Nedávno jste zveřejnil některá pozoruhodná čísla spojená s výsledky průzkumu ohledně parkování agentury PAQ Research. Čeho se týkaly a co vám přijde v tomto ohledu nejdůležitější?

Výzkum především zjišťoval, jaká je citlivost na cenu parkování v rezidenční zóně Prahy 7. Rada hlavního města, která určuje cenu, jedná totiž o možnosti, že by stanovila jen základní minimální cenu a konečnou cenu by si určily samy městské části. A bez znalosti dat se o něčem takovém nedá nejen rozhodnout, ale ani rozumně diskutovat.

Upozornil jste také na to, že množství aut se zvyšuje mnohem rychleji než počet parkovacích míst, zatímco počet obyvatel se nemění. Jak je podle vás možné situaci řešit? Existují na Praze 7 další možnosti stavby parkovišť?

Rychlost růstu počtu aut je skutečně pozoruhodná: od zavedení zóny v Praze 7 přibývá každý rok v průměru 280 nových aut, ale za letošní čtyři měsíce už to bylo 171 nových aut. Vzhledem k tomu, že stále ještě cca 2/3 dospělých občanů Prahy 7 nemají registrované žádné auto, počet aut může ještě významně narůst.

Uspokojit takovou poptávku v ulicích nelze, míst zkrátka tolik není. A Praha ani Praha 7 nemá jednak žádné vhodné pozemky, kde by bylo možné takové kapacity parkování budovat, ale hlavně ani peníze. Podívejte se na aktuálně budovaný parkovací dům Na Dědině: stojí bez daně 290 milionů a jen v Praze 7 by k uspokojení poptávky, aby každé auto mělo statisticky „své místo“, bylo potřeba postavit takový dům každý rok.

Jedno parkovací místo za milion. Praha začíná stavět parkovací dům na Dědině

Náměstek primátora Zdeněk Hřib opakovaně upozorňuje na to, že parkování je vlastně uskladnění soukromého majetku ve veřejném prostoru. Klíčovým prvkem pro jeho regulaci by kromě zón měla být cena. Je však dostatečně silným faktorem pro změnu uvažování o „nárokovosti“ parkovat před svým bytem?

Praha kvůli zákonům nemůže poptávku regulovat jinak než cenou. Zákon jasně říká, že nárok na parkovací kartu má každý s trvalým bydlištěm, provozovnou či sídlem firmy, nebo je vlastníkem nemovitosti. Z hlediska rovného přístupu to samozřejmě dává smysl. Vždycky, když někdo volá po jiném omezení než cenou, tak ať si zkusí představit, kdo z jeho sousedů by neměl mít na parkování nárok a na základě čeho.

Nevím, zda má smysl filozofovat, zda je parkování uskladnění majetku, nebo jen užívání komunikace. Věřím, že každý řidič chápe, že parkování auta je zodpovědnost majitele, stejně jako zajištění STK, přezutí pneumatik nebo nákup pohonných hmot. Zkrátka ve městě není možné očekávat, že si koupím auto a město se mi postará o parkování.

Kdo nejezdí, ať prodá auto. Praha 7 před chystaným zdražením zjišťuje, jak si lidé cení parkování

Auta parkující ve veřejném prostoru sice berou lidé jako samozřejmost, zároveň je to výsada, kterou využívá jen část z nich. Jak podpořit ty ostatní?

V první řadě je potřeba upřímně říct, že veškerý možný prostor v ulicích nemůže být určen pro parkování. Občas dostávám návrhy na rušení přechodů, setkávám se s odmítáním výsadby stromů a s požadavky na zúžení chodníků ve prospěch parkování. Jenže běžné ulice mezi domy slouží primárně lidem, kteří jdou pěšky – to jsme totiž úplně všichni. Z toho se snažíme při úpravách ulic vycházet. Takže pohodlné a bezpečné pěší trasy jsou prostě důležitější než pár parkovacích míst, která by jinak na úkor všech vznikla. Stejně tak stín stromů v ulicích slouží všem, takže stromy mají před parkováním přednost.

Politicky je toto téma značně ožehavé, mění se podle vás počet lidí požadujících po politicích snadné parkovaní versus těch žádající volné ulice?

Nemám to nijak podloženo daty, ale z debat naživo i na sociálních sítích vidím, že lidé, kteří chtějí příjemné a bezpečné ulice, jsou aktivnější. Také mi častěji posílají podněty k vylepšení jejich ulice a zvýšení bezpečnosti. A občas se po takové úpravě stane, že i ti, kteří mi spílali kvůli úbytku parkovacích míst, mi pak řeknou, že je to sice štve, ale že když vidí výsledek, tak úpravu chápou.

PARKOVÁNÍ V PRAZE 7
Levná místa v ulicích (3,30 Kč/den) prakticky došla. Od zavedení zóny v průměru ročně přibylo 280 nových aut, přičemž počet lidí > 18 let s trvalým bydlištěm je stabilní 30-31 tis. Máme 3 300 aut navíc proti místům v ulicích. pic.twitter.com/AtwmVTR2yw

— Pavel Zelenka (@p_zelenka) May 5, 2024

Jak motivovat lidi k tomu, aby zvolili efektivnější dopravu?

V průzkumu, který jsme v Praze 7 loni zadali, odpovědělo 47 % respondentů, kteří používají auto denně, že kdyby měli MHD pro celou rodinu zdarma, zvážili by omezení denního užívání auta. Současně z průzkumu víme, že nejčastější důvod užívání auta je špatné spojení MHD. Jinými slovy – nejlepší motivací je levná a rychlá (pohodlná) MHD.

Jak si vysvětlujete neustálé stížnosti na nedostatek parkovacích míst a přitom poloprázdná parkoviště například v centru Palladium či u Rudolfina?

Je to jednoduché: lidé chtějí parkovat před domem a ideálně za symbolický poplatek. Když nenajdou místo u sebe v ulici, raději desítky minut krouží bez jistoty, že legálně zaparkují, místo aby jeli „na jisto“ na vzdálenější parkoviště – časově by to vyšlo určitě lépe, i kdyby měli popojet stanici tramvají. Ale v debatách mi lidé říkají, že to berou jako svého druhu prohru.

Jaká je obsazenost garáží pod Letenskou plání?

Návštěvnické parkování v garážích Letná je v noci prakticky nevyužité – a to se zde dá parkovat za 50 Kč na celou noc, tedy od 20 hod do 8 hod. Podobné údaje máme i z garáží v OC Stromovka uprostřed Letné, kde rezidenti v noci mohou parkovat za 30 Kč na noc.

Místa vyhrazená k pronájmu za 1000 Kč/měsíčně jsou však obsazena a je na ně dlouhý pořadník. Je potřeba dodat, že je to bezkonkurenčně nejlevnější garážové stání na Letné. Jedná se ovšem o částku dotovanou městem, která naprosto nepokrývá pořizovací a provozní náklady.

Prostě to dojdete pěšky. Uvolníme silnice těm, co je skutečně potřebují, říká Hřib

Tagy modré zóny parkování parkování na sídlištích Praha 7 Praha sobě Zóny placeného stání Praha

357 komentářů