Největší letoun světa se chystá po více než roční pauze ke komerčnímu letu. Mriju si objednali Poláci
Antonov An-225 Mrija v Praze. Foto: Rosťa Kopecký / Flyrosta.com
Největší letadlo světa se po více než roce a půl chystá k přepravě nákladu. Antonov Airlines získaly po rozsáhlé modernizaci
https://www.facebook.com/watch/live/?v=2643325359289744 LIve přenos z přístání
https://www.flightradar24.com/ADB3354/245b19c0
Už je na cestě do Warsaw. Právě přeletěla Černé moře, je nad Moldavskem. 8.15 hod. 14.4.2020, přílet do WAW 9.41hod , zbývá 1000km.
Mrija už je na cestě do Tianjinu.
OM-GTF startuje z Almaty, za nějakých 6 hodin bude v PED.
Klesá na mezipřistání v Almatě.
Právě vyletěl z Kyjeva směr Almaty. 🙂
https://www.flightradar24.com/ADB354F/2458e9d3
Doufám že se v Praze v době koronavirové neukáže, protože by mi to bylo akorát líto že tam nebudu.
Ptam se jako lajk. Nebylo by mozne predelat A380 na cargo? precejen by asi taky neco uvezly. I kdyz asi by byl problem s nakladnimi vraty?!?
Nebylo, problem je dvoupatrove usporadani v cele delce stroje a tim padem omezena vyska prostoru a dale pak hmotnost samotneho letadla vuci MTOW, takze by se tam nakonec zase tolik toho carga nevlezlo, teda poku by neprevazelo treba peri, nebo vatu.
Nebylo. Ty úvahy už tu byly, ale trup a zejména podlahy na to nemají dostatečnou strukturální pevnost. Úpravy by byly vysoce neekonomické i vzhledem k nepříliš dobrému poměru celkové a využitelné hmotnosti.
dekuji, jde videt, jak vsechno souvisi sevsim a uz pri vyvoji se premysli. Predpokladam, ze se v zadnem pripade nevyplati, vyvijet takoveho obra znovu, kdyz odber by byl zrejme kusovy.
Proc se nepouzily vojenske letouny Herkulesy, my mame Casy?!? nebo jak se jmenuji a litaly do ciny civilni dodavky, nakladak to asi nenazve nikdo.
Casy a Herculesy jsou takticka vojenska transportni etadla, Casa ma navic pro dany ucel nesmyslne malou nosnost (9 tun max) a velmi maly dolet (1500 km). Herculesy jsou na tom lepe (19t a 3800 km), ale i tak to neni zadna hitparada v porovnani s beznym civilnim proudovym letadlem, nerkuli pokud je v cargo verzi.
Casa? Pokud bych měl převážet hokejový team z Brna do Prahy, tak si na to nevezmu elektrický taxík s dojezdem 70 km. Ikdybych ho měl.
Do jaké míry? Teoreticky ano. Teda tak, jak se předělávaní normální letadla na cargo. V tomhle případě by to nebyly dvě, ale tři paluby. Musel by se vyházet interiér, předělat podlahy, namontovat nové dveře,… To by šlo a vznikl by prostor pro standardizované kontejnery. Kvůli kokpitu by nešel udělat otevírací nos jako u jumba, teda teoreticky asi šel, ale bylo by to peklo. Nešlo by to jako AN 225, An 124 nebo C-5 a podobně. Nejde udělat jeden obří nákladní prostor, křídla, nádrže, podvozek, všechno stojí v cestě. Proto jsou výše zmíněné hornoplošníky, tak aby se získal opravdu jeden velký… Číst vice »
Zajímavé, že u boeingu i airbusu (beluga) to zvládli i s dolnoplošníky 🙂 (já vím, běluha prd uveze)
Šest turbín, to musí žrát jak budulínek…
To není o množství, to je o tom, že ty motory jsou dost na nic…
Žrát to žere strašně, ale jak píše pzag, výkon tomu neodpovídá.
Motor ze 777X dosáhl při testech tahu 597 kN, na tom letadle jsou dva, celkem mají tah na úrovni 87 % toho, co těch 6 motorů na An-225.
hlavně je to přes třicet let starý a v SSSR vždy platilo „na množství paliva nehleďte“
Dokonce 40 let. A v době vzniku neřešily další prkotiny jako emise atd. Stačí se podivat na motory Awacsu, taky při vzletu pěkně kouři.
To je do jisté míry pravda, nicméně konkrétně AWACS, vojenská verze B707 zvaná Boeing E-3 Sentry má motory z pravé letecké prehistorie P&W JT3D uvedené do provozu v roce 1958, skutečně ze začátku proudové éry, čemuž odpovídá tehdejší technologie, žádný obtok, materiály a design lopatek, nižší teploty a tudíž značná kouřivost (a hluk). Některé verze tohoto motoru dokonce měly vstřikování vody pro zvýšení tahu (teď nevím jestli je to i případ E-3), což také ochlazuje spalování a zvyšuje kouřivost.
Novější verze (od -D výše) už mají CFM-56ky. Mají je třeba Britové nebo Francouzi. Nicméně pod vlajkou NATO létají skutečně ty „staré“ s „rourami“ JT3D.
Ale když chceš přepravit něco, co se do jiného letadla nevejde, zaplatíš za to tak jako tak. Proto tento let spíš nedává ekonomický smysl. Leda by dostali Poláci velkou slevu.
Je to budˇto přepraviš a zaplatiš a nebo nepřepraviš. Co se tyče ekonomiky. Otázka zda poveze jen o 20 procent více nebo to narvou poláci pro střechu takže by mohli vzít až 60 procent více (Ruslan prý vezl 700m3 z 1000m3). Největší položka v nákladech je palivo. Nepoveze plnou hmotnost. Zaleží co ukrajinci budou fakturovát jestli cenu podle provozních nákladu plus marží nebo mají konstatni cenu, pak by to zas rozdíl nebyl cena přepravy/ tunu matriál Mrija vs Ruslan. Ale osobně myslím, že když mají ve vzduchu 5 Ruslanu, 2 na asi modernizaci. Tak prostě posláli co jím zbylo v… Číst vice »
Chtělo by to lepší překlad. U těch 400 tun je chyba. V originalní zprávě je že bude paluba s kapacitou 400 tun naplněna po okraj, bude obsahovat 7 mil… ono je to i trochu divne v porovnání s ruslanem ten měl náklad 700m3, 106 tun, 5mil roušek a teď má Mrija brát 1220m3, 7 mil a nájednou je to 400 tun…..
Těch 400 tun je nesmysl, musela by letět 2x. Mrija má jen o 7 metrů delší nákladní prostor a průměr trupu je stejný jako Ruslan, tzn. max. o 20% více nákladů v poměru k objemu.
U zdr. materiálu se nejedná tak o hmotnost jako třeba u turbíny ale o rozměr krabic.
Očekával bych, že tyto veřejně dostupné informace tam doplní redakce 🙂
Opakuju se, ale – ta plzeňská firma se jmenuje BRUSH SEM.
Myslím si, že letečtí fanoušci si to stejně zjistí.
Předpokládám, že bude vidět na flightradar24.com
Takze nekolik hodin predem to stejne budou vsichni vedet a rovnou vyrazi k letisti…