Nehod na přejezdech i přes miliardové investice přibývá, CDV mluví o změně norem
Nové zabezpečení přejezdu, Sedlice. Pramen: Správa železnic
Podle studie je u nás výrazně delší předzváněcí doba než jinde v zahraničí. Na jejím zkrácení ale není shoda.
Řeší cipoviny. Tihle inženýři a ostatní havěť, která tohle má na starosti je jen banda debi*ů, která si chce namastit kapsu. Kdyby raději postavili nádjezdy a podjezdy v místě křížení silnice s železnicí a to píšu s železnicí tranzitních koridorů, kde se jezdí každou chvíli a to až 160km/h, eliminovali by tyto možné srážky a nehody. NE! Raději budem vymýšlet pí**viny, jako jsou „supermoderní“ zabezpečovací zařízení na přejezdech, ledky, doba zvonění, počet závor a další blbosti. Na tom si zase pantáti namastí kapsu, a zítra se stane další neštěstí. Ano, řídiči mají dbát na předpisy. Ale u lidí to prostě… Číst vice »
Na tratích s výhradním provozem ETCS by ty přejezdy mohly fungovat trochu inteligentněji, než dnes, protože RBC zná kategorii vlaku, jaké vyhovuje vlak jedoucí před přejezd a mohlo/mělo by být schopno o tom přejezd informovat – viz příklad: a) Předzváněcí doba – 20 sec. b) Trať, kde je V = 160 km/h pro pendolino a délka přibližováku 20 x 44,44 = 888 metrů c) náklad ploužící se V = 80 km/h těch 888 metrů jede 40 sec., Pendolino jeden jen párkrát za den. A teď po novu s RBC (!) – 2 délky přibližováku – Pendolino a „ostatní“ – 888… Číst vice »
Rozdělení na Pendolíno a ostatní je trochu nešťastné, těch kategorií by muselo být více. Ale chápu o co vám jde, zavírat závory podle rychlosti blížícího se vlaku.
RBC navíc také zná rychlost vlaku a tato data se dají také krátkodobě uchovávat, průměrovat a mohou umožnit okamžité výpočty.
ALE……..řidiči na to vylepšení spoléhají ! Jsou uchlácholeni tím, že jsou tam klacky a nevěnují zvýšenou pozornost. Podjezdy a nadjezdy stojí o řád více peněz, ale zase dělají plynulejší jízdu. Navíc už není moc místa , bytová zástavba obklopila v městech tratě.
Podjezdy a nadjezdy nejsou problém, protože kde je vůle, je i cesta.
Kamery bych použil, ale jiným způsobem. Opatřit jisté přejezdy kamerovým systémem, každý den obeslat na základě záběrů pár řidičů, kteří vjedou na přejezd přes červená světla (ať už před pádem závor nebo naopak po jejich zvednutí) a udělit exemplarní tresty a lidi si tu uspěchanost rozmyslí. Pokud si dobře pamatuji, vyhláška mluví jasně, ale dokud se nebude tento nešvar trestat, je podle mého instalace čehokoliv zbytečná,frajírci, co si myslí, že,, to ještě stihnou“, budou pořád.
Exemplární tresty😃 To tu ještě nebylo.
To je sice krásné, ale je velká skupina radních, co jsou ZÁSADNĚ PROTI, kamerám na přejezdech se brání a když už, tak je k pokutování nevyužívají. Měření rychlosti je omezování svobodné vůle řidičů a tak dále. V Brně je magistrát proti jakémukoli měření rychlosti a tak se stává, že mně v úseku, kde je z dobrého důvodu třicítka, předjíždí auta, když já mám 35 km/h. Respektování pravidel začíná na maličkostech, pokud to není, je to špatně. V Rusku mají na některých přejezdech nebezpečné zátarasy, ví o řidičích svoje.
Tak ta diskuse by se mela otevrit, ale doporucil bych jeste par dalsich vylepseni, jako je viditelne cislo prejezdu (moznost ihned telefonovat i z vozu), napisy vyzyvajici k opusteni i prorazeni zavory pokud by vuz zustal mezi zavorami, tlacitko nouze a kamery (okamzity alarm v ridicim centru s vyobrazenim situace), atp.,… U vicekolejnych i informaci o smeru vlaku (neni to zbytecna informace), upozorni ridice a chodce, ze v useku jsou dva vlaky a odkud se blizi… (napr., pri poruse zavor, atp.), … Za pozornost by stala i uprava sirky jizdnich pruhu, oddeleni pruhu, vodorovne znaceni… nekde mozna i fyzicke oddeleni… Číst vice »
U těch nejfrekventovanějších je nejlepším řešením nadjezd/podjezd, byť by nebyl přímo v obci, ale na obchvatu. Rájec Jestřebí například.
Tak to samozrejme, ovsem nahradit vsechno nadjezdy a podjezdy asi nebude realne,… souhlasim, ze u tech opravdu hodne frekventovanych je lepsi bud jej zrusit pokud je blizko nahrada nebo MUK zridit…
Ten Rájec-Jestřebí moc dobrý příklad není, tam přejezd (ve stanici) po postavení nadjezdu zůstal.
To nouzové tlačítko mi přijde jako skvělý nápad. Číslo přejezdu sice vidět je, ale než ho rozrušený řidič objeví, zavolá a sdělí, co se vlastně děje, může být problém…
Ono možná kdyby číslo přejezdu mělo formát jako označení mostů na silnici a bylo oboustranné, bylo by to líp vidět než nějaká samolepka.
Kdysi mi bylo řečeno, že by puboši zastavovalo vlaky pro zábavu. Takže paragraf 1 a 4.
Tak muze byt spojeno s dispecinkem, tedy stisknuti tlacitka nemusi nutne zastavit provoz, pouze by varovala cloveka, ktery by videl na kamere co se deje… Kdyz to srovnate se stavem ted, porad zlepseni… rada lidi ani nevi kam volat…
Takhle to mají v Japonsku.
Když víme, že sekvenční sklápění funguje lépe, proč dnes nevyjedou technici a zítra není naprogramováno? To je i v takovém případě nutno čekat na rekonstrukci? Elektronický zpožďovač snad existuje 100 let.
Viz příspěvek od Vbb níže, cituji: „což je pár řádků kódu a a několik měsíců papírování“
https://zdopravy.cz/nehod-na-prejezdech-i-pres-miliardove-investice-pribyva-cdv-mluvi-o-zmene-norem-79766/#comment-518111
Ano, jednoznačně zkrátit předzváněcí dobu!! Vždyť je to z psychologického hlediska úplná hovadilost čekat 30 a více sekund na sklopení závor. Zeptejte se psychologa… Drtivá většina řidičů chce totiž co nejdříve jet, nikdo se nechce dívat, jak to vyzvání a vyzvání a nic… Pak to vede k tomu, ještě to projedu… A ono se to jednou nepovede… A nehody mají přece primární příčinu v psychickém rozpoložení řidiče – spěchal, byl nervózní, ve stresu, nesoustředil se… A některý odborník mi tu dokonce tvrdil, že u sekvenčního sklápění se předzváněcí doba dokonce ještě prodlužuje, boha jeho… Tady se prostě pořád hledí na… Číst vice »
> sekvenčního sklápění se předzváněcí doba dokonce ještě prodlužuje,
Co to melete, člověče?
>pojede přes přejezd určitě více než 5 km/h,
Podepíšete se jako zodpovědná osoba pod zkrácení doby a ponesete pak následy, až tam někdo těch 5 km/h pojede a sejme ho vlak?
Jasně, může jet i 2 km/h, a přesto máme v zákoně 5 km/h, nebylo by lepší tam mít 2 km/h?
Ne, nemelu, někdo mi to tu dříve psal, že se s instalováním sekvenčního sklápění předzváněcí doba prodlužuje, nechápal jsem to… Pokud mi to vysvětlíte a dokážete, že ne, budu jenom rád.
Popsal jste presne to, co naopak ridici dodrzuji na krizovatkach ve mestech a nedodrzuji totez na prejezdech… souhlasim se zkracenim doby, ale argumentace je spatna, ridic co specha, je nervozni, ve stresu, nesoustredil se, apod. NEMA CO DELAT ZA VOLANTEM!!!
U některých přejezdů jsem viděl i tzv Opětovné sekvenční sklápění závor. Znamená to, že když závory nedosáhnou ještě horní úvratě a spadnou zpět, stane se tak jen u vjezdových závor. Výjezdové závory horní úvratě dosáhnou, uplyne vyklízecí doba a poté teprve spadnou zpět.
Tomu se říká sekvenční zvedání, viz níže 🙂
Náhlý zkrácení předzváněcí doby je dost o hubu. Místní to totiž znaji a věděj, že maji ještě dost času to projet, a ono ne ..
To je jejich problém. Když se rozblikají světla, nemám už na přejezdu co dělat.
Takže jsou všechny přejezdy vlastně v pořádku a není třeba nic řešit a měnit….
Hmm, na tratích s rychlostí vyšší než 120 km/h by bylo dobré ty přejezdy buď zrušit, nebo nahradit podjezdy/nadjezdy
A jak mají vědět, že se rozblikají? 😀
Nemají tam najíždět, ale kdo už na přejezdu je ten nic nespáchal.
Přesně tak, velmi rychle by si zvykli.
Co tak dodat tabulku informující o změně?
Když se chce..
Ta doba se rozdeli, vjezdova zavora nepotrebuje dlouhe predzvanenim pro cele opusteni prejezdu, ale jen cas, ktery umozni vozidlu pod zavorou projet, u vyjezdove naopak by se nic menit nemelo, tam by mela byt doba odpovidajici projeti vozidla pres cely prejezd, tedy jako je to dnes…
Taková technická. Řešil tohle někdo při návrhu traťovky ETCS? S moderním VZ totiž třeba u osobáku nemusí přejezd padnout pokud je za zastávkou, VZ ví, resp může vědět, že vlak zastavuje a tak mu souhlas k jízdě končí v zastávce a dál nemůže, tudíž přejezd může být (zatím) otevřený. A předzváněcí doba se dá zahájit při pobytu v zastávce nebo nějak odpočítaná zpět (přece víme že vlak stojí nebo garantovaně zastavuje).
Pravda, vyžaduje to aby přejezd nebyl otrocky závislý na oddílech, ale dokázal „nějak“ získat informace z RBC.
Moc logické.
Zdá se to logické, ale na druhou stranu není žádoucí, aby (pokračujícímu) osobáku končilo MA na konci nástupiště, protože pak se tam bude plížit rychlostí invalidního šneka a v konečném důsledku bude jeho časová ztráta větší než úspora automobilistů.
Záleží na vzdálenosti nástupiště – přejezd.
A jinak, dneska snad strojvedoucí rádi riskují projetí zastávky?
Už jste někdy dojížděl ke konci MA ETCS?
S osobním vlakem potažmo elektrickou jednotkou? Brzdné křivky ETCS nejsou pevné. A jednotky vybavené nemáme, aby s tím byl někdo sžitý. Zatím spousta lidí usuzuje podle nákladů, které je logicky mají nejhorší (nejplošší). Mno, možná ještě horší bude peršing s dvěma škopky.
Kupodivu tu jsou lidi, kteří s el. jednotkou s ETCS ke konci MA dojížděli.
On ten rozdíl není až tak velký.
Co to pořád máte s tím ploužením? Pokud přímo a bezprostředně za nástupištěm není nic „rozhodujícího“ (výhybka nebo ten přejezd), ploužit se nemusí, lze tam mít prokluzový úsek. A v případě elektrických jednotek bude křivka výrazně strmější než u nákladů a vlaků s malým brzdovým procentem. Navíc se málokde jezdí až na samý konec nástupiště. MA také může končit před přejezdem přejezdu, nemusí u konce nástupiště. Řešení jsou, jen se jich chopit.
Bude tam přece ten přejezd!
A co zkusit zastavovat 25-30 m před ním? V tomto případě nějakých 5-10 m od konce nástupiště. https://mapy.cz/s/nerocalude
Kdybyste napsal 100 – 150 metrů, tak by se o tom mohlo začít přemýšlet. 30 m je zatraceně málo.
Pro tramvaj (elektrickou jednotku s magnety) taky?
Taky.
Ne všude je přejezd ihned za hranou zastávky. Přejezdy předzvání i když jsou 100 za zastávkou, protože je ve spouštěcím obvodu. Koneckonců jsou to ty horší, protože když řidič dohlédne na vlak v zastávce, tak možná mrmlá, ale chápe co se děje. Když stojí a nic nejede, tak to může vyvolávat zkratkovité jednání.
U kritických kombinací se to dá řešit třeba tak, že přejezd začne předzvánět, když už je vlak kousek před zastávkou, když bude řekněme v půlce perónu, šraňky padnou, Danger point zmizí a v tu chvíli může být prokluzovka přez přejezd.
https://youtu.be/7tIq4ABaXHE?t=1700
Všimněte si kdy spadnou šraňky. Přejezdník se rozbliká ve chvíli zastavení vlaku.
Problém je v tom, že policie řeší z 99% jen rychlost, alkohol a nehody, na ostatní byť závažné přestupky vč. chování na přejezdech se kašle. Postavte se někdy k přejezdu bez pozitivky či jen s křížem bez stopky, jakoby tam nebyl.
V Karlštejně (přední přejezd) – závory, blikání…nezajímá…
A ještě bych tam napsal, že zejména Polské řidiče ta předzváběcí doba mate a krom neukázněnosti za to mohou naše AŽD přejezdy a tato společnost může za to převážně že řidiči jsou IQ tykve. 😂
Tak trochu je to pravda, kdyby byla Studénka v Polsku, tak by se tam opravdu nejdříve začaly sklápět závory a pak teprve rozsvítila světla, jak si dotyčný řidič kamiónu myslel.
a co jako? kdyz jedu do Rakouska a mistni policie po me chce hasici pristroj a 4 vesty , protože u nich to tak je , daji mi pokutu . to je preci povinnost ridice znat predpisy navstivene zeme a dodrzovat je . a ne plkat ,,u nas to je jinak,, . jen dalsi z mnoha dukazu , ze edukacni cinnost v autodoprave 1) neexistuje , 2) je nedostatecna 3) versina autistu jsou duchem oslabeni jedinci schopni poute vymesovat kde je napadne a nedodrzovat bazalni predpisy
O tom žádná, ovšem ty národní rozdíly ve fungování vedou k tomu, že mezi milióny řidičů se pak vždycky najde někdo, kdo to v praxi zprasí, neb pravděpodobnost chyby je větší. Že jde odpovědnost za řidičem, neb „měl znát národní předpisy“ je pravda. Ovšem těch národních předpisů je tolik a prakticky co stát to specifika zabzař, že v praxi nikdo nezná všechno.
Specifika zabzař jsou, ale snad všude červená = nejedu.
Jsou nějaká specifika, kdy se nehoda možná nestane (zastávka na jednokolejce před přejezdem, někdy se dává Op i na zavřený přejezd,….) – ale na to se nebudu spoléhat, když nemám jistotu.
Ty hlavní provozní předpisy platí napříč státy a řídí se mezinárodní úmluvou o silničním provozu. To projíždění přejezdů se tam jaksi napříč státy nevešlo/neschválilo.
Proto například ten rakouský hasičák není povinná výbava vozidla, ale je povinností řidiče, aby ho vozil. Tím se ta Vídeňská úmluva obešla.
Každý potrhlý politik se chce ukázat co všecko dělá pro bezpečnosti, až navymýšlí slátaninu. Zavedení povinnosti řidiče vozit s sebou lopatu a koště. Jako povinná výbava by to v mezinárodní úmluvě neprošlo, byl by za vola. Tak národním předpisem. To je smeták, tisícovka pokuty.
Já jsem jel před 20 lety s kamarádem do PL. Hned za Meziměstím za čárou byl nechráněný přejezd, kde nic nejelo/nebylo, kamarád co řídil to projel. V zatáčce z lesíku vyskočil mužík (polský uniformovaný nevím celník ??), haltl nás, vyplísnil nás, že u nich se na přejezdu staví „STOP“ a pak si zkontroloval výrobní číslo karoserie pod prahem (Opel Kadett) a odjeli jsme bez úhony/pokuty.
Je pravdou, že se s tím neutěšeným stavem musí něco dělat. Jedna věc je osvěta – čekal bych masivnější informační kampaně zaměřené obecně na chování na přejezdech, dnes si velká řada řidičů ta rizika vůbec neuvědomuje, a pak to končí špatně. Druhou věcí je (bohužel) i nutnost více se na přejezdy zaměřit z hlediska dodržování nastavených pravidel, zde vidím cestu v rozšiřování počtu přejezdů vybavených kamerovými systémy, které vyhodnotí jízdu na červenou. A třetí věcí je to, co řeší CDV – tedy zdali na našem systému opravdu není něco, co by se dalo zlepšit. A tam to může být opravdu… Číst vice »
Díky, sympatický názor. Nemáme nic ani proti kamerám na přejezdech zajišťujících enforcement, jen jejich využití pro sankcionování řidičů není zatím úřednicky tak jednoduché, jak by se zdálo. Složitý proces a většina přestupků se stejně odloží nebo zpochybní.
Kamery jo, ale kromě záznamu pro přestupkové řízení taky okamžitě zastavit vlak. (I kdyby tím přejezdem měl profrčet, je dobře že to bude později a v menší rychlosti)
Já bych spíš, když to jinak (podjezd/nadjezd) nejde, tak tam dát takový ten ruský výsuvný obrubník…
Jestli přibývá nehod na přejezdech, pak je nutné vyměnit řidiče. Zákon 361/2000 Sb. hovoří jasně.
A taky chodce. Naráží to ale na skutečnost, že lidi nejsou spotřební zboží, ikdyž někomu to tak může přijít. Máte děti? Vyměnil byste je, kdyby u písemky ve škole udělaly chybu?
Blbý příklad. Děti se učí, ale řidiči už by se těmi zkouškami měli chyb vyvarovat. Jak je možné, že někteří řidiči zvládnou přejet přejezd v pohodě a jiní ne? Zákonitě musí být chyba mezi sedadlem a volantem.
Děti se učí, ale v 8. třídě by neměly dělat chyby v učivu ze 3. třídy. Například pravopisné chyby v dějepise…
A za železniční nehody vyměnit díry a výpravčí, D1 mluví jasně
Určitě ne.
Paměť mě může klamat, ale jsem přesvědčený, že to sekvenční sklápění jsem pozoroval už jako dítě někdy v 80. letech, když to byla moje nejoblíbenější zábava, konkrétně v Zábřehu. Tak mě trošku překvapuje, když se z toho dělá vynález roku 2021.
Já zas mám za to, že jsem byl v osmdesátých svědkem sekvenčního zvedání na Národních hrdinů v Pardubicích (ten přejezd už neexistuje), kdy po projetí vlaku šla nahoru jen odjezdová půlka šraněk, a po předzvánění šla zase dolů. Ale možná mě šálí paměť, kdoví, co jsem viděl.
Bydlel jsem na Dašické a bylo to tak jak píšete.
Děkuji. Mně přijde zajímavé, že situace, kdy k tomu mohlo dojít, byla zdánlivě strašně nepravděpodobná, a přesto k tomu docházelo poměrně často. Možná by bylo zajímavé to předhodit dopravnímu psychologovi, jestli právě takovýto stav není pro řidiče nejlepší indikace, že po projetém vlaku má čekat ještě další (pokud teda nezůstanou šraňky v kuse dole).
Myslim, ze se od sekvence upustilo kvuli castemu proklickovavani ridicu, mezi jeste zvednutymi zavorami…
Nevim jistě, ale mam takovej pocit že se to v osmdesátkách zas rušilo, protože borcí to objížděli protisměrem 😀
ano, presne tak si to pamatuji, to bylo caste, padali zavory a sup pres protismer…
To je docela možné, nejde o žádnou horkou novinku. Jde jen o to, že by se mohla konečně začít v praxi využívat v širší míře podobně, jako v zahraničí. A předstatovat doporučený základní systém ovládání čtyřdílných závor.
Zeptám se: V zahraničí bývá ošetřena situace, kdy by si na dvojkolejce u nás přejezd rozmyslel zvedání šraněk během jejich pohybu nahoru? Tj. nějaký předpřibližovací úsek…
Ano, přesně tak. Dokonce se to tváří jako základní technické řešení (bod 1 – „přihlášení do systému“, bod 2- faktické zahájení výstrahy).
Nehody na přejezdech nejsou o závorách, ale bohužel o řidičích.
To ano, nicméně železnici každá taková nehoda na dlouhé hodiny paralyzuje. Proto by mělo být i v zájmu železnice tu bezpečnost dále zvyšovat, aby se ty nehody neděly – i když za ně můžou řidiči silničních vozidel.
To ale nikdo nerozporuje.
Znamená to tedy, že nehody na železnici nesouvisejí se zabezpečovacím zařízením a jsou jen a jen o strojvedoucích? To by byl revoluční poznatek šetřící spoustu peněz.
A podhozená výhybka je jen o výpravčích. Takže by se dalo ušetřit i za staniční zabzař.
Kdepak – výpravčí vyměnit za elektronická stavědla a autoblok!
Ne, znamená to, že mícháte jablka s hruškama.
Mám další návrhy:
1) Na přejezdy (začneme těmi vytíženými z hlediska silnic) umístit kamerové systémy s automatickým čtením RZ. Pokud někdo vjede během přejezdu v činnosti, pak pokuta.
2) Stejně tak umístit automatické měření rychlosti – kdo nepojede 50 u bílého a 30 u žádného světla, opět pokuta.
Oukej, ale začněme s přejezdy na frekventovaných tratích. V českém pojetí by se popisované řešení instalovalo nejprve na přejezdu, kde je mezi kolejnicemi roste metrový smrček. Nicméně bylo by samozřejmě prezentováno jako preventivní opatření, které zásadním způsobem přispěje ke zvýšení bezpečnosti.
https://mapy.cz/s/mohegafara
Tenhle je idální. Ještě ale nějak zakázat tu fintu s opravným prostředkem vůči pokutě.
…to jako fakt z obou stran je zeleznice v provozu a ten kratky usek mezi konci je zruseny? 😀
Vezměte si tu dobu, kam se řítíme (ČR). Všude velké dluhy, nadává se na přebujelé úřednictvo a vy byste je tímto opatřením č. 1 ) musel nabrat, aby ty četné porušovače flastrovali. To už by bylo efektnější tam postavit multifunkčního strašícího příslušníka v uniformě, aby tam proměnlivě blikal a házel/hrozil bílým ukazatelem.
A mít co nejvíc přejezdů v obloucích s V130 nebo V150 – takže kdo by jel rychle, poškodil by si auto…
Účelem je snížit počet nehod.
Nedávno se objevila nová reklama na jistou pojišťovnu, ve které rádiovka a kulich na železničním přejezdu sešrotují vůz a dokonce i vykolejení vlaku. Lepší obrázek o tom, jak to tady vypadá, už skutečně najít nemůžeme. Je to prostě o nezodpovědnosti, i ti rádiovka s kulichem se v některých případech chovají lépe, než většina českých řidičů.
Zvýšení minimální rychlosti na přejezdu určitě pomůže, teď jen to dostat do zákona o provozu na pozemních komunikací. Jen teď z hlavy si ale neuvědomuji, jaký vliv to bude mít na chodce?
Chodec má délku 22 metrů?
No vidíte, mě to po ránu nemyslí, dík za připomenutí. 🙂
Chodec ne, ale ten ten přejezd ve Studénce ano. https://mapy.cz/s/lolevanoco
Dnes se počítá pouze kamion 22 m @ 5 km/h, a ten toho chodce zahrnuje. Pokud se bude kamion počítat na 10 km/h, tak se holt ještě navíc spočítá chodec 1m @ 5 km/h, a který čas vyjde delší, ten se použije.
Délka přejezdu ve Studénce je z tohoto pohledu nerelevantní. 🙂
Ono to bude taky i o prejezdu – treba tady u nas: https://en.mapy.cz/zakladni?x=14.4983545&y=50.3491045&z=20&base=ophoto&source=coor&id=14.4983647%2C50.3490797
Kamiony tam zataci hned za prejezdem (pri prijezdu z jihu) do Repinske a kdyz jsou dva za sebou, pripadne se jim tam jeste neco pinozi v protismeru, nemusi to byt ani kamion, ten prejezd jim trva docela dlouho…
Je tedy relevantní statistika, jak moc jinak je to v civilizované zemi a proč.
Pokud ano, je to lidmi nebo technikou?
No nevím, co třeba vzít v úvahu počet přejezdů, ideálně vztažený na jedotkovou délku silniční komunikace? Pak bych tu statistiku nazval relevantní. Na Islandu k nehodám na přejezdech nedochází…
A dopravní moment k tomu. On je docela rozdíl mít kříž na účelovce s dvacíti autama za den nebo na okresce se stovkou aut za hodinu.
Proto bych porovnával se srovnatelným Rakouskem. Nikoliv s Islandem, Grónskem, či Ugandou.
Rakousko má o třetinu kratší železniční síť a výrazně jinou strukturu sítě silniční. Tím netvrdím, že pro nás nemůže být v lecčems inspirativní. Ale srovnání nehodovosti na přejezdech bude kulhat.
Třeba že by to chtělo zrušit 1000 pošt?
A co si představujete pod pojmem civilizovaná země? Země inteligentních lidí bez mindráků?
Ano, byť uznávám, že je to celkem náročný požadavek 😀
Je fakt, že u některých přejezdů je ta předzváněcí doba přímo příšerná (jmenovitě Domažlice, Blansko, jistě se najdou i další). Ty totiž předzvánějí už ve chvíli, kdy vlak teprve přijíždí do stanice a teprve bude stanicovat. Takže leckdy zvoní 3+ minut před průjezdem vlaku. Tady, jakkoliv s tím nesouhlasím, i chápu, že ti řidiči to prostě prohulí. Tento návyk si přenesou dál…a neštěstí je na světě…
Automatické PZZ má nastavené časy pro průjezd vlaku traťovou rychlostí daného úseku. Pokud někde je v obvodu přejezdu zastávka a jede tam osobní vlak, který v dané zastávce zastavuje, tak to trvá o to déle, což funguje běžně i v jiných zemích.
Dřív když byli závory na ruku, tak především ve stanicích byly závory dole klidně i několik minut, protože takto bylo koncipované SZZ, kdy bez uzavření přejezdu nešlo postavit vlakovou cestu.
To ale hovoříte o přibližovací době, nikoli době předzváněcí. Ta je nastavena jako fixní a nezáleží na pohybu vlaku, ale vyklizování přejezdu automobilem či chodcem.
Takový přejezd u Suchdola nad Odrou… To je panečku něco. Jsou tam dvě tratě a tak se doba blikání pěkně protahuje… Čekací doba 0 až 20 minut.
Předzváněcí doba je nastavena na traťovou rychlost. Pokud je pro EC 160 a pojede tam náklad rychlostí 80, bude doba jízdy trvat jednou tak dlouho … pojede tam manipulák nebo traťovácká „drezína“ rychlostí 40, pojede tam 4x déle než EC. Například v Úholičkách se přejezd „ozve“ v okamžiku, kdy v kilometr vzdálené zastavuje osobní vlak. Jinde je staniční zabezpečovací zařízení (odjezdové návěstidlo) navázáno na nedaleký přejezd, tudíž nejdříve musí dojít k uzavření přejezdu a pak se na návěstidle objeví návěst dovolující jízdu. Pak záleží na tom, v jakém časovém předstihu postaví výpravčí / CDP na „volno“, aby třeba na vjezdu… Číst vice »
V Úholičkách přejezd není, ale je v sousední zastávce Roztoky-Žalov. Zřejmě jde o situaci, kdy se přejezd v Žalově ozve v době, kdy vlak zastaví v Úholičkách.
A pak se stane, že v přibližovacím úseku zůstane viset zdechlá lokomotiva i s vlakem. A visí tam několik hodin. Poliacjti nikde, že by ideálně byli na vysílačce s výpravčím v nedaleké stanici.
S policií, obecně s IZS, je často největší problém se dohodnout, o kterém úseku tratě /stanice je vlastně řeč :(.
>bude doba jízdy trvat jednou tak dlouho
Nikoliv. Bude trvat dvakrát tak dlouho. 😉
„Jinde je staniční zabezpečovací zařízení (odjezdové návěstidlo) navázáno na nedaleký přejezd, tudíž nejdříve musí dojít k uzavření přejezdu a pak se na návěstidle objeví návěst dovolující jízdu. Pak záleží na tom, v jakém časovém předstihu postaví výpravčí / CDP na „volno“, aby třeba na vjezdu vlak nechytal výstrahu.“
To platí jen když je přibližovací úsek už obsazen vlakem. Pokud je volný, dá se postavit vlaková cesta v předstihu do otevřeného přejezdu.
No jo, no. Statistika věda je, má však cenné údaje.
A tak když za tři měsíce zrovna zemře více lidí na přejezdech, tak zahodíme všechny předchozí údaje a budeme mluvit jen o těch právě proběhlých třech měsících asi úplně stejně, jako že v právě probíhajícím globálním oteplování byla od ledna do dubna fakt zima…
Ale zase dotace na CDV běží, web Zdopravy má o čem psát, SŽ zvýší utrácení za zabezpečení přejezdů, jenom stále nebude po čem jezdit, protože na to hlavní již nezbývají síly na projednání projektů….
Já vím, jsem hnusnej a protivnej.
Nejste ani hnusnej, ani protivnej. Jste upřímnej vysokej manažer železničního přepravce, kterému bezpečnost silničního provozu jedno.
Jemu je jedno, jestli jeho vlaku (případně přímo jemu osobně) vjede do cesty nějaký gumokolní magor, který nerespektuje červená světla?
No, Váš „češtin“ je hodně zajímavý. Přiznám se, vůbec netuším, na co se ptáte a jak Vám mám odpovědět…
Žádný dotaz položen nebyl. Pouze jsem konstatoval, že je pro Vás důležitější stav železniční infrastruktury než bezpečnost silničního provozu.
Přepravce ? Máte nějak popletené pojmy dopravce a přepravce ?
Hnusnej nejste, protivnej trochu jo, protože víte, že tím, že SŽ bude řešit přejezdy se nestane, že se zastaví všechny stavby nebo projekty na opravy nebo přeložky.
Zdravím Vás, Petře a dovoluji si malé vysvětlení, neb článek poněkud směšuje dvě různé informace. Zmíněný projekt, který jsme zpracovávali pro Ministerstvo dopravy ČR, běžel již loni a byl ukončen v listopadu 2020. Tj. nešlo o reakci na aktuální statistiky nehodovosti, které jsou sice mrzuté, ale může jít o sezónní výkyv, neb matematicky jde o poměrně malá čísla. Proč projekt vznikl? Námět byl formulován v návaznosti na těžkou nehodu srbského kamiónu na přejezdu v Praze-Uhříněvsi 6.září 2019, který se srazil s příměstskou jednotkou, se zraněním a vykolejením. Jakkoli chyba řidiče, k této nehodě silně přispěly časovací parametry přejezdu – mj.… Číst vice »
Díky za toto vysvětlení, naprostý souhlas.
Opomněl jste jednu drobnost, vlak stál v Kolovratech. Jak vyřešit tuhle skutečnost ? Místo osobníku stojícího v zastávce tam může jet nákladník padesátkou. A vše je „postaveno“ na zastávkou projíždějícím vlaku traťovou rychlostí … Podle záznamu zabezpečovacího zařízení byla světla v činnosti, závory sklopené. „Automobil stál na přejezdu mezi sklopenými závorami více než dvě minuty a do jeho pravé části pak najel vlak,“ konstatovala Drážní inspekce. V Uhříněvsi se srazil vlak s nákladním autem | (1:24) | video: iDNES.cz „V 9:31:56 hodin se přejezd uvedl do výstrahy, v 9:35:24 začal vykazovat poruchový stav, tedy tento čas považovat za okamžik vzniku… Číst vice »
Neee, směšujeme jabka s hruškami. Já o předzváněcí době a Vy o přibližovací době, nutno se dohodnout na přesné terminologii, jinak se nedohodneme. Předzváněcí doba je doba mezi zahájením světelné výstrahy a začátkem sklápění vjezdové závory. Tato doba je na přejezdu nastavena jako fixní a počítá se z doby vyklizování přejezdu návrhovým vozidlem nebo chodcem (v závislosti na jeho délce a hlavně vyklizovací rychlosti). S pohybem drážního vozidla v přibližovacím úseku (rychlost, zastavení) nemá nic společného, je stejná, ať výstrahu vyvolá rychlík či pomalík. Konkrétně v Uhříněvsi je nastavena na 71 vteřin, což dává obrovský časový prostor pro vjezd auta… Číst vice »
Mno a názorový proud, že přejezd na páteřním koridoru není normální věc aplikován nebyl?
Existuje/používá se i sekvenční zvedání?
Mínusy jako že nevíte nebo se nepoužívá?
Ono si stačí přečíst článek. Proto ty mínusy…
Ono stačí si přečíst příspěvek, který známkujete. V článku se píše o sekvenčním sklápění, já se ptám na sekvenční zvedání</b.
Jo, třeba na nově zrekonstruovaných přejezdech Brno-Střelice se zvedá sekvenčně (výjezd a pak vjezd)
Obzvláště mrzuté, že tohle zvěrstvo se nedaří odstraňovat ani na nových přejezdech. Při vší úctě k výrobcům, v zahraničí jsou schopni napájení závorových pohonů dimenzovat tak, aby baterka utáhla všechny pohony současně a postupné zvedání nebylo třeba.
Používá, ale z jiného důvodu, kvůli nižší zátěži napájecího obvodu, když současně pracujou jen dva motory místo čtyř.
Vždyť je to závora, ne jeřáb!
Já bych řekl že ano.
Sice logická otázka, ale …. k čemu by to bylo dobré?
Dvoukolejná trať. Šraňky jdou nahoru. Nepozorný řidič nepočká, až se závory zvednou úplně nahoru a až přestanou blikat červená světla, zpravidla z neznalosti/nepozornosti, rozhodně to není ten případ ‚to ještě stihnu‘, nicméně ano, vjede tam, když jsou závory ještě v pohybu. V tom si to přejezd rozmyslí (protijedoucí vlak), šraňky nedokončí zvedání a řidiče uvězní. V případě sekvenčního zvedání by se nejdříve zvedla ‚vyjezdová‘ závora, pak by se začala zvedat ‚vjezdová‘. Zvedací pohyb by tedy nedokončila ta ‚vjezdová‘, a ta by řidiči spadla za zadkem, ale ‚výjezdová‘ by šla dolů až po skončení predzvánění, čili by tomu hříšníkovi, který by… Číst vice »
Tahle situace by se ovšem měla spíš ošetřit technicky, akorát to vyžaduje další předsunuté čidlo pro každý směr — rozšířený přibližovák, a při jeho obsazení dalším vlakem by se prostě nic nezvedalo. To je asi ta zmiňovaná „úprava“ v článku. Nakonec by ani dneska už nemělo být úplně neschůdné zjistit skutečnou rychlost vlaku a podle toho adjustovat okamžik výstrahy. Bavíme se tu stále o úrovni techniky odpovídající stavu cca 50 let zpátky ..
V dobách, kdy byla záloha napájení v podobě akumulátorů to zabraňovalo velké proudové zátěži na akumulátory. Nevím přesně jek je to dnes, co jsem slyšel, tak dva zdroje jsou většinou kombinací TV, 6 kV (drážní) a 3x 400 V (veřejná síť – když je).
Sekvenční zvedání samozřejmě existuje, třeba hned na přejezdu s číslem 001 :-).
Ale myslím, že k probírané problematice to není relevantní (nicméně zeptat se samozřejmě můžete).
Ano.
Díky za logickou a velmi produktivní otázku. Sekvenční zvedání se používá jen v ČR (bohužel velmi často), v žádné jiné evropské zemi jsme se s ním nesetkali. V Rakousku je tento způsob ovládání závor dokonce výslovně zakázán, břevna se mají VŽDY zvedat současně. Důvod tohoto paskvilu je jediný – šetří se elektrická energie při záběru závorových pohonů, které nepracují všechny synchronně. Šetříme baterky, ale výsledkem je zbytečné prodlužování fáze otevírání přejezdu a zdržování řidičů. Velmi produktivní je např. příklad přejezdu v km 6,006 trati Brno-Přerov. Tři dvojice závor, dvě na vozovce, jedna pro chodník. Po průjezdu vlaku se nejdříve obřadně… Číst vice »
No zas to může zachránit toho blba, který by při synchronním zvedání, kdy si protijedoucí vlak šlápne ausgerechnet během pohybu závor nahoru, zůstal uvězněn. To má taky svoji cenu, ne?
Teoreticky sice ano, ale je to slabá náplast, tyhle stavy by měly být technicky řešeny jinak (dřívější informace o druhém vlaku a nezahájení otevírání přejezdu po průjezdu prvního).
No já právě znám z práce situace, kdy se roky odkládá použití slabé funkční náplasti ve jménu čekání na lepší defitivní řešení.
Neví někdo, jak se přejezd s postupným zvedáním chová v případě, že si druhý vlak našlápne v okamžiku zvedání vjezdových závor? Ty jdou dolů ihned, ale co odjezdové – ty se sklopí kdy?
Historicky bych sekvenční zvedání závor hledal i na Slovensku. Třeba přejezd Humenné mesto… Ale souhlas s Lechem, na dvojkolejce má sekvenční zvedání smysl. Zdržení provozu o těch několik sekund, než se zvedne závora opravdu nikoho nezabije…
Jak řeší v tom Rakousku, aby jim přejezdy s vyklizovací rychlostí 10 a více km/h nezaviraly chodce mezi závory?
Chodec může závory podlézt, ne?
Ne.
Ale může závoru obejít zezadu. Proč se tohle nedá použít?
To lze řešit sekvenčním sklápěním.
To nelze. Predzvaneci doba je cas od spuštění svetel do uzavření závor. Pokud ji chcete zkrátit, tak i ta „výjezdní“ zavora se zavře dřív.
To určitě platí, ale pokud máte sekvenční sklápění, tak by se to mělo upravit. To znamená, že přední závora by se měla sklopit dřív, tj. v okamžiku, kdy konec vozidla už vjel na přejezd.
Ta doba závisí ale na dvou faktorech — nejdřív doba od počátku výstrahy do okamžiku, než vozidlo které právě vjíždělo bude celé na přejezdu (22 m vs normovaná min. rychlost), pak může padat vjezdová závora, a následně doby než to vozidlo celé přejezd opustí (šířka přejezdu vs min. rychlost). U chodce se zase nemusí počítat se standardní délkou 22 metrů, takže má celý ten čas k dispozici v obou intervalech k vyklizení přejezdu.
Svého času jsem řešil přesně to samé. U jednokolejného a ani u dvojkolejného s úhlem 90° není s chodcem problém. Největší problém dělá vysokozdvižka s patnáctimetrovým přívěsným vozíkem 🙁
Já jsem si za „modelové vozidlo“ vždycky představoval skauta, který veze na dvoukoláku vlajkový stožár 😀
To, že skaut přijde o špičku stožáru nikoho moc netankuje, ale představte si, že vysokozdvižka táhne na přívěsném vozíku 10 metrů dlouhé ocelové profily…
Před několika desetiletími, v době mých studií, se jako nejpomalejší vozidlo pro výpočet vyklizovací doby bral volský potah. Nesmějte se, bylo to opravdu nejpomalejší možné vozidlo.
Nebylo … nejpomalejším „vozidlem“ je silniční finišer jedoucí „pracovní“ rychlostí …
Viz výše – střetnutí vlaku s finišerem na přejezdu ….
Přihořívá, pomalejším než nejpomalejším vozidlem může být i traktor s fůrou dříví na rozmoklé polňačce. Zkoušeli jsme to v praxi a dosáhli s vypětím sil vyklizovací rychlosti 1,2 km/h. Pak je to jen otázka náhody, zda vlak přijede či ne, tedy pokud nemáme formulován oficiální návod, jak v této situaci postupovat.
To záleží na které trati jste.
Být to na 310, tak uskočit do strany a mávat návěst „Stůj, zastav všemi prostředky!“ a 843 by alespoň zpomalila (nebo i zastavila)
Ale stát se to na 010/270, tak bych zdrhal, aby mě ten traktor neodlétl na hlavu…
Ve slušných zemích mají v zákoně o silničním provozu stanovenu nejnižší dovolenou rychlost při přejíždění přejezdu, kterou řidič musí dosáhnout. Pokud jí nedosáhne, musí přejíždění dohodnout s provozovatelem dráhy. Nebo počítat s tím, že případná nehoda, kdy nestihne vyklidit prostor před vlakem, půjde na jeho triko.
U nás se sice chlubíme unikátem, že omezujeme nejvyšší dovolenou rychlost na 30 km/h, ale klíčové ustanovení o minimální rychlosti zakotveno nemáme. V praxi pak dochází k nehodám, za které „nikdo nemůže“.
To by ovšem musela SŽ udržovat přejezd v takovém stavu, aby aspoň tou minimální rychlostí mohl být bezpečně „překonatelný“.
Jistě, ale řada přejezdů v ČR se přece jen dost zlepšila a šance dosáhnout vyšší rychlosti než 5 km/h taktéž.
Třeba tím, že tam chodec nesmí mít délku 22 metrů 😉
Na to je předpis, že nesmí? 😁
Tak teď jste mě dostal 🙂
Zřejmě to mají na silnicích, kde je zákaz nemotorizované dopravy (souběžně vede chodník a cyklostezka o KVALITNÍCH parametrech)
Chodec má sice vyklizovací rychlost zpravidla jen 3 km/h, ale zato je kratší než nejdelší návrhové vozidlo (20, u nás dokonce 22 m). Spočítat se to ovšem musí, někdy je skutečně nutné výpočtem zjištěný čas kvůli chodci trochu korigovat. Efektivní je též samostatné zabzař pro chodce či podle situace kolmé vedení stezky přes trať, aby vyklizovací délka byla co nejkratší a pěšák co nejrychleji pryč.
Nejlepší (ale zároveň nejdražší) je podjezd…
Přejezdy na koridoru Říkovice , Grygov , u Litovle nebo Pardubice jsou za mě seřízeny dobře. Spíše chytám saze , když stojím dobu na přejezdu v řadě deseti patnácti osobáků , kamionů i autobusů a pomalu pět minut se čeká na šourající se prázdný šukafon a to nejen na silnici druhé , ale i první třídy . A to že vlak stojí ve stanici a závory jsou dole při nastupování je bída .Přesto myslím , že seřídit lze ke spokojenosti a řádnému fungování všechno , jen musí SŽ trochu zabrat a nepreferovat výhradně AŽD
Jiný dodavatel nebude muset dodržovat platné normy? Nebo AŽD schválně drží přejezdy zavřené déle, aby nas…štvalo řidiče?
No, u nas pri stanici mame prejazdy z jednej aj druhej strany zahlavia. O tom ci sa otvoria alebo zavru rozhoduje vypravca.
SZZ elektromechanika nebo elektronické stavědlo?
Občas to tak vypadá…
A můžete popsat jak to funguje v zahraničí ?
V „absolutně dokonalém“ železničním Švýcarsku se na zastávce Russin (na trati ze Ženevy do francouzského Bellegarde (Ain) zavírají závory cca 5 minut před příjezdem vlaku …
Záleží na tom, jak brzo řídící PC dálkového řízení provozu sídlícího v Lausanne postaví vlakům volno ve stanicích La Plaine a Satigny …
Nevim kolik mild. stalo, zvyseni zabezpeceni, ale vypozoroval jsem, ze jedno premosteni stoji cca 200-400mil. Nebylo by lepsi si urcit kazdy rok napr.15 krizovych prejezdu na koridoru a odstranovat je postupne? Vzdyt to pro rospocet neni zase tolik penez at uz konecne nedochazi k temto tragediim? Za 10 let bychom meli odstranenych 150 a to uz je za me zajimave cislo. Proc se u nas vzdy vymysli vzdy drahe a neefektivni reseni.
Rozhodně. Když můžeme platit dvojnásobek za rekonstrukci kdejakého nádraží, tak je nadjezd skoro zadarmo.
Jenže k postavení nadjezdu mnohdy potřebujete POZEMKY … mnohdy od soukromých vlastníků, ti nechtějí prodat … Zabírat ornou půdu / louky jen proto, že existují neukáznění řidiči …
A kdo to zaplatí ? Provozovatel dráhy – ten nadjezd nepotřebuje. SFDI – v situaci, kdy není dostatek financí na opravu současných silničních mostů / nadjezdů nad tratěmi , bude financovat stavbu dalších nadjezdů nad tratěmi …
V případě Studénka se hovoří o podjezdu s nízkou podjezdnou výškou, aby tam nemohly kamiony, důsledkem bude výstavba dalších silnic .
Jak zabránit vjezdu na přejezd – sklopnou zábranou ve vozovce …
Opravdu? https://www.youtube.com/watch?v=rbCQCAzM9o8
Zrovna ve Studénce ale ta „jiná silnice“ přes nadjezd dávno existuje. Takže by stačilo před přejezd dát antikamion zábrany.
V některých nyní problematických úsecích (hlavně Choceň – Ústí n. O.) by bylo vhodné vyřešit tuto situaci při přeložce trati (na té přeložce budovat když už rovnou nadjezdy/podjezdy).
Možná by bylo možné trochu pomoct i psychologicky. V případě, že vlak projede, ale závory se nezvedají kvůli vlaku na druhé koleji, zapnout na pár vteřin znovu předzvánění. To řidiče upozorní, že přejezd zůstane uzavřený.
U nás se naprosto ignoruje dopravní psychologie a místo toho se věci zdůvodňují „dlouholetou implementační praxí“ a podobnými blbostmi.
A řidiče motivuje městský strážník, který dá řídiči tisícovku flastr za to, že jel na výjezdu z Modřic 56 km/h.
Je tam 50, má jet 50 … hloupý kdo dává, hloupější kdo nebere …. těmi 56 to začíná ….
A konci to vrazdou!
Formálně usmrcením z nedbalosti, kde se zákonodárci přepsali s trestní sazbou.
Řekl bych totiž, že tam místo „až na 3 léta“ mělo přijít „od 3 do 12 let“.
Ad dopravní psychologie: troufám si říct, že většina smrtelných nehod na přejezdech není kvůli risku či vědomém porušování předpisů, ale prostě proto, že někdo neznal, přehlédnul, nevšimnul si, nedával pozor apod. Čili represe nic nevyřeší. Pomohou technické úpravy předcházející chybám případně instalace zařízení, které chybu zjistí a omezí dopad.
Dopravní psychologie není ani tak o porušování předpisů, ale hlavně o studiu chování řidičů. Podle toho se pak třeba navrhují předpisy ohledně dopravního značení (třeba v Německu do těchto výzkumů jdou velké prachy). U nás se tomu téměř nikdo nevěnuje, všechno se projektuje od zeleného stolu a podle „dlouholeté implementační praxe“ (vznešený název pro „vždy se to tak dělalo“) a výsledky jsou tristní. Třeba nová móda, kdy se značky (včetně výstražných křížů) omalují žlutozeleným reflexním rámečkem. Každý dopravní psycholog vám řekne, že je to k ničemu, protože čím víc toho bude, tím víc začnou řidiči reflexní rámečky ignorovat. Ale máme… Číst vice »
Pokud se závory vůbec nezvedají (druhý vlak si už našlápl), tak není potřeba nic dělat.
Problém je, že odjede první vlak, v přibližováku nic, tak se přejezd začne zvedat, a v tu chvíli si našlápne druhý vlak. Na dozvednutí a spuštění celé předzváněcí doby znova už nevychází čas, proto závory padnou hned.
Vot kak prosto.
PS: prostým posunutím spouštěcího bodu proti vlaku se problém nevyřeší, pouze časově posune. Řešení vyžaduje přidat druhý detekční bod a zásadně upravit logiku přejezdu (což je pár řádek kódu a několik měsíců papírování).
No a jak se ptám výše, u sekvenčního zvedání, pokud výjezdová závora dokončí pohyb nahoru, ale vjezdová ještě ne, tak ta výjezdová jde dolů až po skončení předzvánění? (Vjezdová spadne hned, tj. nedokončí zvedání, to je mi jasné.)
Tesat do kamene. Velmi častý problém na dvojkolejných tratích, kdy tam v tomto momentu někdo vjede a už tam zůstane, nebo v lepším případě láme odjezdovou závoru. Snad se už konečně kompetentní místa probudí a začnou uvažovat tímto směrem. Spoléhat na bezchybné chování řidičů totiž zjevně nefunguje.
Druhý detekční bod taky může vyžadovat přidělání dalšího kabelu.
U starých reléových PZZ si ten kód můžete napsat akorát tak na futra přejezdového domečku.
1) to samozřejmě vím
2) u starýchg přejezdů to asi nikdo požadovat nebude
ad 2) Jen aby!
Dobrá myšlenka – jít na to psychologicky, místo unylé světelná signalizace a zvukové signalizace BIM – BAM znějícím jako umíráček osadit přejezdy klasickým silničním „semaforem“ se třemi světly … Zelená se rozsvítí, až v okamžiku, kdy se zvednou závory, resp. v přibližováku nebude jiný vlak …
V Německu je u přejezdu (např. Bad Brambach) dvousvětlový silniční semafor – nejdříve se rozsvítí žlutá výstraha, pak velké červené klidné světlo – lepší signalizace „STŮJ“ než dvě unyle kmitající a cca 10 vteřin před příjezdem vlaku jsou břevna dolů … Až se zvednou, červená zhasne …
JAK JEDNODUCHÉ …
Běžnější jsou dvě světla, ten systém „žlutá – červená“ (standard Německo, Rakousko). Třísvětlový systém docela často používá Švýcarsko, když je přejezd součástí silniční křižovatky. Žlutá předcházející „červené“ (ať už unyle blikající dvojici nebo nepřerušovanému červenému světlu) má tu výbornou výhodu, že varuje před zahájením výstrahy předem a řidič má čas zastavit ještě před rozsvícením červené. U nás je veden nekonečný spor správních úřadů, kolik vteřin na začátku červené tolerovat, neb auto nezastaví na fleku. Je to často rozporováno a odkládány i přestupky, kdy tam řidič vjel opravdu nelegálně.
K vytipovanym prejezdum dat kamery s radary a pokutovat za kazdy prestupek (moc velka rychlost, jizda pod cervenym svetlem apod.) a vubec bych se nebal tam dat jeste znacku (240 m pred prejezd) omezeni rychlosti a k ni dalsi radar!
Tem mene myslejicim by mozne konecne docvaklo a zacli by se opravdu zajimat, jak se maji na zeleznicnim prejezdu chovat. A ti, kteri vedi a chovaji se tak, nic nehrozi. Pro ne to bude beze zmeny.
???? Seřízené a funkční přejezdy jsou jedna věc , toto komoušské šmírování druhá . Ještě jsem neviděl kameru , která by zabránila jakémukoli neštěstí nebo nehodě . Ono jsou nehody na přejezdech se špatným výhledem (křoví , sluníčko , zatáčka) a bez závor , jako optická i mechanická zábrana hlavně nepozornost . Všechny ořejezdy na prvních třídách by měli mít závory a osobně bych rušil na polních a lesních cestách . Ponechat (příklad) po třech nebo pěti kilometrech a ne po dvěstě metrech . To nezaplatí řádně nikdy nikdo a na mimoúrovňové taky nikdy mít nebudeme. Případně u vleček s… Číst vice »
Zase nám racionalizuje jeden co zásadně nedodržuje nic.
Sluníčko je jen výmluva, pokud si nejsem jistý, jestli je ten přejezd ve výstraze nebo ne (právě třeba díky sluníčku), tak tam přeci bez rozmyslu nevjedu, ne? Navíc přejezdy bez závor celou dobu cinkají, ale to by řidiči nesměli mít puštěnou hudbu, tak nahlas, že jde slyšet až ven, aby to slyšeli.
Zatáčka to samé, ale dobře, zde bych byl taky pro závory.
Toto myšlení – ono tady přeci nic nejezdí (nebo ještě hůře, teď přeci nic nepojede, znám jízdní řád), je to nejhorší, to v provozu nemá co dělat, díky tomuto se stávají nehody.
Když už máme aplikaci pro nemyslící chodce (tramvaj), tak proč by nešlo přenášet informaci o blikajícím světle do auta. Když už je tedy problém nevjíždět na přejezd až dobliká to červené světlo.
Pokud vím, taková aplikace je ve vývoji (možná se už dokonce testuje).
Hmm, třeba na head-up displej v autě?
Dle této teorie je pád na namrzlém chodníku také jen výmluva – dotyčný měl přece přizpůsobit chůzi stavu chodníku, jak mu to ukládá zákon. A pokud si není jistý stavem, měl si vzít lepší boty. „Zneviditelnění“ výstrahy následkem tzv. fantomického efektu je reálným bezpečnostním rizikem, které v praxi vyloučit nelze.
Zas ale za stav chodníku někdo zodpovídá, na přejezdech taky bývají instalovány „kšilty“, aby světlo bylo lépe vidět, takže i zde je stav upravován. To už je trochu absurdní závěr, protože pak můžeme chtít osadit skoro všechny přejezdy závorami, protože na velké části z nich tento efekt, někdy během dne, za slunečného počasí, hrozí. Já neříkám, že ho chci vyloučit, ale od kdy se: nejsem si jistý, co tam svítí = nic nejede, můžu jet? To je jakobych posunoval (vše měl správně sjednáno), a dojel k ranžírce a přes sluníčko si nebyl jistý, co tam svítí, a aniž bych si… Číst vice »
> Ještě jsem neviděl kameru , která by zabránila jakémukoli neštěstí nebo nehodě
Ale to je v pořádku.
Je to totéž, jako říkat, že jste neviděl omezení na 30, které by zamezilo vyletění ze zatáčky.
Kdyby tam ta třicítka nebyla, tak je tam nehoda každý měsíc.
Když tam třicítka je, tak je tam nehoda jednou za 5 let, ale vy nevidíte nehody, kterým ta třicítka zabránila, protože prostě nebyly.
Místo geniálních nápadů hnát lidi, dobytek i vozidla nemotorová i motorová i několikakilometrovou oklikou by se mělo přemýšlet, kde a jak sehnat těch pět prken, šest žárovek a pár drátů nepředraženě.
Železnice očekávají nabídku páru nepředražených drátů klidně i od vás, jen to musí splnit pravidla pro požadovanou spolehlivost a bezpečnost.
Už zakládáte firmu? 🙂
Předpokládám, že strojvedoucím byste měřil stejným metrem, nebo ‚tam je to přece něco úplně jiného‘?
NEPOKUTOVAT – pokuta pouze naštve (lépe to vyjadřuje nespisovný výraz …), ALE NEBOLÍ.. Výchovným trestem je pouze zabavení vozidla použitého při spáchání přestupku. Bez ohledu na vlastnictví … Přijít o auto za půl melounu kvůli několika vteřinám úspory času je TREST, KTERÝ OPRAVDU ZABOLÍ a navíc může následovat ROZVOD, finančně bolící ještě více …. ( vozidla IZS, MHD, veřejného dopravce, státu ….zabavena nebudou, soud uloží peněžitý trest ve výši katalogové ceny vozidla, trest splatný do tří dnů > pak nastupuje exekutor) V případě diplomatického vozidla – vyhoštění řidiče s diplomatickým pasem (pracovník ambasády) – do 48 hodin …. Při vhodném… Číst vice »
JJ, a podobné tresty (katalogová cena vlaku do tří dnů) pro strojvůdce, který něco porušej.
Ale jo, řešení by to bylo, železniční doprava by zkolabovala na nedostatek personálu ochotnýho toto riskovat do pár dnů, takže bychom mohli všechny přejezdy zrušit…
Lidé s takto radikálními soudy se nezřídka chovají za volantem jako ta největší hovádka, ale snad jste výjimka.
To určitě je, protože jako ortodoxní modrá guma neřídí.
Ziki, už fakt sklapni.
Už bys měl k doktorovi, tyhlety fantazie jsou psychotické.
Existuje tzv. fond zábrany škod, do kterého přispívají členové ČKP (Česká kancelář pojistitelů) – pojišťovny z každé pojistky povinného ručení. Platí se z toho např. technika pro hasiče/záchranáře, úklid po nehodách atp. Za určitých zákonných změn by se dala působnost tohoto fondu rozšířit i na pořízení vybavení žel. přejezdů. I kdyby to krylo náklady na modernizaci jen částečně, SŽ by určitě neměla důvod k nesouhlasu.
Rozhodně bych takhle radši nepřímo přispíval na železniční přejezdy, než na neoznačená policejní auta, která se z tohoto fondu platí dnes.
To tedy. Místo Superbů a Octavií dostanou bobíci krátké Fabie…a zbude hned na nějaký ten přejezd… 😀
Úklid po nehodě platí z pojistky viník . Zábrana škod a její fond je výpalné na hasičárny s novou technikou nevýznamných obcí a neoznačená poldí auta s radary. Platit závory SŽ z tohoto fondu je ryzí nesystémovost
A proč to nezměnit ?? To je podle Vás lepší to tak nechat ? Je to jako dost dobře ?
Fond zábrany škod je hodně specifická bejkovina. To bylo spíš politicko populistické opatření. Ideálně zrušit.
A je tu další důvod pro zvednutí sazby povinného ručení…
“Je potřeba si uvědomit, že na českých silnicích nižších tříd jezdí velké množství kamionů, kterým průjezd trvá déle.” Tohle zrovna vypadá jako typický český alibismus. Data žádná, ale určitě to nejde, protože… Nastavit přejezdy jako v Rakousku, spočítat, kolik máme průměrně přejezdů na např. 100 km silnice v porovnání s Rakouskem, pochopitelně vzít v úvahu i jejich zatížení, typ zabezpečení a počet nehod a teprve podle těchto výsledků následně řešit chování řidičů na přejezdech. Možná bychom se divili…
Není 5 km/h stanoveno primárně s ohledem na pěší? Vždyť to nejsou dálnice, které kříží koleje.
Podle toho, co tu psal Petr Šimral pěšák není problém, protože je krátkej, v podstatě bodovej. Problém jsou dlouhý pomalý vozidla – rychlostí srovnatelný s chodcem a maj zadek furt pod závorou i ve chvíli, kdy je předek už deset metrů za přejezdem.
Pěší má délku 22 metrů?
Ne, 5 km/h je pro auta. Pro pěší se zpravidla počítá s rychlostí 3 km/h.
Praktický jsem proti jakýmkoli demonstrativním a přehnaným opatřením, ale tady v problematice přejezdů by si to skutečně zasloužilo. Pokud se někomu nelíbí predzvánecí doba, tak nechť se vrátí doby kdy se závory sklapeli dle jízdního řádu vlaku! Vybudování přejezdu stojí částky v milionech a platí ji to, do jezdí vlakem. Nechť se buduje přejezd na náklady uživatelů silničních komunikací (ruku na srdce, tohle je spíš pouze pro připnutí kde se objeví a projeví náklady za PZZ, neboť jako málo co na světě „vznikne samo“ a kam se taký náklad + údržba, promítnou). Také by bylo fajn, pokud by si řidiči… Číst vice »
PZZ platí, tak jako všechny výdaje SŽ, zejména všichni daňový poplatníci (i formou spotřební daně z paliv) a jen z 20 % uživatelé dráhy.
Ne tak úplně, nezapomínejte na nákladní železniční dopravu. Propouštím, že záleží na úhlu pohledu a také „výšky“ z jaké se na náklady a způsob jejich vypořádání budete dívat.
Nezapomínám. Pouze konstatuji fakt, že příjem SŽ plyne z tržeb – od všech dopravců- pouze z 20 %. Zbytek teče ze státního rozpočtu.
…, kolik času (o ostatním záměrně se nezmiňuji) by je stalo objet místo, kde by přejezd nebyl.
Na to je hodně často proti otázka/odpověď, kolik by se ušetřilo času, kdyby tam nebyla železnice? ona totiž železnice zpravidla na většině místech (křížení) byla až druhá.
Nové PZZ na křížení dráhy s cestou v polích umožní na dráze provozovat větší rychlost než 60 km/h. Předpokládám, že z hlediska bezpečnosti se nechcete vracet do doby, kdy to bylo povoleno do rychlosti 100 km/h?
Naprosto chápu, že musej mít vlaky na přejezdech přednost, ale zrovna to v článku popisovaný okamžitý padání napůl zvedlejch závor je ze strany železnice jen lenost udělat to rozumně a past na řidiče. Aby se to stalo, musí přejezd v době, kdy po průjezdu prvního vlaku začíná závory zvedat, o tom druhým vlaku, kvůli kterýmu je vzápětí spustí, vědět. (kdyby tam ten první vlak nebyl, už by mu kvůli tomu druhýmu běžela předzváněcí doba). V takový situaci začít ty závory zvedat je naprostá kravina, která navíc železnici naprosto ničím neprospěje, jen se může nějakej řidič auta chytit do pasti a… Číst vice »
Žádná lenost, logika sklápění a zhasínání je nastavena podle legislativy, kdy světla určují zákaz vjezdu a závora je pomůcka. To že to 30 % řidičů nechápe je smutné.
Realita je taková, že v době reléově a kolejových obvodů by takový přednašlapovací obvod zkomplikoval zapojení přejezdu a snížil by tím spolehlivost. Jak by to mohlo být v době elektronické se musí vyjádřit někdo od AŽD, popřípadě jiných výrobců.
Faktem je, že ti zlí kapitalisti na Západě to zkonstruovat umějí a jev „padání během zvedání“ se tam nevyskytuje (byť samozřejmě i zde platí „něco za něco“ a nic nemá jen výhody). Závora je z psychologického hlediska tzv. silným znakem, jakkoli je formálně základní výstraha světelná a ideální je co nejlepší soulad obojího.
To něco bude prodloužení doby, kdy budou závory zavřené. Na západě pak s tímhle vědomím šli na tratích s vyšší rychlostí do mimoúrovňových křížení, kam bychom se měli vydat pomalu a systémově taky.
Tak v zahraničí většinou závory nepadaj. Zvedají se závory, zhasnou hned svetla a žádná závora nikdy nespadne.
Trochu mě fascinuje „nebytelnost“ a tím pádem lehkost závor někde v zahraničí. Pak taky může jít závora nahoru tak dostatečně rychle, že se ztrácí rozdíl mezi zhasnutím světel a doběhu závor. Možná by se mohlo jít i tímto směrem.
U nás se používají taky lehké závory bez ohledu na Váš subjektivní pocit. Ten rozdíl je v jiném (závory nahoru až na konci výstrahy).
Tu legislativu ovšem na 99 % psal někdo od železnice a zcela jistě ji měl někdo od železnice na MD připomínkovat.
Jak píšu: realita je taková, že tam, kde pochopili, že lidi jsou lidi a tím pádem dělaj chyby, takže infrastrukturu navrhujou tak, aby v případě chyby minimalizovali důsledky, maj na silnicích o dost míň mrtvejch než tam, kde všechno navrhujou, jakoby všichni vždycky dodržovali předpisy do puntíku… Smutné to asi je, ale zavírat před tím oči nic nevyřeší.
To je možné, že to psal někdo od železnice. Ale taky je snaha, aby to nějak fungovalo podle logiky a bezpečnosti, a v minulosti by znamenalo doběhnutí závory do horní polohy prodloužení doby, kdy budou závory zavřené, což by na některých tratích bylo docela krizové.
Jaká past na řidiče ? Nebo jste také držitelem ŘP neznajícím „pravidla jízdy přes přejezd“ zabezpečený výstražným světelným výstražným zařízením se závorami ?
Na přejezd můžete vjet v okamžiku, kdy zhasne (přestane kmitat) světelná signalizace, nikoli v okamžiku, kdy se zvedají závory … Závory jsou z hlediska zabezpečení „pouze“ mechanickou nadstavbou ….
Pravda, z mého pohledu je unylé kmitání přežitek, osobně bych prosazoval osazení „silničním“ semaforem se třemi světly, případně „německý“ model se dvěma – žlutá / červená. Ta červená zhasne, až jsou závory nahoře ….
Když jako v Německu, tak ta červená zhasne dřív, než jsou závory nahoře. Padání se nekoná a ani nemůže. https://m.youtube.com/watch?v=V6Eqm8SvCK0
Padání závory je past a ceskej bordel.
Krásný příklad, hezké jsou i ty svižné závorové pohony, aby bylo otevřeno rychle a doba uzavření přejezdu minimalizována. Žádné „sekvenční otvírání“.
Přesně tak.
A nebo Japonsko https://m.youtube.com/watch?v=bkR3tvzAY0s dokonce se signalizaci směru vlaku.
A ještě https://m.youtube.com/watch?v=uAD0u2GHnbQ doporučuji pustit v 18:35, holt i Japonci, nejukaznenejsi národ na světě jezdí na červenou. Přitom mají nejbezpečnější železnici ze všech. A přejezdy tam nejsou dělané tak, aby prudily lidi 10 minut na projetí jednoho sukafonu, nebo na posun, který na přejezd ani nedojede.
Tak se do toho Německa podívej, nebo si to alespoň najdi na Tytrubce, než tady začneš kázat nesmysly.
Nemáte pravdu. Kdyby tomu druhému vlaku běžela předzvánécí doba, tak se závory ani nezačnou zvedat. Problém má jednoduché řešení (začít závory zvedat až po ukončení výstrahy) ale znamenalo by to delší uzavření přejezdu.
A stoupl i pocet nehod na zabezpecenych prejezdech (normalizovano na jejich zvyseny pocet)? Tam, kde ziju, zena dostala pokutu za prujezd krizovatky na cervenou, ekvivalent asi 2500Kc, nic strasneho. Ale protoze se tato informace dostala do registru pristupneho pojistovne, zaplatim za nase auta behem peti let na pojistnem asi o 65000Kc vic. Doufam, ze si uz bude davat pozor:-) Kdyz uz lide nemaji respekt z vlaku (coz mi hlava nebere), tak by jim treba pomohlo to vedomi financniho rizika (mozna jeste vztazeneho na vysi rocniho prijmu).
Předpokládám, že manželce budete krátit kapesné …
Jsou to pěkný řeči okolo – sekvenční sklápění závor! No to je super věc v 21. století!! přejezdy jsou zabezpečené prakticky stejně, jako na konci století páry. Jen ten provoz na silnicích je trochu jiný. Postavil se za těžké peníze koridor kudy mají jezdit rychlovlaky. A na něm jsou závory. Mám za to, že úrovňové křížení silnic a dráhy, alespoň na takových místech nepatří do naší doby.
Tímto směrem se určitě postupuje ale jsem u nás doma. Víme jak jde všechno ztuha, zvláště v oblasti mimoúrovňového křížení….
„Postavil se za těžké peníze koridor kudy mají jezdit rychlovlaky.“
O které zemi to mluvíte?
Asi o Atlantidě… 😀
ČR má k rychlovlakům asi tak blízko, jako KLDR k průvodu na Boží tělo…
Ono rušení je často spíš politicky neprůchodné, než že by se nechtělo. Například pokud je přejezd ve městě a kolem je zástavba, tak nadjezd/podjezd by musel být o kus vedle, s čímž nebudou obyvatelé souhlasit a tím pádem i obec/město. Třeba v Pardubicích na Slovanech, za něj defakto existuje náhrada v Černé za Bory, takže by šel zrušit a pro cyklisty a chodce tam už stejně podchod je, ale je politicky neprůchodné ho zrušit, protože by to byla zajížďka. A takových míst je více.
Vždycky jsem si myslel, že plnohodnotná náhrada přejezdu na Slovanech má být nadjezd v místě podchodu k Zámečku (ulice k Pardubičkám). Je tam na to stále územní rezerva, ale politikům se do toho nějak nechce, bude to za těžký prachy.
Je pravda, že o této variantě jsem nevěděl, mě spíš napadaly fantasmagorie typu udělat spojku mezi Staročernskou a Dašickou (hned na kraji Pardubic), ale to by znamenalo vykácet kus lesa a dělat kus nové silnice.
A nebo se jako náhrada vezme nadjezd v Černé za Bory, vzdálenostně to jsou necelé 4 kilometry, takže nic hrozného.
No, postavil? Opravil! A vybudování mimoúrovňových křížení by bylo za ještě těžší peníze.
Ale souhlas, že úrovňová křížení nepatří na takovéto tratě. Podle mě by se s koridorů měli systémově odstraňovat.
Dva postřehy: 1) Vím o jednom přejezdu, který se občas choval “divně”. Když napršelo, spouštěl výstrahu i závory bez vlaku a na druhou stranu pár očitých svědků zažilo vlak před nosem bez výstrahy. Kupodivu, žádná nehoda. Podle lidí z údržby, kteří se kolem občas vyskytovali i podle známého ze “správy” o tom věděli, ale nemohli se dobrat příčiny. Na to navazují bodem 2). Fascinuje mě, jak spousta řidičů bezmezně důvěřuje 100% funkci těchto systémů. Já se rozhlížím na každém přejezdu, i když bliká bílá, a klidně si zpomalím třeba pod 30, když je rozhled bídný. Kromě základního pudu sebezáchovy i… Číst vice »
To znám, troub(ič)ů, kteří stav kdy nebliká nic, považují za volno, tu máme dost.
Můžete investovat tisíce, desetitisíce, statisíce a dokonce i miliony. Ve vlaku sedávám v první řadě a to, co si někeří majitelé řidičských průkazů dovolí na přejezdech je do nebe volající. Jediná prevence je postavit poblíž přejezdu hlídku (či kamery) a hříšníky pokutovat nebo rovnou odebírat oprávnění. Tohle celé je o myšlení těch dotyčných. Že někdo jezdí na křižovatce na červenou už jsem si zvykl. Ale že si někdo projede pár metrů před vlakem a myslí si, že ten vlak počká je teda korunovaná pí….
Tak ono se toho moc nezlepší, lidi považujou právo na řidičák za základní lidský právo a přitom mám občas na silnici pocit že někteří jedinci ho našli při snídani v krabici s vločkama. Dokud bude jediná instituce co vymáhá přednost vlaku vlakovej nárazník, tak se toho moc nezmění. Jak to kdysi říkal instruktor v autoškole, ať je stav přejezdu jakejkoliv, neznamená to že ten vlak nepřijede…
Ústava nám opravdu nárok na řidičák nedává. Stát nastavil pravidla za jakých pravidel ho občan může vlastnit. Řidič, který nerozumí tomu, že když na přejezdu nekmitá bílé světlo, může jet maximálně 30 a chovat se, jako by byl v poruše a nerespektuje zákaz vjezdu na přejezd, pokud svítí červené světlo, měl by o něj přijít, protože je nebezpečný svému okolí. Není to snad nic složitého toto dodržovat. Kdo nechápe, neměl by řidičák vlastnit. Každého volba.
„Měli byste“, „neměli byste“ a „prosím dodržujte to“ u nás nemůže fungovat. U situací, jako je železniční přejezd, u nás může fungovat pouze síla, jinak si každý dělá co chce a ještě se ohání základními životními právy. Dát kameru, jedeš záměrně na červenou (není to sekundu po spuštění výstrahy) = máš flastr/nemáš papíry, dle situace.
Poznam x prejazdov, na ktorych som vzivote nevidel blikat biele svetlo. A tie prejazdy fungovali. Nedavno u blizko nas dali prejazd, asi vranci testovania, ked to biele svetlo ani nie je. Takze ten prejazd je neustale v poruche alebo ako k nemum mam pristupovat ?
Ke každýmu přejezdu kde nic nebliká máte přistupovat jako k přejezdu úplně bez světýlek, to snad učej v každé autoškole podle zákona a dříve vyhlášky furt stejně 😀 ostatně jak přistupujete ke křižovatce, kde nic nesvítí na semaforu? A tam to může být ještě zrádnější, kdyby v kolmym svítila zelená a u vás nic.
Ano.
Nejsem majitelem motorového vozidla, takže krajinu vnímám jinak a počet řidičů, kteří závory podjeli, přerazili nebo nerespektovali červeně blikající světla, mohu už počítat za ta léta na stovky. Co mne opravdu děsí, že se takto chovají i ženy řidičky. Nemám vůči těmto lidem slitování a asi tady „slíznu“ hodně negativních hodnocení a komentářů. Spíše je mi líto těch strojvůdců, kteří před sebou hrnou totálně zdemolovanou káru. Používám rčení jednoho anonymního uživatele – pán Bůh to řeší ve zkráceném řízení…
Mimochodem, napadá mne v této souvislosti ještě jedna douška. Ti, kteří střet s vlakem přežili, by měli platit ze svého veškeré léčebné výlohy včetně trvalé invalidity. Právě to považuji za systémové řešení …
Vás svět musí být krásně prostý, to vám celkem závidím 🙂
Hypoteticky vzalo odpovědná zdravotní pojišťovna by měla ty náklady na léčbu zranění, které si pojištěnec přivodil sám vědomým porušením právního předpisu (povinnosti vyplývající ze zákona) po viníkovi požadovat … Analogie – když vás vykradou a pojišťovna zjistí, že nebylo zabezpečeno, jak býti mělo, tak vám zbudou oči pro pláč … Pane paciente – porušil jste důležitou povinnost spojenou s řízením vozidla – viz soudní rozhotnutí, v důsledku toho jste způsobil sobě a dalším osobám zranění. Léčba stála 2 miliony, zde je faktura splatná do 14 dnů … Pane „invalido“ – zranění vedoucí k vaší invaliditě jste si způsobil sám porušením… Číst vice »
Naprosto absurdní jsou zcela nesmyslné právní exkursy právnického nedouka Miroslava Zikmunda.
Zapomněl jste na náklady na opravu přejezdu.
Hned si to ale poznamenám…
Jinými slovy říkáte, že z pohledu železnice jsou přejezdy OK a není potřeba nic dál řešit. Přesně v duchu v článku citovaného vyjádření „Formálně je to sice zakázáno a problém teoreticky neexistuje“. Protože je asi zřejmé, že postavit hlídku k přejezdu (natožpak každému) je ta nejméně pravděpodobná varianta ze všech.
Ne. Doba jde dopředu, je potřeba jít s ní, to nikdo nerozporuje. Ale že vlak je silnější soupeř se nemění. A představte si, že neuhne a navíc to docela blbě brzdí. Pokud si to dotyčný neuvědomí, nemá za volantem co dělat. Chování řidiče u železničního přejezdu je desítky let dle vyhlášky také stále stejné. Divil by jste se, kolik lidí má problém zastavit a rozhlédnout se.
Kamery nejsou vše, optimalizace časování přejezdu také není k zahození. Ve Studénce byly taky kamery, nehodě nezabránily, ale útěchou je alespoň krásný materiál pro mediální prezentace.
NEPOKUTOVAT NEODEBÍRAT ŘP – zabavovat auto použité při spáchání přestupku …. TO JE TREST KTERÝ ZABOLÍ.
Psal Igor Hnízdo – jako útlocitné soudružky učitelky poznámky ?
Nikoli, na místě byl přestupek vyřešen rákoskou, což na rozdíl od poznámky BOLELO.
V roce 1945 se, přísně vzato, nejednalo o soudružku učitelku. Mnohem podstatnější ovšem je, že mezi bolestivým a likvidačním trestem je velký rozdíl. Ten rozdíl spočívá především v tom, že likvidační tresty jsou z dlouhodobého hlediska kontraproduktivní.
Nevím jestli by při vyhlášení stanného soudního řízení měli naši bohužel také-spoluobčané odvahu se dopouštět různých protestů…
Pokud ve Vašich představách o řešení mezilidských problémů dominuje používání biče, měl byste si uvědomit, že pokud by se Vaše představy uskutečnily, dříve či později se ocitnete na tom bolestivějším konci biče.
Fakty o kriminalitě ve státech, majících drakonické právo včetně absolutního trestu, nemluví ve váš prospěch. Tatínek by vám měl nařezat rákoskou.
To vám ovšem u krvežíznivých šotoušů, jimž někdo sáhl na vláček, neprojde.
… počet zraněných klesl z 16 na 24. Chybička se vloudila?
To víte…chcete po nich, aby uměli počítat…to máte nepřiměřeně vysoké požadavky… 😀 😀 😀
Místo změny norem by byla vhodnější změna lidí (řidičů).
Co změna lidí (SŽ)?:)
To je elementární součást všech myslitelných plánů na zlepšení úrovně naší železnice…
Máte pocit, že byste tu práci zvládnul lépe?
Ano, řídit by skutečně neměl každý, a ještě v kdovíjakém stavu (únava, stres apod.). Jenže naše dopravní a hospodářská politika postupuje spíše opačným směrem, lidé jsou do aut mnohdy tlačeni.
Děláte, jakoby nikdy nevlezl pod vlak chodec nebo cyklista.
A ještě se ušetří, když budou mít řidičák jen zasloužilí a uvědomělí železničáři nemusí být přejezdy zabezpečeny vůbec. I kříže pak jsou zbytečným luxusem 🙂
Přesně tak. Stačí zajet támhle kousek za hranice. Proč tam to funguje (samozřejmě ne na 100 %), ale funguje.
I s kraťoučkou předzváněcí dobou. Proč asi? Protože jsou tam lidi vychovaný a slušný.
Tady se lidi chovaj jako na divokém západě a hrajou si na vyspělej kapitalismus.
Takový nadčlověk nedělající chyby by byl vskutku ideálem, ale kde ho vzít. Jednodušší bude upravit techniku respektující lidské nedokonalosti.
A kdyby strojvedoucí byli nadčlověci nedělající chyby a neprojíždějící návěstidla v poloze „Stůj“, tak bychom fantasticky ušetřili za ETCS a další systémy. Už třicet let poslouchám totéž, „kdyby ti lidi jen trochu chtěli a chovali se tak a tak a tak…“. Je to marný, mnohem jednodušší je upravit prostředí a jeho ergonomii. Jinak můžeme lamentovat dalších sto let.
Vykašlat se na „dráhoviny“ na přejezdu. Přejezd je z pohledu řidiče v podstatě křižovatka, takže ho osadit klasickým semaforem, kde: zelená = volno, blikající žlutá = opatrně (tam kde dnes nesvítí nic), červená = stůj, nic = porucha.
Současně by měla být garantována nějaká minimální doba, kdy bude přejezd otevřen mezi vlaky (k tomu by byl potřeba nějaký předpřibližovací oddíl, jehož obsazení by přejezd nezavřelo, ale pokud by již uzavřen byl, tak by zabránilo jeho otevření).
Takhle je to v Brně u ZOO, jen namísto vlaku jezdí šalina, tedy max 60 km/h. A stojí to za dvě věci.
Tam je preference šalin.
Milý pane, vlak není auto. Když autu blikne červená, zastaví na pár (desítkách) metrů. Vlaku to trvá stovky metrů, někdy nedokáže zastavit na dohledovou vzdálenost.
Jen aby neblikajícími světly u přejezdu nevznikaly falešné návěsti pro strojvedoucí.
V minulosti (reléové ovládání) by toto řešení komplikovalo zapojení přejezdu. Dnes možná v době elektroniky už ne.
V některých místech – typicky křižovatka Otrokovice-Kvítkovice – silnice 49+55 je světelná signalizace na přejezdu svázána se silniční signalizací …. Podobně jsem tohle viděl na několika tratích ve Švýcarsku. Trať vede souběžně se silnicí, pokud by byl silniční semafor za přejezdem, zůstalo by silniční vozidlo „zadkem“ na trati nebo v průjezdném průřezu. Tím, že je silniční semafor před přejezdem , zajistí bezpečné projetí přes přejezd a najetí na „hlavní“ …
Konec konců, v Německu si vystačí se dvousvětlovým silničním semaforem – velké žluté a červené světlo ….
Svázaná signalizace bývalá i v Bratislavě. Pokud existovala trať Nivy-Filiálka-Rača. Těsně vedle sebe existovaly přejezdy a řízené křižovatky, nejméně tři, možná i více. Pokud naběhlo PZZ, vyplo se řízení křižovatky.