Indie má skutečně ambiciózní plán elektrifikace všech svých širokorozchodných tratí a k začátku letošního roku již má 83 % této sítě elektrifikováno (25 kV 50 Hz AC), zbytek má být hotov do roku 2024 a neelektrifikované zůstanou pouze tratě lokálního významu s menšími rozchody 1000mm a 762mm. Indie také zdárně postupuje v projektování a přípravách výstavby sítě VRT, kde spolupracuje s Japonskem. Na rozdíl od totalitní diktatury v ČLR toto probíhá v Indii pomaleji s ohledem na demokratické principy a zásady právního státu. Indie dále plánuje či již pokročila ve výstavbě strategických pohraničních tratí do oblastí blízko k hranicím okupovaného… Číst vice »
Mateusz
1 rok
Hezký nátěr 🙂
Vojtech
1 rok
Smartron (nejchudší Vectron pro DE) stojí cca 2,5 milionu EUR. Takže s pomalejším převodem, levnějším trafem na 25 kV asi slušně ziskový kšeft
Měl bych dotaz. Jestli jsem to správně spočítal, tak vyjde jeden stroj na 60 000 000 Kč včetně servisu na deset let. Když vezmu, že Vectron stojí řádově dvojnásobek, tak by mne zajímalo včem všem je rozdíl mimo ceny práce v Indii.
Jedná se tedy o jednosystemové stroje bez ETCS.
Nejsem odborník, takže to berte čistě jen jako spekulaci, nicméně bych to viděl na kombinaci faktorů jako jsou laxnější normy (žádné TSI), fakt, že se to bude vyrábět v Indii v prostorách Indických drah (nižší mzdové náklady) a také počet objednaných lokomotiv. Je otázkou, jestli bychom se při objednání 1200 vectronů také nedostali třeba na cenu 90 mil.
Btw. když se podíváte na nové rychlíkové soupravy, které si Indové vyrábí sami (už pár stovek je objednáno) a které nasazují na expresy na konvenčních tratích, tak jedna 16 vozová jednotka vychází na 15 – 20 mil. USD. Sice to není asi evropská kvalita, ale působí to celkem důstojně.
Ano, úspora z rozsahu, levnější práce, laxnější normy, má to být opravdu něco vyvinutého na („low-cost“) míru, ne žádný derivát existující lokomotivy. Je tam i možnost, že by se to pak vyváželo i mimo Indii (ale do Evropy to nebude, spíš Afrika apod.).
Radim
1 rok
Mi připadá zvláštní ten jejich rozchod (1676mm). Indie byla kolonií UK, ne? A v UK je 1435mm. Je to zvláštní…
Myslím, že je to více než pravděpodobné. Stavba čtyř nákladních koridorů (dedicated freight corridors) je jeden z největších infrastrukturních projektů Indie současnosti a všechny jsou, pokud se nepletu, uzpůsobeny na vozbu dvou kontejnerů na sobě.
Ano, v USA (a Brazílii a Austrálii) se za tímto účelem používají vozy se sníženou „podlahou“, na rozdíl od Indie. Nicméně i v té Indii už to nějaou dobu praktikují, tak snad to fuguje..
Prumerna rychlost je pouze 50km/h. Ale lokomotivy jiste nebudou tahat jen naklad, primarne ano, ale.. a preci jen za dalsich 30+let rychlost bude vyssi.
Ta v grafice vypadá jako Co‘ Co‘. Šestinápravové mašiny se dvěma podvozky jejich širokorozchodné tratě snesou. Rychlost 120 km/h není problém pro většinu strojů, ale možná se za tím ukrývá převodování pro nákladní vlaky. Rozjezdová síla bude asi hodně zajímavé číslo.
naprostá většina stávajících lokomotiv je Co´Co´. Nyní je rychlost u nákladních vlaků 120km/h naprosto iluzorní, ikdyž jsou některé tratě provozovány na 160km/h, zejména v rovinatém severu země – tratě z Delhi
Indie má skutečně ambiciózní plán elektrifikace všech svých širokorozchodných tratí a k začátku letošního roku již má 83 % této sítě elektrifikováno (25 kV 50 Hz AC), zbytek má být hotov do roku 2024 a neelektrifikované zůstanou pouze tratě lokálního významu s menšími rozchody 1000mm a 762mm. Indie také zdárně postupuje v projektování a přípravách výstavby sítě VRT, kde spolupracuje s Japonskem. Na rozdíl od totalitní diktatury v ČLR toto probíhá v Indii pomaleji s ohledem na demokratické principy a zásady právního státu. Indie dále plánuje či již pokročila ve výstavbě strategických pohraničních tratí do oblastí blízko k hranicím okupovaného… Číst vice »
Hezký nátěr 🙂
Smartron (nejchudší Vectron pro DE) stojí cca 2,5 milionu EUR. Takže s pomalejším převodem, levnějším trafem na 25 kV asi slušně ziskový kšeft
V Indii mají opravdu 25 KV AC 😅😅
Ano, mají. Světově je 25 kV 50 Hz AC nejrozšířenější napájecí systém, zejména právě díky jeho využití v Indii a Číně.
https://www.openrailwaymap.org/?style=electrified&lat=22.350075806124867&lon=94.81201171875&zoom=5
Měl bych dotaz. Jestli jsem to správně spočítal, tak vyjde jeden stroj na 60 000 000 Kč včetně servisu na deset let. Když vezmu, že Vectron stojí řádově dvojnásobek, tak by mne zajímalo včem všem je rozdíl mimo ceny práce v Indii.
Jedná se tedy o jednosystemové stroje bez ETCS.
Ruzny napajeci soustavy?
Nejsem odborník, takže to berte čistě jen jako spekulaci, nicméně bych to viděl na kombinaci faktorů jako jsou laxnější normy (žádné TSI), fakt, že se to bude vyrábět v Indii v prostorách Indických drah (nižší mzdové náklady) a také počet objednaných lokomotiv. Je otázkou, jestli bychom se při objednání 1200 vectronů také nedostali třeba na cenu 90 mil.
Btw. když se podíváte na nové rychlíkové soupravy, které si Indové vyrábí sami (už pár stovek je objednáno) a které nasazují na expresy na konvenčních tratích, tak jedna 16 vozová jednotka vychází na 15 – 20 mil. USD. Sice to není asi evropská kvalita, ale působí to celkem důstojně.
https://en.wikipedia.org/wiki/Vande_Bharat_Express
Za tu cenu máte u nás tak 5 vozový interjet
Ano, úspora z rozsahu, levnější práce, laxnější normy, má to být opravdu něco vyvinutého na („low-cost“) míru, ne žádný derivát existující lokomotivy. Je tam i možnost, že by se to pak vyváželo i mimo Indii (ale do Evropy to nebude, spíš Afrika apod.).
Mi připadá zvláštní ten jejich rozchod (1676mm). Indie byla kolonií UK, ne? A v UK je 1435mm. Je to zvláštní…
Prakticky celá jižní Afrika (nikoli jen JAR) byla také kolonií UK a místo standartního rozchodu je tam užší tzv „kapský“ rozchod.
Doporučuji článek „5 ft 6 in railway gauge“ na anglické wiki, ja tam řada zajímavostí z historie tohoto rozchodu 🙂
Díky
Ani Irsko nemá 1435 mm. A to je Anglii nejblíž.
Bude časť strojov vybavená „vysokými“ pantogrfmi pre elektrifikivané trate s vozbou „poschodových“ kontajnerov?
Myslím, že je to více než pravděpodobné. Stavba čtyř nákladních koridorů (dedicated freight corridors) je jeden z největších infrastrukturních projektů Indie současnosti a všechny jsou, pokud se nepletu, uzpůsobeny na vozbu dvou kontejnerů na sobě.
Z již dokončených částí….. https://www.youtube.com/watch?v=ywTRsc8NKAU
Vidím, že tam stále pěstují hytláky 😀
Zajímala by mě odolnost vozby dvou (prázdných) kontejnerů nad sebou na boční vítr.
Zřejmě je vyhovující. V USA se tak jezdí už desítky let.
Ale ne pod drátama a myslím že je mají taky níž položené na vozech.
Ano, v USA (a Brazílii a Austrálii) se za tímto účelem používají vozy se sníženou „podlahou“, na rozdíl od Indie. Nicméně i v té Indii už to nějaou dobu praktikují, tak snad to fuguje..
Tak on ten prázdný kontejner má skoro 4 tuny, to vítr jen tak neodfoukne
a ten konejner jen leží? Nebo je nějak zajištěný?
Kontejner je proti pohybům ve vodorovné rovině jištěn trny.
Jasně. Všichni chytří jak rádio, nikdy nic:-) https://www.youtube.com/watch?v=UYIjqutHlik
https://www.youtube.com/watch?v=kHT2KMzcZtk
Australská studie, která se interakci větru a stohovaných kontejnerů věnuje, i s popisem dvou nehod, které jí zřejmě byly způsobeny: https://international-railway-safety-council.com/wp-content/uploads/2017/09/simes-a-blow-to-train-operations-can-strong-winds-cause-derailment.pdf
Podobně i v USA se čas od času nějaký vlak v silném větru převrátí, ale jsou to opravdu výjimečné případy.
Ano, všechny. Měly by primárně jezdit na těch vyhrazených nákladních koridorech (DFC).
Na jaký to bude trakční systém?
25 Kv 50 Hz.
Zajimave, ze jen 120km/h.
Jezdí náklady víc, než 120km/h? Nevím, ptám se.
Prumerna rychlost je pouze 50km/h. Ale lokomotivy jiste nebudou tahat jen naklad, primarne ano, ale.. a preci jen za dalsich 30+let rychlost bude vyssi.
Co bychom za to tady dali, že….
Co to bude za lokomotivy, CoCo nebo BoBoBo, protoze s nasim BoBo by takovy tah nikdy nedali, mozna bych skoro cekal nejake dvojce.
Jde také o to, jaké to má nápravové zatížení.
Podle vizualizace to bude mít 3 nápravy na podvozku.
Ta v grafice vypadá jako Co‘ Co‘. Šestinápravové mašiny se dvěma podvozky jejich širokorozchodné tratě snesou. Rychlost 120 km/h není problém pro většinu strojů, ale možná se za tím ukrývá převodování pro nákladní vlaky. Rozjezdová síla bude asi hodně zajímavé číslo.
naprostá většina stávajících lokomotiv je Co´Co´. Nyní je rychlost u nákladních vlaků 120km/h naprosto iluzorní, ikdyž jsou některé tratě provozovány na 160km/h, zejména v rovinatém severu země – tratě z Delhi
Lokomotivy Co’Co‘ jsou norma prakticky všude na světě, kromě Evropy s jejími krátkými a lehkými vláčky (holt pravěká šroubovka víc nezvládne).
Nejde jen o šroubovku. Obloukovité tratě mívaly se staršími stroji problém. Dnes už jsou možnosti konstrukce třínápravových podvozků kousek dál.
Co’Co‘. Měly by být dodávány v průběhu 11 let, první prototyp za dva roky.