- Voda •
- Logistika •
- Názory •
- Infrastruktura
NÁZOR: Nákladní lodě na Labi stojí kvůli suchu a ministerstvo to nezajímá
Lodě v Děčíně čekají na vodu. Autor: EVD-Sped.
Deník Zdopravy.cz dává prostor názorům lidí z nejrůznějších dopravních oborů. Jednatel a spolumajitel nákladního rejdařství EVD – Sped. Lukáš Hradský
Já se zeptám znovu v podstatě stejně, jako jsem se ptal už kdysi dříve kdesi v komentářích pod jiným textem (a hlasem opakuji ten dotaz i při různých ústních debatách jindy a jinde) – a jsem tentokrát navíc zvědav, zda a jak na to zareaguje pan Hradský (který „pláče sice dobře, ale na špatném hrobě“): kdy jste kdo naposled viděli opravdu SOUSTAVNÉ čištění plavební dráhy bagrováním sedimentů? Já podle Vltavy a Labe jezdím (vlakem) poměrně často (a to především za světla), ale činný lodní bagr jsem viděl naposled snad ještě „za bolševika“ … Sám nemám nic proti rozumnému vylepšení splavnosti… Číst vice »
Myslím, že se bagrovalo po povodních 2013, především u soutoku Vltavy a Labe. A je to trochu paradox, ale údržbu vodní cesty, tedy i prohrábku, má na starosti Povodí … tedy ministerstvo zemědělství, nikoliv dopravy.
Voda není a nebude. A pasivně agresivní řeči bojovníků proti tomu, co považují za ekoterorismus, na tom nic nezmění.
Otázka do publika: víte jaké jsou plavební podmínky v Sasku? Zlí jazykové tvrdí, že to mezi Hřenskem a Drážďany také není žádné terno a před časem uvízlé české lodě v Drážďanech jsou toho důkazem. A navíc Němci nechtějí nic slyšet o případném plavebním stupni v tomto úseku.
Na to jsem se už myslím také ptal, něco jsem zaslechl a z leteckých map se mi to také zdá takové nějaké… Na druhou stranu by asi šlo jít, pokud si na to tedy troufneme, do diplomatického konfliktu s Německem, protože jsou to nějaké velmi staré smlouvy o Labi a plynou z toho nějaké závazky. Pokud vím, tak se Německo nikdy nevzdalo nástupnictví zemí na svém území které tu původní podepsaly. Pokud si zahraji na konspiračního teoretika, tak z pohledu Německa je velmi výhodné nesplavné Labe protože z toho nic nemá, za to z vlaků peníze má. Co nemáme přístup… Číst vice »
Miliardová úprava vodní cesty pod Prahou začíná, komora Hořín dostane zdvihací most 7. 5. 2018 11:30 Jan Šindelář tenhle titulek stačí…..kdyby stát měl zájem, tak dávno stal pod Loubí, alespon jeden jez, kdyby spravoval řádně vodní stavy, tak by se lodě dostaly alespon do Děčína, ale tedy má kdejaký fanatik ke kytičkám a čolkům přednost. Ano také mě jde o zachování přírody a pod., ale kdy byli ti ochranáři když Labem tekla při povodních chemia z Kralup a pod. Všichni víme zde tlačí německá DB, aby se jezdilo po železnici, po té jedné koleji Z vlastní 20 leté zkušenosti vím… Číst vice »
Vector:
Při povodni s tím nic moc nemohli dělat, brčky by zbytky Agenta Orange asi nepolapali. (vyrábělo se to tam a přes prostředník dodávalo do USA, nebo minimálně jedna z podstatných složek, po roce to stopli pro velké dopady na zdraví)
Otázka je jestli jak ty ochranářské požadavky, tak ten jez mají nějaký smysl. Jaký je vůbec stav na Labi pod plánovaným jezem dále do Německa, nebyl by náhodou třeba další ještě někde v Hřensku a dále v Němcích? A není pak v takovém případu výhodnější Labe jednou za X let pořádně vybagrovat?
cit.: „… vodní doprava nekrmí obyvatelstvo, ale nepochybně je pro hospodářství České republiky důležitým a nezastupitelným dopravním segmentem. “ Tak v tomhle se naštěstí mýlíte. Vodní doprava je v podmínkách ČR (proč asi máme přezdívku střecha Evropy) naprosto marginální záležitostí a pevně doufám, že po definitivním odchodu Ing. Zemana do důchodu toto téma definitivně skončí u pár pražských výletních parníků. Vodní doprava ROZHODNĚ je velmi důležitým segmentem dopravy, ale tam, kde jsou na to jaksi od přírody předpoklady. Svoje stížnosti tedy směřujte zejména praotci Čechovi, který nás od Volhy (sic!) odvedl na západ, ale dojít až k Rýnu už nějak… Číst vice »
Chvaletice ukončilo něco jiného, než si myslíte.
Proti „ekoteroristům“ je to stejný boj, jako proti těm, co nás poučují nejíst maso, protože se kvůli tomu zabijí zvířata a kvůli chovu zvířat se ke všemu poškozuje příroda a zvětšuje obsah skleníkových plynů, přičemž uvádí argumenty, že před pár stoletími také chudina jedla masou jen jednou týdně a jak žila zdravě.
Přeji všem hezký den.
Končím tuto diskuzi, protože je ztráta času diskutovat s lidmi, kteří pořádně „nevytáhli paty z domu“ a o věci mají neúplné či zkreslené představy a informace, navíc tendenčně zkreslené.
Plavbě zdar.
vážený pane, kromě jiného v ČR je mnoho podniků hi-tech těžkého strojírenství, které vyrábí například generátory, transformátory, nádrže na zkapalněné plyny, součásti ropných a vrtných plošin, díly pro petrochemický průmysl. To jsou výrobky, které mají vysokou přidanou hodnotu, stovky tun a velikostně to jinak než po vodě nelze přepravit. S nároky na vyšší výkony rostou velikosti a váhy v celém světě. Když skončí vodní doprava odepíše se i tento segment výroby a můžeme zde dále být jen montovnou. A také je třeba pochopit strategickou úlohu bezplatného přístupu ČR k mořím. Mitellandkanal a jiné kanály na „západě“ také nemají tolik vody… Číst vice »
Odkud pramení ta nenávist vůči lodní dopravě? Zkuste výletní plavbu po Rýnu nebo Mosele, vždyť je to krásné, podívejte se kolik nákladních lodí potkáte, vezou sypké hmoty, kontejnery, kapaliny, ale i osobní automobily. Jedna loď přepraví tolik zboží, co několik vlaků. Řeší se tu hlučnost železnice v údolí, nedostatečná kapacita trati – loď je přitom mnohem tišší a nikoho neobtěžuje, použití vodní cesty je zdarma! Když se postaví jez s mostem, vznikne nové spojení dvou břehů, hydroelektrárna, která zužitkuje vodu jinak zbůhdarma odtékající, postaví se rybí přechod, k tomu je možné přidat třeba trať pro vodní slalom… Nebavíme se tu… Číst vice »
Nenávist k lodní dopravě? No to je asi takto: Dráha se hádá s loděmi a silniční doprava se chechtá a dusí se smíchy. Přitom snad svého času v Ústí byl díky uhlí, jen se podívejme kolik tratí tam vede z uhelné pánve, jeden z nejrušnějších Evropských přístavů, snad prý tehdy důležitější než Hamburk, ale to si možná autor toho článku trochu nadsadil. Problémů je v dopravě mnohem více, například jen jeden slušný železniční přechod do Německa v té části republiky, pořádně nevyužitelné tratě atd., což je zajímavé že i při přeplněnosti koridorů ještě nikdo neshání nějaký kopcolez co by dal… Číst vice »
U toho přechodu do Německa škrtněte úsek věty „v té části“.
*{škrk}
ano
problém je, že 30 let po revoluci stále nemáme kvalitní dopravní infrastrukturu a to v žádném módu. Nemáme dálnice, nemáme železniční tratě a nemáme vodní cesty. U vodních cest se za posledních 30 let neudělalo nic. Ale plány máme „velkolepé “ a „plníme je“. Mimochodem se plánuje „rychlostní železnice na Berlín, kde se za 20 let bude možná jezdit 200 km/h, zatímco v Japonsku už rychleji jezdí 50 let a v Číně už jezdí skoro 500 km /h
Nepochybně potřebujeme infrastrukturu pro všechny druhy dopravy a pak po ní můžeme dohánět západní ekonomiky.
Za situace, kdy vedou podél Labe dvě elektrifikované dvoukolejné tratě, je investování miliard z veřejných peněz pro podporu dopravy, po řece pomocí dieslových lodí, asi těžko obhajitelné.
Z Děčína dál po proudu do Německa už je jen jedna trať na levém břehu.
Mimochodem, má-li loď nosnost cca 1100 tun, některá soulodí cca 2000, spočítejte si, kolik je to vagónů, případně aut. A kolik je potřeba obsluhy kolem.
Vagon uveze podle typu, dejme tomu 65t nákladu, takže přeprava 1100t vychází na jeden, nepříliš dlouhý, vlak se sedmnácti vagony.
Jiří: 1100t? No Va, což je případ Labe v předmětném úseku umí 1600-3000t. Jen ještě k tomu co jste napsal panu Matrinu M, ta kanalizace, pokud se neprovede velmi šetrně a s rozmyslem, nadělá nedozírné škody a je opravdu asi lepší pak kanalizovat místní vodoteče kde ještě třeba na komorách honíte vodu dokola čerpadlem, než středně velké řeky které si tak nějak potřebují žít svým životem povodní a such. Právě pro kanalizaci, zbytečnou, celkem velkých řek máme u nás problémy s vodou, sucha a povodně. Milan: jenže to musíte přepočítat spíš dneska na kontejnery, takže to máme asi tak 100… Číst vice »
Rád bych věděl na kterou loď se vejde náklad kontejnerů, který přivezou tři vlaky o celkové délce 1500m a jež může plout po českých řekách;)
Milan:
To je přepočet z kategorizace vodních cest.
Lodní doprava v našich podmínkách je nesmysl, je dobře že ministerstvo do toho zbytečně necpe peníze. Jsou důležitější stavby, jak silniční tak železniční.
To byste se divil, jaké „potoky“ a v jakých místech či podmínkách dokáží splavnit Němci, Belgičané, či třeba Francouzi! Něco jako Ohře je proti některým takovým doslova veletok. A přesto šly ty toky kanalizovat a splavnit i pro velké lodě a určitě zbytečně za to peníze nikde nevyhazovali.
Němci tam ale mají a dokážou dostat vodu a taky mají úplně jinačí geografii. My nemáme vodu a ještě tu jsou všude kopce.
Jistě, nikdo tady netvrdí, že by se vodní doprava stala v ČR primárním nebo nejdůležitějším druhem dopravy. Pokud kritizujete „Zemanův kanál“ tak s tím naprosto souhlasím, ministerstvo dopravy není schopné natáhnout od Hradce k Olomouci dálnici a někteří by tam chtěli stavět vodní kanál.., nicméně pokud je zajištěna splavnost od Střekovských zdymadel až do Prahy, přijde mi opravdu ta překážka několika desítek nesjízdných kilometrů jako marginální překážka, která by šla vyřešit velmi jednoduše dvěma jezy v Děčíně. Každý ví, že železnice v Labském údolí na hranicích je přetížená a nelze ji rozšířit a D8 má také jen určitou kapacitu. Stav… Číst vice »
David S:
Nelze rozšířit, nelze rozšířit, lze, ale Němec to nechce jedna kolej by se snad ještě vešla, navíc si vymýšlí tichou oblast.
Jak dlouhý je ten nesplavný úsek? Nestačilo by třeba pro začátek zařídit méně kontroverzní bagrování?
možná by stálo za to, podívat se, kolik peněz právě MD ve jménu nákladní lodní dopravy vynakládá a jaké to má výsledky.
A o to mě právě jde…
Vážený pane Hradský, své problémy s vodou směřujete nikoliv na ministerstvo dopravy, to je v tomto případě bezmocné, stejně tak jsou bezmocná nebesa, takže modlení taktéž nepomůže. O úhradu a řešení škod prosím žádejte ta ministerstva v jejichž gesci je péče o krajinu, zejména ministerstvo zemědělství a životního prostředí. V uplynulých 60 letech totiž došlo k vážnému poškození krajiny. Ještě kolem roku 1950 byla zádržná schopnost krajiny asi 9 miliard kubických metrů, bez nádrží, tedy jezer, rybníků a přehrad, před třemi lety byla 5-5.5mld kubíků. co je redukce o 3.5-4mld kubíků. Dále byla napřímena koryta toků u nichž toto napřímení… Číst vice »
To jako vážně nebo je to recese? Pokud vážně, pak asi nebudete, stejně jako já, příznivcem ideologie dálničního blahobytu, který vyřeší všechny problémy lidstva jako mávnutí kouzelným proutkem.
Amen
K.S., rozepsal jste se sice hezky, ale o jiném problému. V posledních letech není primární problém, že krajina vodu nezadrží, ale fakt, že srážek není dost a teploty (a tím i výpar) jsou naopak vyšší než bylo zvykem. Zbytek zachytí přehrady (naštěstí!) a odtok na dolních tocích je pak minimální. Byl-li by pouze problém v rychlém netlumeném odtoku vody, tak by lodní dopravu na dolním Labi trápily jak nízké, tak i vysoké stavy vody (tzn. rozkolísanost). Ale teď je vody prostě málo skoro pořád. Letos v zimě jakž takž byla, ale žádné vysoké stavy při jarním tání se nekonaly. Tady… Číst vice »
Všem, kteří tento komentář zpochybňujete.
Budete se divit, až voda nebude a následkem toho nebudou i potraviny. Nebo je budeme za draho dovážet (neb minimálně v potravinách už teď soběstační nejsme).
No a ty největší průmyslové areály (plné betonových a jiných zpevněných ploch) se staví na nejkvalitnější ornici… Místo, aby se revitalizovaly staré ladem ležící areály. Viz Nošovice a jejich zelí… Zní to úsměvně, ale je to z velké části pravda. Na Ostravsku je spousta ladem ležících ploch a ono ne, musela se zabrat orná půda.
ApolloXI.: Je to myšleno smrtelně vážně. 🙂 Problém je že tyto problémy nejsou výsadou jen dálničního blahobytu, jsou v zásadě vlastní kterémukoliv systému, který si myslí že umí opanovat přírodu, je jedno jestli je rudý, modrý, nebo zelený, oranžový, černý, nebo duhový. Jen některé mají větší sklony k destruktivnosti. Je jedno jestli je krajina ničena traktory ve jménu socialismu, nebo zisku akcionářům. Oboje je to zločinně nepřirozené a destruktivní. To v čem se od války nacházíme se dá klidně a bez pardonu nazvat nejtemnější období dny plíživého kolapsu civilizace. Lze jej odvrátit? Ano, ale obecně za cenu tak gigantickou že… Číst vice »
Vašek:
a na jaké rozloze orné půdy pěstujeme fotovoltaiku a řepku? Proti tomu jsou nějaké Nošovice prd.
Staré ladem ležící areály, kolik jich dneska ještě nebylo přeměněno na bydlení nebo kancelářské projekty? A navíc jsou to uzemí typu Bubny či prostor mezi Smíchovem a Andelěm, myslíte že by tam dnes prošla automobilka?
Martin V: Ztracená akumulační kapacita 4 mld kubíků, spolu s dalšími narušenými cykly, větší rozkolísání v dlouhodobém období. Já nevím jak to přesně počítali, ale jednak je to během roku rovno vteřinovému odtoku 126 kubíků a jednak to ovlivňuje stále zaklesávající další zvodně které nemají čas se doplnit. Ty 4mld jsou jsou pitomých 5 cm na celém povrchu republiky, ale pokud tuto vodu zadržíte v půdě a na ní, ta se vsákne do hlubších vrstev kde to doplní hlubší horizonty a ty už mají schopnost výrazně ovlivnit řeky! Roční, dvouroční možná i delší narušení srážkového cyklu by pak nemělo takové… Číst vice »
AAA:
FVE vám odtokové poměry spíš ovlivní pozitivně než negativně, jedná se o louku kde jsou na poměrně vysokých konstrukcích panely,voda se pod nimi normálně vsakuje, jenom pod spodním krajem panelového pole bývá cca 10cm široký pruh kačírku aby to nedělalo bláto při dešti, jinak je tam tráva. Horší je to s tou řepkou, to je celkem náročná a agresivní plodina.
K.S.: Za Velké Moravy i za Přemyslovců byla průměrná denní teplota o cca 3 °C vyšší než dnes. Na druhou stranu počet obyvatel nedosahoval ani jednoho milionu, kdežto dnes jsme na deseti milionech. Z toho vyplývá vyšší zastavěnost území, větší potřeba infrastruktury a podobně. Takže došlo k omezení lesů, luk, lužin. Další věcí je, že původní lesy bylo buko-jedlové, nikoliv smrko-borovicové, takže změnou lesů typu stromů zde máme kůrovce, a lesy na plochu zadrží méně vody. Další věcí je, že mimo efektivní zdroje elektrické energie (jádro, uhlí, voda), z nichž dva mají nízké emise, používáme i plošně náročné fotovoltaické elektrárny,… Číst vice »
noerf: Ze kterého roku jsou ty průměry? Problém je že pokud si člověk nedá pozor a používá průměry které se počítaly třeba v 70. a 80. a které zahrnují datové řady až někam do roku třeba 1920, tak to nebude sedět s tím co se spočítalo třeba v roce 2015, nejsem si úplně jistý, ale myslím že se na průměry totiž používá období dlouhé 50 let. Ano, to je pravda, došlo k růstu populace a tím i záboru skrz infrastrukturu a podobně, ovšem to by stále nemělo mít takový velký efekt pokud by nedocházelo k dalším problémům, které jsem zmínil.… Číst vice »
dobrý den
máte pravdu, ale bohužel se spíše mění klima a nebo jsme v sucha periodě, jak se traduje na plavbě (7 mokrých a 7 suchých let), protože kdyby to bylo jen o té krajině, tak vy v Labi byly časté povodně, jak by ta vody rychle odtékala. Což se neděje a nejsou ani obvyklé vyšší průtoky na jaře, tedy nepochybně je vody obecně u nás méně.
A nás má na starosti MD a to by se tedy mělo starat a nebo tento obor oficiálně odepsat….