Norsko plánuje železnici za severní polární kruh až do Tromsø
Železniční stanice v Narvíku. Severněji zatím v Norsku vlak nejezdí. Foto: chas b / Flickr.com
Studie má řešit i možný vliv nové trati na chov sobů.
Studie má řešit i možný vliv nové trati na chov sobů.
Pokud to má být (také) pro osobní dopravu, stejně by muselo dojít k zásadnímu zrychlení celé tratě od Osla, aby cesta netrvala „dva dny“.
Vždyť i mezi Trondheimem a Bodo dnes jezdí jen dva (!) přímé vlaky za den (resp. jeden ve dne, druhý v noci).
Tzn. i cesta z Osla do Bodo je na celý den (myšleno denní + noční doba dohromady).
Nemluvě o trase z Osla do Narviku či dokonce do Tromso.
A nejde kromě dominantní nákladní dopravy o úsekové spojení či o kombinaci letadlo+vlak (např. letecky Oslo-Bodo a dále vlak do Narviku/Harstadu)?
Nesmysl. Kdo potřebuje z/do Narviku nebo Harstadu, tak využije letiště Evenes.
Vzdálenosti a hlavně doba přejezdu mezi hlavními sídly jsou v Norsku tak šílené, že tam ani sebezelenější mozek žádného omezení letecké dopravy nedosáhne.
Každý takový zásah by znamenal jediné – odliv lidí ze severu a to je přesně to, co žádná norská vláda nechce.
Že by někdo ušetřil a místo letu z Osla do Narviku si dal +5 hodin vlakem? Letecky Paříž – Ostrava a pak vlakem do Budapešti?
Hezké, ale naprostý ekonomický a stavebně-technický nesmysl. V roce 2019 pro ně bylo 113 mld NOK hodně a co čekají nyní?
Navíc každému, kdo zná tamní krajinu, hlavně úsek Sørfjordmoen – Narvik – Bjerkvik, musí být jasné, že tohle je prostě nerealizovatelné.
Kdyby ty peníze raději dali na výzkum a stavbu lodí na vodíkový pohon, udělají líp.
V Norsku jsem roky žil a ano, je to bohatá země. Ale právě proto jsou Norové šíleně citliví na to, kam jdou peníze z rozpočtu. Trať za 200 mld NOK nemá šanci projít, na to žádná vláda nesežene politickou podporu.
Alespoň jeden „vláčkař“ by mohl ten svůj mínus zdůvodnit.
Proč by to měl být stavební nesmysl?
O ekonomickým se přít nebudu, tady bude záležet kolik tam chtějí z té pustiny toho vyvážet.
Jen taková zajímavost, nikoliv rýpání. V Norsku je ještě jedna železnice severněji než ta do Narviku; v Kirkenesu se nachází důlní dráha spojující důl na železnou rudu a přístav. Samozřejmě se jedná o izolovaný úsek, nikdy nenapojený na železniční síť. https://en.wikipedia.org/wiki/Kirkenes%E2%80%93Bj%C3%B8rnevatn_Line
A severněji ještě na Špicberkách https://cs.wikipedia.org/wiki/Ny-%C3%85lesund
Kdo by to byl řekl.
Vzhledem ke změnám klimatu je už nejvyšší čas. Nerostné zásoby volají.
Koukám, že oprašují starý projekt „Polární dráhy“.
https://de.wikipedia.org/wiki/Polarbahn_(Norwegen)
Ani ta neměla být kompletně železniční – jak je patrné i ze schématu vpravo, měl být poslední úsek, před Narvikem, ve stylu „vlaky jedoucí po trajektu“.
Mimochodem, i trať do Bodo byla dokončena až vcelku pozdě – vlaky tam jezdí až od roku 1962.
Tak asi jako první krok se na konci používal trajekt. Ale jsou tam na obrázcích i další dvě varianty vedení bez trajektu. Jako varianta kroucení po fjordech a pak horská varianta.
Dneska bych to viděl na variantu „fjordy“ s dlouhýma tunelama.
Jsem jediný, kterému titulek evokuje, že Norsko dosud nemá železnici za polárním kruhem? 🙂
Tak to jsem zvedav, co na to tamni „Deti polarniho kruhu“ ci „Voda z Tromso“ a podobne organizace :D… Jestli taky takovou akci budou blokovat.. Nebo ze by si Norove s takovymi parazity umeli poradit? 🤔
Vsadím se, že tam pak někteří středočeští radní budou jezdit na dovolenou
A nebo, jak vyplyva z clanku, umi takovy projekt pripravit a nemusi za kazdou cenu prosazovat arogantne svou (viz posouzeni vlivu na chov sobu a mistni obyvatele)! Mozna, ze kdyby u nas z vysoka nekaleli na lidi, kteri jim “prekazi”, tak by zadna voda z Tetcic nebyla. Technokrat to ale tezko chape, to je jasne.
Jenže Voda z Tetčic, apod…, si vždy nějakou záminku najde, a i když bude neoprávněná, tak se ní musí někdo zabývat, protože těmto subjektům jde jen o zdržování.
Viz. Modernizace trati do Bavorska, kde přišly 4 defakto totožné odvolání (místo jednoho společného).
A arogantní je spíš chování těchto spolků, které blokují důležité stavby, obzvlášť, pokud to je „na druhém konci republiky“, a pro místní je tato stavba ku prospěchu a souhlasí s ní.
Ani ne tak technokrat, jako etatista, který je přesvědčen, že stát má mít právo nařidit a občané mají dát pozemky a držet hubu a krok. Přesvědčen, že takto důsledně to funguje v Německu. A protože o EIA v Německu neslyšel, tak tam nic takového neexistuje. Neslyšel ani o stavebním povolení v Německu.
O Děti se už dávno postaral Barnvern, zbývá jebln dědek :-)))
Konec trollingu.
…jen dědek
Barnevern. Mám dnes nějak nešikovnou ruku
No tam spíš „Led z Tromsø“ nebo „Ledovec z Tromsø“. 🙂
Umějí. Potížistům bere děti Barnevernet.