Největší díra české dálniční sítě se zacelí. Po desetiletích tápání začala dostavba Pražského okruhu
Archeologové odkryli na trase mezi D1 a Běchovicemi sídliště staré 7000 let. Nyní na úsek míří stavbaři.
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) dnes zahajuje stavbu dalšího úseku Pražského okruhu z Běchovic k dálnici D1 u Modletic. Stavba úseku o délce 12,6 kilometru bude stát 9,8 miliardy korun bez DPH, vybuduje ho sdružení firem Eurovia CZ, Stavby mostů, Porr a Porr Bau.
Stavba by měla trvat 36 měsíců, nový úsek by se tak měl řidičům otevřít v roce 2027. Rozsahem prací a hodnotou jde zatím o největší zakázku v historii českého dálničního stavitelství.
Ředitelství silnic a dálnic dotáhlo tak do finále přípravu stavby jednoho z nejvíce chybějících úseků tuzemské dálniční sítě. Pro současné vedení ŘSD jde o jeden z klíčových úspěchů. O stavbě se mluví už od minulého století, nedařilo se pro ni získat všechna povolení. I přes obstrukce různých spolků se nakonec úsek podařilo dostat do fáze, kdy se začíná stavět.
Pražský okruh, úsek 511 Modletice – Běchovice. Pramen: ŘSD
Součástí nového úseku D0, označovaného 511, bude dvojice tunelů a čtyři mimoúrovňové křižovatky. Stavební firmy ŘSD vybralo v polovině listopadu.
Smluvní cena je o 718 milionů korun nižší než druhá nejlevnější nabídka. Hodnoticí komise i kvůli velkému rozdílu proti předpokládané hodnotě zakázky prověřovala, zda je nabídka nízká a zda není nutné ji vyřadit kvůli mimořádně nízké nabídkové ceně. Nakonec ale problém nenašla.
„Všichni na tuto stavbu čekáme dlouhé roky a mám obrovskou, že po letech soudních a dalších třenic se podařilo získat právní moc stavebního povolení, aniž by někdo odvolání. Konečně se stavby dočkáme a směrem na Černý Most, ale i k D1 se nám bude jezdit nesrovnatelně lépe,“ řekl na zahájení stavby generální ředitel ŘSD Radek Mátl.
Úsek propojí D1, D11 a prostřednictvím Vysočanské radiály na severu Prahy i D8, což má odklonit z metropole kamionovou dopravu, která nyní jezdí přes Jižní spojku, Spořilov nebo Štěrboholskou radiálu. Pomoci má i řidičům osobních aut v bezprostředním okolí Prahy, kde se tvoří kolony.
Součástí stavby budou dva tunely – Dubeč a Na Vysoké, dále čtyři mimoúrovňové křižovatky (MÚK), a to MÚK Dubeč, Uhříněves, Říčany a Lipany. Projekt počítá s výstavbou 19 mostů i dvou lávek pro pěší a cyklisty. Na trase bude 16 protihlukových stěn o celkové délce 7 800 metrů, přičemž zářezy by měly mít hloubku minimálně šest metrů.
Úsek bude šestipruhový, podle propočtů ŘSD jím bude jezdit v roce 2030 denně 70 000 až 80 000 aut. Nyní dosahuje průměrná intenzita dopravy na D0 zhruba 60 000 vozidel denně, z toho nákladní doprava tvoří až 40 procent.
Paralelně s tímto úsekem D0 by měla začít i stavba čtyřproudé přeložky silnice I/12 Běchovice – Úvaly. U té běží soutěž, která nabírá zpoždění: aktuálně je termín nabídek posunut do ledna.
Bagry vyjely na další důležitou stavbu u Prahy. Na čtyřproudé výpadovce na Kolín začal průzkum
Stavba celého Pražského okruhu o délce 83 kilometrů je rozdělena do 11 úseků, zprovozněných je zatím sedm. Naposledy se okruh řidičům rozšířil v roce 2010, kdy byl zprovozněn úsek od D1 k D5. Stále chybějí tři úseky v severní části mezi Březiněvsí a Satalicemi a mezi Ruzyní a Březiněvsí.
Archeologové objevili sídliště
Už na konci letošního května začal v místech připravovaného úseku archeologický výzkum. Vědci prozkoumali už více než 9000 archeologických objektů.
Poblíž Nupak odkryli odborníci z Archeologického ústavu například osm dlouhých sloupových staveb starých zhruba 7000 let. Nalezli část vesnice z doby halštatské, včetně dokladů přítomnosti výše postavených členů společnosti. Na sídlištích se podařilo doložit výrobu nástrojů či zpracování kovů.
„Četné kamenné sekerky nebo sekeromlaty, jejich polotovary, vývrtky ze sekeromlatů, nepovedené výrobky navíc dokládají přítomnost místní dílny na zpracování broušené kamenné industrie,“ popisuje Monika Psohlavcová, vedoucí výzkumu.
Vykrádací šachty a komorové hroby. Archeologové hlásí z Pražského okruhu první nálezy
Objevili i četné nálezy datované od mladší doby kamenné až po vrcholný středověk.
V další části zkoumaného úseku odborníci odkryli několik desítek jam nejčastěji kruhového průměru o rozměrech 2–5 m. Jejich hloubku zjišťovali v několika případech pouze pomocí vysvahování bagrem, protože se jámy zahlubovaly i do hloubky přes 4 metry a nebylo tak možné je kopat ručně až ke dnu.
„Je velmi pravděpodobné, že tyto jámy souvisely s prospekcí či přímo těžbou zlata ve štěrkopískových terasách Pitkovického potoka. Nahrává tomu i skutečnost, že se lokalita nachází zhruba 15 km vzdušnou čarou od Jílového u Prahy, které bylo historicky nejdůležitějším českým zlatým dolem, především pak pro 13.–14. století,“ upřesňuje Psohlavcová.