Nezvykle dlouhým vlakem testuje Správa železnic, zda postrky zvládnou i jiné lokomotivy než jen vectrony
Testovací souprava RegioJetu pro státní postrky na Novém spojení. Foto: Dalibor Palko
Testování má ukázat, zda nedochází k rušení kolejových obvodů.
Myslím, že se zde míchají 2 věci. Výkon tažných vozidel (6 MW loko by měly stačit, i když v obloucích a stoupáních může být i zde problém) a rušení kolejových obvodů (tedy EMC používaných lok.). To už se jednou řešilo na přelomu tisíciletí s Pendolinem, které už v té době mělo poněkud zastaralou trakční elektroniku. Trochu se upravila vozidla a trochu technické předpisy týkající se elektromagnetické kompatibility a také se zkoušely, vyzkoušely a někde i nasadily do provozu novější a odolnější (k rušení) kolejové obvody. Dějiny se opakují.
Co je to postrková sluba?
https://tinyurl.com/4enamspa
Vítejte ve světě internetu.
Postrková sluba není nic 🙂
Dobrý den,chtěl bych se zeptat na historii takto dlouhých soupravjá sám pamatuji v dětství dlouhé soupravy do DDR kdy jsme nastupovali do prvních vagonů na Hlavním nádraží mimo peron, Balt-Orient, Panonia,ale nevybavuji si že by jeli dvě lokomotivy,ještě delší a těžší měli snad být soupravy do Sovětského svazu. kdyby byly jakekoliv zajimave informace,dekuji mnohokrat..
Nejde o to jek je tento vlak dlouhý /těžký, tato lokomotiva má 6,4 MW výkonu, táže tato zátěž je pro ni jen hračka, ale jak tam píšou jde o zkoušku kompatibility dvou rozdílných ehv a kolejových obvodů
dovolím si nesouhlasit, o délku a ve výsledku váhu vlaku samozřejmě jde, přispěvatel se ptal obecně, nikoliv přímo na tento vlak, obecně rozhodně na „délce“ záleží, zvláště, když mátě výrazně méně výkonnou loko než je Vectron (ESO má 3 MW), vtip tkví v tom, že za socialismu se nejezdilo na rychlost, slabá loko dlouhý vlak (mluvíme-li o osobce) utáhne, ale pojede průměrně pomaleji než silná loko, případně dvě loko, zejména bude mít pomalejší rozjezdy,
taky si pamatuji, jak do plzně přijela Bečva a byla pře celou délku nástupiště, přesto, že normálně je na dva vlaky…
Osobně si pamatuji Hungárii (cca 16 vozů), když jezdila z Brna ještě přes HB, tak dostávala v Brně Gorila jako přípřež Laminátku, a Laminátka odstupovala ve Vlkově (u T.).
Opačným směrem (od Kolína do Brna) si přípřeže ani postrky nepamatuji, tam je taky rozhodné stoupání menší.
V případě těžkého chodu soupravy nebo za nepříznivých povětrnostních podmínek. Záleželo na rozhodnutí strojvedoucího …
Tohle vám nerozporuji, do tohodle pozadí jsem tenkrát neviděl.
Prostě když jsem občas v pátek z Brna jel, tak povinná místenka, přípřež a nastupování z kolejiště.
Díky moc,ano ano,šlo mě o historky stran takto dlouhych souprav a to jak slozité to bylo tahat a také čím… taktéž oběhnout takový vlak co by průvodčí muselo být zajímavé,zajímavé bylo i složení vagonů kde byly v jedne soupravě vagony DR,ČSD,MÁV,BDŽ, složení cestujících květnatě mezinárodní a do toho zpoždění v řádech hodin… a historky z vlaků do SSSR myslím musí být ještě šťavnatější… tam muselo být zajimavé krom hmotnosti a délky též širší profil vagonů… děkuji za reakce,zdravím…
Soupravu 21 vozu – hmotnost (21×45 tun) = 950 tun odveze z Prahy do Děčína bez problému nejen elektrická lokomotiva řady 140, 141 (ex E 499.0, 1) o výkonu 2032 kW, ale též Bardotka řady 751 (ex T 478.1) s trakčním výkonem 1103 kW. Rychlost bude odpovídat hmotnost, ale i ta „barča“ se časem na rovné trati na rychlost 60, možná i více dostane … Děčínák tahal Brejlovcem v létě dvacetivozové soupravy z Bad Schandau jednou lok. Sovětské rychlíky – 20, 21 uvezla taky jedna „bobina“. Pokud se porouchala lok 150 (ex E499.2), tak na Slovensku vytáhli z kopřiv nějakou… Číst vice »
Jenom upřesnění, expresy 20,21 měly název Dukla, rychlík 522,523 /do MIlovic byly bez označení…
Dobrý den,chtěl bych se zeptat na historii takto dlouhých souprav,já sám pamatuji v dětství dlouhé soupravy do DDR kdy jsme nastupovali do prvních vagonů na Hlavním nádraží mimo peron, Balt-Orient, Panonia,ale nevybavuji si že by jeli dvě lokomotivy,ještě delší a těžší měli snad být soupravy do Sovětského svazu… kdyby byly jakekoliv zajimave informace,dekuji mnohokrat….
Tohle je zcela typická Dobrá správa 🙂 Taková důležitá věc, a řeší se to s křížkem po funuse až po zahájení provozu, místo aby se kompatibilita s dalšími typy hnacích vozidel řešila předem.. a to nejen s Traxxy a 363.5, ale i dalšími používanými typy.
Proč třeba neudělali 2 vectrony a 2 traxxy, to už by mohli jezdit skoro všichni dopravci
Haha. A proto vyhrál RegioJet s nejnižší cenou. Tohle testování asi v ceně nebylo. Hmm, to pak jaksi ale nebude RegioJet nejlevnější ne? To mě přijde jako docela zajímavá věc. Samozřejmě testování je v pořádku, ale potom by to mělo být zahrnuto v cen za postrky….
A kdyby to vyhrál někdo jiný, tak by to testování potřeba nebylo? Jiní ho měli v ceně?
Třeba měli…kdo ví, poví…
Testování je něco uplně jiného, to proběhlo na objednávku SŽ s dvojicemi Vectronů už na podzim 2019…… Účastníci soutěže, kterou vyhrál RJ, měli prostě zadání poskytnout čtyři Vectrony pro zajištění postrkové služby. Jinak tady sestava kompletní 🙂 http://www.zeleznicni-magazin.cz/aktuality/zkousky-kombinace-vectron-traxx
Ano, nemyslím si, že by to bylo z důvodů dopravce ČD,Leoexpresu,Regio apod. Nemyslím si, že SŽ to dělá pro Cargo. To co vidíme na americké nebo australské železnici není v ČR a EU aktuální. Zde je preferována silniční doprava. I v českomoravské nákladní dopravě se málokdy naskytne obrázek dvacetivozové soupravy na regionu.
To nám chete říct, že USA propagují silniční dopravu řádově méně než EU?
Tohle testování nebylo součástí zadávací dokumentace. Proč, to se zeptejte na Správě železnic.
Upřímně, já donedávna žil v přesvědčení, že v rámci přípravy odklonové trasy tam staré KO dávno vyměnili a stejně tak zprovoznili rekuperaci na tamních muzejních TNS…
Určité kroky směřující právě k tomuto proběhly tak, že se to stihlo tak akorát ke spuštění VPS (částečně se dokončila rekonstrukce TNS Čebín) , ale to je jinak jedno. SŽ potřebuje pro ověření vlivu na infra měřit zvlášť asi uplně každou kombinaci..
Jelikož smysluplné příspěvky propadají bohužel stejně rychle jako ty ostatní, tak ještě vykopíruju jeden zespodu od Dušana : „… ano, ve 3.etapách se ve vyjmenovaných stanicích (= pro méně chápavé ještě jednou – STANICÍCH !) měnily KO, ale NA TRATI je furt obstarožní UAB-3/74 s KO 41 s KAV a FID mimo pár úseků, kde jsou KOA a nově ABE-1 „
Je nutné sem psát takové šimpanzi skřeky??
Myslím, že Pan troglodytes si takové srovnání nezaslouží.
Testování nemá se soutěží nic společného. Soutěž byla vypsána na postrk Vectrony – ty si SŽ otestovala předem. To že SŽ nekomunikovala s dopravci, nebo že neví, co jí po kolejích jezdí, je problém pouze SŽ, ne vítěze jasně vypsané soutěže.
Ona to ví, ale kdo ví proč to řeší až ex post. Možná zas hlava neví co dělají ruce, v téhle firmě normální… :-/
Prošla tato státní dotace businessu železničních podnikatelů přezkumným řízením ÚOHS?
Proč? SŽ „nutí“ dlouhodobě jezdit sklonově náročnější trasou, tak ať si taky zaplatí vícenáklady (postrky).
VPS je pro všechny, anonymní internetový hrdino. Udejte nás pro jistotu všechny. A přibalte i Správu železnic a lampárnu na hlavním.
Je „pro všechny se správnou lokomotivou“. Nepřepravuje třeba ČD Cargo po železnici stále nejvíc nákladů?
ČDc to může využít taky. Ani nemusí mít toho Vectrona, vlaková 363 pojede nečinná, vezmou to ty dva Vectrony, které platí Správa.
A to je právě ten nesmysl, že kvůli absenci včasné přípravy by byl na takový vlak potřeba vectron navíc. Při včasném zjištění situace (363+193 lze/nelze) a kladném výsledku by ten druhý vectron na vlak nebyl potřeba (= ušetří se), 363 by byla činná.
Neplatí to Správa, ale SFDI.
Vlaková 363.5, na PK laminátka nebo laminátkové dvojče na kabel snad ovlivňují kolejové obvody ?
A ty nebudou k dispozici, protože pojedou už s jinými dopravci.
Nevíte někdo, co se děje s lokomotivou Regiojetu 162.120 (servis, pronájem)? Podle k-reportu už nebyla nasazena u Regiojetu do provozu více než měsíc.
Dnes byla na Smíchově, vytápí soupravy, asi má najeto více než ostatní a tak odpočívá
Tak největší zátěž to bude pro stylové trafa dvě takové obludy když se naplno rozjedou tak to potež ten proud.
Proud? Nějakých 500 A, na stejnosměru tohle překoná i Bobina.
Ať počítám jak počítám, 500 A x 25 kV = 12500 kW, tedy 6250 kW na mašinu.
Na stejnosměru: 500 A x 3 kV = 1500 kW. Bobina má výkon 2000 kW.
Bobina má výkon trochu vyšší.
Bobina má 2032kW trvalého, takže ty 2000kW jsou vlastně správně.
Mildo..Vyzkoušeno mnou osobně a žádnej problém 😉
Ten nadpis není úplně šťastný (díky „postrky zvládnou“), protože to působí jako by se špatně snášely dvě různé lokomotivy, přitom to je o tom, jestli infrastruktura, resp kolejové obvody nemají problém s více typy jedoucími pod výkonem společně.
Jak takový test probíhá? Jede na odhlášku a při tom se kouká jestli zabezpečovačka dělá to co má? A přejezdy hlídají závoráři s policií?
Vlak smí vyjet, když je zajištěno, že v jednom napájecím úseku (Ostrov – Vlkov a Vlkov – Čebín) bude pouze tento vlak, všechna ostatní elektrická vozidla musí stát a musí mít sběrače dole, aby neovlivňovaly přesnost měření. Měření probíhá kombinací výkonu obou lokomotiv v rychlostním pásmu cca 65 – 95 km/h, tedy měří se na lokomotivách a důležité jsou pozvolné změny výkonů a tím i rychlosti. Zpravidla postrková lokomotiva nastaví určitý výkon, který trvale udržuje a změny se realizují na lokomotivě vlakové podle pokynů pracovníků VÚŽ. Přejezdy netřeba obsazovat, mimo jiné na celé trase je pouze jeden a to v… Číst vice »
no rád bych radši vyděl ve skouškach novou hybritni loko elektro diesel pač až zamrznou drati tak zas vyjedou 749 , 742 , 770 a možna i para https://youtu.be/Ysdw5BbvnJI
vyděl??
drati?
Šotouš
skouškach?
Hybritní?
Já bych taky na tuzemských kolejích rád viděl Stadlery EuroDual…
Jsem si jistý, že by se uplatnily…
Bylo by to hezké, ale zkonzultováno a bohužel ekonomické výpočty dopravců si v tomto zatím moc jisté nejsou.
Tohle je trulo ne trol
Je to troll, není to troll? Je z Česka, nebo Ruska nebo Číny?
https://www.novinky.cz/domaci/clanek/analyza-trollove-siri-ruskou-propagandu-v-covidovych-skupinach-40357390
SŽ je zkrátka stále rozvojová společnost s rozvojovými technologiemi.
A rozvojovým myšlením…
A ještě teda dotaz, jak jsem pochopil, tak ty Vectrony nejezdí plnou trasu Brno-KH (a naopak) ale vždy se odněkud vrací zpátky na svou základnu.. nicméně nevíte kam z Brna a kam z KH se až postrkuje? kde na Vysočině ty postrky „vypřahají“ ?
Od Brna se jezdí do Tišnova nebo až do Vlkova, dle hmotnosti vlaku. Z opačné strany do Leštiny nebo až do Světlé.
Děkuji děkuji 🙂
Sem nevěděl, že už do Tišnova je to tak moc do kopce. Není někde k dispozici přehled stoupání na této trati (nebo aspoň něco obdobného, z čeho se to dá nějak odvodit, například normativy)?
není nic jednoduššího, než si zapnout mapy.cz, zvolit si plánování, druh dopravy veřejná doprava, zvolit si začátek a konec cesty a dole si zapnout výškový profil.
Děkovat netřeba….
To jsem samozřejmě zkoušel a dá se použít pouze pro velmi hrubou orientaci. Mapy.cz jaksi nemají dostatek vhodných bodú na trati …
Od Brna se jezdí minimálně do Vlkova, protože v úseku Brno – Kuřim je normativ vyšší než z Tišnova do Vlkova…
Moje chyba, překoukl sem se.
Také děkuji 🙂
Stoupání do Tišnova je méně náročné než z Tišnova do Řikonína. Stoupání je mezi Maloměřicemi a Kuřimí, do Tišnova trať klesá, výškový rozdíl Tišnov – Řikonín 120 metrů na 9 km.
Míro, prosím. Pokud píšeš, tak přesně…
Rozhodné stoupání je v úseku Tišnov – Vlkov, nikoliv Tišnov – Řikonín a výškový rozdíl Tišnov – Řikonín (120 m) – Vlkov (256m) – Křižanov (301m, ale přes kopec) – Sklené (318 m, taktéž přes kopec) – Ostrov (260 m, taktéž přes kopec) – Žďár (334 m, taktéž přes kopec).
Ostrava – Brno se dnes jezdí na stojáka a bez rozestupů, protože RJ poslal všechny volné vagóny na Vysočinu? Za tohle by jim tu linku měli sebrat.
Regiojet tam poslal všechno co měl tak se jinak nedalo. 😀
Jel jste tím? Kolik měl vozů, pět? Je neděle, to ten vlak bývá vždycky plný a na stojáka se jezidlo i za dob jednotné dráhy.
Ptám se, protože 5 vozů je běžné řazení.
A taky mi nesedí ta věc, že by vozy z linky R8 teleportoval do Prahy, aby je pak z velkou slávou vezl opačným směrem. Přitom by je mohl nabrat v Brně a ne na Smíchově.
Podle videa bych řekl, že ve zkušebním vlaku byla hodně vagónů lehátkovych/lůžkových.
jasný, aby zkušební komisaři mohli chrupnout :))) má tam i jídelák? 😀
A nejsou to nakonec vagony, které jezdily na Jadran? Tam se teď nejezdí.
Téměř v každém voze je kuchyňka a my máme za úkol vyzkoušet všechny během zkoušek, aby byly připravené na náročnou letní sezónu. Takže při každém obratu nosí stewardi RJ táci s vybranými pochoutkami, které nás nutí konzumovat a my musíme vyplňovat sáhodlouhé dotazníky. Na konci zkoušky ráno se pak v lehátkových vozech odehrávají „orgie“ bez roušek. A po skončení orgií jsme uloženi na dokonalých lehátkách, abychom načerpali síly na další večer 🙂
tácy…
Ano lehátka tvozila tak 70% všech vagonu
Dřív to jezdilo každou hodinu, a v neděli se posilovalo. Teď to proškrtali na dvouhodinu, že prý za covidu jezdí málo lidí, ale vozů jelo pět, protože asi když sedí čtyři lidi na čtyřce a další dva nad nimi stojí v uličce, tak to je dostatečný rozestup, aby se infekce nešířila.
Kam se ty vozy ztratily, když před covidem jich měli dost na poloviční interval i na posily, to je záhada.
Proškrtání na dvouhodinu zcela jistě odsouhlasil objednatel, tedy ministerstvo.
A pak, je to první víkend po skončení zákazu opustit okres. Těžko odhadovat, jaký nárůst cestujících to udělá. Asi je čas šáhnout na jízdní řády… Ale sežeňte superministra v neděli kolem oběda, že je rezervační systém plný.
Nedodržel předepsané řazení 5 vagonů nebo prodal a zrušil místenky?
Nejméně do jednoho vagonu bere lidi i bez místenek. To kvůli uznávání dokladů IDSJMK.
Vagón mimo rezervační systém se mi líbí více než ČD styl s expresními rezervacemi a volnými sedadly rozmístěnými náhodně po vlaku.
Měl 5 vozů, a v pokladně na nádraží říkali lidem, že místenky jsou vyprodané a mohou si buď počkat dvě hodiny, nebo nastoupit a koupit si jízdenku u vlakvedoucího.
Jestli to bylo 5 vozů, tak se není čemu divit. To je snad standart (oddíl – velkoprostor – velkoprostor – oddíl – 1.třída)
V neděli bych očekával nejméně 1 velkoprostor jako posilu.
Však jsou posily
Jen vás chci upozornit že RJ má přes 300 vagonu a z toho je jen necelých 150 pro pravidelný provoz, zbytek jsou posily, zálohy a sezónu vozy …
A kolík z těch 300 je provozních a provozuschopných.
Ta polovina 😀
A kolik provozních a provozuschopných vagonů mají ČD? Docela mne už vytáčí, jak si každý maslí, že RJ musí fungovat jako …. Je úplně jedno kolik mají vagonů a kolik jich pravidelně nasazují. Je to soukromá společnost a poukud plní smlouvy a závazky, tak může být každému jedno, zda má odstavených 10 nebo 300 vagonů. Jsou to jejich peníze. Zatím se mi u RJ nikdy nestalo, že bych na spoji kategorie IC/EC nasedl do vagonu s pořezanými, posprejovanými koženkovými sedadly, okny, ze kterých viselo těsnění a pršelo jimi dovnitř, nebo dveřmi, přes které dovnitř sněžilo. U ČD bohužel několikrát. A… Číst vice »
Provozuschopných je 240
V MHD se jezdí na stojáka bez rozestupů taky. Má snad kvůli nesmyslnému nařízení MHD zastavit ?
To fakt všem přijde normální, že se postrky/přípřeže pro konkrétní trať musí „zkoušet“ na jednotlivé řady…? Co se musí změnit, aby to být nemuselo – neboli aby fungovala taková podle mě samozřejmost, že se v provozu běžně vezme libovolná kombinace dvou celosíťově schválených mašin, sečtou se normativy, konstatuje se že je to víc než reálná zátěž a tak šup jedeme? Nebo třeba tří, čtyř atd., když už jsme u toho?
To není o tom, zda tyto lokomotivy společně umí tahat či strkat. Je to stále o našem ovlivňování kolejových obvodů. Dva TRAXXy jsou vyzkoušené někdy od roku 2016, dva VECTRONi někdy od roku 2019, ale to víte… Co kdyby se vzájemně požrali?
A tak si holt dám čtyři noční po Vysočině.
Ber to Petře tak, že ses obětoval ve prospěch kolektivu 😂 dáme ti ve Špindlu diplom😉
Tak ať to vyjde a změřené hodnoty jsou hluboko pod normou. Naměřit nic by bylo tristní.
Managor o kterém se píše na Wikipedii a berete noční 🙂
Jako šéf it jsem za helpdeskáře bral akorát denní, teď si raději v klidu programuju 😀
Ona tam jaksi denní k dispozici není a mě to bylo v principu nařízeno ostatními účastníky 🙂
Dyť se ty KO furt vyměňovaly všude možně za nový… Všechny ty akce „zajištění EMC“ a „úpravy SZZ a TZZ pro ETCS“ a já nevím, to by taky už vyšší stovky mega ne-li pár miliard dalo. Konkrétně v KH je to snad zrovna nedávno.
Nebo to je prostě „vlastnost KO“, byť i „nových, krásných“, a vyléčí to tedy až přechod na PoN po ETCS? To by pak ale zřejmě (?) byla zas otázka, proč se teda vyměňujou.
Ale houby s octem…je potřeba se podívat zvlášť na trať a zvlášť na stanice – ano, ve 3.etapách se ve vyjmenovaných stanicích (= pro méně chápavé ještě jednou – STANICÍCH !) měnily KO, ale na trati je furt obstarožní UAB-3/74 s KO 41 s KAV a FID mimo pár úseků, kde jsou KOA a nově ABE-1 – znovu podtrhuji to slovo..NA TRATI !.
Dobře, to už beru. Ale co vlastně na té trati hrozí, „zmizení vlaku“? To by přece většinou pokryla bloková podmínka… Samozřejmě může se stát, že to „zmizení“ se projeví během přejezdu do dalšího oddílu a jen v tom zadním a do něj pak něco vjede atd.
Nicméně i tohle lze přece řešit (v úsecích se starými TZZ do doby jejich výměny) nařízením, že za vlakem tím a tím (třeba jim dát nějakou extra číselnou řadu, v nejhorším za Pn/NEx obecně) se nesmí jet na blok, ale na odhlášku. Na 250/230 (kromě okolí Brna) větší kapacitní problém není.
Bomba, na odhlášku! A co přejezdy na trati z HB do Kolína, čili pojede na Z a Op – dva nejdelší úseky Světlá – Leština a Vlkaneč G.Jeníkov jízdní doba min. 25 minut.
Zdravím Vás. Nevím úplně všechny detaily problému, ale jak by mohla vypadat z pohledu funkčnosti KO situace, kdy se sjedou dva vlaky v rámci jednoho oddílu AB a budou obě lokomotivy, byť pojedou pomalu, pod výkonem ? To se taky řeší, co jsou která zač ?
Druhý vlak vjížděl na stůj, takže jede podle rozhledu (a co mu dělá opakovač ho nezajímá), přes přejezdy 10 jako by nefungovaly.
Jo kdyby se v tu chvíli obvod uvolnil, tak se tam vřítí třetí vlak a ještě první vlak profrčí otevřeným přejezdem, ale tipoval bych že tam je úplná bloková podmínka.
Děkuju za odpověď. Situace s přejezdama mě nenapadla, že když vjíždí do obsazeného oddílu, že jedou přes ně pomalu.
Stejně mě to ale nejde do hlavy, protože mě to přijde stejné. Mašina na postrku se zabezpečovačkou nebo opakovačem taky nezabejvá. Mašině v čele (případně přejezdům) je asi jedno, jestli ji ruší postrk nebo druhej vlak. Tak třeba prohlídnu při pozdějším studiu 😉
Mějte se
Nebalamuťte. Přejezdy na autobloku zůstávají normálně uzavřené i když vjedete do obsazeného oddílu a Op tam neplatí…
Dobře, já mylně myslel, že se jede tak, že predemnou ani nemusí být vlak, ale třeba prasklá kolejnice, a proto o mě přejezd neví. 😀
Nicméně pokud se mašiny vyruší, je to rozdíl jestli ta druhá vjela na autoblokové stůj nebo jako postrk?
Co se stane, když praskne kolejnice? Přeruší se. Když se přeruší, obvod je obsazen. Když je obvod obsazen a je do něj zapojen ovládací obvod přejezdu, přejezd udělá co, žáku Fíku???
Zavře se. 😀
A pokud se Vectron s Taurusem vyruší tak že se obvod uvolní , jaký je rozdíl mezi tím, jestli druhá mašina je vlak na autobloku nebo postrk?
Mám tedy dojem, že díky novostavbě je jediný přejezd mezi HB a Brnem v Tišnově v rámci stanice, el možná se mýlím.
Co je to normální? Normálně to normální není. Na železnici to normální je.
Vítejte na železnici! Já myslel, že se v tom pohybujete celkem dlouho na to, abyste se divil. Třeba u toho jednotného ETCS taky budete dělat testy kompatibility zvlášť na trati Kolín-Břeclav a zvlášť jinde, pokud se nepletu. Navíc v tomhle případě je i to samotné vyzkoušení dvojic moderních lokomotiv poměrně novou záležitostí (jak ostatně píše Petr Šimral). Do té doby to Vámi zmíněné „celosíťové schválení mašiny“ znamenalo schválení jednoho činného vozidla té řady na vlaku, od té doby existují nějaké omezující podmínky…
Pro info – na Traxxu Metrans Rail je náš kolega ze MTR /ŽESNAD.CZ Petr Šimral 😉
Aha, ja myslel že je taky RegioJetu.
Jak vlastně ten postrk v praxi vypadá? To se fírové dirozumivaji přes vysílačku nebo existuje nějaké unifikované rozhraní pro spárování lokomotiv různých výrobců? Asi ne.
Ano. WTB dle UIC556.
Díky. Proč je tedy na postrku strojvedoucí? Na wikipedii píšou ze by je to mělo uspořit…
To, že tam je WTB pořád toho člověka v tomhle případě neuspoří. Někdo totiž musí na ten náklad najet. A taky někdo tu lokomotivu musí odvézt zpět do stanice, odkud se postrky využívají, tj. třeba ze Světlé zpátky na značku do Kutné Hory. Nebo v případě toho, že by se cestou zpět přivěsila na nákladní vlak opačného směru, tak je stejně potřeba provést posun. To znamená, že fíru můžete teoreticky ušetřit na samotný postrk, ale na další úkony ho stejně neušetříte.
Protože nákladní vozy nedisponují UIC kabelem, na rozdíl od většiny osobních.
V USA se už od šedesátých let používá zařízení Locotrol, které umožňuje ovládat lokomotivy zařazené v jednom vlaku (v čele, uprostřed soupravy, na postrku) z jednoho stanoviště, na bázi rádiových signálů (posádka je jen na vedoucí loko).
A funguje jim to nejen na jednokolejkách, ale i na čtyřkolejce přes Cajon, netluče se jim to mezi sebou.
https://www.youtube.com/watch?v=xqlY5PCUozY&t=270s
Existuje dokonce i aplikace na dekódování jednotlivých povelů. Tady menší ukázka: https://www.youtube.com/watch?v=dW1gXqAm7-k Ve videu jsou tedy jenom signály z elektronických koncovek vlaku (EOT), ale distribuované lokomotivy komunikují podobně, jen na jiné frekvenci.
Jenom taková drobnost, přes Cajonský průsmyk žádná skutečná čtyřkolejka nevede, jen trojkolejná trať BNSF a jednokolejka UP.
Jakou má výhodu rádio oproti „kabelové“ WTB?
Není potřeba tahat kabeláž zkrz nákladní vagony. Není potřeba řešit propojení kabelů při posunu. Není potřeba řešit rozbité konetrory a narušené kabely.
Spíš bych se ptal, jakou výhodu má ten drát.
Není potřeba párovat, nehrozí že by někdo začal ovládat „cizí“ lokomotivu v okolí.
Párovat na každém vagoně. Takžse se mrcasit se spojováním stovky vozidel místo max. deseti. A pak hledej, kde je „studený“ kontakt.
To tedy!
WTB má těch výhod určitě méně.
Velkou nevýhodu má určitě tu, že to nějaké mořské prase může poškodit – jak konektor, tak samotný kabel…
Takže by spíš bylo na místě se zaměřit na ten americký rádiový systém, a hned to vyzkoušet na kombinaci 242+141 a poslat je z Třebové do Brna.
Když by totiž dodrbali 242, tak by se nic nestalo (do šrotu půjdou tak jak tak…).
Ten Locotrol se používá 60 let na mnoha tisících strojů, ale v českých podmínkách by ho nepochybně bylo potřeba důkladně ověřit, co to je a jestli to vůbec funguje…
Tak ono v našich podmínkách se na dvojčatech jednomužně jezdí zhruba od přelomu 80/90. let. A postrky se obvykle využívají jen na sklonově náročném místě, Hoštka, Třebová, pražský uzel,… Málo vlaků jede celou trasu s postrkem. A i dvojčata v elektrické trakci, jsou i dnes vzácné, ač to některé lokomotivy umí.
Řekněme si upřímně, u nás je úplně jiný provoz než v USA.
Tak lokomotivy ovládané rádiem vlastní např. Cargoserv.
Koukám, že Vám odpovídají na něco, na co jste se až tak úplně neptal. Dnes je to již jednoduché, máme funkční radiostanice. Takže postaví se návěstidlo, vlaková zavolá: Máme to tam, můžeš se opřít. A při JZB si třeba domluví pravidla typu: rozstrkej mě na cca 95 km/h a pak to udržuj nebo třeba jeď naplno a já si pak řeknu atd. Dříve jsme se řídili houkačkami: Povolte brzdy úplně, povolte brzdy mírně, zabrzděte mírně, zabrzděte úplně a samozřejmě znalostí trati, kdy dva zkušení strojvedoucí si nemuseli prostě říci vůbec nic a přesto jeli jak z partesu včetně hlídání si… Číst vice »
Pánové, vůbec vám nezávidím vaše starosti. Před 50 lety, Štokr tlačil Sergeje s 2 000 t do Hájku a dál to vlaková vzala sama do Mostu . Občas to bylo i obráceně. Nikdo nepíše, jestli je větší problém délka vlaku, nebo zátěž.
Potvrzuji.2000 tun bylo přesně max., co Sergej vzal v úseku Hájek – Chomutov – Bílina – Světec – Ústí nad Labem a i dále…
Tak to nezbývá, než mu popřát dobrou šichtu…
Škoda, že to nebylo zveřejněno dřív. A hodilo by se také uvést jízdní řád, kdy to jede, bylo by pěkné se jít na takovýto vlak podívat.
To bude celý týden jezdit souprava Regiojetu tažené různými lokomotivami, nebo tam pustí klasický nákladní vlak a Vectron jako postrk s tím, že to bude služební jízda?
Tuším že 23.4. by se to mělo vracet na smichov
Takže TTP které by tuhle situaci měly řešit jsou k ničemu?
Přes Vysočinu teda postrky doteď nebyly?
Postrky byly, ale jenom řada 230 (Laminátka). Všem jim je přes 50 roků, tak se teď zkouší něco nového.
Ty připravený 4 loko jsou celkově pro Kutnou horu a Brno, a nebo v každém 4?
celkem 4, dvě v Hoře, dvě v Brně
děkuji
Celkem 4.
2 Brno a 2 Kutná Hora a jinak jak je zrovna potřeba.
Konkrétně v Brně jsou Bobule a jeden černozelenobílej, v KH je jeden ve žlutých barvách RJ a druhý nevím. Potud tedy moje dosavadní zjištění, nevím nakolik se ty stroje budou či nebudou měnit.
Už se jednou měnili
to brzo
Přesně. Všechny možné (varianty z 230, 240, 242, 363, 363.5, 383, 386, 388, běžné mašiny co jezdí přes Vysočinu) kombinace měly být odzkoušené před výlukou.
230, 240 a 242 nejsou problém, to jsou mašiny stykačové a nikoli polovodičové.
Ale na využití státního postrku je možné jen vectron a vectron, vepředu nic jiného být nesmí, ne? Takže buď ať 230,240,242 SŽ povolí bez zkoušení nebo ať je odzkouší a přidá do možných variant.
Řada 230 umí vícečlenné řízení??
Umí.
Díky
Sice umí, ale u většiny časem vyhnilo. Obnoveno bylo jen u několika dvojic. A dále, vyžaduje to, aby byly mašiny spřažené. U moderních lokomotiv je možné spojit vlakovou s postrkem přes UIC kabel.
Ale nakladni vozy nejsou vybaveny UIC kabelem
Nějak mně to nedochází, je možné propojit stroje kabelem a nespřáhnout je, i za jízdy? Leda by měly automatická spřáhla.
Spřažené bylo myšleno „spojené k sobě“, což není případ vlakové lokomotivy v čele vlaku a postrku na jeho konci.
Ano, u nákladních vozů kabel UIC není.
Od začátku, jen chyběla zpětná vazba v řízení, teoreticky se mohlo stát, že za jízdy vzájemně neseděly nastavené odbočky trafa, a nepoužívalo se. Řešilo se úpravou vícečlenného řízení na konkrétních dvojčatech.
Schema dvojčlenu 230 sice mám, ale bohužel bez podrobnějšího popisu a upřímně, na to, abych dohledával podle čísel vodičů, co ve kterém drátě je, nemám ani čas, ani trpělivost 🙂
Ale už 363+242 a Vectron+242 problém je. Pokud si vzpomínám, celé to vzniklo, že byl dán zákaz kombinace typů lokomotiv na jednom vlaku a dokonce i spřažení stejných typů mimo 242+242 a 363+363, teprv se postupně testuje, jak jiné kombinace ovlivňují KO. Na té trati se měnily KO a zřejmě se testuje, nakolik se dílo zdařilo.
Testovaly se dvojice Vectronů s různými scénaři a Vectron + 230. Poslední uvedené nevyšlo…. Vzhledem k finanční a časové náročnosti zkoušek se určitě nebude testovat vše se vším, bude skoro zázrak, když někdy dojde ještě na něco dalšího než ty současné testy Vectron MS ě TRAXX MS2 …
A zrovna laminátky vidím na postrku ČD dost často.
Laminátka vepředu a laminátka vzadu být může, ale v kombinaci s vectronem být nesmí.
V tomto režimu jezdily už v 70tých létech běžně, 2 laminátky vpředu a třetí zavěšený postrk. Pak jsem tam dlouho nebyl, vloni na podzim jsem tuto sestavu viděl v provedení 2×363+363
Máte samozřejmě pravdu, ovšem o to by se musela prodloužit doba pronájmu nebo vypisovat výběrko na samostatný pronájem.