Nehoda v Uhříněvsi: Přejezd byl v pořádku, závory v době výstrahy „nezmatkovaly“
CityElefant po srážce s kamionem v Uhříněvsi. Foto: HZS Praha
Drážní inspekce dnes vydala dílčí zprávu z šetření nehody na přejezdu v pražské Uhříněvsi, která se stala loni v září.
Jsem strojvedoucí, přesto jsem viděla, jak přejezd s otevřenými závorovými břevny projel rychlík s řadou 843 do Liberece nedaleko Jaroměře plnou traťovou rychlostí. Jenom náhodou se nic nestalo. Auta stála, řidiči dlouhou asi přemýšleli nad tím co viděli. Vlak zastavil asi 300 m za přezdem. Účastnící silničního provozu se rozjeli. Jak se asi vyšetřila tato mimořádná událost?
Dokud jsi ji nepráskla, tak o ní nikdo nevěděl!
Závory,břevna, jsou pouze doplňkové zařízení. Pokud výstražník signalizoval uzavřený přejezd, bylo to OK.
Ono v Srbsku mají často inteligentní přejezd.. Je tam závorář. Pokud jede někdo na červenou a už se sklápí závory, tak ho jsou schopni ještě troubením zbuzerovat, že co si to dovoluje.. Dále hodně přejezdů se tím pádem sklápí mnohem pomaleji.. Automatické přejezdy mají druhou polovinu na odjezd většinou volnou.. Vlaky přijíždí k přejezdu většinou pomalu, jednak s respektem a jednak infrastrukturou, často houkají..
Takže je to dost jiné.. Navíc věřím, že pokud ten člověk jel tolik hodin… Chyba se udělá snadněji.. Impulzivněji.. Jestli byl unaven, pod stresem..
Je také otázka, jestli má co dělat za volantem v 69 letech jako profi řidič kamionu. S přibývajícími roky pro odchod do důchodu bude podobných nehod přibývat i u našich řidičů.
Vzhledem ke stavu ekonomiky v Srbsku se tomu nedivím, že dělá řidiče v tomhle věku.
Nedávno se psalo, jestli to tedy nebyl hoax, že zmíněný řidič udělal předtím při svém průjezdu CŘ asi 20 dalších přestupků. Tak to asi nebude těmi závorami v Srbsku …
..tak má zastavit a dát si šlofíka.
A ty budeš první kdo bude řvát , že nemám doručenou zásilku . V sedmdesáti letech měl jezdit po paměti jenom kolem komína .
Jó? když třeba automotive čeká na součástky jus in time?
I to se dá zařídit. Jezdit ve dvou, jeden spí druhej řídí, střídání na benzínce. Mimochodem když zákazník opravdu čeká a nabízí expresní příplatek, není potřeba vyhýbat se mýtu.
Jednou provždy musí být vjezd na železniční přejezd se zab. zář. v činnosti úmyslný trestný čin a je jedno, zda se něco stane či nikoliv. Při přejetí přejezdu sesebrat ŘP na x let, při mimořádné události či nehodě ŘP sebrat definitivně, bez diskuze a navíc ještě nepodmíněný trest! Chybu v silničním provozu může a udělá každý, dá se to pochopit. Ale nerespektovat červená světla je prostě úmysl v naprosté většině případů. Stál jsem kolikrát autem jako první u přejezdu v činnosti. Za mnou přiletí „pán vesmíru“ mě předjede a ještě troubí. Neskutečně mi vadí, že se kvůli „bezpečnosti“ (čti blbosti… Číst vice »
SŽ by se neměla ukazovat červenou komu nemusí (Řeporyje, Os v zástávce) ani nikoho zavírat (půlzávory, sekvenční sklápění)
Zavřený přejezd a vlak stojící v zastávce je dlouho diskutovaný problém, jenže taky takový, který nemá jednoduché řešení když znáte všechny souvislosti. Zaprvé ne vždy je na konci nástupiště obsluhované návěstidlo u kterého by mohla končit vlaková cesta. Pokud není, formálně vlaku nic nebrání se kdykoliv rozjet a přejezd na to musí být připravený, tedy zavřený. A to platí i na širé trati kde je autoblok, protože ten může vlak kdykoliv projet bez ohledu na to které světlo svítí. Tedy tohle v podstatě platí pro jakoukoliv zastávku mimo nádraží. Zadruhé i tam kde návěstidlo je (jako třeba v Řeporyjích), výpravčí… Číst vice »
Jasně že je to složitější problém, ale řešitelný.
Autům neukazovat pozitivku a vlak nechat jet pomalu. V Řeporyjích nešlo o to, že by se minutu před odjezdem začala stavět cesta a závory by šly dolů, ale o to že cesta byla postavena několik minut před odjezdem.
U toho vzít to protimserem – je třeba si uvědomit, že závory nejsou k tomu, aby v něčem takovém bránili. Závory jsou akorát zdůraznění, reakce na tvrzení řidičů že byli oslnění,… Pokud fyzickou překážku, tak vysouvací hroty, zase tak aby šlo přejezd opustit.
Cesta nebyla stavěna „několik minut předem“, protože přijížděl vlak od Prahy.
Druhá možnost byla po příjezdu vlaku od Prahy závory na pár sekund zvednout a hned zase spustit výstrahu, aby se do času prav. odjezdu stačilo odbimbat a sklopit.
Teoreticky by mohlo projet tak 1 či 2 auta v každém směru.
Graylag: Nemáte ani zdaleka pravdu – je-li přejezd na odjezdovém zhlaví vlaku, který nemá kvůli dlouhému křižovacímu intervalu stanovený čas odjezdu hned po příjezdu vlaku opačného směru, neměl by výpravčí (resp. dispečer DOZ) používat předvolbu, protože tím „samočinně“ zablokuje přejezd na zbytečně dlouhou dobu – že si tím ovládající zaměstnanec usnadňuje práci, to je jiná věc.
Pokud v případě „kauzy Řeporyje“ vlakový personál skutečně dal cestujícím najevo, že na ně počká, pak fakticky přebírá odpovědnost za to, že jejich nástup do vlaku i následný odjezd vlaku proběhnou bez ohrožení jak těch cestujících, tak i ostatních účastníků provozu na přejezdu.
Že by měl být výpravčí ohleduplný a nespouštět přejezd zbytečně dlouho dopředu souhlasím. Ale nevím čím přesně tím „ani zdaleka nemám pravdu“. Výpravčí musí dát vlakovou cestu stavět v časovém předstihu před plánovaným odjezdem vlaku, to je prostě fakt. Zejména pokud je tam přejezd a vlaková cesta se nepostaví dokud přejezd není uzavřený. Pokud bude s vystavením výpravčí příliš dlouho otálet, zpozdí tím vlak a pokud to bude víc než pár sekund, celkem spolehlivě způsobí stížnost provozovatele vlaku. To výpravčího samozřejmě neopravňuje postavit vlakovou cestu třeba půl hodiny před odjezdem, ale nic to nemění na tom, že přejezd musí začít… Číst vice »
to se bude při stávajícím systému a předpisech realizovat dost špatně.
Můj názor je takový, že současné předpisy (a to jak silniční tak drážní) již pamatují na poruchy přejezdu – vlak musí jet pomalu a pískat. Otázka je, jestli neřešit řízení přejezdu před zastavujícím vlakem umělou „poruchou“.
Zastavující vlak by při odjezdu na motoristy zapískal, aby mu uhli, a u projíždějícího by blikaly světla, aby nemusel zpomalovat.
Z poruchového stavu je blbost tvořit trvalý, kdo nedokáže respektovat PZZ a zákony, vyhlášky a nařízený, tak nemá mít ŘP ani řídit žádné motorové vozidlo.
Hlavně lidé jsou hovada a dokáží Vám přejet i 3 metry před vlakem na takovém přejezdu.
Já bych tomu neříkal poruchový stav. Ve městech jsou (silniční) semafory, které se na noc vypínají.
Možná by neuškodilo, kdyby na všech přejezdech byla zapojená pozitiva. A ten stav, že pozitivma nesvítí, by prakticky znamenal, že se něco děje.
Na silnici lze semafory vypnout, přejezd vzhledem k bezpečnosti provozu se vypíná, jen je-li to nezbytně nutné (výluky, apod…).
Jenže to by se řidiči museli na přejezdech chovat, tak jak se mají, což se rozhodně neděje. Co by se vybralo pokut jenom za rychlost na přejezdech. A jak by to brali řidiči? Neblikají tak jedu a že jede vlak a houká? To by některým bylo u zadnice a klidně to tam švihli 4 metry před vlakem.
Neblikají tak jedu – to protože jsou naučení, že je běžné, že není zapojená pozitivka.
Kvůli debilitě řidičů zpomalovat vlaky? Opravdu skvělý nápad.
Navíc, proč vylučovat PZZ z provozu, když tam je a je funkční? Jakákoliv jízda přes přejezd se zvýšenou opatrností je akorát cesta do pekel a čím míň jich bude, tím lépe pro všechny strany.
Že jsou naučení? Asi by to chtělo zavést po x letech povinné přezkušování řidičů včetně jízd (jestliže nevědí, jak se chovat na přejezdu) a překvalifikovat vjetí na přejezd ve výstraze jako TČ nebo alespoň automaticky brát papíry na minimálně 2 roky.
Problém, který se řeší není debilita řidičů (tzn. průjezd pokud blikají světla), ale to, že v některých případech, jako je zastavení vlaku před přejezdem, je přejezd zavřený dlouho, což zdržuje všechny řidiče (obzvláště ty „nedebily“ co stojí na světlech). Otázka proto je, jak se zbavit zbytečných prostojů, bez dopadů na bezpečnost. Jako řešení pro případ, že vlak zastavuje těsně před přejezdem, mě napadlo dovolit postavení vlakové cesty a odjezd (byť s opatrností) bez uzavření přejezdu, byť uzavření strojvedoucím by asi bylo vhodnější. Pokud máte lepší nápad, jak zkrátit čekání na přejezdech, bez zásadního dopadu na bezpečnost, podělte se. Nebo by… Číst vice »
Problém je rozdíl zákonné možnosti versus realita.
Možnosti:
červená = stůj, vlak jede.
nic = koukej se (vlak v zastávce před přejezdem, posun, vzdechlina v obvodu,…)
pozitivka = jeď, vlak nejede.
Realita:
červená = najdi si alibi (Řeporyje – štíplístka co ukazuje)
nic = vlak v 99% případů nejede a ještě dlouho nepojede. (schválně jestli se nějaký řidič podívá, vypne rádio aby slyšel troubení,… i po sté i po tisící)
pozitivka = většinou není zapojená. Jestli si chceš ničit podvozek, mohl bys 50 km/h.
Ale zase to není vinna dráhy, že se řidiči chovají nezodpovědně a riskují, „přeci tu jezdím každý den a v tenhle čas žádný vlak nejede.“ Jako fíra taky vím, že ve stanici xy se při jedné posunové cestě jezdí kolem neobsluhovaného návěstidla a přesto vždycky zastavím před návěstidlem, pokud mi to hradlař (či jiná pověřená osoba) zapomene oznámit. Prostě se mají před vjezdem na přejezd přesvědčit, že žádný vlak nejede. Nevím, proč se tu snažíte omlouvat hazardérství některých řidičů. Jestliže se neumí chovat, nepatří jim ŘP ani nemají řídit motorové vozidlo, proto by bylo záhodno zavést pravidelné přezkušovaní včetně jízd.… Číst vice »
A nebude s vypnutím jedné koleje vypnuta automaticky i ta pozitivka?
V jednotlivém případě to vinna dráhy samozřejmě není, ale statistika má svůj důvod.
Pokud běžně jezdíte kolem neobsluhovaného návěstidla, budu chápat(nikoli omlouvat) že kolem něj projede i příště.
Pozitivka když není zapojená, tak zpravidla není kam ji zapojit, protože střeva starších přejezdů to neměla vyprojektována. AŽD maj/měli ty přední desky přejezdů jednotné i pro přejezdy bez pozitivky.
Podle starých norem se pozitivky v staničních obvodech neprojektovaly, protože bylo v obvodě přejezdu hodně často něco obsazeno. Upřesnil by vám to nějaký zabezpečovák, ale s vývojem staničních ZZ to dneska jde (hlavně stačí přejezd krýt návěstidlem na stůj).
Půl závory v zástavbě (v obci) se přestávají dělat, protože u nich pak musí zvonek vyzvánět nevidomým celou dobu, když jsou závory dole. A dlouhé vyzvánění ruší okolí. Sekvenční sklápění ano, souhlasím.
Jinak nevím, co si představujete pod“ukazovat červenou komu nemusí“? Z logiky zapojení závory fungují (když je chcete otevřít, musíte něco dalšího splnit, a to zpravidla trvá nějaký čas navíc, a pak se to projeví v době čekání vlaku), a z bezpečnostních důvodů nelze některé věci vynechat.
„Jinak nevím, co si představujete pod“ukazovat červenou komu nemusí“?“ Předpokládám, že autor té pozoruhodné věty mohl mít na mysli, že přechod pro chodce po chodníku souběžném se silnicí by neměl být chráněn stejným přejezdovým zařízením jako silnice, protože by měl umožnit „legální“ přístup na nástupiště i v době, kdy už je přejezd uzavřen – to ale není dost dobře možné, i kdyby ten chodník měl přechod dělený a pro přechod přes každou kolej by bylo zřízeno samostatné přejezdové zařízení pro pěší. Rekonstruovaná žst. Praha-Řeporyje je poněkud „zprasená“, protože nástupiště je příliš daleko od přejezdu, od něhož je na ně jediný… Číst vice »
Ukazovat červenou v situaci, kdy je možné, že bych se přes přejezd dostal bezpečně bez ohrožení vlakem. (Samozřejmě i nejdelší a nejpomalejší vozidlo, u vícekolejek spíše nejpomalejší chodec), ani bych vlak neomezil.
Rozebíralo se zastavení vlaku v zastávce před přejezdem a další situace, vesměs technicky řešitelné.
A pak dostaneš šraňky v Černošicích a Radotíně… Nebo tě drží v nějaké díře na jednokolejce (kolem Bolky).
Palce dolů dává jen ten, kdo tamní poměry nezná.
Přesně, já mám z vlaků a přejezdů maximální respekt, ale to, že někde jsou závory dole i když vlak stojí ve stanici a ještě několik minut stát bude, to mi přijde jako dost nefér. Chtělo by to taky trochu respektu od vlaků k těm dalším typům dopravy (třeba i obyčejným pěšákům) a nenechávat je někde stát několik minut zbytečně…
A jak závory poznají, jestli jede osobní vlak, co v zastávce zastaví, nebo projede rychlík, nebo náklad? Nevíte, o čem točíte.
S technologií 19: století to nepozná, to je pravda. Při inteligentním řízení provozu na trati z centrálního dispečingu to řešitelné je ovšem poměrně snadno.
Postavení vlakové cesty chvilku trvá, zavření přejezdu taktéž a u vlaků s pobytem do minuty už se stejně musí začít stavět odjezdová vlaková cesta při jeho vjezdu do stanice aby mohl včas odjet. A nikdo nemá křišťálovou kouli, aby věděl zda ten vlak tam bude stát 30 vteřin nebo minutu a půl, protože tam je zrovna více lidí.
Vlak má ze zastávky pravidelný odjezd, není důvod aby bylo postaveno dřív. Texhnologocky postavení trvá X sekund, tak se začne X sekund před.
Jestli vlak bude mít zpoždění kvůli prodloužení pobytu, ok bude zpoždění, to už není zbytečné zdržení..
Omyl, musí být postaveno před časem odjezdu, jelikož až s představením návěsti hlavního návěstidla do polohy dovolující jízdu započnou zaměstnanci dopravce úkony před odjezdem ze stanice.
Přejezd u zastávky je trochu jiná věc, tam je prostě daný přibližovací úsek, a je snad jasné, že se prostě PZZ musí aktivovat, za současného stavu to jinak nelze.
A jestli někoho zabije počkat o 2 minuty déle, tak to není vinna dráhy.
Předpisová věc. Na korydoru docela běžné, že výpravčí řekne „povytáhni k odjezdu“ ještě než je postaveno a vlak popojede od peronu až ke klacku (než se stihnou všechny úkony,… u odjezdového návěstidla už vesměs vlak nezastavuje).
No a postavit návěstidlo na dovolující znak můžete až když jsou závory dole.
To opravdu ne. Přejezdy a traťová zabzař mají jinou úroveň bezpečnosti než dálkové řízení tratí a nemohou se vzájemně nahrazovat. Jediné co by to řešilo, je překopat traťové zabzař s garantovaným dodržením konce vlakové cesty, něco jako ERTMS/ETCS v případě Os s vlakovou cestou nenezasahující na přejezd po dobu zastavování a stanicování. Což na vedlejších tratích asi „nikdy“ nebude.
Na koridorech s ETCS by to mohlo fungovat, ale musela by se chytře řídit vlaková cesta a mít vhodně rozdělené traťové oddíly.
Na koridorech by se spíš měly přejezdy nahrazovat nadjezdy/podjezdy hlavně z důvodu intenzity dopravy.
Tak to bez diskuse.
A co lidská chyba strojvedoucího, který omylem projede zastávku, kde měl mít pobyt a vjede na otevřený přejezd? Nezastavení v zastávce, nebo ve stanici je jedna z častých chyb.
Pokud má návěstidlo stůj (a není to padáček, měl výstrahu) tak fíra projel stůj, vjel na přejezd kde neměl co dělat a tím zavinil nehodu. (Přejezd se stejně vjetim do obvodu rozsvítí červeně, třeba to auta stihnou rychleji než za predzvaneci čas)
Jsem rád, že o tom mluvíte. ETCS? 🙂
Pak otevřený přejezd neprojede. Trochu se opakuji, ale to proto že se mi líbí jak to funguje v zemích, kde to funguje.
Technicky řešitelné. Třeba návěstidlo mezi zastávku a přejezd, Os bude mít postaveno až v čase odjezdu.
Nebo pokud je přejezd těsně za perónem, neukazovat autům nic, vlak při rozjezdu troubí (fíra kouká dopředu, dobíhače skřípnuté do dveří může spočítat vlakvedoucí)
Stejně na zastávkách jsou sotva půlminutové pobyty (většinou), tak proč ten povyk? Ten pobyt je tak krátký, že stejně, když se vlak dostane do přibližovacího úseku, tak se PZZ musí pomalu aktivovat, aby vlak mohl včas odjet a jestli je někdo takový nerváky že mu vadí, že bude stát u přejezdu o minutu déle (tak že raději riskuje a vjíždí na přejezd), tak nemá co dělat za volantem a nelze čekat na čas odjezdu. A pokud je tam déle, tak je to zrovna vyšší frekvenci cestujících, tak to nebude zbytečné zdržení (jak jste sám výše napsal). Nelze svádět nezodpovědnost řidičů… Číst vice »
V Řeporyjích to je několikaminutový pobyt.
A k pobytu v zastávce na širé trati(většinou půl minuty) připočtěte zpomalení, zastavení a rozjezd vlaku. V některých případech (přechod Světice) ten čas kdy vlak (od Říčan) blokuje přejezd je docela rozhodující třeba protože je zrovna díra mezi vlaky do Říčan..
MaT: „někde jsou závory dole i když vlak stojí ve stanici a ještě několik minut stát bude“ – to ovšem není problém samotného zabezpečení přejezdu ani chyba projektu na jeho výstavbu, ale jen (pohodlnosti) jeho obsluhy, která si usnadňuje práci nevhodným využíváním předvoleb a různých „přídrží“ přejezdových zařízení, aniž by brala ohled na ostatní účastníky dopravního provozu.
Ale to řešíte blbosti. Když někdo vjede ilegálně na přejezd úmyslně, tak se dobře rozhlédne, pokud zrovna nechce hrát ruskou ruletu. Tyhle vážné nehody nevznikají rozhodně úmyslem, ale nepozorností, neznalostí, oslněním atd., rozhodně ne úmyslným vjetím na přejezd pod kola vlaku.
Nepozornost bych ještě vzal, ale zbytek jsou jen výmluvy.
A jak vysvětlíte chování řidiče, který předjede kolonu aut před přejezdem a vjede na přejezd přímo pod vlak? Také přehlédnutí, nebo nepozornost? (řidička tuším u Velimi).
Třeba spěchala, aby v televizi stihla svůj oblíbený nekonečný seriál. 😀
Dle mého názoru stejný příklad – https://zpravy.aktualne.cz/domaci/z-tragedii-ve-studence-muze-i-stat-rika-expert-moos/r~2fdb2784320811e586d30025900fea04/
Jak to vypadá s vlakem půjde do šrotu nebo se opraví..?
Skříň půjde pravděpodobně do šrotu. Jsou to svařované hliníkové extrudované profily a moc si neumím představit, jak by šlo odříznout poškozenou část a navařit novou tak, aby to pevnostně odpovídalo neporušené skříni.
Ale je možné udělat „opravu“ tím způsobem, že se vyrobí nová skříň a přemontuje se do ní neporušené vybavení z poškozeného vozu. Takto byl opraven například Elefant po nehodě na Masaryčce. Je to jen otázka toho na kolik by to vyšlo a jestli se to vyplatí. A to záleží i na tom, jestli ČD v dohledné době plánuje kupovat nástupce Elefantů nebo ne.
No co , turkotatar z Balkánu. Blbý je, že i sousty „našinců“ na červenou často kašle…