New York – Londýn za 4 hodiny a 56 minut. Bouře Ciara přispěla k novému leteckému rekordu
Boeing 747-400 British Airways při odletu z Londýna. Foto: British Airways
Nezvykle silné proudění větrů způsobené bouří Ciara (někde nazývané jako Sabine) umožnilo pokoření nového rekordu v délce letu přes Atlantik.
Podle me by se vitr moh pouzivat k postrkovani letadel pravidelne. Kdyz by foukalo do zad, na trupu by se zved takovej prstenec na principu paraku na knedliky a ten by fungoval jako plachta.
Jó, to by brzdilo úžasně. 🙂
To už chtěla tenkrát dělat škodouka, když vyrazila na trh s motorem 1.4 MPI pro oktávku… 😉
Úžasný. Mě se jednou podařila Atlanta-Frankfurt za 6:17 to byl taky vetrik 🙂 #kapitan777
Bez přebalení?
Pražská posádka SP-RSD i cestujicí dnes zažili dobrodrůžo. https://www.flightradar24.com/data/aircraft/sp-rsd Doletěli do BOH, tam si zakroužili pěkný motýlek, načež to obrátili zpět na Brusele, kde dotankovali a včetně cestujících se vrátili zpět do Prahy, protože museli v pět už letět do Dublinu. Takže ne aby je posadili na Eurostar nebo zaplatili hotel…
Brusele? to je co za letiste? takové neznám.
Mělo být „do Brusele“. Mea culpa, mea maxima culpa. 😉
zadny Brusele neznam.
to zas nejaci analfabeti neumi psat?
Asi někdo s dlouhým vedením nechápe slovní hříčku…
a nebo si hraješ na ještě většího deb…., než jsi.
Máš tam ode mě „mea culpa“ nestačí? 😉
Mě to přijde lehce vtipné, protože to evidentně reflektuje nové skloňování odborníků z SPD, kteří běžně dostávají nařízení z Brusele. 😉
Spojení „do Brusele“, „z Brusele“ se IMO začalo používat už dávno předtím, než jej objevili nějací „odporníci“ 😉 z SPD/Úsvitu. Konkrétně na blogu Petra Jaroše (D-FENS).
Zajímalo by mne, jestli v letectví existuje nějaká obdoba Modré stuhy v námořní dopravě.
Live z Heathrow: https://www.youtube.com/watch?v=Gln7T-xxE4k
Několik letadel už divertovalo, nějaké divertují a zřejmě i budou. Podmínky hodně špatné
EK17 do MAN už letí Amsterdam nebo Frankfurt https://www.flightradar24.com/UAE17/23cdfa29
BA196 už mělo 2x go around a letí taky někam na východ https://www.flightradar24.com/BAW196E/23ce0166
tak ono hlavně spousta letů byla zrušena… ti, co divertovali .. to už byli dobrodruzi, co to zkusili .)
Ty 380 tam měly docela problém, a jedna 350 dosedla dost tvrdě na levý podvozek
Jsem v letectví totální laik, ale poraďte: 1300 km/h, to už je přece jeden mach (vůči bodu na zemi). Takže pokud se vzduchové masy okolo stroje pohybují tak, že vůči nim letíte třeba (podzvukovou, samozřejmě) maximálkou toho letounu, tak žádné fyzikální jevy okolo dosažení rychlosti zvuku se neuplatňují?
1300km/h to sice je, ale vuci zemi.
vuci vzduchove mase je tam vyrazne mene, tudiz k zadnemu “nadzvukovemu letu” nedochazi.
Jen bych doplnil, že rychlost 1M při zemi, není totéž, co ve výšce. Při zemi je to 1225 km/h, ve výšce 11km jenom cca 1100 km/h.
Ještě bych doplnil, že rychlost zvuku klesá s klesající teplotou. (Teplota v troposféře klesá s rostoucí výškou)
Tak tak. Letoun se pohybuje čistě ve vzduchové mase, takže rozhodná je jen jeho rychlost vůči vzduchu. Rychlost vůči zemi nemá na letoun žádný vliv. Vliv to má jen na cestovní časy, protože cestovní body A a B jsou na zemi, ne ve vzduchu.
A jak se při této rychlosti naviguje? Já jsem myslel, že nad Atlantikem není pokrytí řízení a létá se v odstupech vymezeným koridorem.
uplne stejne, jako pri jine rychlosti.
To přece nemá vliv. Všem letadlům v koridoru to v daném směru fouká plus minus stejně. Ať je to hodně nebo málo.
GPS má pokrytí všude kromě pólů, magnetický kompas funguje taky. A co se týká koridorů, tak se podívejte na https://skyvector.com/ Když zatrhnete „Show Wind Barbs“ a „North Atlantic Tracks (East + West)“, tak uvidíte, jak jsou schopni naplánovat transatlantické lety s maximálním využitím zadního větru (či s minimalizací protivětru) oběma směry.
Ale je to fakt síla, uprostřed Atlantiku ve FL300 (=9000 m n.m.) ukazují větrné indikátory čtyři plné praporky a dvě čárky, to je 4*50+2*10 = 220 uzlů, tedy přes 400 km/h rychlost větru. Takže při rychlosti letadla 1300 km/h proti zemi je rychlost vůči vzduchu jen normálních 900 km/h.
V takovém letu to muselo házet ze strany na stranu, ne? A nebo velké turbulence čekají na ty co poletí zpět?
Tak ještě že neměnili geometrii křídel 🙂
Proč házet ze strany na stranu? Ten prudký vítr (spíš proudění vzduchu, ne nárazové, v takové výšce) stále proudí „do zad“ letadla a unáší jej rychleji kupředu.
Představte si třeba, že jedete na kole směrem na jih za neustálého proudění severáku 😉
Přiletěl jsem včera z Bostonu a do Frankfurtu sme se dostali za 6 hodin, což mi přišlo taky, nějaké rychlé 😀
A díky tomu proudění sme měli přes 3 hodiny trvající turbulence
Směr letu nemá žádný vliv. Vliv má, když se proud vzduchu o něco rozbije, což je v letadle vnímáno jako turbulence. Seberychlejší proudění může být úplně klidné. Nejčastější mohou být vlny za horama, ale není to klasická hopsanice jako při bouřkovém počasí, spíše to chvíli táhne letoun nahoru a pak zase dolů.
Ono to nahoře fouká hodně vždycky, klidně stovky km/h (jetstreamy).
Opačné to teď litá o hodinu déle?
Ne, letadla v opačném směru se snaží tomuto proudění vyhnout jak se dá. Takže je to déle, ale ne o celou hodinu.
i na lety v protismetu to muze mit negativni vliv.
lety na zapad se obecne tomuto staci vyhnout, a podle intenzity a velikosti jetstreamu se tyto obletove trasy dost meni – dneska napr. lety z londyna do jfk leti skoro az nad gronskem, coz neni uplne bezne.
takze ano, lety do ameriky to tez ovlivni