Nizozemská zkušenost: Drahé tankování a nedostatek paliv jako cesta k proměně dopravy
Amsterdam je známý jako město kol, bojuje ale i s emisemi z automobilové dopravy. Foto: Jan Sůra
Zákaz jízd v neděli kvůli nedostatku pohonných hmot lidem ukázal přínosy měst, kde jsou lidé na kole a chodci na prvním místě.
Nechť rozhodne volný trh.. Když bude většina chtít jezdit na kole, ať jezdi, jesli autem tak ať jezdí většina autem.. Hlavně žádnej další green deal
Kdo bydlí ve městě či v blízkém okolí proč. Kdo má sedavé zaměstnání alespoň má pohyb.
U sebe si to neumím představit ve tři ráno 20 km do práce a po 12 hodinách na nohou zase z5.
Nevím, zda je někde na webu ke stažení nizozemský kursbuch obsahující JŘ všech dopravců, já jsem si vystačil s cestovním itinerářem dle IDOSu, v němž jsou vlaky všech dopravců. Tu a tam jsem našel kartičkové / skládankové JŘ pro určitou trať … Byl jsem doslova fascinován nabídkou dopravního spojení … Od cca 5 hodin do cca půlnoci nejvýše hodinový takt dálkových spojů, mezi velkými městy celonoční spojení … I na „vedlejších“ tratích nejdéle hodinový takt, případně půlhodinový, tam, kde se prolínají hodinové takty několika dopravců se jezdí po 15 minutách i méně … Jednotný tarif – na celém území, bez… Číst vice »
O všech příčinách toho ropného šoku jsem mimochodem dosud nevěděl, viz tetička Wiki „První a prozatím největší ropný šok začal na podzim roku 1973, když Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) záměrně snížila těžbu ropy (o asi 5 %), aby mohla její cenu ovlivňovat ve svůj prospěch, a zároveň vyhlásila embargo na vývoz ropy do zemí, které podporovaly Izrael během Jomkipurské války (hl. USA a Nizozemí).“ A vezmu-li, že USA může aspoň část své ropné spotřeby pokrýt z vlastních zdrojů, tak Nizozemsko na tom bylo o to hůř. Ale v různých článcích o veřejné dopravě jsem četl, že ten ropný šok… Číst vice »
Jezdím na kole co nejvíc to jde. Tedy na těch sdílených, nemusím se bát že mi kolo někdo ukradne a kombinuji s chozením + někdy MHD. A baví mě to, navíc jsem zjistil že je to nejspolehlivější způsob dopravy po Praze, auta jsou v kolonách, metro a tramvaje kolikrát stojí kvůli poruše/nehodě. Jednou jsem zkusil i elektrokolo a to je panečku poježdění. Podle mě městské vozítko no. 1 👍
Jsem rád, že jste spokojen, ale dovolím si dodat něco málo: – Závada se může vyskytnout na jakémkoliv technickém zařízení, tzn. na tramvaji, automobilu… i elektrokole. – Nyní popisujete situaci, kdy na elektrokole jezdí relativně málo lidí, zato (co se týče Prahy; v zejména menších městech ten podíl MHD není zdaleka tak vysoký) převážná část lidí využije MHD a nemalá část lidí osobní automobil. Jaká by byla situace v ulicích, pokud by se situace změnila tak, že by po Praze např. 40 % cest bylo (jak by si to možná někteří propagátoři přáli) realizováno na elektrokolech , 40 % v… Číst vice »
Hlavní problém aut jet, že zabírají mnoho místa. Obsazenost auta je cca 1,3 lidí. Takže, když místo 10 aut bude na silnici 13 kol budou zabírat méně místa + řidiči, kteří nemají garáž zabírají místo na silnici, takřka neustále, naprotitomu cyklista, který nemá garáž si dá kolo do sklepa nebo bytu. Navíc bude li někde nával cyklistů jako dnes aut, mají cyklisté mnohem více alternativ. Oproti autům mohou vést kolo po chodníku, často jet do jednosměrek, parku, vyjít kousek schody a napojit se jidne, jít podchodem. Tím se doukážou lépe rozprostřít než auta. Problém vidim v tom, že jak bude… Číst vice »
Fajn, proč ne. Když je slušné počasí, člověk sebou nepotřebuje vézt žádné věci a má krátkou málo kopcovitou trasu, tak je kolo určitě dobrá alternativa. Ale stavět na tom hlavní dopravu, to je trošku mimo. Zvlášť když člověk srovná terén v Nizozemsku a u nás 🙂
Nejde o to, udelat z kol hlavni dopravni prostredek, tim muze ve mestech klidne zustat MHD. Jde o to nahradit koly (nebo kombinaci kolo a MHD) ty cesty, ktere se dneska delaj autem v podstate jen ze setrvacnosti nebo kvuli tomu, ze tim kolem neni kudy bezpecne a pohodlne projet). Protoze auta jsou tak prostorove i energenicky neefektivn (opakovane rozhybavani tun zeleza na osobu a zabirani desitek metru ctverecnich kvuli pohybu jednoho cloveka)i, ze i odstraneni relativne male casti jizd, ktere zdaleka neni nutne delat autem, znamena citelne zlepseni pro vsechny. Nemluve o prinosech pro zdravi obyvatel, ekonomiku, atd.
Zkusil jsem jet na kole do práce, ale nemám na to kondičku a ani čas ( trasa zde: https://mapy.cz/s/jobavohuce ). Dvakrát za den za každého počasí tuto trasu nedám ani náhodou. Veřejnou dopravou to je také nesmysl, protože mi jedna, cca dvaadvacetikilometrová cesta s jedním přestupem vlak – bus, trvá dvě hodiny. Takže „musím“ jezdit autem. Jak to bude do budoucna, to nevím. Asi vyhraje nějaký skůtr.
Nojo, ale ono i na tom skutru dokaze byt pocasi dost previt a cestu zneprijemnit podobne jak na kole.
I kdyz u vas to jeste neni takova dalka na to, aby se pocasi behem jedne cesty stihlo zmenit trikrat 🙂
Kdyz uz, tak neco se strechou nebo fakt vysokym celnim stitem, za kterym na cloveka pri cestovnich 100 km/h neprsi nefouka.
V tomhle případě bych jako optimální viděl pořídit si nějakou starou plečku, kterou se nebudete bát nechat stát na nádraží ve Svoru. Potom jste s kombinací vlak + kolo zhruba na hodině cesty, což už je celkem použitelné.
Tohle bych chápal, pokud by p. Šrámek ve Cvikově bydlel. A ne že tam pracuje.
Reálně: svojí cestou p. Šrámek nijak zvlášť nepřispívá k „zahlcení měst dopravou“, protože se jim vyhýbá.
Totéž asi platí i pro parkování.
Tzn. ani se jej netýká téma, které objektivně je problematické pro mnoho dalších míst, zejména větších měst.
Dává to smysl i pokud ve Cvikově pracuje, možná dokonce víc, neb ráno z kopce (bez potřeby sprchy).
Zahlcení měst dopravou se ho sice netýká, ale emise ano – to, že na venkově nejsou tolik cítit neznamená, že je lze zanedbat.
Úskalím je, že pokud by mu ve Svoru mezitím (tím více např. od pátku odpoledne do pondělí ráno) to kolo ukradl či z něj byť „jen“ odmontoval/znefunkčnil nějakou část, tak se p. Šrámek nedostane včas do práce.
P. S. Pokud jsou okolo Svoru problémem nějaké emise, tak zejména z nákladního tranzitu na I/9.
To se mu muze stat i pri spolehani na auto, kdyz v pondeli prijde k autu a zjisti, ze me nekdo pres noc propichl vsechny gumy. V podstate dalsi duvod delat u nadrazi opravdu bezpecny parkovani kol, ne argument, ze by to (pri dobre infra zahrnujici to bezpecne parkovani) neslo. A to ani zdaleka nemluvime o jedne z tech cest, kde by nahrada kolem byla nejsnazsi, o kterych je clanek.
– V případě, že má garáž, tak se mu to skutečně stát nemůže.
– Resp. i pokud by auto měl zaparkované venku, ale na svém pozemku. A ne X km daleko u nádraží umístěného nejblíže vůči cíli dojížďky.
Samozřejmě, ale ne každý má garáž, ne každý má parkování na pozemku (ani na menších městech nebo vesnicích to není zdaleka automatické, byť je to o dost častější, než ve velkých městech.
A samozřejmě, i proto píšu, zaveďte na nádražích i jinde opravdu bezpečné parkování pro kola (nebo půjčovny kol, pro tento účel poslouží stejně) a nestane se mu to taky.
U půjčovny kol může v danou chvíli hrozit, že všechna kola budou rozpůjčovaná.
Zejména pokud by se to dojíždění na kolech (nejen) za prací mělo stát tak četným.
Rezervace? Nebo prostě dostatek kol? Včetně služby, která doveze další, když v jedné stanici docházej, protože je tam ten den nečekanej zájem? Protože jde o normální dopravní prostředek a ne nějakou kdykoli odložitelnou volnočasovou aktivitu? Ony snad v tom Nizozemí musej platit jiný fyzikální a ekonomický zákony, že jim to tak funguje… A nebo že by to bylo tak, že tomu, aby se na kola dalo spoléhat jako na seriózní dopravní prostředek, brání na prvním místě hlavně to, že je správci infrastruktury neberou jako seriózní dopravní prostředek? Že by to byl jen další klasickej začarovanej kruh, kde by stačilo najít… Číst vice »
U jakéhokoliv předmětů zápůjčky je legitimní, aby zapůjčující měl k dispozici jen „obvyklý“ počet věcí k zapůjčení, včetně rizika, že „momentálně máme rozpůjčováno“.
Resp. cíl „aby vždy byl dostatek věcí k zapůjčení“ by logicky vedl k vyšším cenám za takto poskytovanou službu.
Jestli jde o „normální dopravní prostředek“, tak jej člověk může ve většině případů vlastnit.
Platí to normální riziko, že bude momentálně rozpůjčováno třeba i pro místa ve veřejné dopravě, která si cestující taky v podstatě „vypůjčují“ od jejího provozovatele?
V rámci běžného dojíždění veřejnou dopravou je toto riziko (nevejití se do dopravního prostředku) víceméně nulové (zejména mimo MHD, kdy by za pár minut mohl jet další spoj).
Eventuálně se ve spoji veřejné dopravy dá stát či více se namáčknout.
U zapůjčení kola (ale taktéž samozřejmě i auta, koloběžky apod.) žádná obdoba „vmáčknutí“ nepřipadá do úvahy – alespoň jeden kus k zapůjčení buď je, anebo není.
Mluvím o situaci, kdy už ani to vmáčknutí se není možné. Protože spoj je prostě přeplněn a další jede za dlouho.
A ne, není to nulové riziko, stačí pár odřeknutých spojů na frekventovanější příměstské trati a může se to snadno stát.
Případně se může stát, že hodiny stojí celá trať/silnice kvůli nehodě.
Co pak?
Jo, železnice v tomto je taky rizikovější (tam stačí jeden spadlý strom na odklonovém koridoru a nehne se provoz mezi dvěma největšími městy ČR), to je fakt.
Což ale v řetězci přeprav „vlakem do blízkosti pracoviště a odtud na kole“ tvoří DALŠÍ potenciální úskalí.
Silniční doprava obvykle takový problém nebývá, tam i při spadaných stromech lze očekávat, že nějaká alternativní trasa by mohla být průjezdná. Resp. obecně to je pravděpodobnější.
… a dodám, že v té nepříznivé situaci, kdy by několik spojů za sebou bylo v přepravní špičce na příměstské trati odřeknuto, takže první jedoucí spoj by nemusel „pobrat“ všechny cestující, by bylo o to složitější, pokud by v takovém spoji mělo být přepravováno „větší než malé“ množství jízdních kol (tzn. pokud by měl převáži ten zmiňovaný „kodaňský model“).
A já dodám, že jsme se pracně dostali k tomu, že žádný dopravní prostředek nezaručí, že se do práce dostanete včas se 100% jistotou. Ani kolo, ani železnice, ani auto. Ani jakákoli jejich kombinace. A i kdyby jo, nemůžete zaručit, že u vás třeba přes noc nepropukne nějaká nemoc, která vám znemožní do práce odjet.
Takže chtít od nějakého prostředku nebo kombinace takovou 100% jistotu je mimo. Neumí to žádný. Zejména na takové vzdálenosti.
„žádný dopravní prostředek nezaručí, že se do práce dostanete včas se 100% jistotou.“ Přičemž u veřejné dopravy je institut „potvrzení o zpoždění“, určené mj. právě pro zaměstnavatele. U „ukradeného/poškozeného jízdního kola“ ve stanici nejblíže od pracoviště takový institut definován není. „nemůžete zaručit, že u vás třeba přes noc nepropukne nějaká nemoc, která vám znemožní do práce odjet.“ … což samozřejmě dává zaměstnanci za povinnost konat co do ohlášení vůči zaměstnavateli + je to definováno příslušnými právními předpisy. Nic moc souměřitelného s tím, že „už jsem na cestě do práce, ale ve Svoru na nádraží není jízdní kolo, které jsem tam… Číst vice »
Taky existuje institut policejniho protokolu o nahlaseni kradeze/poskozeni kola, kdyby mi zamestnavatel neveril. A nevidim rozdil mezi telefonatem „hele sefe, jsem na ceste, ale ukradli/znicili mi kolo, cekam na taxika, budu mit zpozdeni, omlouvam se“ a „hele sefe, jsem na ceste, ale rozbilo se mi auto, cekam na odtahovku/taxika, omlouvam se, ale budu mit zpozdeni“. Oboji realne problemy, ktere se muzou stat, ten clovek za ne nemuze a samozrejme to hned zamestnavateli hlasi a snazi se mit zpozdeni co nejmensi. A znovu pripominam, resime pripad celkem sloziteho dojizdeni na kole do prace, ne tech nejjtrivialnejsich par km, o kterych je… Číst vice »
Když nejede vlak, tak pak jste namydlený 🙁 Mám vlastní zkušenost, kdy jsem na jeden měsíc odložil auto a jezdil vlakem do Prahy každý pracovní den. Z dvaceti pracovních dní vlak ve dvou dnech nejel vůbec, nějaký problém na trati. Takže cesta domů z 40 minut mně vyšla na 200 minut náhradní dopravou. Docela zklamání, ale možná šlo o smolný měsíc. Dokonce jsem jsem měl vlastně i štěstí, protože na té trati byla i nehoda vlaku s kamionem o kousek později, než jsem jel já se synem… V součtu vlastně 3x neprůjezdná terasa, ale jak říkám, možná náhoda….
O tom ale článek není, tam se píše o nahrazení většiny cest ve městě do 5 km po bezpečné cyklostezce, a ne o 30 Km skrz Lužickými horami, 1,5 hodiny ráno večer.
Cywe, to jsou zase pseudonovinky … za protektorátu to bylo úplně běžný:-).
Takže k rozvoji dopravní cyklistiky přídělovým systémem:-))). Čeho já se ještě nedožiju.
A to jsem si začátkem devadesátek říkal, že aspoň ta druhá půlka života nebude tak na h…o jako ta první.
Buďte v klidu, stačí první pořádný déšť, zima nebo 30 nad nulou, a pumpička poslušně usedá za volant odporného smradlavého neekologického, leč pohodlného auta.
A tak to ani ne. Myslím to auto. V Praze spíše nastoupí do MHD. Která je svým rozsahem a cenou úplně někde jinde než v tom Amstu. Prstě ročku za lehce přes třiapůl litru si koupí kde kdo … ostatně kupovat kupon na dva kvartály a třeba od dubna do konce září jezdit na tom kole s ohledem na ceny kupónů prostě nedává smysl … a když už ji má … no tak jezdí, že jo. Mě by zajímalo kolik lidí by těch Kodaních, Amstech a podobně denně v každém počasí dupalo do pedálů, kdy tamní MHD byla jako v… Číst vice »
Zajímavý, roční kupón na tramvajenku v Praze mám, a stejně radši beru kolo, kdykoli můžu. I v zimě nebo v dešti. Těch příležitostí použít MHD je furt dost na to, aby se mi ta tramvajenka vyplatila.
A kolik vás takových je? Já že nějaký výrazný úbytek cestujících v MHD třeba v dubnu květnu , kdy ta jízda na kole už není zdaleka takový hardcore jako v zimě.
Prostě jste výjimkou potvrzující pravidlo … Bůh chraň abych vám to nepřál nebo vymlouval, ale brát to jako typické většinové chování nelze.
Jo, není to většinové chování. Ale když to člověk aspoň zkusí, často zjistí, že nějaké nepříznivé počasí je prkotina ve srovnání s chybějící infrastrukturou, která ho nutí jezdit místy, kde se necítí bezpečně, nebo velkými oklikami, aby se takovým místům vyhnul. Ono totiž obléknout se adekvátně zimě nebo dešti na kolo (téměř celou dobu aktivní pohyb, jen je třeba hodně myslet na to, aby oblečení neprofukovalo) je vlastně nakonec v praxi až na opravdové extrémy srovnatelně náročné nebo jednodušší jako obléknout se na kombinaci chůze (aktivní pohyb, generování tepla, zejména když nesete těžší nákup a podobně), stání na zastávce (hrozí… Číst vice »
Tak ono záleží jestli se jede ve městě v husté zástavbě nebo někudy v otevřené krajině, kde je víc znát studený vítr.
Do práce jezdím celoročně na kole, ale když je potřeba jedu i autem. Ale štve mě že u nás ve Starém městě u Uherského Hradiště postavili obchodní zónu, ale bez cyklostezky. Takže všude rovina, na kole tady jezdí každá tetka, ale k obchodní zóně nevede ani chodník, natož cyklostezka. Přístup je jenom autem. Cyklostezka končí cca 200 metrů od obchodu, takže ten poslední kousek se chodci, lidé s kočárky a cyklisté motají mezi auty. Ano je to jen kousek, ale je to naprd. Zastupitelé k tomu řekli, že je to v řešení… přeloženo do češtiny – necháme to na další… Číst vice »
Na druhou stranu, v některých městech je takové smíšení dopravy právě motivováno bezpečností (lidi jsou ohleduplnější, když je jich víc na jednom místě).
Škoda taky, že k obchodní zóně taky nevede místní linková doprava.
Teoreticky jo, ale na to, aby tohle na zvýšení bezpečnosti fungovalo, musí být splněna řada podmínek. šance, že v popisovaným místě budou všechny současně platit, je prakticky nulová.
Vede tam vozovka, po které jezdí auta … tudíž tam mohou jezdit i cyklisté …. patologická posedlost cyklostezkou v centru města, kam mohou auta ….
Na kole jezdit dobrovolně nikdo nebude, kromě rekreační jízdy a pár pošahaných fanatiků. Cyklisté jsou v Česku ale i ve světě velmi neoblíbení díky své bezohlednosti vůči ostatním, především chodcům. Žijí ale ve své sociální bublině a odmítají jakýkoliv jiný názor. Co se Holanďanů týče, jde o jeden z nejpokritičtějších národů v Evropě. Sice se chlubí nízkou uhlíkovou stopou, na druhé straně jsou ale schopní dovážet letecky květiny z Afriky (Keni) nebo nas..t do půdy herbicidů a pesticidů více jak x-krát větší Německo. Tak falešný pronárod nelze brát vůbec vážně. Fakt je ten, že s dopravou by se v ČR… Číst vice »
Holanďané jezdí na kole dobrovolně. Protože je to nejrychlejší a nejpohodlnější. Pane „nejpokritičtější“.
O tom právě pochybuji. Když budete někomu systematicky házet klacky pod nohy, na což jsou různí aktivisté skuteční mistři, tak vám nic jiného nezbývá, než se podřídit. Jinak, omlouvám se za ten překlep. Není to zde doufám známkování jako na ZŠ?
mě fascinuje ten pohled, že se autům systematicky hází klacky pod nohy. Ne to co řidiči vnímají jako teror jsou jen marné snahy nacpat auta do ulic a hází se tím klacky pod nohy všem ostatním.
V Holandsku prostě udělali ultrastrukturu (i) pro kola. To je celé. To že v každé ulici není pro auta místo od zdi ke zdi není teror, to je práce s veřejným prostorem. Auta jej využívají úplně nejhůře.
To není tak jednoduché. Auto možná využívá veřejný prostor hůře v případě, že tam jede člověk sám a nebo nemá rodinu. Jiná situace je tehdy, pokud je téměř vždy plně obsazena jeho kapacita (řekněme 4-5 míst). V případě mikrobusů a jiných vícemístných aut (7-9) míst je to ještě výrazně viditelnější. Stačí si povšimnout vnějších rozměrů současných vozidel . Nafouklé obludy a místa uvnitř málo, že se člověk diví. Vždyť i takový devítimístný T4 je proti některým současným osobákům drobeček, ale prostoru nabídne bezkonkurenčně více. Ale pak jsou zde i lidé, co si koupí SUV nebo OFFa na ježdění po městě… Číst vice »
Jenže kolik aut jede ve vytížení 4 – 5 míst? Kdyby v Praze jela mávnutím kouzelného proutku jen auta s takovým obsazením, tak to tady vypadá jak po armagedonu. Potkáte jen sem tam nějaké jednou za uherák, jinak prázdné ulice.
Průměrná vytíženost je 1,2 osoby, tzn, že i dva jsou jsou na každé páté auto, jinak je to jednoválcový systém. V případě auta s 5 lidmi průměr kontruje 20 aut s jedním člověkem.
Nemá smysl argumentovat mikrobusy a náhodně nacpaným autem, když toto opravdu není jádro problému automobilové dopravy.
Ta SUV, to už je jen třešnička na dortu.
SUV není jen třešnička na dortu, protože takových aut je spousta. Souhlasím však s tím, že v Praze v kolonách má člověk možnost pozorovat – řidič-řidič-řidič. Co se náhodného naplnění kapacity vozidla týče, tak člověk z venkova pokud jede do města obvykle jede s rodinou a tedy to vozidlo naplněné má a proto bude bojovat proti omezování vjezdů do měst, protože on není tím, kdo by se měl cítit vinen za přeplněnost městských komunikací .
Naopak, před časem jsem viděl rozdělení používaných typů dopravy v Praze podle bydliště. A zatímco obyvatelé Prahy většinou používají pro cesty do práce jiné prostředky než auta, u Středočechů dojíždějících do Prahy za prací měla auta daleko větší, možná dokonce většinový podíl.
Takže ty každodenní zácpy aut obsazených jedním člověkem a znepříjemňující život všem kolem, v Praze tvoří z nemalé části venkovani. Často nejspíš venkovani, kteří se z Prahy odstěhovali, protože je tam moc aut…
– Pokud by se z Prahy neodstěhovali, tak by v ní stejně asi nenašli bydlení.
– Možná že příčinu toho celého lze hledat v tom, že pražská MHD je (zejména se svými intervaly) celkově velmi atraktivní, na rozdíl od příměstského dojíždění zejména v některých autobusových relacích, kde ta četnost spojů není tak vysoká jak by bylo žádoucí.
K tomu se připojuji. Dále je třeba si uvědomit, že pokud člověk bydlí mimo Prahu nemá nárok třeba na školku pro dítě. V tom případě ho musí dávat do zařízení v místě bydliště a rovněž ho z něj vyzvedávat. V takovém případě není dobré spoléhat se na MHD. Může stát i to. že bude dotyčný kontaktován aby dítě vyzvedl okamžitě třeba z důvodu úrazu. Tehdy je prostě lepší mít po ruce auto a nebýt závislý. Jak jsem už napsal. Je to o možnostech a potřebách každého člověka.
Asi by bylo dobré si říci, co je pro koho venkov. Pro mě není venkov okolí Prahy. Pro mě je venkovem takové místo, kde je do malého města daleko a do velkého ještě dále. Ve středních Čechách už i mnoho vesnic není vesnicí, ale kupříkladu městysem. PID se výrazně rozšířila a tedy dnes se o venkovu příliš dobře hovořit nedá. Nazval bych to spíše předměstím.
Píšete nesmysly.
OK, argumentovat umíte?
Fajn, prace s verejnym prostorem. Ale on i ten verejny prostor, resp. pozadavky na nej, se s casem meni. Uvazte jen, co zbylo z prapuvodni Prahy, kolikrat prosla nejakou vetsi prestavbou. A tedka uvazte, kdyby za Rudolfem II. prisel nejakej tehdejsi pamatkar, ze prestavba mesta a vlastne vubec niceho neni mozna, protoze je potreba ponechat odkaz dalsim generacim, protoze co Karel IV cinil, dobre cinil. (A proc ji zachovavat zrovna ve stavu od Karla IV. a nejit v historii jeste dal, he?) Daleko by ten rozvoj mesta nedosel. A tak se stalo, ze mame z Prahy vicemene skanzen, cesty v… Číst vice »
A já jsem za to rád. Viděl jste někdy města přestavěná pro auta? To je něco děsivého. A protože to je děsivé, lidé pak utíkají na a za periferie.
Cílem města je v něm žít ne v něm jezdit semtam. Jistě, doprava je nutná při dnešním rozměru měst, ale doprava nemá být na úkor toho žití. Jenže automobilová doprava má tento destruktivní rozměr. Do míst k žití se nevejde a místa ideální pro auta nejsou zase k žití (asfalt, nekonečná parkoviště, bariéry pro chůzi, hluk neustávající ani na sekundu, zplodiny)
Prahu Karla IV. mmch. přejdete pěšky za hodinu.
Skutecne nemam na mysli predelavani Prahy vic pro auta, jako spise svuj postreh z navstevy jednoho vetsiho mesta, ktere s vyjimkou asi dvou ulic bylo komplet zniceno behem WWII. Takze navzdory nevycislitelnym historickym ztratam to neni skanzen, kde clovek (podotykam chodec, ne ridic) furt nepacka o dalsi lidi. Namatkou: – hlavni tahy jsou na tri tanky vedle sebe v kazdem smeru – vedle prechodu (vybavenych ukazatelem casu do naskoceni zelene) jsou k dispozici i podchody (krasne ciste, dobre osvetlene), takze kdo nechce cekat, nemusi – vedle hlavnich tahu je vetsinou jeste porad dost mista mezi zastavbou, chodnikem a cestou na… Číst vice »
Jenže právě ty prostorové rezervy město automobilizují. Velmi se to teď řeší v USA, kde je spousta neřešitelných měst, pro hledání alternativy a k autu. Ideální zástavba je hustá, tedy docházka do krámu, hospody, prostě služby, není problém, cesta je naplněná podněty a ne šlapáním po asfaltové „poušti“, spád obyvatel na obchody je velký, není problém ani MHD, opět kvůli spádu obyvatel. Naopak velké široké ulice = řídká zástavba, delší vzdálenosti k čemukoliv. A ano jsou menší města, kde to mají volnější, ale i třeba Německá (ta přestavěná) města jsou ve špičkách beznadějně zacpaná, pár bloků trvá 20 minut. Nicméně… Číst vice »
Proc ne, veci v dochazkove vzdalenosti jsou rozhodne nejlepsi varianta z hlediska casu, tady nejsme ve pri. Kde uz se neshodneme je prave ta potreba huste zastavby, treba Vinohrady a Zizkov mi prijdou zaplacane az moc a ulice treba jako Taboritska jsou strasne uzoucke… proste spunt i pro pesi. A to je pritom jedna z paternich ulic, kde jezdi ty nejfrekventovanejsi tram spoje. Zastavba a popularita te lokality imo neodpovida infrastrukture. Z meho lehce nadsazeneho extremistickeho pohledu by to zaslouzilo buldozer, ulici adekvatne rozsirit a baraky holt vyhnat trochu vic do vysky, at se moc nefrfle, ze zmizelo x stovek… Číst vice »
Byl jste někdy v Nizozemsku, znáte někoho, kdo tam žije? Nebo pochybujete, aniž byste znal tamější situaci?
Jsem jediný komu připadá neuvěřitelně ironické mluvit o bezohlednosti cyklistů, když srovnáváme s městským plánováním centrovaným okolo automobilů? Připadá mi, že z hlediska městské dopravy už bezohlednější způsob než IAD prostě neexistuje. A i ten váš bezohledný cyklista má pořád výrazně menší šanci např. někoho usmrtit.
Tak to vám doopravdy jen připadá. Pokud vezmeme v úvahu oficiální statistiky, kdy celkový výkon dopravy v ČR je pro cyklisty pouhých 0,7 %, je cca 22% zaviněných smrtelných dopravních nehod právě od kolařů více jak dost. To je ale právě ta ne moc příjemná pravda, kterou se nikdo nechlubí.
Cože? Mohl bych vědět, kde jste vyhrabal 22 % zaviněných smrtelných nehod způsobených cyklisty.
Ono to i může být pravda, akorát už „zapomněl“ dodat, že drtivá většina těch mrtvých z nehod zaviněných cyklisty budou ti zavinivší cyklisti…
Tak to je u řidičů také. V každém případě je to dost děsivé statistika, když uvážíme, že většina cyklistů jezdí tak od dubna do listopadu.
No to nevím, někde u policie byla statistika, že je kolem 6 mrtvých cyklistů ročně, asi to kolísá, předpokládám, že nejčastěji to budou pády (někde ve sjezdu na štěrku), z toho plynoucí zavinění, až ostatní pak kolize s autem nebo něčím jiným.
Nicméně cyklisti v té statistice měli 104 nehod, auta mají za poslední rok 15 000 nehod 66 mrtvých a 176 těžce raněných.
Ať dělám co dělám, čtvrtinu tu nevidím. 🙂
A to ještě v těch 0,7 je velká část jen rekreačních cyklistů… kteří nemají s městskou mobilitou prakticky nic společného, ale aktivisti si je započítat musí. Protože jinak už by ta čísla těch pravidelně dojíždějících na kolech byla naprosto šíleně malá a nebylo by čím odůvodňovat další a další omezování ostatních způsobů dopravy ve prospěch (dávno přežité) cyklistiky ve městě.
Ostatně, proč asi Automat začal započítávat do „Na kole do práce“ i pěší? Aby vůbec měli co vykazovat…
Pěší zřejmě započítávají, protože s nimi statistiky přepravních proudů často vůbec, resp. téměř nepočítají. Přitom je to 20 – 60 % pohybů po městě (záleží na velikosti).
Pokud cyklista srazí dítě může to být velký malér a nad tím by se měli zamyslet všichni, co jezdí Tour de France na stezkách, které využívají i chodci. Zkrátka bezohledný cyklista má tu šanci relativně vysokou. Pokud nebude bezohledný bude to riziko menší. To samé platí u řidičů aut.
Ano, jenže to právě souvisí s nedostatkem bezpečných cest pro kola. Tak se cyklisté uchylují na chodníky, kde nemají co dělat a já to chápu, i když se mi to nelíbí (ostatně auta jsou na chodníku a pěších stezkách také a často jednají bezohledně, nemají si co vyčítat).
S tím uchylováním to bude jinak. Jinak bych nepotkával cyklisty, co jedou po chodníku u ulic s cyklopruhem.
Ten cyklopruh může být reálně pro člověka na kole furt velmi nebezpečné místo. Ostatně není výjimkou, že se chodník vedle takové ulice s cyklopruhem legalizuje pro kola…
Tady máme cyklopruh a vždy v něm někde stojí auta. „Jen vyložit dodávku, jen zaběhnout do banky.“ A cyklista co ta auta objíždí a musí vybočit daleko do sousedního pruhu, což tedy není vůbec bezpečné.
Spousta měst v Evropě má cyklopruh jako vyznačenou část chodníku a přežívají tam.
Takové hovada co parkují ve vyhrazených pruzích odtáhnout…
To se vám ale opravdu jen zdá. Stačí být chodec ve městě. Auto mě na chodníku či v jednosměrce ohrožuje prakticky velmi výjimečně. Na rozdíl od bezohledných „eko“ dopravních prostředků a jezdců na nich.
S ohledem na reálný stav v centru by mne zajímalo, co za exoty vám dalo ty mínusy. Protože to je bohužel každodenní realita. A zejména co se rozmohly ti dobráci s těma bednama na jídlo na zádech je to tady úplný ráj. Mesoši byli cvoci vždy, ale nebylo jich tolik, ale dnes …
To se tu líbit nebude, ač je to naprostá realita. Cyklisty už překonávají pouze jezdci na enesmyslech, zvaných z neznámého důvodu koloběžky apod.
Asi jsem fanatik, ale toho pošahance si strčte někam ke konci zad.
A v Pardubicích mám naopak problém s bezohlednými chodci, kteří nerespektují dělení stezek na cyklo a pěší.
Víte, proc ti „bezohlední chodci“ lezou do dělených stezek? Protože to není přirozené a nedává to smysl. Jako chodec vnímám dva pojmy – silnici a chodník. Když mi někdo namaluje silnici pro pumpičky doprostřed chodníku, jak to mám sakra čuchat? To prostě není intuitivní, rozumné, ani normální. Úplná bomba to byla ve Varšavě, tam mají na chodníku přechod pro chodce přes cyklostezku (silnici, která je na chodníku). Takhle se jako chodec ve městě prostě nemůžu cítit bezpečně.
Jenže v Pardubicích je několik míst, kde je to rozděleno už takto cca 30 roků, a stále to lidi přes značky a obrázky na vozovce nechápou, a mě to přirozený – logický naopak připadá, vyrůstal jsem na tom.. Třeba tady: https://mapy.cz/turisticka?x=15.7534584&y=50.0446515&z=18&pano=1&base=ophoto&pid=68214735&yaw=0.183&fov=1.257&pitch=0.245
Jinak to máte čuchat na značkách a na barvě toho chodníku.
Jenže při striktním výkladu zákona o pozemních komunikacích končí platnost dopravní značky C8a „Stezka pro cyklisty“ podle §3 vyhlášky číslo 294/2015 Sb., §3, odst. 3 (Zákaz, omezení nebo příkaz je ukončen nejbližší křižovatkou nebo příslušnou dopravní značkou) na nejbližší „křižovatce“ té stezky pro cyklisty, protože na to obrázku není vidět, že za „křižovatkou“ žádné dopravní značka není.
Čili přijdete-li na tu stezku pro cyklisty na té kžižovatce zleva nebo zprava a půjdete po ní jako chodec, tak nemáte žádnou informci, že jdete po stezce pro cyklisty ….
Bylo by to super… ale např. v našem městě nerealizovatelné.. ač pouze na silnici II. třídy, tak kamionů kvanta, 50 jezdí opravdu velice opatrní blázni, zbytek 70. Policie neřeší, ta ve svých nových octaviích s lešenářskou trubkou vpředu stíhá nebezpečné důchodce, kteří nesvítí nebo nedejbože mají propadlou lékárničku. Vyřešit Poláka, který jede v padesátitunovém kolosu jako p…e, to je nad jejich schopnosti. Když budu citovat z článku: „lidé na kolo sednou, jakmile se cítí alespoň trochu bezpečně“ – tak v tomto ohledu například v mém městě stát nebo kraj nedělají vůbec nic… takže do té doby na kolo s dětmi… Číst vice »
V kterém městě se jezdí jako norma 70 ve dne, nemají tam už dávno minimálně 1 radar a současně je to do školy tak daleko, že by bylo nutné místo mnohem zdravější procházky šlapat s dětmi na kole?
To je krása, jak si tu notujete, jak by se mělo jezdit po Praze na kole. Já jsem tu své zkušenosti s jěžděním po Praze na kole dával a pak jsem dostal vynadáno, co je to za blbost, jezdit po pražských silnicích na silničním kole.
Takže už se zase chystám vytáhnout kolo a jezdit z Benešova do Prahy na kole. Tak, jak se mi to osvědčilo – na kole z Benešova do Kolovrat nebo na Opatov a odtud vlakem nebo metrem.
V létě a za hezkého počasí se jezdit na kole dá. Ale ať si všichni propagátoři cyklodopravy dají ruku na srdce, jestli by opravdu chtěli jezdit na kole i v listopadových plískanicích nebo lednovém sněhu. Alternativou pro takový případ může být hromadná doprava, ale ve chvíli, kdy by takhle začalo uvažovat víc lidí, tak bude potřeba ji dimenzovat podle počasí, což si moc nedokážu představit. Není lepší se rovnou zaměřit na kvalitní veřejnou dopravu, která bude použitelná celoročně? Obzvlášť v Praze s jejím terénem.
Souhlasím, že oproti lidem z Beneluxu, Skandinávie nebo z Britských ostrovů jsme slečinky a když trochu mrholí, už frfňáme.
Když jsem bydlel v belgickém Gentu, jezdil jsem na kole i v zimě a to na denní bázi. Tam je ale cyklopruh či cyklostezka v každé ulici, takže jsem si nemusel vybírat mezi delší bezpečnou trasou anebo kratší nebezpečnou.
Jenže zdaleka ne všechny cesty jsou nutné a nezanedbatelnou část těch nutných jde více či méně posunout. Za toho špatnýho počasí lidi omezujou celkovej počet cest zcela přirozeně.. A to i cest MHD. Až tak, že Praha i některá další města v zimě zavádí v MHD „poloprázdninový provoz“. Je to logické, za horšího počasí ubude zájem o výlety po městě, procházky, člověk třeba nakoupí v nejbližším krámě a nepojede do vzdálenějšího, i když ten má radši a za hezkého počasí by tam jel/šel, atd., v univerzitních městech navíc ubudou cesty studentů do škol, protože zkouškové. Tedy právě to pro vás… Číst vice »
Poloprázdninový provoz v zimě je daný absencí turistů a zkouškovým obdobím na vysokých školách, ne tím, že by lidi přestali jezdit do práce, protože je hnusně.
Mimochodem, během adventu se doprava naopak běžně posiluje, přitom počasí už je špatné -> v takovém případě by podle Vámi navrhovaného modelu doprava vytekla.
Nepřestanou jezdit do práce (i když v době snazší práce z domova možná i to) omezujou „zbytné“ cesty na procházku do parku, atd.
Jasně, takhle to vidí spousta lidí – dokud nesednou na kolo a sami to nezkusí. Poslední 2 roky jezdím do práce v podstatě jenom na kole, cca 4 km centrem Prahy. A po pravdě si fakt nepamatuju, kdy jsem tuhle zimu musel jet kvůli počasí tramvají. Určitě to párkrát bylo, ale dalo by se to spočítat na prstech jedné ruky.
No vidite, ja mam presne opacnu skusenost. Pred par rokmi so dochadzal na bicykli 6 km na zeleznicnu stanicu. Ked prisla jar, ked som prisiel, tak bol problem zamknut bycykel do stojanov. Tych bicyklov tam bolo vpohode 40. Prisla zima – tych bicyklov by ste spocitali na prstoch jednej ruky.
Ja som z toho bicykla presadal na vlak a po vystupeni z vlaku ma cakala este 20 minut pesia cesta, tak ma nikdy nelakala predstava, ze stravim este 45 minut cesty v mokrom obleceni.
No a pak přijde realita, že zdaleka ne každému stačí do práce batůžek se svačinou, řeší se školka, nutnost neztrácet čas třeba odpoledne, nákupy, pochůzky a většina normálních lidí přijde na to, že na nesmysly typu jezdit na kole do práce opravdu nemá ani čas, ani chuť a v konečném důsledku ani peníze. Když mám čas, tak se projdu nebo jedu MHD, případně autem. Kolo nepotřebuje člověk naprosto k ničemu ve větším městě, kde je slušná MHD.
Já jsem to taky zkusil, ale začátkem prosince, když spadly teploty pod nulu, jsem se na to vykašlal. Jednak mi byla při sjezdu k Vltavě děsná zima a jednak nehodlám riskovat, že v ranní tmě hodím tlamu někde na námraze.
Jezdím po Pardubicích na kole celoročně a máte pravdu v tom, že plískanice (studený déšť) je to nejhorší počasí. Ale zima a sníh mi nevadí, to jsem nabalen a kolo mám přizpůsobeno.
A ředitel DPMP říká, že na tržbách a obsazenostise v Pardubicích pozná, že začala zima. 🙂
A nebylo to tím, že na kole se dostali všude ve městě a nemuseli hledat hodinu parkovací místo? Před domem, hospodou, kavárnou mají stojan na kola. Proč se rušily kolostavy? Kolik lidí se dobrovolně vzdá luxusu dovést si zadnici až do supermarketu ? Klesá počet lidí, co jsou ochotni chodit po městech pěšky. Bohužel.
Taky ztrácím ochotu chodit po městě pěšky, jak přibylo bezohledných jezdců na kolech a hlavně v posledních letech arogantních uživatelů elektrických „koloběžek“ a podobných nesmyslů.
Neděle bez aut super,nebo podle SPZ sudá lichá v rovině,jako Pardubice,je nejlepší kolo,MHD drahé a pomalé a stát někde v zácpách v autě,při těch cenách nafty,kolo jasná volba
Studie z (beztak rozvojových) zemí, kde byl zaveden princip „sudá nebo lichá“, uvádějí, že výsledkem bylo, že lidé měli snahu mít vícero aut tak, aby jedno z nich mělo sudou a druhé lichou registrační značku.
Mimochodem jestli je MHD drahá a pomalá, tak jedině snad ji zrychlit (jak cestovní rychlostí, tak i zkrácením intervalu) + případně i zlevnit.
Bohužel, to potřebné zrychlení MHD v kritických místech naráží v Praze na to, že by to omezilo auta, která tam dnes tramvaje často blokujou. Takže se to magistrátu velmi obtížně prosazuje přes odpor některých městských částí. Byť aspoň částečně a někde se to daří.
Naopak, u většiny našich objednavatelů je opačné myšlení. MHD bude mezi prvními věcmi, které se budou kvůli cenám omezovat, to se vsaďte.
Dobrou alternativou jsou i elektrokoloběžky. Nemyslím ani tak ty sdílené, ale pořídit si vlastní. Ve městech jako HK a Pardubice rychlejší než MHD a nezávislé na linkovém vedení. A ve špičce když jsou kolony, tak i možná rychlejší než autem. Dá se i příměsto, když jsou vhodné cesty, např. z/do HK např. Bělečko, Opatovice, Čeperka a docela i Stěžery (ale tam chybí kousek cyklostezky). Výhodou je skladnost, v bytě, v kanceláři v práci, do vlaku… Nevýhodou je hlavně stav některých cest, který se bohužel mnohdy rok od roku zhoršuje a pak taky počasí v zimě. A narozdíl od kola u… Číst vice »
Ano, za ohrožování chodců a porušování prakticky všech předpisů to rychlejší je. Ale to je asi tak všechno, že…
Koloběžka do 25 je asi taková jako kolo…
To právě že ne. Na kole po městě nejedete trvale 25. Kdežto na elektrokoloběžka takovéto prasení dovoluje.
Jde to i bez toho normální jízdou 😉 nehoní mě čas=peníze jako u sdílených (ty by měly být účtované podle ujetých km a ne času). Hlavní je si dobře naplánovat trasu, vyhnout se nebezpečným úsekům, rozbitým cestám a využívat cyklostezky v kombinaci s takovými vedlejšími (téměř) prázdnými silnicemi (kterých je v HK docela dost).
Nejvíc porušují předpisy řidiči aut, kolikrát už jsem pouštěl na přechodě chodce a řidiči aut totální ignorace, že mě přitom třeba pět aut předjelo a nepustilo chodce. A cyklisti s jejich nečekáním na zelenou a nerozhlížením se když mění typ cesty (třeba z chodníku na silnici)
Souhlasím s tím odklízením cyklostezek (ale spíš cyklopruhů). Auta to nějak vždycky prohrnou, pokud nejedou jako hovada a funguje rozumně ABS. Pro cyklisty může být sníh nepříjemný i při nízké rychlosti.
Když zrušíme všechny dotace, zjistíme, že mimo několika dálkových linek je veřejná doprava velmi málo udržitelná, protože by se musela zvýšit úroveň jízdného na tarif Tr10, což
A pak je otázka vzdálenosti do práce na nákup, atd. Jak se dostanete do práce 1 km, 5 km či 20 km nebo 30 km.
*což by vyhnalo spoustu lidí z veřejné dopravy
veřejná doprava velmi drahá a s náhubkem,tím nikdo jezdit nebude
Pokud ve městech zrušíte opravdu všechny dotace do dopravy, tedy i do infrastruktury pro auta a zavedete mýto a ceny parkování podle nákladů, bude TR10 proti tomu směšně levný… I nedotovaná MHD bude furt ve velkých městech levnější, než nedotovaná auta. Tramvajenka za kilo na den? OK, je to drahota, ale lepší, než to kilo dát za jeden průjezd Blankou a nazpátek druhý kilo… No, možná radši pojedu na tom kole, pokud to jen trochu půjde. To bude tak za pětku oběma směry.
Jak se dotují lidem auta ve městě? Povídejte, přehánějte.
Miliardovými investicemi do infrastruktury.
Myslím si, že není špatně, když má každý dostupné auto (a tím nemyslím že by každý vlastnil, ale že si můžu vždycky půjčit z rodiny nebo mě sveze soused). Na to by mohla být parkovací místa přizpůsobena, a to jak na vesnicích, tak ve městech.
Samotná jízda po městech je ovšem „naprosto jiné“ téma – ta by měla být auty uskutečnována jen v těch nejpotřebnějších případech, a opět to platí jak pro městské lidi (beru kolo), tak pro vesnické (beru P+R).
Ano, přesně tyto dvě věci je třeba rozlišit a zohlednit při plánování infrastruktury.
Zatím co, snížit intenzitu automobilového provozu v centrech velkých měst je určitě reálné, a bylo by to potřeba, počet parkujících aut se podle mě moc snížit nedá, protože většina lidí žijících ve velkých městech vlastní auto právě kvůli cestám mimo město.
Ale pochopitelně je rozdíl mezi parkováním na sídlišti a v centru 🙂
Jj a když člověk pojede někam za to město, tak nechá auto na P+R, projede město MHD nebo sluníčkově na kole a za městěm si půjčí druhé auto, že?
V tom případě ráno odjíždím z centra a večer dojíždím do centra, čili opačně proti bežnému provozu. A pokud samozřejmě, pokud člověk bydlí na sídlišti, vůbec do toho centra nedojede.
Anebo jak národ Český byl dohnán svým skrblictvím a neochotou modernizovat vozový park…
O tom to není. Modernizace probíhá, ale v mezích možností. Více zaplaceno za energie, potraviny atd. = méně v prasátku na modernizaci. Vždyť je to naprosto běžné. Když nejsou peníze mnohdy ani vlak nejede.
Měli jsme hodně dlouho a hodně let relativně slušné prosperity na modernizaci vozového parku, už v roce 2011 to bylo 13.6 roku, loni 15.3 let, v tom období jsme nezajistili ani pokles, ani stagnaci.
Měli jsme. Tuzemský vozový park do značné míry omládl. V období o kterém hovoříte (2011) jsem i já měl auto jen 10 let staré. V současné době je to auto jiné a stejného roku výroby jako o původní a tedy staré 21 let. Stejně tak jsme měli dobré vyhlídky na čistší ovzduší během vytápění budov. A dnes? Všechno jde do kytek.
Ono je k tomu dobré dodat, že čím novější auto, tím více po několika málo letech více za trest. Takže řada lidí u ojetin sáhne po něčem, co je běžně udržovatelné a v případě potřeby opravitelné, a to i za cenu, že je to starší.
Priznam se bez muceni, jsem jednim z tech, kteri tu statistiku tahnou k vyssimu stari vozoveho parku. Moje vozidlo je temer plnolete, vyborny stav diky prubeznym vymenam vseho pohyblivyho a GO motoru. Jezdim na plyn, podle cerstve udelanych emisi jdou z vyfuku v podstate kyticky. Staly pohon vsech kol, v zatackach drzi skvele, automat… Nic mi tam nechybi. Pri jizde mimo mesto je to rozumne hlucne, coz tady na Sumave povazuji za vyhodu. Kdyz obcas nekam jedeme elektroautem polovicky, je neuveritelne, kolik srnek (na stejnych trasach) potkava. To pujde pojistne proti stretu se zveri poradne nahoru, az se elektromobilita rozsiri… Číst vice »
Skrblictví a lenost kombinovaná omezeností jsou dost rozdílné pojmy.
Skrblictví (optimalizace) a lenost (hlavně na fyzickou práci) jsou dva základní motory technické civilizace.
V momentě kdy to vede k tomu že jezdíte s autem, které má o nějaký ten litr vyšší spotřebu, horší bezpečnostní a emisní parametry, tak je to kontraproduktivní.
To je taky s otazníkem. Záleží, kolik toho najedete. Pokud málo, může být lepší déle používat jedno auto s vyšší spotřebou, než vyrábět (za nemalé spotřeby energie a materiálů) za stejnou dobu aut několik, byť ta novější budou mít spotřebu lepší…
Myslím že hlavním předmětem diskuse není někdo kdo jede jednou za týden deset kilometrů do kostela.
Joooo, tohle bych si taky chtěl užít, víc než ty hlučné a zakouřené ulice od smradlavých popelnic, které obsahují zpravidla jen jednu osobu. Samozřejmě se teď nebavíme o zásobování, MHD ani IZS, kdyby někdo chtěl šťourat. Jenže je potřeba nějakým způsobem přetvořit mentalitu těch lidí. Zvlášť u nás to půjde těžko, když si každý autíčkář myslí, že má právo jet autem, být bezohledný, zaparkovat, kde chce, a túrovat motor až k ejakulaci. Nebo když je zde zakořeněno, že auto je symbolem svobody a blahobytu. Jestli si ten blahobyt představuje jako ucpané ulice a troubící nerváky za volantem, tak to se… Číst vice »
Ale vlastní auto je symbolem svobody. Než jsem si pořídil auto, musel jsem si vždycky pečlivě rozmyslet, k třeba pojedu na výlet, jak dlouho mi to bude trvat, v kolik pojede spoj zpátky, atd. Pracovní příležitosti mi to taky dost limitovalo. Teď mám auto a můžu jet kdykoliv chci, kamkoliv chci. Za 20 minut se autem dostanu 3x dál než MHD nebo bože nedej na kole. Stojí mi to za ty prachy, co lítaj výfukem? Rozhodně ano.
To platí z pohledu toho člověka v autě. Z pohledu těch, kdo autem nejedou, je to omezování svobody jejich pohybu, dýchání čistého vzduchu, atd. protože pokud to auto nepotřebujete na danou cestu nutně a stačilo by trochu plánovat, je cenou za to, že plánovat nemusíte to, že zabíráte násobně větší díl prostoru a spotřebováváte násobně víc energie, než by na tu cestu bylo nutný. A pokud to auto je spalovací, tak navíc vypouštíte ve městě spoustu splodin. Když se tak chovaj skoro všichni, nakonec i ty v autech přijdou o značnou část těch výhod, protože trčej hodiny v zácpách. Bohužel… Číst vice »
Jaké omezování svobody pohybu? Copak někdo někomu brání svobodně se pohybovat? To bude platit v případě omezení automobilů a omezeným bude často právě uživatel automobilu. Pokud to vezmeme obráceně i člověk využívající auto má právo dýchat čistý vzduch a v tomto ho omezují lidé co autem vůbec nejezdí. Stačí když přiloží petky a jiný odpad. Ten člověk nic neporušuje pokud vozidlo vyhovuje stanoveným podmínkám. To zda vyhovuje či nikoliv prokáže měření a stvrdí stanice měření emisí. Více není co řešit. Nelze ve snaze odstranit omezení na straně jedné současně činit to samé na straně druhé. Jediným vhodným řešením je kompromis.… Číst vice »
Cyklista přece má nějaké pochybné „právo“ porušovat předpisy, protože je ten „utlačovaný“. Logika Automatu či Brnonakole, kteří k tomu přímo nabádají ve svých demagogických výstupech. Ale běda, kdy si někdo s autem dovolí zastavit někde na vyložení / naložení věcí jinak než dle předpisů… To je najednou oheň na střeše. Přitom není jiné skupiny než cyklisty a jezdci na enemyslech, pokud jde o bezohlednost, aroganci a ohrožování ostatních. Jenže u aut je to (logicky) víc na očích, protože jich je násobně více a navíc v podstatě drtivá většina rozvozců zásilek, zásobování apod. nemá jinou možnost, než ty předpisy prostě ve… Číst vice »
Cyklista je v první řadě řidič nemotorového vozidla a jako takový má stejné povinnosti jako řidič vozidla motorového. Pokud je držitelem ŘP na motorové vozidlo je to ještě horší a prohřešky by se měly na tomto odrazit. Třeba i tak, že vjede li bez dání přednosti na kruhový objezd a tento přestupek bude opakovaný měl by o ten ŘP jednoduše přijít. I to je možnost jak omezit počet automobilů. Ten, kdo nebude mít ŘP nebude mít jinou možnost než právě to kolo nebo MHD. Tedy dokud se nevymyslí, že i pro jízdu na kole budou nutné nějaké testy a oprávnění… Číst vice »
Myslíte něco jako tenhle případ? Vaše sestra? Opilá řidička v Řevnicích srazila cyklistu a ujela, policie ji vypátrala v Praze Řevnice (u Prahy) 9. března (ČTK) – Opilá řidička osobního auta dnes v Řevnicích u Prahy srazila cyklistu a ujela. Muž skončil s vážným zraněním v nemocnici. Policisté řidičku vypátrali v Praze, naměřili jí přes tři promile alkoholu. Po cestě způsobila ještě další nehody, řekla ČTK policejní mluvčí Barbora Schneeweissová. Událost byla hlášena ve 13:30. Řidička po nehodě ujela, její vůz ale zahlédli svědci a popsali ho policii. „Vozidlo, které odpovídalo popisu, policisté zastavili v Praze na Barrandovském mostě. Řidička… Číst vice »
Jo, velké frekventované silnice a ulice plné aut silně omezují pohyb chodců a cyklistů po městě. Můžete to nechápat, můžete o tom vést spory, ale to je asi tak jediné, co proti tomu můžete dělat. Jo, někde má MHD průjezd volný a kolony aut ji nezdrží. To je jen dobře. Ale to je jen někde, bohužel těch míst, kde kolony aut MHD zdržovat můžou, je furt moc. Některé jsou řešitelné vyhrazenými pruhy (za silného odporu automobilistů), některé hůř, protože jde o místa tak úzká, že tam vyhrazený pruh nejde, nebo křižovatky, kde si nedovedeme představit, že autům zkrátíme na úkor… Číst vice »
Je na čase si uvědomit, že když zahrneme všechny důsledky, jsou auta prostě brutálně drahá. Někde jsem tu dával výpočet. Jaksi se rádo zapomíná na náklady ušlé příležitosti a na to že i čas mimo práci má svou cenu. (Úplně teoreticky můžeme o ty hodiny pracovat více a mít vyšší výplatu, nebo si o nadpracované hodiny protáhnout víkend) Na běžných denních trasách asi nikdo nechce trávit víc času než je nutné a právě redukce času by měla být primární metrikou těch opatření. Jenže to se neděje a máme tu velmi nehezké trendy umělého protahování cestovních dob motorizované silniční dopravy aby… Číst vice »
Jak je u vás obvyklé, je to ve skutečnosti přesně naopak. Přemnožení IAD je to, co nejvíc zpomaluje jak IAD, tak alternativy. Přerozdělení prostoru ve prospěch alternativ je může zrychlit, tím je může zatraktivnit, což může přinést přesun z IAD do těch alternativ, tím pádem úbytek IAD a ve výsledku zrychlení i IAD oproti výchozímu stavu, byť to rozetnutí bludného kruhu IAD začalo jejím omezením. Říká se tomu Downs-Thomson paradox a je to mnohokrát ověřeno v praxi. Oproti původní verzi, formulované pro veřejnou dopravu se akorát časem ukázalo, že to funguje i s koly, pokud je infrastruktura dostatečně bezpečná na… Číst vice »
V momentě kdy existujíc alternativa je časově náročnější proti IAD, která je podle Vás přemnožená, podle mne je jí přesně tolik kolik je potřeba, tak omezením IAD ve prospěch té alternativy uděláte víc škody než užitku. Pokud chcete aby lidi používali alternativu k IAD, tak ta alternativa sama o sobě bude muset být lepší než IAD, aniž byste tu IAD začal prvně omezovat. Když to přeženu, tak konkurenceschopnost vlaku k IAD se nezajišťuje tím že na dálnici vrazíte Zóna 30.
Nová alternativa by měla být lepší než původní stav toho co chcete nahradit. Což dnes návrhy MHD velmi často nejsou.
To, ze ta alternativa je casove narocnejsi dnes, kdy auta zabiraj drtivou vetsinu prostoru pro dopravu, ackoli nedelaj ani polovinu dopravniho vykonu, naprosto neznamena, ze by byla casove narocnejsi ve chvili, kdy by doslo ke spravedlivejsimu prerozdeleni toho prostoru…
Velmi zkreslené zarámování. Zatím se skoro nikde nebrzdí automobilová doprava. Naopak je problém priority města protlačit přes polici, která neustále staví auta na první místo dopravních priorit. 1. auta se zdržují sama. Je jich prostě moc a křižovatky mají jen limitovanou kapacitu 2. auta dále zdržují další módy 3 proto se dělá preference MHD, tedy umožnit průjezd kolem zacpaných aut, což dramaticky zvýší využití infrastruktury. 4. preference nezdržuje auta, protože prodlužování fází prodlužuje fáze i autům 5. obstrukční prefernece typu bumlíky obvykle jen omezuje stání aut tam kde stejně být nemají a zatvrzele nechtějí zajet do svého pruhu Prostě když… Číst vice »
Tááák určitě 😀
Nemáš pravdu, to je jen iluze, že máš v autě nějakou svobodu. 🙂
Můžeš to nějak rozvést? To by mě zajímalo. Samozřejmě, že musím dodržovat nějaké předpisy a nemůžu to auto nechat jen tak někde, ale s tím počítám. Nehledě na to, že auto je bezkonkurenčně nejrychlejší dopravní prostředek (pokud teda nejedu trasu kopírující jednu ze tří tuzemských linek metra). Mám dobře placenou práci, ale na kraji Prahy a sám bydlím v centru. Ano, za auto utratím spoustu peněz, že by se mi možná vyplatilo šáhnout po hůře placeném místě blíže domovu a jezdit tam autobusem, ale proč bych to dělal? Cestou z Práce se můžu třeba stavit v Tescu a udělat nákup,… Číst vice »
Placení všelijakých poplatků a předpisy považuju za dost omezující. Omezující je hledat parkování. Můj příbuzný bydlí na Lužinách a kolikrát musí objet celý blok třikrát, než najde místo. Bezkonkurenčně nejrychlejší? I o tom se dá polemizovat. Záleží na denní době. Když stojíš v zácpě, tak stojíš, máš nulovou rychlost. A hlavně mi netvrď, že ty zácpy nechytáš. 😀 To by mě pak zajímalo, kdo v těch zácpách stojí a kdo je tvoří. 😀 Když máš práci na kraji Prahy, tak se v místě práce najde i nějaké bydlení, ne? Ale chápu, že ti současné bydliště vyhovuje. Já pracuju z domova.… Číst vice »
Tak samozřejmě, že autem nedělám pětiminutové cesty. Ani to nesvědčí baterce, která už má své nejlepší za sebou. Ale jezdil jsem třeba 10 minut domů ještě teplou služební dodávkou. Po čtrnáctihodinové směně fakt nemám náladu čumět na ty kyselý večerní ksichty v autobuse a chci bejt co nejdřív v posteli. Autem 10 minut. MHD hodně přes půl hodiny, a to nepočítám pěškobus na zastávku. V minulé práci to bylo ještě horší – busem v pět ráno 45 minut + 15 minut svinským krokem, autem 15 minut. A stěhovat se za práci rozhodně nehodlám. Není třeba mi vykládat, jak vypadá doprava… Číst vice »
Nevnucujte nám své zvrácené aktivistické autoideály…
No ještě aby se ti lidé v MHD dívali na tvůj kyselý ksicht, který po té 14hodinové směně máš. 😀
A taky mi nemusíš vnucovat svoje zvrácené aktivistické autoideály.
Musíš se smířit s tím, že šílenci jako ty jsou naštěstí v naprosté menšině.
Zato šílenci jako ty jsou ve většině a je to bohužel znát.
Nejsou, jsou jen velmi hluční. A tenhle je navíc jen troll.
Nechtěl byste začít s přetvářením mentality u sebe, třeba tím že nebudete chtít přetvářet mentalitu ostatních lidí? Myslím že 20. století nám jasně ukázalo k jakým hrůzám to vede.
Můžeš začít u sebe, rozhodně tím prospěješ minimálně svému okolí. 🙂
Jen jestli se nedopouštíte projekce…
Jen jestli se jí nedopouštíš ty. 🙂
Ve městech lze mít dobré podmínky pro chodce, cyklisty, MHD i auta. Potřeba je k tomu dobrá síť nadřazených komunikací po obvodech městských částí a parkovací domy. Pak lze vytvořit ve městě síť ulic vyhrazených pro pěší, kola a cyklisty, spojujících centra městských čtvrtí, a i v ostatních místních ulicích zvětšit prostor pro pěší a cyklisty. Ačkoliv je potřeba auta ve městě nižší, tak i v nich dávají auta svým občanům možnosti, které jim jiné druhy dopravy nenabídnou, a proto je o ně i ve městech zájem – v Praze je autem vybaveno 66,8 % domácností (ČSÚ 2021) a dalších… Číst vice »
Zkoušeno, ale ve městě to nefunguje. Možná na venkově někde v Polabí. Pominu-li vlastní jízdu v kopcovitém terénu, povětrnostní podmínky a podmínku mít vždy volné ruce, tak kolo je věc kterou je potřeba vždy někde, nějak zabezpečit, pokud se chcete vzdálit. Helmu, rukavice, tahat všude s sebou? Jako prostředek zábavy fajn, ale jako dopravní prostředek pro významnější počet lidí to nebude nikdy.
Sdílené kolo?
Pro dojíždění z periferie do centra?
Ano, proč ne? Protože se to tak nikdy nedělalo a hlavní je jet autem, ideálně přímo do obchodu ke kase?
a na té periferii si ho půjde půjčit / vrátit? protože tam jejich stanoviště obvykle nebývají.
Ano. Viz například model Beroun. Jde to, když se chce. https://www.nextbikeczech.com/mesto/berounsko/
Beroun je ale přerostlá vesnice, to zase sorry jako.
Beroun zejména má hodně mizerné vnitroměstské spojení v (ne)podobě MHD.
Ne, děkuji. Tento nepraktický a uživatelsky zcela nepohodlný druh kola opravdu ne.
Takže jste ho vyzkoušel, máte s ním zkušenost?
Ač automobilista, byl jsem teď ve Štrasburku. Na kole tam jezdí kvanta lidí. Žádné helmy, rukavice, nic. Prostě sednou v civilu na kolo a jedou. Pak tam mají půjčovací kola s „košíkem“ na dvě děcka vpředu. Taky hojně používaná. Takže hlavně pohoda, rovný terén a trocha ohledu – cyklopruhy jsou tam asi jako u nás, žádná „půlsilnice“. To se to pak jezdí.
Mně se kolo zatím vždycky nějak zabezpečit povedlo – na střední jsem ho dával do takového proskleného „předsálí“ u vstupu, na vejšce byly stojany v některých budovách uvnitř, v některých na dvoře a v některých zábradlí u schodiště před vrátnicí (=stále relativně hlídané), u dvou zákazníků byly stojany nebo nějaká mříž na dvoře, u jiného zábradlí u schodiště do sklepa, další tři mi povolili vzít si ho dovnitř, atd., takže „dlouhodobě“ jsem vždycky dokázal zaparkovat celkem bez obav z krádeže. Helmu nechávám na kole, když prší a je to venku tak pod igelitovým „potahem na batoh“. Problémy jsou u obchodů,… Číst vice »
Plně podporuju! 👏
Jenže… Taková změna je o změně přístupu k infrastruktuře všeobecně a hlavně o změně myšlení lidí. Tohle je práce pro jednu celou generaci, než český Švejk přestane vnímat zajet si 300m pro rohlíky svojí naftovou ovcí jako základní lidské právo, za které se musí stávkovat nebo volit to Pitomio…
Račte si všimnout, že tam, kam se autem zajet nedá, obchody se základním sortimentem většinou nejsou nebo živoří. Ale chápu, na aktivistu je to moc složité myšlení.
On každý není živ jen z veganské kavárny a jedním salátem k večeři.
Brno autem už zaměstnává trolly do diskuzí? Dosud to šlo jen z Petrohradu
Který konkrétně obchod kam se nedá dojet autem živoří? Ve městech je to typicky naopak, tam kam auta nesmí to pěkně ožije (sedněte si na zahrádce v Žitné nebo Legerově (jistě se tam každý autista rád zastaví) a třeba dole v Moskevské nebo v Milady Horákové.
Obchody nejsou totéž co restaurace.
Co u restaurací (zejména se zahrádkami) je výhodou, tak u obchodů (zejména s těžším/objemnějším) zbožím může být nevýhoda.
Když srovnáte obchody ve zmíněných ulicích, vyjde vám v podstatě to samé. Dokonce i u těch s objemnějším zbožím, protože na těch klidnějších ulicích můžete nakonec i auto reálně zaparkovat snáz, než na té magistrále…
Na takové pěší zóně (čímž navazuji na předřečníkovo tvrzení „kam se autem zajet nedá“) asi ne.
Mimochodem pražská magistrála je vyložený extrém, který v mnoha městech ani nemá obdoby a pokud vůbec, tak na několika málo ulicích.
Moskevskou neznám, na Milady Horákové má ta pěší zóna délku jeden blok, takže i kdyby ten obchod byl tam, furt reálně zaparkujete legálně blíž, než na tý magistrále. Ono je to totiž tak, že čím víc se ve velkém městě vychází autům vstříc, tím hůř nakonec i pro auta. Jen to spousta lidí těžko chápe.
Mě by zajímalo, kolik lidí znáte, co těch 300 m autem pro rohlíky fakt jezdí. Bo já nikoho … a to z mého okolí jezdí autem min občas úplně každý.
Pokud tedy nemáte na mysli situaci, že po x km cesty domů zastavím u nejbližšího krámu a nakoupím si. To dělám taky. Dojet autem domů a pak vyklusnout tou samou cestou pro ty rohlíky mne totiž ještě nenapadlo.
Pokud u toho krámu stojíte dobře, ještě to jde. Bohužel co pozoruju z okna (mám výhled na místní večerku) tak to, že před krámem není použitelný místo, spoustu lidí neodradí. Zaparkovat normálně a vrátit se 200 m pro rohlíky je moc práce, hodí se to na blikačky do křižovatky a na chvíli kompletně ucpe průjezd. Ráno opačně, auto se odmrazí, popojede se těch 200 metrů, ucpe se průjezd a hurá pro svačinu…Případně se místo průjezdu zablokuje přechod, kudy chodí děti do školky, nebo aspoň výhled na něj.
Jinými slovy je pitomě navržená ulice a neodpovídá potřebám lidí.
Jediná možnost, jak navrhnout ulice tak, aby se tohle nemohlo dít, je kompletně do nich zabránit vjezdu aut.
No ale váš návrh opět nerespektuje to jaké jsou potřeby lidí. To není řešení.
Jo, v tomto případě není. Ale znamená to, že s tou podle vás „pitomně navrženou“ ulicí budem muset žít a měli bychom tu silně zapracovat na vymáhání pravidel, aby je řidiči aut začali dodržovat aspoň rámcově a ne, že bezohledně zablokujou nebo ohrozí ostatní jen aby pro svačinu nemuseli pár set metrů pěšky.
Není to jen o benzínu/naftě. Automobily (včetně elektrických) jsou ve velkých městech (Praha, Brno) naprosto nevhodným dopravním prostředkem z důvodu záboru místa (parkováním i jízdou). V Česku je pořád situace o něco lepší než jinde (východ, Itálie…), ale celkově nic moc. V Regensburgu třeba zas je MHD dost nepoužitelná, ale na kole tam jezdí z kopce do kopce v létě v zimě, mrazu, sněhu. Mě přijde nejlepší kombinace funkční MHD plus sdílených kol. A divili byste se, kolik se dá i tím způsobem převézt materiálu, nářadí a dětí. A chůze je taky dopravní prostředek, na poslední míli vhodný. Chce to… Číst vice »
Jo, jasně. Když budu muset jet do 200km vzdáleného zdravotnického zařízení na čas tak co? To si mám jako vzít hotel a nebo mám hromadnou dopravou vyrazit o den dříve?
„A divili byste se, kolik se dá i tím způsobem převézt materiálu, nářadí a dětí.“
No v případě MHD bych to ještě pochopil, ale jak chcete na sdílených kolech převážet děti opravdu nechápu.
Takhle: https://velhop.strasbourg.eu/louer/en-boutique/differents-velhop/velocargo/?lang=en
Super. Je možné toto u nás legálně provozovat na veřejných komunikacích ? Další věc je to, že si člověk v našich končinách s množstvím bezohledných řidičů musí uvědomovat poměrně vysoké riziko . Pak je otázka, zda je ochoten na toto přistoupit.
Takže se kruh uzavírá, hlavní problém je chybějící infrastruktura, resp. současná infrastruktura nadyzajnovaná primárně pro auta.
Tady toho chybí více. Například se uzákonil odstup 1,5 m při předjíždění cyklisty. Neuzákonil se při předjíždění motocyklů či motocyklů s postranním vozíkem. Otázkou je, zda takovou třístopou či dvoustopou rikšu je možné považovat za jízdní kolo. S tímhle se totiž pravděpodobně vůbec nepočítalo. Cyklista na jízdním kole zabere podstatně méně jízdního pruhu než takové výše popsané vozidlo.
Ne, problém je v tom, že aktivisti pro své přesvědčení řeší nesmysly, které v reálu nikdo nechce.
Jinými slovy nepotřebujeme bezpečnou infrastrukturu pro kola, protože takové věci u nás nikdo nebude používat, protože nemáme bezpečnou infrastrukturu pro kola?
stačí si vzpomenout co bylo svého času za tanečky ohledně croozerů…
Co bylo? Díky.
Díky. Trochu jsem pohledal.
Zde 18:50
https://www.ceskatelevize.cz/porady/1097181328-udalosti/211411000100705/
https://www.velofiala.cz/detske-privesy/vozik-za-kolo-a-paragrafy
Námitky ministerstva a odborníků k bezpečnosti při použití v silničním provozu chápu a rovněž chápou i požadavek na plnoletost osoby takový vozík táhnoucí.
Jj bazmek dražší než auto, zabírající stejně místa. To je řešení 😀 😀
nene. Jen jsem neměl lepší obrázek. Tohle je tam nejrozšířenější: https://images.squarespace-cdn.com/content/v1/58a1c69f5016e176238a2ae8/1555302598558-JM5RT3NT6O9WMBFFJSLU/Babboe-City-Mountain-E.jpg (fotka je odjinud, ale to samé je ve Štrasburku)
On myslí takové ty křížence kola a dvoukoláku, které zaberou místa jako dodávka. Sice pak padá aktivistický argument o záboru místa, ale nevadí. Pořád je to sluníčkové. Sice to nikdo nechce používat ani zadarmo (viz projekt v Brně, kde to nabízeli aktivisti za dotace lidem zadarmo a jezdili na tom nakonec jen oni sami). Ale není to auto, tak je to ideologicky správně.
Klid, kolego. Zrovna já mám do sluníčkáře hodně daleko. Ale když vidíte města, kde kola fungují, říkáte si, proč to někde jde a někde ne. A občas stačí trocha tolerance. Přitom auta tam nikdo neomezuje, zácpy jsou ve Štraburku jako u nás.
Auta jsou ve městě nejvhodnějším dopravním prostředkem. Naopak nejhorší jsou sdílená kola a elektronesmysly, které řeší pouze potřebu líných aktivistů a hipsterů nechodit pěšky nebo nejezdit MHD, která pro ně není dost nóbl.
„Mě přijde nejlepší kombinace funkční MHD plus sdílených kol. A divili byste se, kolik se dá i tím způsobem převézt materiálu, nářadí a dětí.“ … nedivili. Min ne od doby, co Filler zveřejnil článek, spíše povídku:-), o tom jak na kole převážel skříň. I když jen „by IKEA“:-). Četlo se to dobře. Bylo to dokonce hodno jistého obdivu, byť poněkud perverzního:-). Ale v reálu bych se na to akorát taky zvysoka a dvakrát. Oser neskutečný a zaflákal prakticky půl dne tím, čím já s autem za slabou hoďku. Plus půl článku brečel jak z toho byl vorvaný a jaká to… Číst vice »
Nemyslel bych si, že tohle napíšete, ale strašně vám děkuji za to, že jste to udělal pane Sůro. Je to obrovská příležitost, bohužel si nemyslím, že urbanisty v tomto státě, kde je osobní auto „povinnost“ někdo poslouchá.
Mohu Vás poopravit? Slovo povinnost bych zaměnil za nutnost. Tak to bude přesnější.
A tvoje slovo nutnost bych zaměnil za pohodlnost. Bude to tak přesnější.
Zřejmě nebydlíte na venkově – tady bez auta nefungujeme
protože máte špatnou VHD. Ta by měla být právě na úkor automobilismu dobudovaná.
Fajn, prijedte s touhle prelomovou myslenkou treba na Sumavu.
Cozpak o to, domky tu jsou, jen fura z nich jako chaty/apartmany pro luftaky.
VHD tady existuje jenom o vikendech a pripadne sezonne… patrne je k tomu dobry duvod.
Lidi tu ruzne pendluji do Bavorska na smeny, jezdi v ruzne casy, hustota zalidneni je obecne nizka. Jak na tohle chcete stavet VHD?
Lidi jako on to nikdy nepochopí, že lidi už nejezdí ráno do (spádového) města a odpoledne z města a nikam jinam.
Na úkor z jakého důvodu? Abyste si polechtal ego?
VHD je zde skutečně špatná (téměř nepoužitelná), ale to jaxi mi tady nevyřešíme, jsme nejen na okraji kraje, ale především na okraji zájmu…
kdo bude ještě jezdit autem když bude benzin za 65??
Ti, kterým nic jiného nezbývá.
Ale tady není o venkovu vůbec řeč.
My si tykáme? Ale budiž. Tak z jiného soudku. Vysvětlíte mi, proč jsou kompenzační pomůcky tak předražené? Proč cyklovozík pro dítě stojí několik tisíc a cyklovozík pro dítě jen o něco málo starší a s vyšší nosností oproti „běžným“ výrobkům pro většinovou populaci v řádech desetitisíc? Pořád je to pár trubek, trocha látky a dvě kola.
Protože sériová výroba desítek tisíc kusů versus manufakturní výroba pár kusů, často s úpravami na míru. Bohužel. V tomhle nevidím jiný řešení, než ty kompenzační pomůcky víc proplácet ze zdravotního pojištění, atd.
Souhlasím.
Já bych řekl že je právě problém v tom proplácení a že je to na nějakém listu kompenzačních pomůcek. To je obrovský prostor pro šmelinu a předražování. Podle mne by byla spíš cesta z toho udělat běžné zboží a odstranit všechny zbytné regulace nad rámec toho co by platilo pro běžný výrobek. Myslím že jste si, stejně jako já a stejně jako všichni ostatní musel všimnout jedné věci, kompenzační pomůcky jsou designově tak odporné že by si je člověk nekoupil, natož za ty ceny za které se prodávají. 4 tisíce za chodítko z pár nerezových(?) trubek je prostě moc. A… Číst vice »
Anonymním uživatelům s anonymním nickem vždycky tykám.
Proč bych ti to měl vysvětlovat zrovna já? V tomto oboru nepůsobím, zeptej se výrobců.
Tak si nechte řeči o pohodlnosti, když o dané problematice osob se ZP a jejich potřebách a možnostech nevíte patrně vůbec nic. Rovněž to bude tak lepší.
Samozřejmě že o jejich potřebách vím dost. Akorát ty nevíš, že o tom vím. Tak si tyhle řeči nech. Bude to tak lepší.
Tykání (což se tu bez souhlasu nedělá), plus argumentační fauly… Proč mi přijde že nemáte žádné relevantní argumenty.
Nemám potřebu se nikoho ptát. Klidně si od ostatních nechám tykat, problém mi to nedělá. 🙂
Nepřisuzuj mně, co děláš ty sám. Až nějaké argumenty ty nebo tvůj kamarád předložíte, budu o nich rád diskutovat. Ale o tom, co znám nebo neznám, diskuze není. Navíc moje znalosti těžko může hodnotit nějaký nýmand z diskuze.
Vysvětlili jsme si to snad dostatečně, takže můžeme pokračovat v diskuzi. Co tam máš dál? 🙂
Protože ten cyklovozík pro starší nejspíš bude spadat pod nějaké zdravotnické pomůcky na které bude nějaká praštěná homologace, nebo něco takového.
Zkuste si něco řešit mimo město kdekoliv, kde nevede příměstská rychlá železnice nebo se nejedná o sídlo, kam ještě dosahuje MHD. Pak melte něco o pohodlnosti.
S každododením zaměstnáním, dětmi apod. Pak přijďte diskutovat o „pohodlnosti“.
Že ses nastěhoval do místa, kde není kvalitní veřejná doprava, je tvůj problém. Měl sis tyhle věci zajistit dřív. Takhle ses ochudil vlastní blbostí o další možnosti dopravy a jsi odkázaný jen na auto. Nesváděj to na mě, já mám na tyhle věci nulový vliv. Fakt nevím, co mi vyčítáš, když prakticky za nic nemůžu.
Uvědomte si jednu věc, Česko je ve stavu kdy lidi neřeší kde budou mít bydlení, ale jestli budou mít bydlení. Respektive jestli si mohou dovolit bydlení pořídit, nebo budou do konce života bydlet v nájmech, podnájmech kde se smlouvy dávají maximálně na rok a ještě jsou v nich mnohá omezení (a řekněme si na rovinu že i když tam jakože nesmí být a jsou neplatná, tak fakticky platná jsou protože jinak Vám po roce neprodlouží majitel smlouvu). A pro některé je to už ve stavu že řeší jestli si mohou dovolit i ten (pod)nájem, nebo je čeká ubytovna, nebo hledání… Číst vice »
Tak se podívejte, kolik stojí řada těch domů v satelitech. Ne není, to míň, než byt ve městě. Je to stejně nebo víc. A taky se podívejte, jakými auty ti dojíždějící z těch satelitů jezdí. Za některá z nich (pořizovačka + pár let provozu) by se ta garsonka na kraji města dala koupit. Případně mají leasingovou splátku srovnatelnou se splátkou hypotéky. Tohle není o lidech, kteří se odstěhovat mimo město musí, protože na bydlení ve městě nemají. Takoví půjdou spíš do bytu v menším městě napojeném na vlak, protože na domek v satelitu a denní dojíždění autem nemaj taky. Nebo… Číst vice »
Jde o to jestli budeme v hledání fixovat metry, nebo cenu. Dům v satelitu při stejné ceně bude kupovat někdo kdo potřebuje metry a ty potřebujete, pokud si chcete třeba založit rodinu. Schválně jsem se kvůli tomu včera díval na Sreality na garsonky, dnes na domy, když budu fixovat sumu, tak tak se dá sehnat 3-5x větší dům kus od Brna. Budu-li fixovat metry, tak ano, našlo by se levnější bydlení někde v nějakém bytě. Ale jakože nějakých 33-40 metrů není nic moc. Nevím jestli jste si toho všiml, nebo se díval třeba na sreality, ale i ty garsonky stojí… Číst vice »
Jenže do toho stavu se dostali oni sami. Vůbec nikdo nikoho nenutí pracovat za mzdu, za kterou si nemohou pořídit bydlení. Já se teda nepovažuju za extra bohatého, ale můžeme si dovolit platit byt v širším centru města. A vybral jsem si toto místo na základě zjištěné dopravní obslužnosti. Dopravu by měl člověk řešit společně se všemi aspekty, které při výběru bydliště zohledňuje. Ne že se tím začnu zabývat až potom. Opravdu nevím, na co si stěžuješ. Možnosti má přece každý stejné. Běžná je práce v zahraničí, jsou tací, kteří se tam stěhují s celou rodinou. Je to jen na… Číst vice »
Myslím že touto sadou knížecích rad jste jenom ukázal jaký opravdu jste. Arogantní a odtržený od reality. Řešit celospolečenský problém s bydlením tím, že naznačíte že se mají lidi pakovat ze země se jen tak nevidí. Vaše návrhy by možná měly smysl v situaci kdy by ceny bytů rostla +- jako platy, jenže ona dosáhla 1.9, v Praze 2.05, násobku ceny v roce 2010, za stejné období vzrostla průměrná mzda jen na 1.5 násobek. To vypadá na poměrně zhoršenou dostupnost. Ano, navrhujete nájmy, ale ty také rostou, mezi lety 2015 a 2021 u garsonek o 52 %, u bytů o… Číst vice »
Panáčku, já v té realitě bydlím. 🙂 Bude to pro tebe možná překvapivé, ale já jsem existující reálná osoba s reálnou rodinou a reálnými potřebami. 😀
Ta čísla si zapamatuj do doby, než ti dojde, o čem tady píšu. Takže nech tedy své zabedněnosti a arogance a zkus do příště přemýšlet hlavou. 🙂
Poněkud ohýbáte slovo nutnost. Nutnost je když NEEXISTUJE jiná možnost. Většinou existuje jiná možnost cesty než autem. Po městě skoro vždy existuje jiná možnost.
Takže je to volba a ta volba má důsledky.
„Většinou existuje“ znamená , že ne vždy ta možnost je. Ve městě jsou možnosti širší a na venkově menší. Ale to lidé žijící ve městech a na venkov jezdící jen na chalupy a předpokládám, že právě autem těžko pochopí.
Jenže kouzlo je v tom, že zdaleka nemusí přejít všichni a na všechny cesty, aby to mělo smysl. Kola zaberou oproti autům sedminu místa za jízdy a desetinu při parkování (a může to být ještě míň, pokud se použijou dvoupatrové držáky, atd.). U energií je ten rozdíl ještě výraznější, a to i v případě pomocnýho elektromotoru. Takže každejch pár procent lidí, kteří by aspoň na většinu cest přešli z auta na kolo a na těch pár, kde se bez auta neobejdou, použili auto sdílený, by ve městech (prostor i energie) i na vesnicích (tam hlavně energie, prostor tam nebývá takový… Číst vice »
Čtyři kola zaberou méně sedminu prostoru, co auto?
Prumerna obsazenost aut ve meste je pod 1,5 cloveka. 4 to opravdu nejsou ani omylem.
No a? Stejně demagogicky můžu říct, že ty cargo kola zabírají místa jako dodávka a taky v tom jede jeden člověk, když zrovna vyložil děcka ve školce.
https://cargobikemag.com/cargo-space-the-overview/ můžete mi prosím najít stejně širokou či užší dodávku? díky.
Demagogicky to můžeš říct jen ty. Rozumně uvažující člověk nikoliv.
Aktivistická demagogie, to zkouší pořád. Pak ještě něco o indukci 😉
Naopak, velmi dobře chápu situace kdy je to problém nebo kdy to jinak nejde. Většina provozu ve městech ovšem nejsou tyto situace, lidi prostě jedou protože to je pohodlné, jinak to neumí, svůj notebook by „neusnesli“ atp…
Problém je že to zdaleka není většina pohybů ve městě, zatím co je to největší zátěž pro město.
Určitě je volbou trávit na cestě cca 3 hodiny nebo 45 minut autem. Ostatně, covid krásně ukázal, jak je VHD super. Bez auta bych se nedostal ani k rodičům do sousedního okresu, když se zrušilo prakticky vše komerční nebo dálkové linky a zůstalo pár nepoužitelných couráků a přestupy.
😀 😀 😀
Přidal bych se s jedním pohledem „z větší vzdálenosti“. O podpoře cyklistiky, jako prostředku dojíždění se mluví hlavně v souvislosti s Prahou (kde to opravdu dává smysl při důkladné přípravě podmínek jak pro cyklo, tak osobní dopravu), méně už s krajskými městy a prakticky vůbec s malými městy. Jasně, někde se začít musí, ale v Praze bydlí zhruba 10% obyvatel země. Velká část obyvatel bydlí v nějakém malém městě/vesnici (rozumějte < 50tis obyvatel) a dojíždí za prací i několik desítek kilometrů (nejen přes kopec, atp.). Pro ně je vzhledem k absenci cyklostezek varianta (elektro)kol úplně mimo a nikdy (pokud to… Číst vice »
Hezky popsaná realita všedního dne člověka, který nežije ve městě. Děkuji.
Jo, ale je to realita závisláka na autě. Absolutně nechápu, proč bych měl někam trvale dojíždět, když se tam mohu přestěhovat. Je v tom samozřejmě i to, že příliš mnoho obyvatel ČR má nemovitost jako kouli na noze. Takže by sice sehnalo práci v oboru třeba o 10 nebo 15 tisíc měsíčně víc, kdyby se přestěhovali, ale ta nemovitost jim v tom brání. Takže to řeší tím, že jak magoři dojíždějí autem a tváří se, že na to mají právo.
proč bych měl někam trvale dojíždět, když se tam mohu přestěhovat.
…. to je zase realita uživatelů mamahotelů ….
Protože ceny nemovisti jsou i nasobne vyšší než ve městě? A z vlastního do nájemního nedává smysl a ne není to mamahotel
Teď si představte že jsou jistá povolání kde skončíte v jednu ráno na nádraží a máte jet do vesnice co je 10km za městem na kole.
A stěhovat se s klidné vesnice do králíkárny na sídlišti? Nezlobte se na mě ale to by udělal jenom magor.
Prostě u některých povolání a při bydlení na vesnici se bez auta neobejdete, to je prostě fakt.
On ale nikdo netvrdí, že mají auta skončit.
Netvrdí. Stačí, že se hovoří (třeba jako v nadpisu) o nedostatku paliv. Každému je pak jasné, že bez paliv nebude spalovacích motorů . Tedy pokud se nebude jednat o starý vznětový či ještě starší zážehový.
Jistě, všichni hurá do měst. Především ti s tabulkovým platem😃
„Absolutně nechápu, proč bych měl někam trvale dojíždět, když se tam mohu přestěhovat.“
Tohle zcela popírá zdejší tradice rodových statků či usedlostí a to, že jsou lidé s hroudou spjati. Není to koule na noze. Je to jen to, že chtějí žít tam, co žili jejich rodiče, prarodiče a další. Až se všichni nastěhují do měst …….
https://www.youtube.com/watch?v=rmgp64uCQcs
jj, celé Sudety jsou poseté tradicí rodových statků….samé původní obyvatelstvo s velkým vztahem k hroudě
Česká republika nejsou jen Sudety.
Nejsou. Ale ne celá ČR jsou rodové statky a vztah k hroudě, jak popisujete.
Ano, ve městech tomu tak není. Do měst obvykle přicházejí mladí lidé z venkova za možnostmi a ven odcházejí staří nebo ti, kteří se tam narodili a táhne je to do míst do míst, kde mají své kořeny.
Tak zrovna bývalé Sudety se vyznačují mnoha nežádoucími jevy jako např. nadprůměrně vysoká nezaměstnanost, nadprůměrně vysoké % osob v exekuci, nadprůměrně vysoká rozvodovost; možná i to častější stěhování by se tam dalo vysledovat.
Nic moc k chlubení.
I když tím pádem také platí, že oč více nezaměstnaných, o to nižší mobilita obyvatelstva.
Hlavně – aby se člověk měl kam přestěhovat, tak by obvykle potřeboval zpeněžit své původní bydlení.
A to by nezpeněžil, pokud by o bydlení v té oblasti neměl už vůbec nikdo zájem, tzn. potenciální nabídnutá cena by se blížila nule.
Mimochodem v době (aspoň částečného) home-office je řešitelné i toto – dá se pracovat i z odlehlejší oblasti a nikam se dojíždět (přinejmenším denně) nemusí.
Ano, případě zaměstnání za kancelářským stolem kdy je hlavním pracovním nástrojem počítač a telefon to možné je, ale v případě mnoha dalších oborů jako je např. výroba, opravárenství , služby, zdravotnictví a mnoho dalších to možné není a vždy bude velká část lidí nucena dojíždět. Tedy pokud se opravdu nebudou chtít přestěhovat a nebo se nebudou ochotni smířit se změnou profese a s tím spojeným ohodnocením. Ono to totiž do určité míry souvisí i s možnostmi pracovních příležitostí v okolí bydliště vzhledem ke kvalifikaci dotyčného.
https://www.youtube.com/watch?v=tknsoxpQ-Kw
Dobře, pojďme se podívat na Váš návrh na jednom konkrétním případě – dejme tomu, že se jedna o člověka, co má starší dům v okrajové části obce Náchod. Dům má tržní cenu 5-6mio. Osoba dojíždí do Hradce Králové kam navrhujete aby se dany člověk přestěhoval a vzhledem k tomu, že by měl/chtěl rodinu, tak akceptuje nejméně byt 3+1, ale chtěl by dům, protože má rád zahradu bydlení v bytovém domě pro něj představuje horší kvalitu bydlení. Co má za možnosti? Byt 3+1 (ve městě protože jak sám říkáte dojíždět nemá smysl, není li tam dobre spojení). Ten v nabídce po… Číst vice »
To je zbytečná námaha, obávám se.
Máte na mysli okrajovou část okresního města Náchoda?
Mimochodem, taky záleží na tom, kde pracuje jeho manželka/partnerka. V Náchodě? Nebo taky dojíždí do HK? Pokud to druhé, dojíždějí oba společně stejným autem?
Ano, tu jsem dal jako příklad. I při dojíždění partnerky/manželky do Hradce to ekonomicky smysl nedává. Vezmemeli hypoteku jako příklad, tak při doplatku 5mio za dob lepších úrokových sazeb budete platit dejme tomu 20tis/měs (potom co dáte ještě 500tis bance předem). Opět se podíváme na zhruba průměrnou cenu pohonných hmot v době, kdy není válka a i když budeme počítat s pesimistickým scénářem 45kč/l (což tady prakticky nebylo, ale nějaké opotřebení, opravy, pojištění…), tak dohromady zaplatí zhruba 9tis/měs za individuální osobní dopravu. Komplexní jedinci řeknou, že člověk ušetří ten čas za dojíždění, ale i dojíždění po městě zabere nějaký ten… Číst vice »
Přesně tak a hlavně tam chybí to hlavní – dům se zahradou a kousek do přírody v prvním případě vs. byt ve městě plném lidí a kromě městských lesů (narvaných lidmi) nikde nic. A to je Hradec díky těm lesům král, většina měst tohle zdaleka nemá.
Tak to je vyšší liga demagogie s tím stěhováním. A při současných cenách nemovitostí. Bravo!!!
I na tech vesnicich by rada lidi mohla snadno na kole na vlak, pokud by si ho pak mohli vzit sebou (Kodasnsky model) nebo ho tam bezpecne ulozit (Nizozemsky model).
A nejak vam v tom pocitani vypadla mesta nad 50000, ktera nejsou Praha. Zapocitejte je a tech 10 % vam fakt nevyjde. Spis vetsina. Nebo myslite, ze vetsina Brnaku jezdi za praci mimo Brno? Ostravaku mimo Ostravu? Plzenanu mimo Plzen, atd.?
Ad 1. – Určitě mohla a bylo by to super, ale bohužel ne v současné realitě ČR. Když vám vlak nabídne mimo hlavních tratí v mnoha případech průměrnou rychlost 40km/h v Regionově s přestupem, tak těžko někoho přesvědčíte, že místo půl hodiny autem má jet přes hodinu s přestupem vlakem… Ad. 2 – Určitě, krajská města mají pro to také svůj potenciál, zvlášť ta co jsou na placce (viz. zmíněný Hradec) vůči kopcovitému Ústí, ale i tak se dostáváme při nejlepším na 25% obyvatel a to ještě musíme vzít v potaz, že i část těchto lidí jezdí z měst do… Číst vice »
Kolo s sebou do vlaku = neefektivní stav, kdy ve vlaku coby místu s omezeným prostorem (resp. prostorem využitelnějším efektivněji než takto) je přepravován jiný dopravní prostředek.
Nevhodné zejména v situaci, kdy by tohle mělo dělat větší než malé množství lidí.
A proč to v Kodani na příměstu nebo v Berlíně na S-bahnu funguje? Že by proto, že co je neefektivní z hlediska využití prostoru ve vlaku, se najednou může ukázat jako velmi efektivní, pokud to srovnáte celkově s tím, že ten člověk by jinak jezdil autem (ať už na ten vlak, kde byste pro něj musel postavit parkoviště, nebo hůř až do města, takže byste na to musel postavit parkoviště a kapacitní silnice/ulice). Jasně, principiálně zní doprava dopravního prostředku jiným dopravním prostředkem jako hloupost, ale když se na to podíváte reálně a ne podle principiálních pouček a uvážíte, že ten… Číst vice »
Troufnu si říct, že to jakž takž tzv. funguje díky tomu, že to není využíváno natolik, aby to začalo být neúnosným.
Mimochodem, berlínská i kodaňská S-Bahn jsou specifické typy provozu, de facto v podobě povrchového městského „metra“ (mj. minimální přesahy nad rámec území velkoměsta, vysoká četnost zastávek). Nejde o klasickou příměstskou železnici.
Ten člověk může „jinak jet“ i např. na kole k vlaku, autem k vlaku (apod.) + v cílovém velkoměstě využít MHD. Možností je více.
Však píšu, záleží, jakej si vyberem model. V tom nizozemském kola do vlaku ve špičce nesmí, ale u železničních stanic je pro ně bezpečný parkování (v případě měst jsou to podzemní garáže pro tisíce nebo i desítky tisíc kol). Ale to taky něco stojí. P+R pro auta u vlaku tuplem, to jsou velmi vysoký částky. Já bych se u nás přikláněl k tomu kodaňskýmu nebo berlínskýmu. Už pro to, že čekám větší podíl dražších elektrokol, pro který bude dražší zajistit bezpečný parkování u každý zastávky. Ale když to bude ten nizozemskej, tedy že dojedu na svým kole na nádraží, tam… Číst vice »
Tak si zkuste představit, jak do takového Cityelefantu nebo Regiopanteru má být v období a směru přepravní špičky naloženo třebas 50 či i 100 jízdních kol (což je i tak relativně málo vůči celkové kapacitě CityElefantu, tzn. pořád by šlo jen o menšinu cestujících).
V Kodani funguje díky různým nesmyslným omezením spousta věcí, ale tak nějak dost špatně.
Člověk aspoň ví odkud vítr fouká, ale proč to schovát za zdravotnické nebo ropné krize a neřeknou to přímo?
A odkud?
Kolega asi viděl ono jednání EP. Tam se před pár dny hovořilo o dodávkách fosilních paliv a o přechodu na obnovitelné zdroje a vodík.
A nově to mohu doplnit:
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-plynu-z-ruska-dovezeme-o-dve-tretiny-mene-planuje-eu-192470#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&dop_req_id=wixz3mwopCI-202203081651&dop_id=192470&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=abtest183_vzhled_vyh_pole_na_tel_varA&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
Dnes jsem byl na Budějovické, přijel sem metrem, udělalo se hezky a tak jsem si řekl že si půjčím kolo a projedu se zpět do města. No a co myslíte? Kde nic, tu nic. V celé městské části Praha 4 dohromady asi 5 sdílených kol, žádné u metra. Přitom je to místy přesně ta placka jakou si tady všichni vysnívají… No takže pokud se ani na takovém místě které má spoustu prostoru na cyklo infrastrukturu, je tam vysoká hustota obyvatel a zároveň jsou tam okrajová sídliště obsluhována autobusy s horšími intervaly nenajde vůle podporovat bezemisní dopravu, tak si ty kecy… Číst vice »
Bohužel, jak jsem někde níže psal, že P2 je pro cyklodopravu asi nejhorší obvod v Praze, P4 je v tomto vážnej konkurent. Parkovací místa jsou tam svatá, ať jde o tramvaj, nebo o cyklostezku.
V pořádku. Aspoň někde mají rozum. Tak se projede na kole doma a v Praze holt se sveze MHD.
Jízdní kola jsou především pro zdravé lidi bez zavazadla. Zbytek musí jet jinak.
Na druhou stranu dobrá polovina těch nezdravých lidí to má z toho že by se nikdy nesnížila k tomu aby na takovém dopravním prostředku po městě jela 🙂
„…dobrá polovina těch nezdravých…“ Ta druhá polovina jsou lidé , kteří prostě a jednoduše jízdní kolo nemohou používat s ohledem na svůj hendikep. Mnoho lidí je tak významně omezeno i ve svých aktivitách a možnostech dopravy. Nejen ti s omezením, ale rovněž jejich rodinní příslušníci. Pokud máte dítě , které ani v 15 letech není schopno na kole jet samo nelze očekávat, že taková rodina pojede na cyklovýlet a nebo budou jízdní kolo používat jako dopravní prostředek.
To je právě to, že v případě opravdu dobré infrastruktury nic z toho, co píšete, není pravda. Jasně, aby takoví lidé a takové rodiny mohli cykloinfra využívat, potřebují upravená „kola“ ale to není v dnešní době problém. problém s rovnováhou? tříkolka, problém se otočit přes rameno? Zrcátka. Nevidomý? Vidící kamarád nebo člen rodiny ho může vzít na tandemu. Včetně těch, kde se sedí vedle sebe. Potřebuje ten člověk vozík? Jasně, máme tu handbiky, klikové nástavce nebo elektrické tažné motory k mechanickému vozíku, elektrické vozíky, všelijaké „mobility scooters“… Po opravdu dobré cykloinfrastruktuře se lidi s postižením mohou pohybovat vesměs snáz a… Číst vice »
Děkuji za naprosto skvělý příspěvek. Výčet možností je naprosto perfektní. Ovšem vždy je předpoklad toho, že dotyčný alespoň v některém ohledu „funguje“. Bohužel mentální retardace tam uvedená není. V případě omezení pohybu se to dá řešit (pokud dotyčný není kvadruplegik) , ale v případě výše popsaném jsou možnosti ještě více omezené. Pro takového člověka připadá v úvahu často jen přípojné vozidlo a nebo nějaká rikša se sedačkou kde je možnost i nějakého zádržného systému. Přesně to, co je ve vašem odkazu na 1:15 by bylo skvělé . Ale stále ve vztahu k běžné či každodenní dopravě třeba za špatných povětrnostních… Číst vice »
Jasně, ale to je to nedorozumění, není potřeba řešit, aby auta opouštěli i lidi a rodiny, pro které je to nejnáročnější. Nebo vzdávat se aut na úplně všechny cesty. Pro obrovské zlepšení stačí, když auta výrazně ubydou. Zdaleka to nemusí být na nulu. Tedy když díky lepším podmínkám pro alternativy přesednou ti lidi a na těch cestách, kde je to nejsnazší… Jo, bylo by na to potřeba omezit i prostor pro auta, ale furt tak, že ti, kdo by v autech zůstali, by měli prostoru na osobu taky víc. Bohužel má spousta lidí zakódováno takový to všechno nebo nic, takže… Číst vice »
U tchýně na vesnici přišel politicky nekorektní obvoďák a cca 60% vesnice začal na prohlídkách říkat pravdu, že ty jejich zdravotní problémy jsou z toho, jaký mají životní styl. Tj. říkal jim, že jsou tlustý jak prasata. To bylo pozdvižení na vsi!
Nene holenku – my budeme všude jezdit autem, žrát klobásy, tlačenku, zapíjet to samohonkou, prokládanou plastovým bráníkem… A ty doktorskej, předepisuj ty nejdražší léky na tlak, srdce, cukrovku a mlč.
Pokud si za svá omezení může člověk sám svým životním stylem je to jedna věc. Pokud se člověk s omezením již narodí a nebo je to způsobeno úrazem či nemocí je to situace jiná. Člověk bez omezení bude mít vždy určitý názor. Ale jen do doby, než sám okusí a nebo bude nucen stát se podpůrcem. To se pak člověku změní priority a změní se i názory . Následně těmito bude vyčnívat .
Přesně. Každý chce být zdravý.
A jaképak mají do té vesnice spojení veřejnou dopravou?
Ale ať jsou rádi, že aspoň nového praktického lékaře tam sehnali.
A mimochodem, pokud by namísto jezdění autem začali jezdit veřejnou dopravou a nadále jedli klobásy/tlačenku a pili alkohol, tak by se změnilo co?
Jejich kondice? Ono těch každodenních pár tisíc kroků navíc je za jinak stejných okolností dost znát. A výrazně víc, než nějaké to cvičení tu a tam.
Třeba u Paříže si myslím, že k štíhlosti tamních obyvatel výrazně přispívaj všudypřítomný pevný schodiště v metru. Ono je mělký, takže ta schodiště nejsou dlouhá. Ale za to jich člověk za den vystoupá hodně. Samozřejmě má to i tu druhou stránku, že bezbariérová je v Paříži zatím jen jedna linka a zpětné bezbariérové zpřístupnění ostatních v podstatě vzdali jako neřešitelné (a bezbariérovou dopravu po městě zajišťují busy).
… a úplně stejně tak existují (kromě těch tlustých konzumentů alkoholu apod.) i štíhlí, zdravě se stravující lidé, kteří ovšem pro cesty z oné vesnice do města dávají přednost autu (zejména pokud tam veřejná doprava za moc nestojí), že.
P. S. To se Paříž nemá v této věci moc čím chlubit.
Je to holt daň za velmi rozsáhlej historickej systém. Kde by zpřístupnění bylo prohibitivně drahý. Nový stanice už podmínku bezbariérovosti maj (řešej to třeba u stanice, která je stavebně už desítky let hotová, ale změnily se plány, takže ji nikdy nevybavili a neotevřeli. A teprve nyní by se měla otevřít. A samozřejmě bezbariérově připravená není). Uvědomujou si to, že to není dobře a udržujou kvůli tomu ty nízkopodlažní busy.
Jasně, že tam není všechno ideální, ale zrovna systém MHD jako celek maj velmi, velmi dobrej.
Už té demagogie nechejte.
A autobusem nebo vlakem jezdit taky nesmí? Nebo autem je to špatně a když pojedu VHD, tak míň přiberu? 😀 😀 😀
Matlat dohromady jízdu autem a životosprávu je lehce demagogické. Problém není tak úplně v tom jestli si lidi všude vyváží zadky (a teď je otázka jestli jsou jejich cesty vůbec bez auta uskutečnitelné v realizovatelném čase), ale primárně v tom jak přistupují k tělu, co jedí, jak moc, kdy, kolik, jak se hýbou atd. Vezměme si hned modelovou situaci kdy člověk díky auto zvládne věci rychleji a vyjde mu tak 3x týdně zajít na dvě hodiny na tréningy, vs. ten stejný člověk, který se nebude vyvážet v autě, bude jezdit MHD či chodit pěšky, ale ten čas mít nebude. Kdo… Číst vice »
Realita je opačná. Mírný, ale velmi častý pohyb udělá pro kondici víc, než daleko náročnější tréninky občas. Stejně jako otužování tím, že se člověk pravidelně vystavuje rozmarům počasí a nezavírá se do bubliny klimatizovaného a vytápěného auta. Samozřejmě úplně ideální je kombinace, tedy mírný pohyb často a k tomu občas ten intenzivní. Ale pokud si musí člověk vybrat jeden, beru ten mírný a častý.
Být to podle vašich domněnek, nepatřili by asi Nizozemci a lidi ze Skandinávie v průměru k nejzdravějším státům světa
Ono to funguje i naopak. Cim vic lidi se casto pohybuje aktivne, vlastni silou, tim vic jich je zdravych… A co se zavazadel tyce, obvykla kazdodenni zavazadla vetsiny lidi nejsou na kole nejmensi problem, a i radu tech „vyletovych“ kolo v pohode zvladne.
Tak u nás je MHD skoro zadarmo – 10 Kč/den – to je ještě levnější než ta jízda na kole. Problém je, že jízda autem po městě je pro jednotlivce pořád ještě dost levná a lidé si rádi připlatí za pohodlí auta.
Nizozemsko je placka, tam se jezdí snadno. U nás jsou všude kopce.
V Holandsku jsem měl možnost chvíli žít a mohu porovnávat. Tam jezdí i děti 1.stupně do školy na kole + kravaťáci. Mají území bez převýšení (jsou elektrokola, takže ani kopce u nás nevadí), ale hlavně je tam celkově infrastruktura přizpůsobena pro cyklisty (semafory a cyklostezky ve městech). Ale věřím, že jakmile se oteplí i u nás dost lidí začne 🙂
Placka to sice je ale to počasí. Sníh tam není tak častý ale déšť a hlavně vítr jsou tam velmi často.
Pětitisicové městečko u hranic s Německem a u nádraží stojí pět aut a asi 200 kol. V prosinci.
Ale podívej se třeba na Salzburg. Historické město v kopcích a už po několikáté bylo vyhlášené jako nejlepší pro ciklysty.
Spousta měst ve světě k tomuto využila už covidovou krizi a související přechodné snížení provozu. Bohužel v ČR asi nevím o městě, které by pandemická omezení dokázalo aspoň takto využít k zlepšení pro budoucnost.
…jinými slovy využít k utažení šroubů.
Budování infrastruktury pro pěší a kolo je utahování šroubů? Autíčkáři pak mají více místa na silnici, ne?
V případě, že PHM nebudou vůbec dostupné je více místa na silnici k ničemu. Nebudou li PHM nebudou ani auta. Tedy budou, ale bude jich výrazně méně. Pak tato budou jen pro lidi, kteří si mohou dovolit pořídit elektromobil. Pokud PHM budou, ale budou předražené (ostatně nedostatek ropy není) lidé, kteří automobil potřebují budou tento používat i kdyby byla cena za litr PHM 100Kč a tedy cena na jejich přístupu nic nezmění.
Původní příspěvek byl o tom, že covid posloužil k utažení šroubů v dopravě. Tomu jsem nerozuměl. Jinak si myslím, že při ceně 100 Kč /l se už hodně lidí zamyslí nad spoustou svých cest autem.
Ano, někteří to přehodnotí. Ti, pro které to bude nutnost budou jezdit dál. Do doby, dokud na to budou mít. Až na to mít nebudou budou hledat jiné varianty. Stejně, jako je to dnes s vytápěním.
Jenže když to přehodnotí dost lidí na to, aby to výrazně snížilo poptávku, tak zase klesnou ty ceny… Ti, kdo jsou na autech opravdu reálně závislí by měli nejvíc vyzývat k tomu, aby se ti, kteří auta zdaleka nepotřebujou tolik, začali dopravovat efektivněji…
Jako na kole? 😀 😀 To je efektivita.
Tak jak to píšete pochopitelně ne. Tak jak to píše můj předřečník pochopitelně ano.
Pokud není zároveň vytvořena odpovídající alternativní trasa o potřebné kapacitě, tak omezení motorizované dopravy utahování šroubů je.
Pobavilo.
Bingo.
Takže jste pro budování cyklostezek a podporu VHD a MHD, že?
Já někde psal že mám problém s budováním cyklostezek a MHD? Problém vidím v tom že se mnohdy zklidňuje nějaká oblast aniž by byla vytvořena náhradní trasa pro motorizovanou dopravu. Nebo se poruší parkovací místa aniž by se řešily dopady toho kroku. Nebo se vymyslí ostrůvky pro chodce které ale zase zároveň ohrozí cyklisty protože se nerozšíří potřebně v místě silnic, takže cyklopruh má asi 40 centimetrů na šířku a do toho kusu asfaltu mezi ostrůvek a pangejt se kamion vleze jen tak tak. Než takováto řešení, tak ať na to raději nesahají. Co se týče aut v ulicích, tak… Číst vice »
To samozřejmě je. A kdysi by i skutečný novinář, zabývající se dopravou, napsal to stejné. Jenže pak přijdete na to, že je jednodušší si nechal platit dotace a pak to dopadá, jako zde.
Mohu poprosit o seznam dotací, které jsme inkasovali? Nežádám ani o dotace, které jsou spojené s cyklodopravou. Jakoukoliv. Předem děkuji. (sura@zdopravy.cz, zde jste samozřejmě za opakované šíření bludů trvale už zablokován).
Samozřejmě, pokud je to budování ve stylu Automatu – tj. nekoncepčně a na úkor aut a VHD. Pěší do toho nepleťte, to je demagogie alá Filler.
Přinejmenším některá města využila covidu k tomu, aby redukce provozu s ním spojení pokračovaly i v době, kdy veškerá omezen í(včetně dálkové výuky apod.) jsou zrušena.
O omezeních v podobě úplného zrušení MHD (přinejmenším Havlíčkův Brod, Mladá Boleslav) v první covidové vlně raději pomlčet.
Jedině dobře, že u nás mají ještě rozum a nenechali se nachytat na aktivistický pseudoargument, že za covidu víc lidí jezdilo na kolech. Nejezdilo. Nepočítám nudící se lidi na HO, co pak rekreačně jeli na kole.
Navíc nejste schopni pořád pochopit, že u nás nemáme dobudovanou ani základní instrastrukturu, tak těžko můžeme do té neexistující základní cpát cyklonemysly a omezení, že…. To už se neřekne, že stav té základní infrastruktury na „západě“ je většinou o dost lepší a pak nějaké omezení nevadí, protože autem se i tak dostane člověk kam potřebuje lépe, než tady.
Česká zkušenost: Kopce, hnusné zimy a globálně jedny z nejlepších MHD.
Aneb přestaňte neustále otravovat s tlačením do našeho prostředí nevhodných zápaďáckých vzorů, jako bychom byli zaostalá kolonie s nesamostatným a blbým obyvatelstvem.
Když dovolíte, budeme dělat to, co sami uznáme za vhodné. Pokud Vás to nějak omezuje, jistě znáte poměrně jednoduché řešení.
Takže radši máme dál nekriticky ze západu přebírat to, o čem oni už (někteří před desítkami let, někteří relativně nedávno, někteří s tím teprv začínají) zjistili, že to nefunguje. Tedy „americkej sen“ s autem pro každého člena rodiny a domkem na roztahaným předměstí kilometry od čehokoli zajímavýho? Protože přebrat zkušenosti je pod naši úroveň, my si hezky všechny slepý uličky projdeme sami, po vzoru strýce Františka?
A co tedy lepšího? Sídlíště co pan Havel kritizoval jako králíkárny?
Já bych daleko radši klasickou blokovou zástavbu činžáků. I když i klasický sídliště má řadu výhod oproti těm šílenejm „sídlištím naležato“ v polích.
To je snad každého věc, kde chce bydlet.
Kdo bydlí v „šílených sídlištích naležato v polích“, dal jim přednost před bydlením v klasické blokové výstavbě či před bydlením na sídlišti.
V části případů se do toho „sídliště naležato v polích“ dokonce přestěhovali z toho klasického sídliště.
Je jistě každého věc, kde chce bydlet. Není ale každého věc, zda mu to město či obec umožní. Protože územní plán.
Tak samozřejmě.
Mimochodem, právě ty byty v Praze (ale i Brně) jsou nyní tak drahé, že jejich drahota je o to větší motivací např. pro mladé rodiny, pořídit si bydlení (a to i kdyby také mělo jít o byt a ne domek) v nějaké obci/městečku „za Prahou/za Brnem“ a denně dojíždět.
Je každého věc, kde chce bydlet. Ale nemůže na ostatní jen tak házet ty nepříjemné důsledky svých rozhodnutí. Ať si tam bydlí, ale nemůže se pak divit, když se těm, kdo zůstali ve městě nebude líbit, že se jim tam denně roztahuje obřím autem a zabírá jim naprosto neadekvátní kus prostoru, protože chce být v práci stejně rychle, jako když bydlel ve městě.. A že takové věci, jako vjezd do centra, parkování, atd. mu můžou chtít zpoplatnit. Nebo že místo, aby mu stavěli několikaproudý tunely, si udělaj radši tramvaj a cyklostezku, protože pro ně je to lepší. A dojížděč ať… Číst vice »
„Takže často platí, že chudší lidi, kteří spíš zůstanou na těch klasických sídlištích, doplácej na ty bohatší, kteří se odstěhujou do toho sídliště naležat“ To o chudších a bohatších platí leda tak v situaci, kdy ti chudší mají ten panelákový byt odedávna (např. z doby, kdy v 90. let byly odprodávány do osobního vlastnictví za velmi nízkou cenu, pakliže šlo o dlouhodobé nájemníky). V opačném případě jsou nyní dražší (a pro byť středněpříjmové mladé rodiny o to nedostupnější) byty v těch velkoměstech. Mimochodem, vůči původní zástavbě ve vesnicích/městečkách zaujímáte stejný postoj jako vůči těm „sídlištím naležato“? Protože i z té… Číst vice »
Co se týče té původní zástavby, je IMO pro dnešní dobu podobně neefektivní, někdy i víc, díky starším konstrukcím, obtížnějšímu vytápění, atd., ale vidím velký rozdíl využívat něco, co už existuje, i když to pro dnešní potřeby není ideální (a v rámci možností neefektivitu tohoto snižovat, třeba tím, že se tam budou stěhovat především lidé, kteří nemusí do města denně a kteří budou ochotní za to platit delšími a méně pohodlnými cestami VHD než ve městě), a stavět/vyrábět něco pro dnešní potřeby podobně neefektivního nově. Nějaká neefektivita vždycky bude a bez problému se s ní dá žít. Určitá úroveň neefektivity… Číst vice »
Mimochodem v době zdražování PHM ty „následky svého rozhodnutí“ tito dojížděči nesou tak jako tak, že. 🙂
A nesou je celé? Pokud jim stále budeme infrastrukturu dotovat, princip zůstává, i když oni zaplatí víc.
„My“ = kdo?
Mimochodem, dají se najít i příklady z opačné strany.
Pokud se ti lidé odstěhovali někam za město, tak např. za velkými nákupy pojedou leda tak na jeho okraj (ve směru jízdy od jejich bydliště), takže ani do města nevjedou.
Zato kdo v rámci velkoměsta jede (autem) za velkými nákupy na okraj města, tak jede městskými ulicemi.
Jak jim dotujeme infrastrukturu? Cyklistům ji (násobně víc) nedotujeme?
Já bych šel cestou menších měst / větších vesnic s tím, že tam budou ty vaše „zajímavé“ věci. Na jednu stranu je to plošně méně efektivní než králíkárny, na druhou stranu není potřeba řešit vysokou hustotu obyvatel.
Bydlení v takovém bloku jsem si vyzkoušel a bylo to zdaleka nejhnusnější bydlení, co jsem zažil – i to sídliště bylo oproti tomu zlaté. Ty nevýhody byly způsobené právě tím blokem – na jednu stranu okna přímo do ulice, na druhou stranu dvorek, který „nebyl ani veřejný, ani soukromý“ – pár místních tam dělalo bordel. Pár znmých v těch satelitech žije a docela si to chválí – i za cenu dojíždění, mimochodem, používají i veřejnou dopravu. A nakonec, pokud někdo bydlí v satelitu u Prahy a dělá v Praze na blízkém okraji, tak má pro dojíždění na kole naprosto ideální… Číst vice »
Vy mě nechápete. Já nepopírám, že takové bydlení v domku může mít proti bydlení v bytě ve městě řadu výhod. Mě štve, že jsou podmínky tak pokroucené, že lidi, kteří bydlí v hustších čtvrtích a městech, ať už dobrovolně, nebo proto, že je to pro ně nejlevnější a na nic jinýho nemaj, jsou často nuceni skrytě dotovat ty, kdo si mohou dovolit ten domek za městem… Kdo na to má, ať si bydlí, jak chce. Klidně sám se služebnictvem na x-hektarovým statku nebo zámku, pokud bude chtít. Ale pokud jsou regulace, ceny dopravy a další věci nastavené tak, že chudší… Číst vice »
Neřekl bych, že ti, co bydlí v hustších čtvrtích, jsou automaticky chudší. Jenže to bydlení koncentrované ve městech má taky svoje náklady – třeba ve formě té obrovské VHD. Nebo policie (viz dále). Vůbec bych byl opatrný s prosazováním toho „co je dobré pro společnost“. Ono to často dopadalo blbě. Jako třeba https://en.wikipedia.org/wiki/Pruitt%E2%80%93Igoe kde se architekt nechal ověnčit cenami za návrh a pak kňučel, že „nevěděl, že lidi jsou tak destruktivní“. Něco takového se v tom Vámi kritizovaném urban sprawlu nekoná. A i to je důvod, proč lidi jsou do satelitů, kde jsou vyšší náklady na chodníky. Myslím, že toto… Číst vice »
Jasně, že najdete příklady, kde se to extrémně nepovedlo. Ale pokud nemáte problémy s angličtinou, mrkněte na strongtowns.org ti se tímhle zabývají do hloubky a není to úplně veselé čtení.
Výši daně z nemovitostí si určitě každá obec samostatně. Taktéž např. výši poplatku za odpady. Stejně tak je rozpočtové určení daní stanoveno tak, že větší města dostávají v přepočtu „na hlavu“ více peněz než malé obce (což si ale myslím, že je správně), tzn. tak trochu opačné „skryté dotování“ než jaké zmiňujete vy. V malých obcích ani např. nebývají chodníky na vedlejších ulicích, takže ani není potřeba je udržovat. Což mimochodem platí i pro ty satelitní „městečka“. Veřejná doprava pro dojíždění z vesnice (vzdálené X km od města) do města je samozřejmě dražší (co do jízdného) než veřejná doprava pro… Číst vice »
O tom rozpočtovém určení vím. Bohužel to nic nemění na tom, že satelity (kam si třeba ani velká část nově nastěhovaných nepřevede trvalé bydliště) často svou mnohonásobnou potřebou infrastruktury můžou snadno ekonomicky vysávat jak obec, ke které jsou nalepený, tak kraj a spádový město. Studna nebo žumpa u pár domů jsou detaily, který na výsledku nic nemění. Rodinné domy ve městě jsou otázka – samozřejmě je to méně efektivní hustota, ale furt to zdaleka není tak hrozné, jako extrémní satelit, odkud je to daleko kamkoli. Jejich obyvatelé můžou mít obchody a služby v dosahu v sousedních hustších částech a „nemusí“… Číst vice »
Pokud se někam nastěhuje nemalá část lidí, může tam dojít k tomu, že nějaký podnikatel tam zřídí příhodnou občanskou vybavenost. Nabídka umí krýt poptávku.
„Na druhou stranu ta klidná vilová čtvrť může těm z okolní hustší zástavby posloužit jako příjemný klidnější prostor na procházky“
srov. s kritizováním „příliš řídké zastavěnosti Prahy“ a dáváním (skutečně povětšinou hustě zastavěné, zejména bytovými domy) Vídně coby vzoru.
Točíme se v kruhu, vy holt podle mě pro stromy nevidíte les a s tím nic nenadělám.
Jenže teď se zase nekriticky navrhuje přebírat sen Holandský nebo zelenou utopii. Česká společnost zdaleka není na takovém vývojovém stupni aby si mohla takové hrátky dovolit ve velkém. Už třeba jenom ty domky které Vám zdá se vadí. Uvědomte si že v USA seženete pohodlný dům, mimo profláklá centra, za 1-3 násobek ročního příjmu v místě, tady je nejlevnější z větších měst Ostrava (respektive byla na tom seznamu) s více než sedminásobkem, Brno 13x, Praha 17x a dost pravděpodobně to bude něco s podlahovou plochou kterou v USA počítáte někde uprostřed rozsahu doporučené plochy po jednu osobu. A ten poměr… Číst vice »
Mě nevadí ty domky jako takové. Mě vadí, když obyvatelé garsonek jsou nuceni skrytě dotovat mnohem bohatší obyvatele těch domků. Což je v USA realita, že ty nejchudší čtvrti často městu vydělávaj, kdežto na těch nejbohatších předměstích města těžce prodělávaj. Až tak, že řada jich je v podstatě na hraně krachu. Jo, stavět nutně potřebujeme, ale potřebujeme stavět dostatečně hustě na to, abychom za pár desítek let nezjistili, že se nám v té řídké zástavbě satelitů totálně rozpadá veškerá infrastruktura a nemáme na to ji zrekonstruovat. Jo, nadměrný regulace stavění ve městech jsou klíčová část problému. A nejde o supervysoký… Číst vice »
Vídeň je značně specifická v tom, že výstavbu i vlastnictví (popřípadě) správu tam má „pod palcem“ přímo město, z čehož vyplývá, že bydlení tam není (ve srovnání s obdobně velkými velkoměsty) tak drahé.
Parkovací minima snad jsou logickým požadavkem dnešní doby tak, aby vozidla nestála na veřejných prostranstvích (která jsou přece určena primárně pro pěší, pro cyklisty atd.).
A samozřejmě i v Praze už k tomuto trendu „bytové zástavby po fabrikách“ dochází, viz ČKD, viz Waltrovka atd.
Vídeň je hlavně specifická v tom, že se od rozpadu monarchie nijak moc nevyvíjela, takže tam je zástavba odpovídající té době a nic moc navíc se tam stavět nemuselo.
Jinak, jeden známý tam bydlí a že by si ten jejich systém nějak chválil, to zas ne.
Není to jen proti Vídni, Praha je velmi řídká i proti jiným větším městům za hranicemi a silně na to doplácí. Parkovací minima jsou bohužel v důsledcích jedním z nejhorších problémů. Protože brání levně postavit dům/byt pro ty, kdo se chtěj nebo jsou ochotni bez auta obejít. Dodržet je v úzkých prolukách nebo na atypických parcelách je téměř nemožné nebo astronomicky drahé. Brání i rekonstrukcím, kde by se dal zvýšit počet bytů v domě. V důsledcích vedou k pravému opaku toho účelu, který uvádíte – auta jsou pak všude, protože všichni je mají, když už museli v ceně bytu zaplatit… Číst vice »
Váš původní text vyzněl kolem domků trochu jinak. Nemyslím si že v dnešní době se u velkých měst bavíme o tom že by chudáci z levných garsonek dotovali zbohatlíky ze satelitů v domech za miliony. Garsonky a byty jsou drahé a spíš než v porovnání fixovat metry má cenu dnes fixovat peníze, takže stejně bohatý člověk si pořídí buď 20, nebo 200 čtverečních metrů. Když to řeknu takto, tak 5 milionů je stejných v Brně, nebo v Pavlovicích. Akorát ty metry co za ně získáme jsou jiné. Ta shodná cena za VHD (a nemyslím si že lidé ze satelitů stojí… Číst vice »
Přičemž ty MHD jsou taky vhodnou alternativou vůči autu.
Mimochodem, zrovna Nizozemsko se tomu cyklistickému trendu hodně vymyká – tam fakt ve městech jezdí jedno kolo za druhým. V ostatních byť západních zemích je ten trend slabší.
Já jezdil 16 km 5 let a předtím 17 km vlastně taky 5 let. Ještě předtím 8 v rámci města. Pravda, pokud chumelilo nebo bylo moc ošklivo, tak kolo doma a VHD, výjimečně auto a to ještě ve 2 – 4 lidech… Jako hlavní problém jsem vnímal takové myšlení, jaké Vy prezentujete. Z toho plyne nedostatečná infrastruktura, nesmysly v projektech (7× během několika metrů opravdu většina lidí s kola nesesedá), nedostatečná CELOROČNÍ údržba cyklostezek a cyklo/chodníků, začátek nebo konec někde v pr…. a z toho plynoucí nutnost se na/z cyklostezky nějak dostat. S tím jsou spojeny radosti typu výfukových plynů… Číst vice »
A copak nejsme zaostalá kolonie s nesamostatným a blbým obyvatelstvem? Výstupy našich spoluobčanů na sociálních sítí jsou toho důkazem a třeba tento váš komentář to přímo stvrzuje.
Naprosto přesně (y)
Nelze, neboť všichni naši obyvatelé musí: buďto dovážet nářadí, nástroje a materiál kvůli své práci, musejí zásobovat svoje prodejny a restaurace nebo se starají o celou rodinu chřadnoucích babiček a příbuzných. Nic mezi tím neexistuje. Jo a ještě jím brání neexistující veřejná doprava ze satelitů do měst. Prostě v ČR to nejde a my ty dvě auta v rodině mít musíme.
aLe oN fAkT pOtŘEbuJE, pROtoŽe vEze
těhotnou babičku s covidem na stavbu
pytel cementu do školky
dítě do porodnice
Lobbing automobilek je stále silnější a pohodlnost lidí větší a větší. Stačí se podívat před jakoukoliv základní nebo střední školu v ČR před 8:00 ráno a uvidíte vzor pro děti, jak má vypadat cestování ve 21. stol. To víte, když Vám podle reklamy v televizi jdou z výfuku kytičky, to se to pak jezdí ekologicky…
Někde, kde je to placka, může být kolo fajn. Ale když jedu u nás do práce na kole přes dva kopce, tak dorazím a můžu jít tak akorát do sprchy…..
A nebi muzete jet MHD a auti nechst doma tak jako tak 🙂
Přesně, MHD je jen za 10 Kč za den (s ročním kuponem). O elektrokolech raději nepíšu…
Každý nebydlí v Praze, kde je tato cena.
Pravda, já mám za 12 Kč 😛
MHD mas od CR vyrazne drahsi.. nekde jen s platbou od jizdy… samostatní poplatek za metro nema malo mest ( Praha do vybrane ligy patri).
Osobne bych preferenci jinych druhu dopravy uvital. Rad dycham pres tyden kyslik a ne odpad.
Elektrokolo znáte?
Víte, že většina kopců je v pohodě vyjetelných, a člověk subjektivně cítí problémy jen u té menšiny (od cca 3-4 procent).
Byl jste někdy třeba v Zurichu, poměrně kopcovatém městě? A viděl, kolik je tam kol?
Myšlení lidí v ČR je bohužel z velké části zabetonované v tom, že kolo je volnočasová aktivita, případně se hodí jen do placatých měst a jinde se jezdit nedá.
Dá se to změnit pouze tím, co dělá třeba současný pražský magistrát – více cykloopatření, která dělají město průjezdnějšími, i když se mamlasové za volantem vztekají, že někde ubyla parkovací místa. Ano, ubyla, můžete parkovat za rohem v parkovacím domě, ale tam to stojí peníze.
Chudáci jezdí autem, protože na parkování nemají, bohatí jezdí na kole a ušetřený čas věnují práci a o to jsou bohatší 🙂
Bohužel, to co dělá současný magistrát je vzhledem k častému odporu městských částí furt málo. Jsou to vesměs opatření na té úrovni, že trochu pomůžou velmi ostříleným a riziko vyhledávajícím cyklistům, nebo hodně motivovaným lidem, kteří zkousnou, že si musí hledat hodně křivolaké trasy a jezdit oklikama (včetně zbytečných stoupání) aby se vyhli provozu. Není to až na zanedbatelné výjimky ten typ infrastruktury, který by na kolo lákal lidi, pro které je to volba vlastně lákavá, ale do provozu s tolika a tak rychle jedoucími auty se prostě bojí. A těch je násobně víc, než těch ostřílenejch a těch opravdu… Číst vice »
Já bych tedy na kolo v centru Prahy, třeba tady na Vinohradech, nevlezl. Po chodníku se jezdit nemá, cyklopruh v silnici slouží jako parkovací, řidiči ignorují značení vedení pruhů přes křižovatky a vytrubují cyklisty, pokud už se tam někdo odváží.
Dokud se cyklostezka neudělá bezpečně oddělená od aut, tak je to harakiri pro totální nadšence.
Paříž ukazuje, že to jde změnit a dokonce dost rychle. Jak jsou dobré trasy, lidi jezdí.
Bohužel, Vinohrady jsou Praha 2, což je z pohledu nesmyslného prosazování aut za každou cenu asi ten nejhorší obvod v Praze. Celkem paradoxně vzhledem k tomu, že pokud by díky poloze v centru neměli tak dobrý pokrytí metrem a další MHD, dávno se v těch svých autech utopili a uzácpovali totálně. V jiných částech Prahy je občas situace o něco lepší a projet se bezpečně dá. Ale je to za cenu těch oklik, častýho slézání a převádění po chodnících a přechodech a podobně, rozhodně ne pohodlný.
Vinohrady jsou vůbec rozstrkané, Praha 2, 3 a 10. Ono to bude i tím, že zdejší frekventované ulice Vinohradská, Korunní atp, jsou oblíbené průjezdy k magistrále, sem tam sice jsou cukatury je polidštit, ale strašně se to vleče.
Symbolem může být Korunní, kde má sice hnízdo Městská policie, ale co se týče aut tam panuje armagedon. Každou chvíli neprojede tramvaj, stojí se v jízdních pruzích, na chodnících a nic. A to to policajt vidí z okna.
A proč normálně cyklisté nemůžou jezdit po silnicích? Jediné co je potřeba, je ohleduplnost ostatních aut.
Vsadíte na ní život? Jenom svůj, nebo třeba i život svých dětí? Kdyby se řidiči aut chovali ideálně, možný by to bylo. Bohužel ideálně se chovající řidiče nemaj nikde na světě. Jsou místa, kde si to uvědomili, a infrastrukturu dělaj tak, aby ty nejhorší prasárny ani nebyly možný a aby řidiče naváděla k ohleduplnosti (a tam, kde maj auta jezdit rychle zranitelný, tj. neoplechovaný účastníky provozu vedla jinudy). A pak bohužel místa, kde furt předpokládaj, že když udělaj ve městě ulici, která vypadá skoro jako dálnice (fyzické oddělení směrů, minimálně dva široké pruhy každým směrem, minimum přechodů a křižovatek), že… Číst vice »
vzhledem k tomu, že řidiči se chovají agresivněji a agresivněji a to jak vůči ostatním plechovkám, tak i vůči ostatním účastníkům, je toto naprosto naivní předpoklad.
Souhlasím, že ohleduplnost by třeba byla, ale život bych na ní nevsadil.
“ Jediné co je potřeba, je ohleduplnost ostatních aut.“
Jenom u aut? Cyklista je vosk ? Ale souhlasím. Pokud by některým tato vlastnost nechyběla bylo nám všem lépe. Ale .. Covid jasně ukázal jak to s tou ohleduplností je, když mnoho lidí nebylo schopno pochopit, že nosit respirátor je především ohleduplnost k okolí.
Pochopte už konečně, že jsem zakomplexovaný debil a nudím se. Tohle je můj poslední příspěvek.
Kole JE volnočasová aktivita, ne skutečný dopravní prostředek do (většího) města. Kolo je dopravní prostředek maximálně tam, kde není MHD, třeba když senior jede na zahrádku na kraj města.
Jinak to nemá s dopravou nic společného (ve větším městě), protože existují mnohem lepší způsoby dopravy. Pěšky na kratší vzdálenosti, MHD nebo autem.
Na kole jezdí bohatí 😀 😀 😀 Ne, na kole si vymyslíte jakoukoliv ptákovinu, abyste vypadali, že jste „lepší“, v reálu je to přesně naopak.
Za cenu elektrokola jde pořídit pořádný skútr. A ten bude pro pohyb po městě mnohem pohodlnější.
Mimo vcelku rovinaté centrum je kol naprosté minimum, narozdíl od aut. Zkušenost stará tři roky.
Ale elektrokolo již musí být „něčím“ poháněno, tzn. padá argument o použití vzhledem k energetické krizi (ostatně, i ta elektřina zdražuje a zdražovat bude).
Spotřeba elektrokola se pohybuje okolo 0,01kWh/km. Argumentovat v tomto případě nedostatkem elektřiny je trošku úsměvné :-). Pro srovnání elektroauto okolo 0,2kWh/km, úsporné spalovací auto okolo 0,6kWh/km.
Jasně, je jedno, že to proti třeba elektroautu žere tý elektřiny procento nebo dvě, hodíme to do jednoho pytle?
To samý platí pro suroviny na baterky, z baterie jednoho elektrickýho SUV naděláte baterie do opravdu hodně elektrokol… Stejně tak z železa na jedno auto uděláte hodně kol, atd…
Takže kvůli dobrému pocitu aktivistů si domů pořídíme 4 zbytečná elektrokola, abych se třepal, že to ze sklepa někdo ukradne, případně to budu nabíjet kde, v obýváku?
A to za cenu slušného ojetého auta, které má násobně vyšší užitnou hodnotu pro celou rodinu a stejně ho člověk víceméně musí mít tak jako tak, protože veřejná doprava s výjimkou příměsta nebo koridorů stojí za houby? Stačí jet i jen mezi některými většími městy, kde není přímý vlak a stačí… nemluvě o vesnicích.
Ne, nejsem eko blázen.
Kdyby úředník přemýšlel, tak zadotuje elektriku v kopcovitých městech.
V Berouně maji i sdilena e-kola, to mi prijde jako dobrý nápad.
Placatost je v tomhle strašně přeceňovanej faktor. Třeba Praha má dvě páteřní cyklotrasy trasy celým městem po obou stranách řeky, takže s minimálním převýšením. Navíc do tý řeky teče několik potoků, jejichž údolíma by se taky dalo stoupat/klesat celkem komfortně. Jenom tyhle části by mohly k dojíždění na kole prakticky po rovině/ s mírnými kopci posloužit mnoha lidem. Navíc tím, že je centrum dole v údolí a obytný čtvrti většinou nad ním, spousta lidí by ty „proslulé“ pražské kopce měla až na cestě domů – tedy tam, kde ta sprcha je v pohodě k dispozici (ona spousta lidí jí může… Číst vice »
Vždycky mě strašně baví, jak někdo vykládá, že kopce jsou vlastně umělej problém a jak je to vlastně v pohodě… jako kdyby ti co to jako problém vnímají v životě kopec neviděli a nejeli. Dojížděl jsem v Pardubicích, později v Brně po obdobně vybavené trase. Nedá se to srovnávat co do pohody jízdy, rovina vs. kopec 75 m dolů, 40 m nahoru. Odpoledne opačně.
Když jedu na výlet tak kopce vyhledávám, ale splavenej při každodenní jízdě prostě už radši ne. Elektro by bylo jedinou nadějí, ale zase to fakt hlídat aby to někdo nešlohl…
Samozřejmě, všechna česká města by mohla být rovnou etapovými městy horských etap Tour de France.
Co k tomu napsat, jako by to psal úplně někdo jiný než ten článek.
Možná pochopíte někdy i ironii. Některým k tomu stačí stáhnout okénko auta, ideálně v zácpě do kilometr vzdáleného supermarketu.
Snad! Každopádně by bylo dobrý tomu příště jít trochu víc naproti, páč takových jako já, tu evidentně je víc. 🙂
Nejlepší na stažení okénka je tunel Blanka 😉 Před vjezdem zavírám automaticky i vstup vnějšího vzduchu do kabiny.
Bydlím v Praze ve 300 mnm, prakticky každá, sebekratší cesta na kole je minimálně do 250 a zpět nebo naopak do 350 a zpět (na ty kousky, které by byly po rovině, mi nestojí za to tahat kolo, ty chodím pěšky). Často do 200 k řece a zpět, občas s nějakým tím nastoupáním po druhým břehu. Běžně kolo kus tlačím, protože nějakej kopec na trase nevyjedu. Takže věřte, že když říkám, že kopce nejsou zdaleka takovej problém, jak si lidi myslej, celkem dobře vím, o čem mluvím.
Může být, proč ne. Ale udělal jste si nějaký průzkum na aspoň trochu reprezentativním vzorku těch „lidí“ o kterých mluvíte? Každý má svou akceptovatelnou míru pohodlí jinde. ale to je jiná historka. Prostě nepřesvědčujte lidi, že kolo není kulatý, když ho každý někdy koulel.
To není o míře pohodlí, ale o míře bezpečnosti cyklisty a chodce na ulici.
Bezpečnost je nepochybně základ na kterém to stojí. Ale pokud vám to bude neakceptovatelně nepohodlné, tak to dělat nebudete chtít a nebudete. Pokud bude pohodlnější alternativa.
Pokud je pro vás pohodlnější 15 minut vozit zadek v autě a hledat místo na zaparkování, tak rozhodně.
Nedelal jsem ho sam, nechal jsem to na odbornicich, kteri se mestskou cyklistikou pro dopravni ucely zabyvaji profesionalne. Vyslo jim, ze rozhodujici faktor pro podil kol na doprave je prave bezpecna infrastruktura. Vsechny ostatni faktory typu pocasi nebo kopcovitosti sice vliv maji taky, ale o hodne mensi. Takze kopcovite mesto s dobrou infra muze snadno strcit do kapsy placate bez infra. Jo, pokud srovname kopcovite a placate s dobrou infra, bude na tom to placate nejspis o neco lip. A elektrokola ty kopcovitostni rozdily v pripade dobre infra vcetne bezpecneho parkovani mazou v podstate uplne.
Teoreticky jste připravenej dobře, realitu vidíme v ulicích. Elektromobilita je pořád jen naděje a od vás domněnka.
Realitu jsem loni videl treba v ulicich Parize. Byl jsem tam po letech a nektere casti jsem (v dobrem slova smyslu) nepoznaval…
V Paříži nepochybně rychle odvedly kus dobré práce, jakkoli je něco spíš diskutabilní. Nicméně, jako příklad kopcovitého města s vysokým podílem cyklo!?? Naopak, když se rozhlédnu u nás, tak z měst považovaných za cyklistická, si nevybavím jediné kopcovité. Stejně tak, kolik z nich se tak rozvinulo protože historicky měli výborné cyklostezky?! Takže tak, kopcovitost je proste zásadní a fyzická náročnost cyklistiky významně snižuje komfort jízdy který může být v rovinatých městech. Mirkoelektomobilita je určitě příležitost a naděje, kterou je třeba využít. Ale je třeba aby to bylo dostupné a pohodlné a bezpečné. Je rozdíl jezdit na kole za pár šupů… Číst vice »
Je to příklad města, kde si málokdo uměl představit, že po něm jezdí na kole a to se změnilo prakticky přes noc. (Jo, zdaleka nemaj hotovo, budou toho muset ještě dořešit hodně, ale to, co udělali prakticky přes noc je neskutečný. A jak je to celkově placka, kopce tam nejsou úplně neznámý, Montmartre umí být prudkej, k Pantheonu je to na druý straně řeky do kopce, Elysejská pole od Concorde k víteznýmu oblouku se nezdaj, ale je to slušnej stoupák a to jde myslím o tu nejpozvolnější stranu toho kopce. A tam všude najednou lidi na kolech vidíte násobně víc,… Číst vice »
Mimochodem, o sdílených elektrokolech jste slyšel ? Když se obáváte odcizení
Představa, že bych o tomto přesvědčoval třeba svoje rodiče… 🙂
Nevím, kolik je vašim rodicum
Vidis, a ja jsem treba rodice presvedcoval. Matka bezne jezdila v malem mestecku se spoustou jednosmerek autem ve stylu. 200 metru k autu – 2 km autem (objizdkami kvuli jednosmerkam) – 200 metru od auta. Rikam ji proc jezdis autem, kdyz to mas pesky 700 metru? A ted mi vyjmenovala spoustu duvodu, proc autem… Dneska chodi denne pesky 10 km a dokonce jde i do pekarny pro chleba pesky… Jeste ji chci naucit, ze se da jezdit i autobusem. Bezne mi nabizi, ze se projede 240 km, aby mi privezla treba 10 chlebicku. Zduvodneni? Me ridit bavi a musim mezi… Číst vice »
Sdilena kola budou super az to nebude mit takovy zasadni mouchy. Jako napriklad to, ze zony jsou nekde kolem sirsiho centra, kdyz chci jet z okraje Prahy nekam na Pankrac, tak smula, druha vec je jejich nedostatek, musi to byt stylem ze kdykoliv potrebuju, tak najdu kolo relativne blizko a jedu. Ne ze pul hodiny nekde beham nez s velkou slavou nejaky kolo najdu.
V podstatě ten problém už byl popsán – je to bráno jako „rekreace pro turisty“, 5 korun za minutu prostě ne.
(Toto platí u elektrokoloběžek, které ovšem umí narozdíl od kol jezdit samy a také mi přijdou na silnici bezpečnější)
V tom by se právě měla většina zaměstnavatelů zlepšit – nabídnout zaměstnancům sprchy, ručníky, stání pro kola ap. Bohužel nové budovy/rekonstrukce se často dělají prakticky bez sprch.
Naopak, aby budova dostala dobrý stupeň BREEAM musí být vybavená pro dojíždění na kole, takže nové kancelářské budovy, které chce majitel bez problémů pronajmout uzpůsobené pro dojíždění na kole jsou.
Tím pádem jde o méně efektivní využití prostor (= přesný opak toho, co je některými kritizováno např. u výstavby rodinných domků) v podobě potřeby mít na pracovišti nemalý počet sprch.
Dejme tomu kancelářská budova o 5 podlažích, v každém z nich např. 40 pracovních pozic, takže na každém patře tak aspoň dvoje pánské + dvoje dámské sprchy + doufat, že pracovní doba na všech pozicích nezačíná ve stejný čas.
Přičemž pokud by toto neexistovalo, tak by v kancelářské budově nemusely být žádné sprchy vůbec.
Sprchy jsou u kolarny. Zabiraji s satnou misto jako pet parkovacich mist. Dalsich pet parkovacich mist zabira misto pro kola.
V lete je to preplnene, zbytek roku primerene plne, pres zimu jezdi do deseti lidi.
(Pracuji v budove s BREEAM certifikaci.)
Nezbývá než se dozeptat – spojení veřejnou dopravou k vašemu pracovišti je dobré/přijatelné/neexistující?
(Zajímá mě právě to, jestli ti, kdo jedou na kole, tak jedou namísto cesty autem či namísto cesty veřejnou dopravou.)
Já třeba jezdím do budovy uprostřed polí v Hodkovicích (49.973N, 14.476E), tam fakt nevím jak bych se MHD dostal, obzvláště třeba ve dvě v noci, a navíc mám osobně politický problém s DPP a proto jezdím po Praze už 10 let výhradně na kole (ano, v každém počasí a všude, z některých diskuzních příspěvků tady bych měl pocit že to nejde). Jestli to má BREEAM netuším, ale sprcha tam je a je normálně přístupná. Výše se také řeší parkování, tak tady jsou nově před budovou nic moc stojany ale alespoň se střechou, a „mimo špičku“ si kolo dávám dovnitř (mimo… Číst vice »
Za mě dobré, šalina a bus.
Víš, že jsou v nabídce i elektrokola, kde se ani nezapotíš? Kolegyně takhle jezdí do práce do kopce z Palmovky do Kobylis už tři roky.
To jsou ale kola v ceně auta. Což nemusí být problém, když auto nepotřebujete mít, zkrátka místo něj koupíte špičkové elektrokolo. Pokud ale auto stejně mít musíte, pak zkrátka takové kolo pořád stojí až moc. Tohle pochopitelně lidem z města s MHD pod okny a obchodem přes ulici nikdo nikdy nevysvětlí.
A potřebujete nutně špičkové? Auto taky kupujete zásadně jen špičkové? Jo, některá špičková elektrokola můžou nová stát jako slušný ojetý auto (ona i ta neelektrická, co si budem povídat). Ale taky už jsou na trhu elektrokola pod 20 tisíc. Jasně, špička to není, ale na dojíždění pár (řekněme max. nižší desítky do sousední vsi nebo ob ves, respektive z té Palmovky do Kobylis) km do práce postačí a za svou životnost nejspíš ušetří svou cenu v nákladech na benzín/naftu/servis auta několikrát. Zejména pokud to auto bude ojetina taky za 20 tisíc.
Asi ne úplně top model, ale když už to tak i tak stojí desítky tisíc, tak ať to nejen zvládá denní užívání s rezervou, ale ať to ani neomezuje případné výlety. Ty sice já jezdím na normálním kole, ale ne všichni mají to štěstí.
To jsme ovšem úplně někde jinde, než „e-kolo na denní dojíždění kousek do práce, protože je to přes kopce“. A upřímně, mám jedno kolo na výlety a druhý do města (ani jedno z nich elektro) a ani jedno z nich bych pro ten druhej účel používat nechtěl. Ani bych nechtěl jedno kompromisní, na to od každýho chci moc jiný věci. Jasně, jde to, ale fakt to není dlouhodobě ono. Tohle je taky častej omyl, lidi si často do ježdění na kole po městě promítaj to, co znaj z rekreačního nebo sportovního ježdění. A ono je to v praxi opravdu hodně… Číst vice »
No vidíte, já mám dvě kola, horský a silničku, a jezdím s nima přes týden do práce (tak obden) – přesněji, jak jsem psal, z domova na hranici Prahy – a o víkendu si střihnu nějaký výlet. Obě mi pro oba účely slouží výborně, nevím, proč bych si měl na dojíždění koupit navíc nějakou plečku. Jako abych tamta dvě kola moc neopotřeboval?
Konečně, moc nechápu, pro koho jsou určená „městská“ kola. Podle mě nějaké low end horské udělá tutéž službu, navíc je na rozbitých silnicích pohodlnější a když si člověk chce vyjet na nějaký ten výlet, tak to jde.
A zkoušel jste opravdu městský kolo? Třeba i ta sdílená, byť ta mají spoustu omezení. Ale když se nad tím člověk zamyslí, dá se poznat, které rozdíly jsou dané tím, že jde o městské kolo a které tím, že je to to sdílené. Co pro mě přináší to městský a co nedostanu na žádným sportovním kole, je především úplně jinej posez. Daleko vzpřímenější. Což je sice nevýhodný aerodynamicky a možná i na sílu záběru (proto to tak sportovní kola nemaj), ale strašně to usnadňuje takový ty věci, který člověk potřebuje ve městě, jako přehled o okolí. ohlídnout se přes rameno… Číst vice »
Jednou jsem tenhle (z mého pohledu krám) z půjčovny měl a jelo se mi na něm hrozně blbě, právě kvůli tomu posedu – ale to je asi zvykem.
Jinak je pro mě městské kolo k ničemu, když k té cestě po Praze musím přidat ještě nějakých 35 – 40 km (podle zvolené cesty) z Benešova na kraj Prahy.
Chápu, ale bohužel taky o tom to je, kolo vhodné na 35-40 km jednu cestu těžko bude kolo ideální do městského provozu. Byť při opravdu dobrý infrastruktuře se na takovým kus po městě v pohodě snese. Jako nejvhodnější kompromis by mi na takovou trasu přišlo městské elektrokolo vyšší třídy. Tedy aby mělo vlastnosti vhodné do města a elektromotor zařídil dopomoc, aby člověk tolik netrpěl tím, že musí jet na městském kole o dost dál, než se na městských kolech běžně jezdí. Ale to už bude celkem drahá sranda (na druhou stranu, pokud by bylo vhodné bezpečné parkování a ve srovnání… Číst vice »