Za stejné peníze teď míte Citigo s mnohem větším dojezdem. Na normální ježdění je zase Tesla Model 3. Tam jsou dojezdy úplně někde jinde.
Ty vyhrazené pruhy už jim zrušili – je jich moc.