cargo

NÁZOR: Povinně místenkové spoje nejsou řešením pro přeplněné vlaky

Jednotka railjet v barvách Českých drah. Foto: ČDJednotka railjet v barvách Českých drah. Foto: ČD

Prezident Svazu cestujících ve veřejné dopravě Miroslav Vyka  komentuje možné zavedení povinných místenek v railjetech. Téma minulý týden vyvolalo velmi

Prezident Svazu cestujících ve veřejné dopravě Miroslav Vyka  komentuje možné zavedení povinných místenek v railjetech. Téma minulý týden vyvolalo velmi rozporuplné reakce čtenářů deníku Zdopravy.cz. To ukazuje i výsledek ankety, kde se sice nejvíce lidí (285) vyslovilo pro zachování bez místenek, ale v součtu s možností povinně místenkového vlaku mimo objednávku státu vyhrála u čtenářů varianta povinné rezervace (245 + 157 hlasů). 

Železniční doprava v České republice sklízí úspěch. Počet cestujících ve vlacích roste již sedmým rokem za sebou. Nejvýrazněji roste počet přepravených osob na linkách z Prahy do Ostravy a do Brna. To s sebou přináší i negativní dopad – přeplněné vlaky. Je to patrné především v týdenních špičkách jako jsou odpolední hodiny ve čtvrtek a pátek, stejně jako neděle podvečer nebo pondělí ráno. V tyto exponované časy je o cestování největší zájem a lidé – pokud se do vlaku chtějí vejít, musí na některých trasách pro nedostatečný počet míst k sezení během jízdy stát v uličkách.

Nabízí se otázka, zda vlaky nezavést jako povinně místenkové? Jsem přesvědčen, že to rozhodně není řešení pro přeplněné vlaky. Počet cestujících zejména v dálkové dopravě na železnici prudce roste a je potřeba si uvědomit, že kolik lidí dnes cestuje vlakem v exponované víkendy například v období Vánoc, či Velikonoc, tolik jich bude jezdit již za několik let v běžný pátek a dnešní zájem cestujících o cestování v páteční odpoledne bude zanedlouho požadavek na přepravu v běžný pracovní den. Proto zavedením povinně místenkový vlaků, do kterých bychom lidem v případě vyprodané soupravy zakázali nastoupit, rozhodně řešením není. Naopak je potřeba navyšovat kapacitu jak vlaků, tak i na trasách, kde to umožňují tratě, přidávat i další spoje. Cílem by mělo být zajistit cestujícím dostatečný komfort a pohodlí během jízdy k jejich spokojenosti, a tedy i dostatečný počet míst k sezení.

Povinně místenkový vlak má mnoho nevýhod. Vyprodaná vlaková souprava pro cestujícího znamená, že nemůže odjet v čas, kdy potřebuje, a musí pak čekat třeba i několik hodin na nejbližší spoj s volnou kapacitou, v extrémním případu to může znamenat dokonce potřebu přenocovat a cestovat až další den. Taková zkušenost pak cestujícím nabízí otázku, zda raději příště necestovat třeba automobilem, bez nutnosti si rezervovat předem místo na dálnici i za cenu čekání v kolonách.

Povinně místenkové spoje dále výrazně zhoršují flexibilitu cestování po železnici a nutí cestující plánovat si přesný čas odjezdu dlouho dopředu. To je ale pro mnoho lidí problém, pokud předem přesně neví, v kolik hodin jim skončí jednání. Ale netýká se to jen manažerů či obchodních cestujících, ale i běžných zaměstnanců. Málokdo právě teď zná svůj časový harmonogram – a přesně ví, jestli zrovna příští čtvrtek půjde přímo po ukončení pracovní doby na vlak nebo se bude potřebovat ještě zastavit na nákup, na úřad, na poštu nebo s kolegou z práce na kafe. Ale už dnes by si měl v předstihu zakoupit místenku na konkrétní vlak. Takový přístup by znamenal omezováním svobody cestování veřejnou dopravou.

Dalším problémem povinně místenkových vlaků je ztráta síťovosti a prodlužování jízdy v případě cestování více spoji a nutnosti přestupu mezi vlaky. Například při cestě z Plzně do Brna by to s přestupem v Praze znamenalo nejméně dva problémy. Jednak v případě většího zpoždění by cestující nestihl konkrétní přípoj na který by měl místenku a další vlak jedoucí stejný směrem může být vyprodaný. Proto i v případě, že by mu byla vrácena cena za rezervaci, by to mohlo znamenat až několikahodinové čekání na nejbližší volný spoj. A druhý problém by mohl vznikat poměrně často v případě nákupu jízdenky na poslední chvíli, kdy při hledání spojení může být nejprve vyprodaný druhý vlak na trase, o hodinu později ten první. Cestující pak má možnost se rozhodnout mezi tím, zda je ochoten akceptovat delší čekání v přestupní stanici, nebo odložit jízdu o několik hodin později. V obou případech si pak zákazník může položit otázku, zda nevyužít flexibilnější automobil.

Zavedením povinných místenek by se zároveň znehodnotila výhoda všech sítových nabídek jako jsou IN100, SONE+ a další. Přitom právě tyto nabídky mají největší potenciál přesunu lidí z aut do vlaků. Cestující nastupuje do vlaku a jede na rozdíl od auta zadarmo a především už nemusí nic řešit, nemusí nikde nic hledat, potvrzovat, platit. Prostě jen nastoupí a jede. Na takové nabídce je postaven úspěch železniční dopravy ve Švýcarku. Možnost neomezeného cestování vlaky všech dopravních společností v celém Švýcarsku v podobně nabídky General ABO nabízí cestujícím už od roku 1889, tedy téměř 130 let.

V případě, že jsou vlaky plné, se každý kdo si nepořídil dopředu místenku, může dobrovolně rozhodnout, že plným vlakem nepojede a počká si na další spoj, ve kterém snad nějaké místo k sezení bude. Přesto jsou lidé ochotni cestovat vlakem i ve stoje, a to potvrzuje, že pro některé cestující je flexibilita cestování mnohem důležitější, než jistota místa k sezení a s tím spojený komfort. Proto by měla být tato možnost cestovat vlakem bez povinné místenky zachována.

Všechny vlaky dálkové dopravy by měly mít možnost zakoupení místenky na dobrovolné bázi, s tím, že kdo si ji nezakoupí, tak ten nemá jistotu místa k sezení. V tomto ohledu by se mohla udělat větší kampaň, která by upozorňovala především na vytížené spoje a doporučovala cestujícím zakoupit si v těchto vlacích místenku.

Snad jediný argument pro povinné místenky spočívá v tom, že některým cestujícím může vadit, když vedle nich v uličce postávají další lidé. Ale i tento požadavek lze vyřešit velice jednoduchým způsobem tak, že by mohla být v každém vlaku dálkové dopravy vyhrazena určitá část kapacity s povinnou rezervace. Cestující, kteří budou požadovat větší komfort, si zakoupí místenku do povinně místenkového vozu a u jeho sedadla nebude nikdo jiný stát, ulička bude volně průchozí, bez problému přijede obsluha s minibarem.

Takové řešení by bylo výhodné i pro dopravce, který by mohl ve vlaku část kapacity prodat za vyšší cenu. Ve zbytku soupravy pak může vydělat na tom, že bude mít v části trasy vyšší obsazenost.

V povinně místenkovém vagónu by byl zajištěn vyšší komfort pro náročnější cestující, kteří si za něj jsou ochotni připlatit a není pro ně problém zakoupení rezervace s větším časovým předstihem a zároveň žádného cestujícího nenechá čekat na peróně. Přitom se nejedná o nic nového, tento princip už je znám. Například ve vlacích ČD railjet nabízí v části vozu první třídy nejpohodlnější třídu Business. Cestování v této třídě je povinně místenkové. A stejně tak v některých motorových rychlících lze do některých vozů zakoupit místenku a do některých nikoliv.

Řešení plných vlaků nespočívá v odrazování cestujících v cestování vlakem, ale ve trvalém zlepšování kvality služeb a s tím související nabídka odpovidějící kapacity souprav a počtu vlaků na jednotlivých trasách. Měla by to být hlavní priorita nového ministra dopravy.

Tagy povinná rezervace railjet
20 komentářů