Netradiční zahájení školy. Žáci vyrazili na pětidenní cestu vlakem po Česku
Vlak pro Scioškolu v Chotiměři. Foto: ScioŠkola Praha 4
Vlak používají děti na adaptačním pobytu na cesty i spaní.
Vlak používají děti na adaptačním pobytu na cesty i spaní.
Dobrý nápad, líbí se mi to, hlavně to zázemí vlaku, které umožňuje měnit místo pobytu bez stěhování se z ubytka do ubytka.
Má někdo fotky interiéru těch vagonů?
Jestli to je vagon této firmy, jako na fotce https://zdopravy.cz/luzkove-vozy-vyslaly-do-hrusek-i-ceske-drahy-u-fikacka-prespava-pres-200-lidi-85322/, tak bych se o děti nebál… Při počtu 6-ti dětí na jednoho doprovázejícího se rodiče…
Když mluvím o dětech, tak myslím tak děti ve druhé třídě a starší… Pro prvňáčky bych si to asi neuměl představit.
Nemá někdo info, jak přesně je řešena hygiena? Předpokládám, že asi nejedou ve WLABmz se sprchama a vakuovými WC…
Předpokládáte správně.
Jste nikdy v dětství nebyl na pořádném táboře? Nebo jen na takovém se sprchováním třikrát denně a žádný několikadenní puťák, kde by se s…o za bukem? 🙂
No jo, ale to bylo dřív, když to ještě nebylo týrání. 🙂
Na druhou stranu tady v tom případě je specifický problém potřeba WC v noci versus ubytování ve vagóně „ve stanici nelze“. Tak jsem si říkal, jestli na tom nádraží (či v některém voze) třeba je Toika nebo tak. A i ty sprchy – přece jen 5 dnů bez je opravdu trochu hodně, zvlášť v kombinaci se spaním na horním lehátku ve stojícím voze… Tak mě to prostě zajímalo, protože nějak to řešeno být asi musí, zvlášť u „ofiko školní“ nevěřím, že nad tím prostě mávli rukou.
Jako dítě jsem trávil 3 týdny na pionýrském táboře se stany, dovozem stravy z kuchyně nedalekého zemědělského učiliště („jelo“ se i o prázdninách), voda studená ze studny – na mytí ešusů oběd / večeře se ohřívala na „sporáku“ na dřevo pod provizorním zastřešením … o teplé vodě na mytí a sprchách jsme si mohli nechat jen zdát … leda tak se jít ponořit do Vltavy kam tekla voda neprocházející čističkami … nevadilo TO nikomu, kupodivu ani dívky si nestěžovaly …. Přežili jsme v zdraví …. „Dnešní“ dezinfekcemi rozmazlené hygieniky by při návštěvě zřejmě ranila na místě mrtvice … V roce… Číst vice »
V zastávkách byly zajištěny „toitoiky“
No nevím, co by na takové promořování říkal posel covidové apokalypsy prof Flegr, asi by predikoval, že pár týdnů pojede vlak s mrazírenskými vozy …
Naopak, je to kompaktní kolektiv, který se otestuje na začátku, a když nebude nikdo pozitivní, je hodně velká pravděpodobnost že nikdo není nakažen. Pokud budou dodržovat běžná hygienická opatření, je malá šance, že by se nakazili cestou.
no prej že na deltu už ani respirátor nestačí….
Respirátor možná ne, ale přežije virus koupel ve 40 % alkoholu v rámci vnitřní dezinfekce ?
Budoucí zaměstnanci drah. Dobrý nápad!
Tak jasně, dám dítě na Scio školu a ono mi skončí u dráhy :-))
No jasně, proto přece platíte to školné 😀
tak jeden to takhle dotáhl na premiéra 🙂
Standa?
ano
Standa byl absolventem dopravní průmyslovky v Masné; ve Vršovickém depu pracoval reálně tak tři měsíce jako elektromechanik – na motorové trakci – s výhledem na funkci strojvedoucího. Maturoval „někdy“ v červnu 1988, na podzim nastupoval k výkonu „nejčestnější občanské povinnosti“, zda se do depa vrátil po skončení vojny není známo, u tehdy se zapojil do politiky v rámci ČSSD a v roce 1992 začal poslancovat ….
No ale moc si to neužil, že. Ani premiérství, ani ty peníze z cinklých akcií.
ty boží mlýny ….
A proč ne?
Rodiny, které pošlou dítě na soukromou základní školu za 100 litrů ročně směřují své děti na gympl a pak na nějakou VŠ. Nebo jinak; znám dost lidí prošlých soukromou školou, ale u dráhy nikdo z nich nedělá.
Tak koloťuka asi ne, ale třeba bude pak silný ročník na dopravní fakultě a pak…
Druhá otázka jak to bude v budoucnu, ona se nám změnila ekonomika a pomalu se rozmáhá trend, sem ze západu taky přijde, že se po nějaké době lidi na svůj dobře placený obor vykašlou (pokud teda ze studií nemají megadluhy, nebo je splatí) a jdou dělat něco jiného, pořídí si farmu, pořídí obytný bus a jezdí křížem krážem po USA… Cesty života jsou nevyzpytatelné.
Kolik % populačního ročníku tenhle trend postihne?
Nevím, je to relativně nový trend i za oceánem a spojený s řekněme neutěšenou společenskou situací v oblastech s koncentrací technologických firem, kdy jsou ta města k nežití.Takže se milleniálové stěhují zase pryč, protože si to nemohou dovolit. PBS o tom pár let dozadu dělala reportáž youtube. com/watch?v=mjZu5AU3NYI Zrovna předevčírem mi vyběhl nějaký TOP-10 list států v USA kam se stěhují mladí lidi. (Ony ty algoritmy jsou vtipné, to se podíváte na dokument o Erijském kanále a už člověk lákají k přestěhování se do Iowy a nebo New Hampshire) Ono to je celé o penězích a věku. I když hodně… Číst vice »
Skvělé postřehy a analýza 👏
I na to je pamatováno.
Ti kdo totiž budou pobírat plat (tedy i železničáři) budou dostávat prémii za odpracované roky – 2,22% za každý odpracovaný rok.
Ale pouze v témže podniku. Při přestupu do jiného by roky nabíhaly odznovu.
A ta VŠ rozhodně nebude UK nebo UP, ale spíš VŠE, CEVRO, VŠEM nebo jiná škola toho druhu.
Máš dost zkreslené představy.
„Milosti, nenechte prosím prchlivost cloumat svým majestátem“
Třeba se vypracuje přes výpravčího, dispečera…až na ministra železnic…nebo aspoň ředitele některého odboru…
Vedoucí oddělení Stromy u trati, Kryštof Nastoupil
Třeba jako generální ředitel … Scio škola je dobrá průprava na pochopení drážních předpisů, jak těch z hlediska výkonu dopravní služby, tak těch komerčních …. po pochopení základních provozních záludností lze pak postupovat v kariéře až na pozici nejvyšší ….
Vypadá to celkem dobře, jen tak pro zajímavost neví někdo na kolik vyjde ta cesta?
Můžete zkusit udělat kalkulaci na: https://www.vlakfest.cz/pronajem-vlaku
Proč ne, připomíná mi to školní cestu na Duklu z mého dětství. Ta spočívala také v cca 5 denní cestě lehátkovymi vagony přes Ostravu, Poprad, Prešov a Bratislavu. Když si odmyslím komunistickou propagandu, které stejně nikdo nevěřil, tak to bylo fajn.
Jel jsem taky. Dokonce od nás ze severu Čech. Dva vagony byly pro rodiny z ruských posádek, zbylých osm pro nás. Část pobytu jsme spali v hotelu (vybavuji si hotel v B. Bystrici). Ale tolik času jako v dukelském vlaku jsem už nikdy jindy ve vlaku nestrávil.
—
Přiznávám, že jako dítě školou povinné jsem propagandě o jediném správném osvoboditeli věřil bez výhrad.
O prázdninách bych to považoval za výbornou aktivitu, ale ve školním roce bych prosil především učit.
Kombinace sníženého přísunu informací, vytrácející se motivace hodnocením, benevolence rodičovské a ročního zničení výuky přemrštěnými „proticovidovými“ opatřeními dál posiluje neblahý trend hloupnutí, kdy by maturitu zvládl někdejší dřívější osmák.
Doučovat na VŠ středoškolskou látku (vlastní zkušenost, s léty se zhoršující) je „opruz“. A až k nám dorazí extrakt z dnešních dětí, … inš‘ Allah.
Wow, nepřednášíte čistě náhodou na FF UK? Podobně „motivovaných“ akademických pracovníků jsme tam měli velkou většinu.
Naštěstí ne, býti filosofem, mohl bych vsadit na okecávání (nic ve zlém, špičkujeme se rádi). Učím veskrze praktický a přírodovědný (až exaktní) obor, kde jsou neznalosti nezamaskovatelné. Moje motivace nemá nic společného s tím, že kromě top 5-8% studentů, kteří jsou připraveni navzdory předchozím stupňům škol bezvadně a je s nimi radost pracovat, se pokouším vzdělat i ostatní. Řada z nich není špatných, jsou chytří, ale zlenivělí absolutní flákárnou středních a základních škol. Kromě toho, že střet s realitou je náročný, se tak promarnilo období maximální výkonnosti mechanické (+- 12-14 let) paměti. A zdržuje to, nemluvě o tom, že občas… Číst vice »
Číšníci by taky chtěli obsluhovat jenom zákazníky, se kterými není žádná práce a dávají velká dýška. Je ostuda, že někdo s takovým rádoby racionálním, ale jinak veskrze omezeným pohledem (který dle mě jednoznačně vyplývá z prvního statusu) má na starosti vzdělávání dalších generací odborníků. Bohužel nejste žádná výjimka.
Máte něco společného s nějakou VŠ? 🙂
Naopak, se studenty chytrými je více práce; pácháme různé vědecké a pseudovědecké činnosti, konzultujeme si a dopisujeme si více, občas i překvapí jednoduchým dotazem, na nějž neexistuje jednoduchá odpověď. Nicméně je to inspirující práce.
Zkusím to říct jinak; bývám často v pozici trenéra béčkového (ať nežeru :-)) fotbalového týmu, který musí doučovat hráče, jaký je rozdíl mezi placírkou a šajtlí a kde je šestnáctka. Vyhýbat se tomu není snaha zjednodušovat si práci, ale pokus dělat právě to, co v mé náplni práce je.
Kromě svého studia ne. Učit bych asi nešel, nejsem zrovna akademický typ. Učit by mě možná ještě bavilo, ale nebavilo by mě to okolo. A hodně akademiků co jsem poznal to má naopak. Učení je za trest, aby mohli pracovat (se studenty, kteří odpovídají jejich světonázoru a jsou ochotní pro ně dřít)na tom co je baví. Dělat vědu. V záasadě to nemusí být špatně, kdyby tam byli i ti druzí, učitelé, pedagogové, kteří nemají potřebu vynášet soudy o tom, jak je nová generace zkažená, neschopná a líná. Protože ze své práce vím, že to není pravda. A mladá generace je… Číst vice »
Souhlas. Bohužel i ve školství se pohybují lidé, kteří už nechtějí vyměnit zaběhnuté koleje a nebo svoji osobní frustraci ze soukromého života přenáší do práce, kdy si vše vybíjí na studentech, kolezích, systému…
Jestliže někdo odmaturoval z matiky a není schopen spočítat 2 rovnice o dvou neznámých, tak to fakt není chyba vysoké školy. To je jenom příklad.
Doporučuju přečíst: https://www.databazeknih.cz/knihy/posledni-zkouska-21570
A pokud je někdo jako dospělý člověk schopen napsat „Mladé Boleslavy“, tak to je pak těžká práce s takovým materiálem…
A jak je ta rovnice zadaná? Jaký má použít postup? (Sám víte že jich je několik) Kde jsou ty neznámé? On je rozdíl: 3y + 2x -2 = 5 x – 2y +9 = 7 (Hrozně si vymýšlím a nepočítal jsem to, možná to nemá řešení) A 3y + 8x^2 + 16p + 2 = 25 3^x + 2y^3 -2p + 9 = -2 (Opět nepočítané a nevím jestli to vůbec má řešení) Oboje jsou to dvě o dvou neznámých. Druhá věc je jak je učí rovnice řešit a na jaké řešení jsou učitelé zatížení. Pokud někdo ujíždí na dosazovací… Číst vice »
Musím s Vámi jen souhlasit.
A jso to Číšníci, Kuchaři, prodavačky, pokladní, a další kteří pracují rukama.
A potom narazí na soumara, který má svůj omezený svět a úhel pohledu.
Ten střet nekončí dobře, většinou to odsrere zbytek fronty, ostatní hosté apod.
Věřím a doufám v méně soumarů
Chápu, že bez základních znalostí kombinatoriky, pravděpodobnosti, logaritmů a funkcí se exaktní věda studuje obtížně. Já už naštěstí na gymplu pochopil, že tudy pro mě cesta opravdu nevede. Zase na druhou stranu mladý člověk zkouší, co pro něho je a naopak není, tak bych to neviděl tak černě. 🙂
Tak probl bude v přijímačkách a v systému, že škola dostává peníze za studenta. Máte vzít jen studenta, který má předpoklady, že na to má a má motivaci. Udělat s ním až tři kola včetně pohovoru a klidně i natáhnout vyberko na vícero kol a pak byste možná měli málo studentů, ale už celou dobu věděli, že směřují k cíli od začátku. A že to zvládnou a budou přínosem i pro celou školu a obor.
Aneb ať si studenti ve škole připadají jak ve vězení. Co různé adaptační kurzy, lyžáky, školy v přírodě? Ty jsou taky problém?
Náhodou mě to přijde jako výborný nápad a minimálně pro zeměpis vlastní země víc než přínosný.
Jsou problém. Nemám-li hotovou práci, nejdu se bavit.
Nemohly by zmíněné – velmi užitečné – aktivity být o prázdninách?
O prázdninách mají učitelé přece volno nè?😁
De iure snad. De facto nikoliv, neboť se o prázdninách často dělají rekonstrukce a opravy.
Jako že nafasujou montérky a jde se?
A v čem je to problém? Už vás vidím, jak lyžujete v červenci, případně na štědrý den.
Ať se vám to líbí, těch 5 dní výuku nezpozdí tolik, jako x měsíců zavřený doma. Nebo podle vás těch 5 dní zachrání těch x měsíců? V tomhle směru už je to relativně jedno.
Za „zlého“ bolševika byly hlavní prázdniny červenec +srpen, pak vánoční – podle toho, jak TO vyšlo kalendářně – taky se šlo do školy 23.12. a pak 2.1. (do školy se cca do roku 1967 chodilo i v sobotu), pak byly pololetky – první týden v únoru – tak jak to kalendářně vyšlo. V pátek / sobotu se nafasovalo pololetní „výzo“ … V červnu se jelo na jednodenní výlet na prvním stupni, na vícedenní se mohlo na druhém stupni …. Nějaké ředitelské volno neexistovalo … Co si tak vzdáleně pamatuji, tak na základce byly jednou / dvakrát „uhelné“ prázdniny, na SŠ… Číst vice »
Takovýto výlet těm dětem zase poskytne dovednosti a zkušenosti, které vám sezení v lavici nedalo.
Jo zase blbých bolševiků nebylo volno, zato když potřebovali jezídi levnou sílu na chmel, brambory nebo na soudruzi stafáž s lampionama a mavatkama tak bylo najednou času dost. Běžte do háje s touhle bolševickou propagandou.
A co to takhle spojit.
Tedy velké letní prázdniny (beze změn), ale vánoční prázdniny a velikonoční prázdniny se prodlouží o zrušené jarní prázdniny, podzimní prázdniny, pololetní prázdniny…
Tedy volna bude stejně, ale jen ve třech kusech.
To jste teda kabrňák, když si umíte spočítat nákup v sámošce s takovou přesností.
Přečtěte si nejdřív něco o principech školy SCIO než tady začnete šířit názory nepoučeného laika.
Když si to zaplatěj…
Mám doma SŠ kantorku učící jazyk na soukromé škole a ta to vidí hodně podobně. Bohužel scio školy mají v první řadě tendenci se lišit, aby se rodiče mohli pochlubit, že jim tuhle školu vybrali a platí. Nic s tím nenaděláte ani Vy, ani ona. Někteří opravdu na studia nemají buňky a není to hanba. Jen to nechtějí slyšet. Přeju Vám v nadcházejícím školním roce hlavně pevné nervy a hodně sil.
Ale to nejsou jen Scio školy; „normální“ školy podlehly stejnému zhoubnému trendu a Scio školy ho alespoň částečně (nedostatečně) kompenzují zajímavější výukou. Pana Šteffla si například jako učitele velmi vážím, ač s ním nesouhlasím v tom, jakou čemu připisuje důležitost.
Problém je zaklet v principech téhle „snowflake“ společnosti; mít jinak školu nepodléhající čtyřem bezvýchodným nešvarům viz můj první příspěvek, dokonce i ten týden lelkování by se dal odpustit.
Jinak moc děkuji.
A vy jste co zač, že si takhle dovolujete kastovat lidi? Hádám, že jste jeden z těch podporovatelů toho, aby se části lidem znemožnila maturita a naplnily se učňáky. Naštěstí trend jde jinam. Řemeslo ať dělá ten, kdo ho opravdu chce dělat, trh to vyřeší sám tím, že když bude málo řemeslníků, budou vyšší ceny a vydělají si více a to přitáhne do oboru lidi i bez toho, abyste někoho úmyslně připravil o maturitu a vysokou.
Hádáte úplně špatně. 😃
Pokud už máte potřebu reagovat na příspěvek, který Vám není určený, zkuste si to přečíst 2x a pomalu. 😉
Nezlobte se mě ale velká část základky je promrhaný čas. Když už nejsme schopni učit důležité a využitelné učivo ať radši děcka jedou do přírody. Navíc určitě navštíví i nějaká muzea.
Už Komenský chtěl učit hrou.
Tak je máte vyházet u zkoušky. Je to v první řadě vaše chyba. Neznalý student je vizitka učitele.
Promiňte, ale tohle je úplně neuvěřitelný příspěvek. Pominu, že týden „výletu“ (i kdyby se tam fakt vůbec nic nenaučili) na ZŠ má k doučování SŠ na VŠ vztah opravdu velmi volný. Ale fakt myslíte, že za „celkové hloupnutí žactva“ můžou zrovna scioškoly (a podobné)? Ono to asi opravdu nebude o tom, že znalosti jsou úměrné počtu v lavici prosezených hodin. Vy už jste zapomněl na vlastní léta na ZŠ, nebo vám snad dokonce přišla jako efektivně strávený čas?
Za hloupnutí žactva a studenstva může jedině to, že se na všech ZŠ a SŠ (ale i některých VŠ) učí nesmysly.
Prosím jak motivuje současný systém hodnocením? Česká společnost to neumí, čest výjimkám, ta umí jenom trestat. Nehledě na to je klasická škála 1-5 příliš hrubá, procentní je v tomto ohledu lepší protože nese více informace po celý školní rok. V Českém školství není nějaký super motivační prvek za prospěch, to byste musel dát každé škole navíc pár tisíc na bonboniéry. A je otázka nakolik je v současné společnosti třeba podporovat další soutěživost a nakolik spíše soudržnost. Vzhledem k některým trendům nevidím jako dobrý nápad přidávat soutěžící prvky do popraskané společnosti. Co Vy berete jako hloupnutí? To že někdo neumí třeba… Číst vice »
To rozhodně.
Škála 1-5, ev. 1-6 je sice dobrá na porovnání, ale úplně na pytel pro rozvoj schopností žáka/studenta.
Proto jsem raději pro slovní hodnocení.
Já jsme měl štěstí, že moje rodiče známky skoro nezajímaly, takže víceméně celý osmiletý gympl jsem jel na to, že je lepší umět souvislosti, než blbosti, a 3 je dobrá známka a 4 stačí. Z předmětů, o které jsme se zajímal, jsem měl samozřejmě 1 nebo 2. Ale biologie a chemie mi stačila na 3 nebo 4 a raději jsme mrhal energií na něco mimoškolního, co mi pak pomohlo při přijímačkách na VŠ, i později v práci. Jet střední školu na samé jedničky, nebo vyznamenání za cenu nějakého velkého úsilí je zbytečné. Vlastně mě známkování otravovalo. Nejhorší byly ty memorovací,… Číst vice »
Jsme na tom podobně, jenom prarodiče na ně byli vysazení. A měl jsem i dost štěstí na vyučující a školu (když si vzpomenu jak otec půl roku protestoval prvně 😀 ) Já jsem na gymplu vlastně klasický memorovací předmět asi nezažil. Což mi pak dělalo problémy na VŠ kde jsem se s pár pablby srazil, protože když je člověk zvyklý na učení se souvislostmi, tak to nejde jen tak předělat na tupé memorování definic. Ze strašáků na gymplu tak maximálně chemie mi dělala problémy, ale nás kdo jsme se nechtěli věnovat něčemu jako doktorování, nebo lékárníkování zbytečně netrápili. Biologie byla… Číst vice »
Já si na dálkovou výuku nemohl stěžovat.
Horší jsou retardovaní vyučující (u nás na KTF máme hned 2 – a oba učící povinné předměty).
Ale exorcismus a stavba hranic pro kacíře jsou přece stěžejní body studia na Vaší fakultě! A to se fakt přes teamsy učit nedá. 🙂
Hustý. Slyším prvně. 👍