Infrastruktura Železnice Zprávy

NKÚ: Počet nehod na přejezdech neklesá, náklady na stejný prvek se značně liší

Přejezd bez závor. Autor: Zdopravy.cz
Přejezd bez závor. Autor: Zdopravy.cz

Tuzemské železniční přejezdy nejsou i přes miliardové investice v posledních letech o moc bezpečnější. Konstatuje to zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu, který se zaměřil na efektivitu investic do zabezpečení přejezdů v letech 2013 až 2017. Stát na tento účel vyčlenil více než 2,6 miliardy korun.

Počty nehod se v prověřovaných letech významněji nesnížily. V roce 2013 jich bylo 165, v roce 2017 pak 159, v jednotlivých letech mezi tím to bylo podobné. V průměru na přejezdech umíralo 35 lidí ročně. NKÚ připomíná, že Česká republika tak zůstala v tomto ohledu jednou z nejhorších zemí v Evropě. Na jeden milion obyvatel připadaly v ČR tři úmrtí na železničních přejezdech. Pro srovnání: v Polsku na stejný počet obyvatel připadalo 1,4 úmrtí, v Bulharsku 0,5 a v Německu 0,4 úmrtí.

Přejezd bez závor. Autor: Zdopravy.cz
Přejezd bez závor.
Autor: Zdopravy.cz

„Přestože samo ministerstvo dopravy zdůrazňovalo nutnost zvýšit bezpečnost na železničních přejezdech, nesplnilo úkol, podle kterého mělo už v roce 2008 předložit vládě analýzu, ve které mělo určit konkrétní rizikové přejezdy, potřebné peníze na rekonstrukci, časový harmonogram a další. Taková analýza v době kontroly stále neexistovala,“ píše ve zprávě NKÚ.

Správa železniční dopravní cesty nicméně v roce 2016 vytvořila materiál, ve kterém posuzovala přibližně třetinu z 340 přejezdů na železničních koridorech. Z těch vytipovala 24 nejrizikovějších, jejichž řešení se v době kontroly už připravovalo.

„S ohledem na závěr NKÚ je nutné zdůraznit, že Česká republika zaujímá nelichotivé místo v počtu nehod na železničních přejezdech nikoliv z důvodu špatného zabezpečení přejezdů či neúčelného vynaložení finančních prostředků, z dlouhodobých statistik jasně vyplývá, že drtivou většinu nehod zaviní řidiči, cyklisté či chodci. Sebelepší zabezpečení není nic platné, pokud chodci a řidiči nedodržují základní platná pravidla,“ reagovala dnes mluvčí SŽDC Radka Pistoriusová.

Stanice a závory Sepekov. Autor: Zdopravy.cz/Jan Šindelář
Mechanické závory Sepekov.
Autor: Zdopravy.cz/Jan Šindelář

V letech 2013 až 2017 bylo na železničních přejezdech způsobeno 812 nehod, při kterých bylo usmrceno 175 osob a 406 jich bylo zraněno. Celkové škody se vyšplhaly na téměř 500 milionů korun. Nejméně nehod bylo na přejezdech zabezpečených závorami, přibližně 15 procent. Nejvíce naopak na těch, které byly vybaveny jen světelným zařízením, šlo zhruba o 46 procent ze všech nehod. Na přejezdech zabezpečených výstražnými kříži se pak odehrálo zbylých přibližně 39 procent nehod.

Kontroloři se také zaměřili na 10 konkrétních stavebních akcí, v jejichž rámci bylo zrekonstruováno nebo zmodernizováno 77 přejezdů. Závažnější nedostatky nenašly, pár cenových anomálií ale ano. Například za montáž skříně logiky reléového zařízení platila SŽDC Stavební správa východ průměrně jednotkovou cenu 18 tisíc korun, zatímco SŽDC Stavební správa západ 105 tisíc korun. „Takto významnými rozdíly by se SŽDC měla zabývat,“ doplnil NKÚ.

Vybrané tabulky z kontrolní zprávy NKÚ

Zvýšení bezpečnosti

na železničních přejezdech

Priorita v oblasti modernizace dráhy, na kterou byla kontrola zaměřena.

V roce 2017 bylo 7 870 přejezdů,

z toho 1 717

se závorami nebo jinou zábranou

Počet přejezdů se v roce 2017 oproti roku 2013 snížil o 171. Počet přejezdů se závorami nebo jinou zábranou se v roce 2017 oproti roku 2013 zvýšil o 156.

162 nehod na přejezdech,

35 usmrcených a 81 zraněných osob,

100 mil. Kč způsobená škoda

Průměrné roční počty nehod na přejezdech, usmrcených a zraněných osob a průměrná roční způsobená škoda v kontrolovaném období.

2 638 mil. Kč

Peněžní prostředky poskytnuté na zvýšení bezpečnosti na železničních přejezdech v letech 2013 až 2017.
Počty nehod na přejezdech se v letech 2013 až 2017 významněji neměnily. Česká republika tak zůstala v tomto ohledu jednou z nejhorších zemí v Evropě.

Průměrně se zadávacích řízení účastnili tři uchazeči

Veřejné zakázky byly zadávány v nízkém konkurenčním prostředí, což mohlo negativně ovlivnit hospodárnost nákladů na realizaci akcí.

Pozn.: Údaje o železničních přejezdech se týkají přejezdů (majetku), se kterými hospodařila SŽDC.

Charakteristika železničních přejezdů

Ukazatel

2013

2014

2015

2016

2017

Počty přejezdů celkem

z toho na:

– silnicích I., II. a III. třídy

– místních a účelových komunikacích

z toho zabezpečené:

– závorami nebo jinou zábranou

– jen světelným zařízením

– jen výstražnými kříži

8 041

2 253

5 788

1 561

2 182

4 298

8 001

2 249

5 752

1 569

2 180

4 252

7 969

2 243

5 726

1 626

2 246

4 097

7 961

2 237

5 724

1 667

2 356

3 938

7 870

2 203

5 667

1 717

2 371

3 782

Zdroj: přehledy o železničních přejezdech a přechodech na železničních drahách, s kterými hospodařila SŽDC.

Počty nehod na přejezdech a způsobená škoda

Ukazatel

2013

2014

2015

2016

2017

Počet nehod na přejezdech

z toho na přejezdech:

– se závorami nebo jinou zábranou

– jen se světelným zařízením

– jen s výstražnými kříži

165

15

80

70

173

28

82

63

154*

24

67

63

161

29

74

58

159

23

74

62

Počet usmrcených osob

z toho na přejezdech:

– se závorami nebo jinou zábranou

– jen se světelným zařízením

– jen s výstražnými kříži

23

7

12

4

42

15

23

4

32

11

13

8

44

15

24

5

34

13

18

3

Počet zraněných osob

z toho na přejezdech:

– se závorami nebo jinou zábranou

– jen se světelným zařízením

– jen s výstražnými kříži

81

13

45

23

74

4

45

25

105

22

66

17

66

13

32

21

80

4

49

27

Způsobená škoda (v mil. Kč)

62,4

87,7

255,4*

50,4

42,6

Zdroj: informace SŽDC z 30. 1. 2018.

* V roce 2015 byla jedna mimořádná událost se škodou 157,3 mil. Kč, 3 usmrcenými osobami a 16 zraněnými osobami.

41 komentářů

Klikni pro vložení komentáře

Diskuse pod články deníku Zdopravy.cz slouží pouze ke slušné výměně názorů. Prosíme diskutující, aby se vyvarovali vulgarismů a urážek jakéhokoliv druhu. Za obsah diskusí je zodpovědný vydavatel, který si proto vyhrazuje právo urážlivé, vulgární a jinak nevhodné příspěvky smazat bez dalšího upozornění. Děkujeme, že nemusíme mazat. Vaše redakce.

  • V Německu zrušili zbytečné lokálky a ponechali si jen významné tratě, kde je dostatek nadjezdů či podjezdů, nebude to v tomhle? A nebylo by to řešení i u nás? Ušetřené peníze pak investovat do postavení nadjezdů či podjezdů na celostátních tratích, které smysl zachovat má. Zvedne se celková bezpečnost pro řidiče (ale i pěší a cyklisty) a ubude významně přejezdů. 2 mouchy 1 ranou.

    • A kde je v ČR, prosím, dostatek nadjezdů či podjezdů? A proč se tedy po těch tratích nejezdí už dávno rychleji než nyní?

  • Jeden přejezd v průměru za 20 mil. Kč. Za to mám luxusní rodinný dům. Co tam stojí tolik? asi Režie AŽD Praha 🙂

    • Především asi dlouhé přípojky sítí (elektřina) a kabely pro kontrolu stavu – dokud to nebude možno řešit nějak úsporněji, bude to asi drahé pořád …

      • Netvrďte mi, že přípojky a kabely stojí 20 mega… buď jsou ze zlata nebo jsou ty přípojky 50 km dlouhý na každou stranu…

        • „Netvrďte mi, že přípojky a kabely stojí 20 mega“
          Než začnete hloupě žvanit, naučte se laskavě pořádně číst a hlavně přemýšlet hlavou a ne tou jinou částí svého těla: já jsem přece nikdy nikde nic takového netvrdil!

          • “ Co tam stojí tolik? “

            „Především asi dlouhé přípojky sítí (elektřina) a kabely pro kontrolu stavu“

            Máte pravdu – použil jste slovo „především“… Kolik je u vás především? Já si pod slovem především představím min 3/4, tzn. 15 mega… I to mi přijde dost

            • Musím se Vám omluvit (a dřív jsem to nestihl), že jsem na Vás vyjel až příliš „zhurta“: v rychlosti jsem neuvážil, že „Démonova“ věta „Jeden přejezd v průměru za 20 mil. Kč“ je jako „ohodnocení“ nákladů na zabezpečení jednoho přejezdu pitomost – vůbec nechápu, jak a z čeho na tu hodnotu „Démon“ přišel: každý přejezd je jiný a počítat průměrné náklady je nesmysl – ale byl jsem zbrklý, neuvažoval jsem chladnou hlavou a došlo mi to až pozdě.
              Odhaduji, že náklady na zabezpečení jednoho „normálního“ přejezdu se pohybují v řádu jednotek milionů Kč, ale jejich rozptyl je určitě dost velký a některé případy mohou být skutečně spojeny s dost vysokými náklady, přičemž rozsah budované (nové) kabelizace v nich může hrát podstatnou roli: pro napájení zařízení u přejezdů vystrojených jen výstražnými světly (bez závor) by možná šlo jako primárního zdroje využít i solární energie + baterií a elektřinu tak získávat přímo na místě, ale v případě přejezdů se závorami se asi bez přípojek obejít nelze.
              Třeba si tu debatu přečte nějaký odborník – „zabezpečovák“ a nějak to objasní a upřesní …

      • Aha, dříve byly hlavně neúsporné žárovky, ztrátové vedení a elektřina nebyla všude a stálo to mnohem méně, dnes máte LEDky, vyspělé technologie vodičů a též elektřina je v každé vesnici a na každé mezi, o solárkách ani nemluvě. Jak je tedy možné, že je to dražší a dražší?
        Analogii můžeme hledat třeba i u televizorů, mobilů nebo zmíněných kamer – v počátcích těchto spotřebičů byly tyto velmi drahé a postupně se zlevnily, jen u AŽD pod taktovkou SŽDC s masovým nasazováním elektronických systémů několikanásobně (!) narostla cena. Ani první elektronické zabezpečovací systémy (ESA 11) a jejich hybridní předchůdci (AŽD 88, SZZ-ETS, SZZ-ETB), které byly nasazovány v řádech jednotek, některé zůstaly vyloženě prototypy, nestály tolik, co dnešní elektronická stavědla, která se nasazují ve velkých sériích. Jak je to možné? Nejspíše to bude tím, že stát totálně selhal a že na ministerstvu se na řešení tohoto problému zcela vykašlali.

  • Jestli náhodou ten nepokles nebude souviset s nárůstem dopravy – ono by to chtělo se podívat na ty konkrétní zabezpečené přejezdy, ale to už by byla práce…

  • Dobrý den,
    je snad dobré, pokud jsou přejezdy trochu bezpečnější.
    Hlavní vina v tom, co se na přejezdech i obecně na silnicích děje, je v nesmyslně směšné výšce pokut v silniční dopravě a samozřejmě i v dlouhodobé nečinnosti Policie.
    Pokud se nezúčastním nesmyslného sčítání lidu, tak zaplatím na pokutě mnohonásobně víc, než když vážně ohrozím bezpečnost provozu a ohrozím lidské životy. Asi tak.

      • Předpisy se porušují všude. Ostatně v článku je i srovnání s Bulharskem, které vychází „lépe“ než my a snad nikdo nemůže považovat Balkán za místo, kde se předpisy dodržují. Je to opravdu tím, že my máme na venkově tratí hodně a provoz i tam, kde by ho jak na Západě, tak na Balkáně, už zastavili.

        A ještě je tu jeden faktor. My nehody vždy evidujeme. Na Balkáně si s tím hlavu nelámou a jsou schopni k menší nehodě na přejezdu nikoho nevolat a za chvíli jet dál. To jsem osobně viděl.

    • Jistě – mluvčí SŽDC Radka Pistoriusová to řekla naprosto pravdivě a přesně: „Sebelepší zabezpečení není nic platné, pokud chodci a řidiči nedodržují základní platná pravidla.“.

    • Policajt je drahý.Co tak dát na každý přejezd malou kameru.Stojí to do tisícovky a bylo by „vymalováno“.Když by každý řidič věděl,že je přejezd hlídán kamerou,jízdu na „červenou“ by si rozmyslel.

      • Ale pak by především musely ty kamerové záběry být brány jako „rukolapný“ a nevyvratitelný důkaz existence přestupku a nikdo by se nesměl vymlouvat, že on to nebyl.

      • Kde jste sebral takovou blbost – kameru za tisícovku? Webovou seženete za pár stovek, slušnější pro domácí použití za cca 5 tisíc, pro profesionální použití cca 20 tisíc. Ale dal jste si práci a zjistil jste si, za kolik kamery nakupuje SŽDC od „spřátelených“ firem? Protočily by se Vám panenky a pochopil, že i ten policajt je v takových případech levnější.

  • A pak je tu prostě ten faktor, konstrukce těch přejezdů. Kdy červená bliká i když je závora po zvednutí už dávno nahoře. A samozřejmě třeba na jednokolejkách dost velká část řidičů hned jede, protože logicky druhý vlak nepřijde. Prostě blbost, aby se porušovala. No a pak na koridoru je průšvih..

    • „červená bliká i když je závora po zvednutí už dávno nahoře“
      Kde jste to na jednokolejce viděl? A hlásil jste v tom případě někde poruchu přejezdového zařízení?

    • To je jedno, zavora je pouze doplněk, který ani být nemusí, světla jsou ta hlavní, takže na konstrukci se vymlouvat je zcestné.

  • Mě by teda zajímalo, kolik je náklad na jeden přejezd se závorama/bez závor. Protože u rekonstrukcí z EU to byly dost vysoké částky.
    B) stát stále nezpřísnil pokutování kamionů.. U chodce je to zejména jeho problém. U osobáku taky. Ale u kamionu…
    C) za ty prachy na těch přejezdech moli být aspoň kamery.
    D) v anglii to vypadá, že přes malé přejezdy, polní, mohou jezdit jen poučené osoby s autorizací. A je tam uvedené, kam volat v případě uvíznutí.

    • Ano, jdete na to správně. Odpověď je na tři písmena. Zase za ten předražený monopol budeme mít moc hezkou Švestkovou dráhu.

  • Souvisí to s narůstající arogancí a agresivitou řidičů a naopak slabým, ustrašeným českým státem ve smyslu trestání viníků.

  • Připadá mi, že to všechno souvisí s neschopností policie trestat dopravní přestupky řidičů. Začíná to nedáváním blinkru při odbočování či přejíždění z pruhu do pruhu, pokračuje bezohlednou jízdou a jízdou na červenou a končí ignorováním návěsti na železničních přejezdech.
    Škoda, že v uvedené statistice není uveden podíl nákladních vozidel. Tento faktor jistě souvisí i s poměrem dopravy nákladů po silnici vs. po železnici. Zářným příkladem je malér Studénka.

    • Detailnější rozlišení podle „typů“ účastníků těch nehod by sice bylo zajímavé, ale většinu podle mě stejně tvoří nezodpovědní řidiči osobních vozidel.

Newsletter

Partneři


Výběr editora