Německý drážní úřad schválil Alstomu vodíkovou jednotku iLint
Vodíková jednotka Coradia iLint na hlavním nádraží v Praze. Autor: Zdopravy.cz/Ondřej Kubala
V Dolním Sasku budou jezdit jednotky iLint místo dieselových souprav.
Odkud budou brát vodík? Z ropy/plynu? Tohle může mít smysl tam, kde je přebytek elektřiny a vody, jinde moc ne. Vodík se navíc poněkud blbě transportuje na delší vzdálenosti.
Bude to jak na předváděcí jízdě iLind v ČR letos. Jede iLind a za ním kamion s vodíkem. Poznámka: kamion jel na naftu a ekologicky dovezl ekologický (modrý) vodík z Belgie. A všichni jsou spokojení! (nejvíc Belgičani)…
Pepo a kde bys tady ten vodík chtěl vzít? Byla to předváděcí jízda nového pohonu, pro který infrastruktura zatím neexistuje. Účelem předváděcí jízdy je právě podpora výstavby infrastruktury a inovativních řešení.
Třeba v Kralupech, ale má špatnou barvu… To mi nejde do hlavy.
Jezdil jsem v autě s dvěma láhve vodíku a jezdilo se s tím dobře. Rovněž nebyl rozdíl mezi tím, zda se zrovna někam jede či auto stojí. Láhve na tom byli stále stejně.
Ale většinou není dost čistej pro palivový články
Ne každý takový „odpad“ má tlak 700 bar a potřebnou čistotu… To je trochu háček.
Vodík jako zásobník energie z přebytků mimo špičku smysl má. Pouze by to chtělo opustit (třeba i dočasně) dogme chytráků z EU, že musí být „zelený“. Neznám barvu molekuly vodíku, ale určitě není zelená, šedá, tyrkysová a nevím kolik barev ještě vymyslí. Je to vždy molekula vodíku. A jak pár lidí zdě zmínilo, energetická účinnost přeměny z vodíku na kola je mizerná. iLind vypadá jak pojízdná klimatizační jednotka. Nějak se těch 50% ztrát v palivových článcích vyvětrat musí. A pak že tu planetu neohřejeme 🙂
Vodík z přebytků OZE je pořád výrazně účinnější, než spalování nafty, Pepo. Hlavní výhoda proti naftě je, že si ho Evropa může nachytat z OZE sama, a není závislá na středověkých diktátorských režimech…
Fyzikální účinnost celého procesu od výroby vodíku k přenosu na kolo je výrazně vyšší. Ale máte pravdu v tom, že můžeme vodík u některých lokalitách vyrábět levněji lokálně z OZE a technologii jednotky HMU umíme také vyrobit v Evropě.
Barvičky jsou možná trochu infantilní marketingová zkratka, ale každopádně používat v mobilitě vodík vyrobený ze zemního plynu s ekvivalentem CO2 vypuštěným do atmosféry, nedává absolutně žádný smysl. Ten má právě ten „zelený“ vodík. U těch ostatních „barev“ o tom pochybuju, protože jakékoliv „carbon capture and storage“ technologie zase budou dál snižovat účinnost.
Naprostý souhlas. Ale pro rozjezd technologií by bylo dobré, třeba dočasně, barvičky škrtnout 🙂 Proč by nemohl být správný vodík vyrobený mimo špičku z čehokoliv? Atomovka a uhelka moc regulovat nejde, ale na ideální výkon jede ekonomicky a přebytky ukládat do vodíku by mělo smysl. Přebytky jsou všude, nejen z OZE. Jenže se z OZE stala modla a rozum jde stranou…
Máte informaci, kde vodík pro plnění dopravci berou? Jestli na jeho výrobu neshoří více nafty, než by následně shořelo v těch vlacích…
Neshoří žádná nafta. Viz zde: https://www.tiemo-woelken.de/2021/08/31/die-weltweit-erste-wasserstofftankstelle-fuer-zuege-entsteht-in-bremervoerde/
Věta: „…ist eine Wasserstoffversorgung vor Ort mittels Elektrolyse vorgesehen. Der Strom soll dann aus Erneuerbaren Energien gewonnen werden.“ Takže ukládání přebytečné energie z větrníků. Logické, smysluplné a správné.
Kde je zmínka o „přebytečné energii“, tedy takové, pro kterou by jinak nebylo přímé využití-spotřeba a musela se snížit výroba?
Větrníky vyrábějí hlavně podle toho jak moc fouká/nefouká. Podobně to má slunce, které si drze v noci nesvítí na fv panely. Odběrové špičky nebo sedlo – to je přírodě úplně jedno. S tak velkým procentem zdrojů závislých na počasí a denní/noční hodině se využití přebytků namísto odpojování těch vrtulí přímo nabízí.
Dokud Němci kupují elektřinu z polských a českých uhelek, nemá vůbec smysl mluvit o nějaké přebytečné energii.
A zítra se tu budete rozohňovat na téma, jak německé větrníky svou nadprodukcí zatěžují přenosovou síť a elektřina je za zápornou cenu, že. Tohle právě ten vodík řeší, byť k dokonalosti má hodně daleko.
Nebudu, proč?
Ano momentálně nakupují z Česka něco jako 0.3GW z nějakých 70GW co vyrábí (tedy ani ne 0.5%), pak ještě importují asi 2GW ze severu. Naopak třeba do Polska, Švýcarska, Lucemburska, Belgie a Francie teď souhrnně proudí z Německa 7.5GW.
Takže ne, když svítí slunce nebo fouká vítr, tak Němci nenakupují ve velkém elektřinu z českých a polských uhelných elektráren.
Instalovaná kapacita OZE stále zdaleka není taková, aby vznikaly větší přebytky, všechno se zatím spotřebuje, viz dnešní slunečný den https://app.electricitymaps.com/zone/DE
Ta mapa nezohledňuje, kolik jakých zdrojů se muselo odstavit kvůli např. stabilitě sítě nebo kapacitě přenosové soustavy. Vše z OZE co nelze dodat ke spotřebiči a proto se musí odstavit je přebytek. Proto v Německu existují myšlenky na výrobu vodíku v místech velkého výskytu OZE, hlavně větrníků. Prostě akumulátor. To obchází limity přenosové soustavy i propady v poptávce (třeba v noci).
A hlavně nezapomínejme na to, že nafta netryská ze země, byť k tomu název české těžařské společnosti svádí, ale musí se vyrobit rafinací, která taky spotřebuje nějakou energii.
na to jak dlouho Němci škodovce schvalovali Mesršmidta pro ošoupání kolejí a házeli klacky pod nohy, tady to šlo hodně rychle a hodně hladce. Prostě v EU jsme si rovni, jen někdo je víc rovnější…
Na to, že od běžného Lintu se jedná „jen“ o jiný pohon, mi to zas tak rychlé nepřijde.
Jenže tohle nemá s EU nic společného, to je čistě národní záležitost. Každý správce kolejí má holt jinou normalizaci. Asi byste taky řval, kdyby to, co schválí EBA, musel bez výhrad přijmout i DÚ ČR.
Jenže tady si poněkud plete dojmy s povidly.
380 nebyla schválena ne kvůli EBA, ale DB Netz, které chtěly extra vliv na mosty s vozy při rychlosti nad 120, což u Lintu, který má Vmax 120, je asi trochu jedno, že.
Má 140 😉
Tak tady jste mně dostal. 👍 Měl jsem za to, že je jen na 120. I tak ale neváží kolem 90 tun jako 380.
Absolutně ideální na Praha – Vrané – Čerčany a Čerčany – Říčany – Praha a Praha m Čerčany – Světlá nad Sázavou a plnit v Čerčanech. Jen ještě odstranit čekání v Jílovém a v Týnci a tratě zrychlit co to jde..
Provozně i investičně zcela irelevantní.
Absolutně ideální na zastavení provozu kvůli ekonomice přespříliš hluboko v červených číslech. To už raději drát do Vraného a BEMU.
Vodík prostě do železnice patří. Díky tomu by se nemusely natahovat dráty. A přeji si, aby jezdili i u nás. Představa jako linka Most Plzeň…Ústí nad Labem-Liberec a vodíkové vlaky by pak v klidu mohli jezdit i pod dratama….
Kde a jak budete vodík získávat? Jaká bude celková efektivita tohoto vodíkového přenosu energie?
A nevadí, že vlak na vodík sežere 4-5x víc energie než vlak na dráty?
Zajímavý článek na téma vodíkových vlaků vyšel v posledním čísle Železničního magazínu. Účinnost celého řešení od výroby primární energie až po přenos na kolo HMU je zatím nízká – cca 40%. Zajímavé je, že celkové náklady HMU dle odhadu ŽM nejsou o moc vyšší než DMU, pokud se najde lokální producent vodíku, aby se odstranil nákladný transport vodíku k plnící stanici. Technologie si jistě místo u zastávkových jednotek najde. Pro rychlíkové HV zatím, podle ŽM, není vodíková technologie dořešena.