Navrhuje dopravní stavby i design vozidel. Ptejte se Patrika Kotase, bude hostem podcastu
Soupravy metra pro linku C. Foto: Pražská integrovaná doprava
Navrhl barevné řešení pendolin pro České dráhy i interiér vozů Astra pro RegioJet. Stojí za designem tramvají 15T pro Prahu i nejnovějším designem autobusů SOR.
Zdravím,
bude se pan Kotas podílet na nových soupravách pro linky metra C a D?
Nebude.
Dobrý den, prosím chtěl bych se zaptat, zdali autoři křižovatky Koruna v Hradci Králové jezdí na kole, protože přilehlé cyklostezky, se díky svému zakřivení dají projet tak maximálně rychlostí svižnější chůze. Samozřejmně se nikdy nezavděčíte všem, ale šlo na to myslet a stezky napřímit… Dále nebylo by lepší, aby přechody u kruhových křižovatek byly ještě dále od samotné křižovatky, což by přispělo k plynulejší dopravě a propustnosti křižovatky? Který dopravní projektant se prosím podílel na návrhu křižovatky. Děkuji projektant pozemních staveb HK.
Patrikovi Kotasovi bych chtěl velmi poděkovat za velkou část jeho realizací, která mě osobně a věřím i spoustě dalších lidí zcela změnila pohled na MHD a veřejnou dopravu obecně. Přestože se do něj pouští hrozně moc kritiků, stojím si za tím, že právě Patrik Kotas je vizionářem, který ve správný čas „zasal semínko“ toho, že se z podřadné „socky“, za kterou veřejnou dopravu mnoho lidí považovalo, začala opět stávat služba na úrovni, jako tomu bylo v minulosti. Kdo nic neudělá, nic nezkazí. Už jako dítě si pamatuji jeho kosmické tramvaje v Bratislavě, trolejbus 21 Tr, který měl velká okna a… Číst vice »
Souhlasím! 🙂
Pěkné, souhlasím. 🙂
Dobry den, chtel bych se zeptat jak je to s vozy Astra, tyto vozy jsou sice pěkné, ale ulička mezi sedadly je úplně nevhodná pro potřeby roznaseni taců, příliš úzká přitom jiné vozy této dekády mají ulička mnohem širší
Také se chci zeptat jak je mozne ze u 8 let starého vozu se dřevěné obložení u všechny vozu u rozvadece rozpadá
To tento vuz nepřichází žádnou vasi kontrolou?
Děkuji
Přidávám ze mnohem starší vozy nejsou na tom ani tak zdaleka špatně jak astry
Když jsem před lety jezdíval vagonem Astra, tak sice je ulička poněkud užší, ale zato sedačky jsou širší. Na dálkových tratích jde o rozumné řešení. Bez roznosu občerstvení se rád obejdu na 3 či 4 hodinové cestě.
Dobrý den, chtěl bych se zeptat, zda při navrhování designu šalin (tramvají) myslíte i na výhled z kabiny řidiče? U těch T3R, které jste navrhoval, při otevření dveří není lautr nic vidět v pravé zpětném zrcátku, tedy i na lidi.
Jak vznikal design autobusu SOR NS. Je pravda, co se proslýchá, tedy to, že do výsledné podoby vám „kecal management“ podobně jako u 15T s novým čelem?
Kdybyste měl úplně volnou ruku, vypadal by Upír (SOR NS) jinak?
Mimochodem – díky designu z Bratislavy ho beru na milost
Dobrý deň,
Zaujímalo by ma do akej miery Vám pri práci dizajnéra zasahujú do výsledného dizajnu konštruktéri vozidla a do akej miery sa to odlišuje s pôvodným konceptom.
Ďakujem, Jaroslav.
Dobrý den, jak vnímáte dnešní podobu Vašich realizací z nultých let? Nevyužité komerční prostory na Terminálu hromadné dopravy v Hradci Králové, náročná údržba tramvajových zastávek na Barrandově, špinavé skleněné fasády stanice metra Střížkov… Nedalo se toto všechno lépe předvídat? Děkuji.
K tomu bych ještě rád dodal to, že na některá nástupiště v HK prostě prší. Střecha je vysoko a nedostatečně přesahuje přes nástupiště…
Ještě bych přidal zprzněnou křižovatku U Koruny kde po zprovoznění měly trolejbusy problém tím kruhákem projet bez spadnutí klacků a kde v pracovni dny skoro permanentně kolony – občas ze všech čtyř stran. Hlavně že je uvnitř vodotrysk… Podobu THD jsem po letech zkousl ale také z něj nejsem urvanej. Nejsem si uplně jistý zda měl p. Kotas podíl i na rekonstrukci Riegrova nám. v HK před Hlavním nádražím a pokud ano tak to je další stavba kterou bych mu omlátil o hlavu. Veškerá zeleň šla pryč, bílá dlažba v létě odrážela sluneční světlo až z toho bolely oči, přístřešky… Číst vice »
Mají tyhle články vůbec smysl? Stejně se pak na otázky čtenářů neptáte…
Jaké ufinancovatelné využití českých vedlejších železničních tratí (cca 7,5 tisíce km) by navrhoval? Myslím poté, až třebas za rok či za dva bude zohledněna realita. Kdy např. v Nizozemí je železniční síť řidší zhruba 5x až 6x než česká. A kdy útraty za samotné tratě v průměru na 1 km tratí v ČR jsou víc než 6x vyšší než v Řecku (dle IRG Rail). A kdy např. loňská bilance dotované krajské dopravy v jednom kraji dopadla následně: „převažuje doprava auty – do zaměstnání, za kulturou, do školy a k lékaři se tak přepravuje stále více než 80% Středočešek a Středočechů.“… Číst vice »
Další Axelovy zrecyklované žvásty zcela nesouvisející s tématem. Proč Vás ještě nedostavili od diskuze je mi záhadou.
Tak ono třebas by se vyplatilo namísto některých vedlejších železničních tratí vysázet souvislou linii vysokých stromů za účelem eliminace větrné eroze, která ohrožuje ornici.
To by vyřešilo situaci jen u zlomkového počtu polí, protože naprostá většina polí je umístěna mimo sousedství železnice.
Jistě. Ale na stavbu a údržbu cyklostezek na každé opuštěné železniční trati nebudou peníze i kdyby byla taková poptávka.
Dobře postavená cyklostezka vydrží bez větší údržby půl století.
Poslední varování. Zase uplne off topic
A že těch posledních varování už bylo…
To je možné, ale hrozit několikátým posledním varováním, následným zablokováním a po čtrnácti dnech je zas tolerován mě přijde už docela k smíchu.
Já bych poprosil o krátké pojednání na téma zábradlí na terminálech.
V poslední době si čím dál více vážím toho, že na THD v HK prakticky žádné není. U mnohých novějších terminálů se ale zábradlí bohužel objevuje (napadá mě třeba Uherský Brod, kde sice k jednomu autobusovému nástupišti je tolik vzývaný přestup hrana-hrana, ale ke druhému činí záchůzka kvůli zábradlí až kolem 100 metrů). Přitom často brání pádu do vozovky v místě, kde projedou pouhé desítky vozidel za den – s chodníkem by ani v jednosměrné ulici nebyl problém, na terminálu je.
Je dnes složitější prosadit projekt bez zábradlí?
Dobrý den pane Kotasi, jsem spíše příznivec Vašich návrhů (i když občas se najde výjimka). Dovolte mi jednu otázku, kde dopravní architekt po takových letech v oboru bere inspiraci? Děkuji
Neměl jste někdy ambice vstoupit do prostředí návrhu terminálů českých letišť? Děkuji za odpověď.
Tak jestli to dopadne jako když byl hostem podcastu manažer ze Soru, kdy pan Sůra ignoroval veškeré otázky, které se týkaly designu a spolupráce Soru s panem architektem, tak nemá cenu ani pokládat otázku…
1) V PID by se brzo mělo objevit u jednoho z dopravců několik vozů ICN v barvách PID. Současné standardy PID neumožňují zařazení vozidla, které těmto standardům neodpovídají. Jaké kroky zvažujete, když nové ICN vyjede v nových barvách?
2) Pakliže opravdu trváte na tom, že na vašich vozech nebude nátěr PID, nepřipravíte vzhledem k obnově vozového parku ve Středočeském kraji od nových výběrek výrobce vozidel o „kšeft“?
Už existují minimálně dvě NS 12 v pid nátěru, stejně tak trolejbusy TNS 18 pro DPP mají pid nátěr.
Co si vybavuji, tak pan Kotas měl problém s novým nátěrem pid na těch vozidlech, kde byl i autorem konkrétního barevného řešení pro Prahu, které by bylo novými barvami nahrazeno (např. 15T, M1). U NS a ICN navrhoval „pouze“ design vozidla jako takového.
Napadla mě ještě jedna otázka. K čemu je dobré tvořit nákladný orientační bod na sídlišti? Resident ví, kde je jeho zastávka. Nebylo by lepší využít část peněz na kultivaci sídliště?
Dobrý den, rád bych se zeptal pana architekta co by dnes udělal jinak na terminálu Fugnerova v Liberci ? A zda by stále by trval na ohromném skleníku s hodinami, který zcela zaclonil výhled ze Soukenného náměstí na historický Annenský dvůr ? Nezlobte se, ale na mě působí skleník násilným dojmem bez úcty k okolí.
Arogance staveb vůči okolí, do kterého jsou zasazeny, je průvodním prvoplánovým znakem mnoha realisací tohoto pana architekta. Sice upoutají pozornost, ale jaký dojem zanechají, to už je tvůrci zřejmě buřt.
Metronom na Letné v Praze zcela zakryl výhled na Vltavu. Tahle obludnost na mě působí násilným dojmem bez úcty k okolí.
Vy jste fakt vůl.
Nápodobně.
Nápodobně.
Dobrý den,
chtěl bych se Vás zeptat jaký rozdíl vnímáte mezi navrhováním vozidel (15T, M1, Astra, Pendolino), staveb pro soukromý kapitál (rekonstrukce Nové odbavovací haly na pražském Hlavním nádraží), kde musíte brát v potaz různé technické požadavky, požadavky na bezpečnost, aerodynamiku, případně požadavky investora a Vaše návrhy mi osobně příjdou jednoduché, povedené a účelné a mezi navrhováním staveb pro veřejný sektor (Střížkov, TT Barrandov, terminál Fügnerova, autobusové nádraží Liberec, Hradec Králové), ve kterých se osobně jako cestující ztrácím, příjdou mi velké, složité a na údržbu drahé. Máte při navrhování staveb za věřejné finance „volnější ruku“?
Děkuju
Ještě mám jednu otázku, zda jste spolupracoval, nebo se inspiroval studiem Foster + Partners a jeho návrhem metra v Bilbau, případně zda je to náhoda. Výstupy ze stanice Hradčanská připomínají přístřešky „Fosterito“, např u stanice Bagatza (https://en.wikipedia.org/wiki/Bagatza_(Bilbao_metro)), loď aktuálně stavěné stanice Pankrác D zase např stanici Moyua (https://en.wikipedia.org/wiki/Moyua_(Bilbao_metro)). Děkuju
Jak byste vy sám ohodnotil své architektonické výtvory z pohledu „LCC“ (celkové náklady životního cyklu)?
Jaký je nejhorší dopravní terminál v republice a proč právě Černý Most?
ČM ale nedělal Kotas.
1. Jak se podle vás konkrétní výzvy a příležitosti dopravní architektury v České republice liší od těch v ostatních zemích?
2. Jakým způsobem vyvažujete potřebu funkčnosti, estetiky a uživatelského zážitku při návrhu dopravních uzlů a infrastruktury?
3. Jaké jsou podle vás nejvýznamnější globální trendy nebo inovace v dopravní architektuře, které vás inspirují nebo se domníváte, že budou mít zásadní dopad na budoucnost oboru?
4. Jaké projekty nebo cíle máte pro svou kariéru v dopravní architektuře do budoucna a jak doufáte, že ovlivníte obor na místní i globální úrovni?
Dobrý den, rád bych se zeptal, který projekt pana Ing. arch. Kotase mrzí, který by chtěl předělat, dále kolik si myslí, že se naučil od pana Ing. arch. Antonína Honzíka a jestli si myslí, že by v dnešní době obstál exteriér původního projektu jednotek řady 680, které měli nosit komerční název Premier, které mělo dodat konsorcium ČKD Praha, vagonka Studénka, Siemens Berín a Fiat Ferroviaria Milán
Navrhoval jste designy autobusů SOR pro městské a meziměstské provozy. Máte návrh na autobus pro dálkovou dopravu i když se jej Sor ani Iveco nechystaji v ČR aktuálně vyrábět?
Pro Regiojet se mají chystat nové jednotky pro rychlíky Praha – Brno a možná vagóny, budete se na nich nějak podílet?
Na dnešní lince R19 mají jezdit jednotky Pesa Dart
Na R9
Drahé, zrezlé, zašlé, konstrukčně nepochopitelně složité. Design je až poslední možnou složkou hodnocení realizací staveb p. Kotase. Vzhled totiž tu příšernou konstrukci ve většině případů nepřekonal. U designu dopravní techniky tak příkrý nejsem, tedy až na nový SOR. Sebereflexi neočekávám a budu rád, pokud využijete alespoň řádného termínu odchodu do důchodu.
Tady to budou střety dvou táborů, a taky se mi většina tvorby nelíbí (zdařilý design je první verze 15T), ale jen bych rád upozornil všechny diskutující, kteří mudrcují, že stavby pana Kotase se špatně udržují, ať se dojedou podívat, jak vypadá osvětlení na Smíchovském nádraží ve vestibulech metra. Tam to vidělo hadr naposledy za Husáka.
U špatné údržby bych se na architekta nevymlouval. Mají tomu dát „sto procent“. Bude to stát víc penez (a to uz muze byt problem architekta), ale primarne se mesto o prostor ma starat.
A taky je problém, že pan architekt nemyslí na to, že ve městech jsou spousty holubů, a pak se z jeho staveb stávají holubníky. Střížkov nebo hradecký terminál jsou stavby, kde se musíte dívat nahoru, zda nehrozí, že vám za krkem přistane holubí trus. Jsou tam různá zákoutí, kam se tito okřídlení potkani schovávají, např. naprosto zbytečná „žebra“ kolem zdí. Jehlice či sítě většinou chybí a nebo jsou pak instalovány dodatečně. Potom musí o to častěji docházet k tlakovému mytí (Střížkov) nebo se na větší očistu dlabe (THD HK). Nejnovější zastřešení ostrovních nástupišť u Správy železnic, to je úplně jiná… Číst vice »
Dobrý den.
Pane doc. Ing.arch. Patriku Kotasi mám otázku, jak moc můžete zasahovat při vytváření designu vozidla i do konstrukce?
Druhá otázka, jak jste bral, že Praha/ŠT chce udělat facelift 15T pro Prahu, měla Praha/ŠT i některé nereálné požadavky? Co třeba LED pásek na čele vozidla, to byl návrh od vás a nebo to si „vydupala“ Praha?
Děkuji a přeji ať máte mnoho dalších projektů.
Dobrý den pane architekte,
Šla by podle Vás realizovat tramvaj směrem na Kamenici u Prahy, Hlubočinku od Jesenice nebo jiný typ dopravy.
Proč jste v nové, jinak zdařilé, konstruci autobusů řady SOR NS 12 opustil od konceptu 4 dveří? Cestující i dopravci kvitovali u řady NB rychlejší výměnu cestujících v zastávkách a s tím související menší stresovou zátěž při přeplněnosti vozu.
Dost hloupá otázka na designéra, ten pouze plnil zadání výrobce. Zřejmě po čtyřdveřovém provedení ze strany dopravců taková poptávka nebyla, když SOR přistoupil k této změně koncepce.
Díky za věcné doplnění.
Domníváte se, že nastal čas, aby na některých dálkových vlacích začaly doplňkově jezdit vagony s „gaučem“ podél bočních stěn a v prostoru mezi těmito „gauči“ by byl prostor pro jízdu na stojáka s opěrákem v ose vagonu a nad nimi držáky visíci od stropu?
Viz např. dálková vlaková linka z Chebu směr Praha, která mezi Chebem a Ústím nad Labem staví 14x krát, tj. zastavuje v průměru každých 13 kilometrů
Neboť např. firma ČD má spoustu vagonů Honecker, jejichž jízdní parametry nejsou marné, avšak jejich stávající interiér je hodnocen nepříznivě.
Jak z pohledu Vašich klientů – dopravců – hodnotíte trend, kdy sedačka v dálkovém vlaku může být umístěna nejen s výhledem z okna, nýbrž některé jsou umístěny vedle stěny zcela bez výhledu z okna.
Viz příklad FLIXTrainu, který původní interiér vagonu (kupé) zcela změnil, vagon změnil na velkoprostor a sedačky jsou leteckém uspořádání doplněné sem tam sedačkami proti sobě a stolkem, čímž jsou některé některé sedačky umístěny zcela vedle stěny, zatímco některé u oken.
Viz tripreport https://pennypennypennyblog.com/2022/07/20/needs-flixing-flixtrain-berlin-to-leipzig/
Jako zdařilou realizací Patrika Kotase bych viděl rekonstrukci nové haly hlavního nádraží Praha. Podařilo se zachovat i několik původních prvků, např. osvětlení.
Jak se na to s odstupem času díváte?
Pokud by si oba vlaky Sirius, původně vyrobené pro Leo Express, najaly České dráhy jako náhrada za Pendolina na linkách SuperCity, tak navrhoval byste sjednocují vnější lakování obou těchto vlaků?
A tatáž otázka platí pokud by si oba Siriusy najal Regiojet = zda doplnit sem tam žluté polepy, nebo zda raději investovat do kompletního přelakování s převládající žlutou?
https://zdopravy.cz/regiojet-zacal-jednat-o-lokomotivach-z-ciny-zacne-zkusebni-provoz-se-siriusy-133185/
Upřesním – dotazuji se, zda sjednotit do jednotného vnějšího vzhledu, pokud by jako SuperCity u firmy ČD jezdilo:
a) 6x Pendolino (které bude v příštích letech postupně odstavováno kvůli instalaci ETCS)
plus
b) 2x Sirius
Pokud sjednotit, tak použít Váš tehdejší návrh modré, žluté, stříbrné který je dnes na Pendolinech ČD? Nebo něco jiného? Např. bez žluté, kterou jako svůj visual brand používá klíčový konkurent firmy ČD, tj. firma Regiojet?
Jestli někdo ty 2 jednotky bude provozovat v tomto desetiletí, tak je to RJ a ten opravdu ani fólii dávat nebude, však je to čerstvé po laku
Pane architekte, z čeho jste vycházel, když jste navrhoval karoserii autobusů SOR řady NS. Na mě toto vozidlo působí dojmem vozů někdy z 90. let
Moje matka se už 20 let musí dívat z okna na hybrid cirkusového stanu a zastávky K Barrandovu. Jste na toto své dílo pyšný?
Za mne je to naprostá nádhera… Vždyť nemusí a neměla by vypadat každá zastávka tak nudně, a tak nějak sterilně. Konečně je to něco jiného. Což je správně… Nechápu ten hejt.
Také to nechápu, kamarád na tu zastávku kouká taky a líbí se mu.
Pracujete stále na novém územním plánu Hradce Králové, případně jak to s ním vypadá? V jaké je projekt fázi a kdy bude představen finální návrh?
Zamýšlíte se i nad údržbou daného objektu, nebo jen navrhnete něco co hezky vypadá, a jak to bude vypadat za 10 let jde stranou?
Tohle by mě taky zajímalo.
Dobrý den pane architekte. Je nějaké dílo, které jste chtěl zpracovat ale dostal to někdo jiný a mrzí Vás to? A případně je v budoucnu něco, o čem sníte a na čem byste se rád podílel? Děkuji
Kdybyste byl architektem expozice NTM Muzea Elektrotechniky, Informatiky a Železnic v brněnském Pavilonu Z, tak jak byste koncipoval expozici s ohledem na blízký VIDA! Park?
Nebylo by do této expozice vhodné nad přízemí zavěsit do vzduchu nad vlaky nějaký vylehčený model dopravního letadla (DC-3 nebo Avia Il-14)? Dopravní letadlo jako formu dopravy, která co do rychlosti vesměs vytlačila na dálkových trasách železnici ?
vylehčený takové slovo neexistuje
Tak si to rozeberme.
DC-3 (bez demontovaných motorů které samy o sobě váží něco přes tunu) by vážil něco kolem 7 tun.
Jak těch 7 tun zavěsit do vzduchu Pavilonu Z a zejména jak tak velký kus techniky provézt dovnitř Pavilonu Z?
Není lepší vyrobit vylehčenou napodobeninu tohoto letadla bez vysunutého podvozku o váze cca tuny, která se smontuje na místě samém?
V pavilonu Z NEBUDE expozice NTM. Jako obecný dotaz možná dobré – jak koncipovat propojení expozice DPMB / TMB s Vida parkem na brněnském výstavišti.
Když věříte, že NTM dostane ty 3 miliardy na zbudování expozice v Praha-Florenc. Za mnohem reálnější považuji, že NTM prodá pozemky na Florenci a za utržené peníze zbudují zastřešení v depozitáři NTM v Chomutově, kde na exponáty prší. Plus že za pár desítek milionů NTM odkoupí nevyužitý Pavilon Z (podobně jako jiné výstavní pavilony brněnského výstaviště které byly prodány) a za zbytek zbuduje expozici ve spolupráci se sbírkou techniky městské hromadné dopravy. Kanceláře muzejních odborníků NTM v Brně by se určitě našly v existujících státních objektech, např. v objektu Technického muzea Brno na okraji sousední čtvrtě Žabovřesky, což je pár… Číst vice »
Nijak. Šalinou máte do 30 minut dostupných dalších 10 výborných muzejí. Propojování zrovna těchto dvou nemá žádný výraznější smysl, jen protože vypadají na mapě blízko sebe. Průměrnému dítěti bohatě stačí jedno takové muzeum denně.
Viz praktický příklad .. rodiče z venkova vezmou ratolesti na výlet. Dojedou k výstavišti
– mamka s dcerkou do VIDA! Parku
– taťka se synkem do NTM Muzea Elektrotechniky, které je 5 až 10 minut pěšky od VIDA! Parku
Skuca dát tam kde vydrží déle = když dřív skončí dcerka ve VIDA!, tak vyrazí za bráškou do NTM.
A pak na zmrzlinové poháry.
Tedy jste čím dál víc mimo..
Když vymyslíte, kde by NTM vzalo ony cca 3 miliardy na zbudování plánovaného muzea pár tisíce m2 v Praze ?
Když v Brně je velmi levně k mání nevyužitý barák Pavilon Z 25 tisíc m2 zbudování právě k vystavování ?
Pod vylehčenou Dakotu nějaký benzínový vagón s celé se to bude jmenovat Axelův pavilon.
Doufám, že by se tento pavilon mohl jmenovat např. Pavilon CZ Loko/Catterpillar výměnou za sponzorský dar. Nebo Pavilon AŽD.
Nebo Axelův pavilon v Černovicích..
Jak nyní s odstupem téměř 20 let hodnotíte tramvajovou trať na Barrandov?
Moc nechápu tu kritiku. Jezdíme se dívat do zahraničí, kde obdivujeme různé dopravní stavby a různé prostředky, ale sami z nepochopitelného důvodu toužíme po tom, aby to bylo jednoduché, levné a udržovatelné. Proč u nás nemůže být taky nějaká hezká dopravní stavba na kterou by se jezdili dívat ze zahraničí? Viz například zastávky architektonického slohu „antivandal“. Já jsem naopak za pana Kotase rád, protože jeho stavby tu scenérii naopak ozvláštňují. Neříkám ale že se mu povedlo úplně všechno. Jeho design autobusu SOR je prostě odporný, ale to bude tím, že SOR byl odporný vždycky. Přesto si však dovolím jednu kritickou… Číst vice »
No protože v zahraničí máte málokdy obrovský sloup, který drží masivní vodorovnou tyč, celé je to ještě obtažené ocelovým lanem a jediným účelem je, aby to drželo jednu zářivku. Takových třeba 10 za sebou. To není ani hezké, ani účelné a max se někdo přijede podívat, jak utratit milion za držák zářivky a další peníze za náročnou údržbu. A to je jen menší část. To samé ta „slavná“ kruhová křižovatka v HK. To vám přijde hezké? Na tu se určitě taky budou jezdit dívat ze zahraničí a nevěřit vlastním, co vidí. Mimochodem dopravní stavba, co se hodně povedla je Trojský… Číst vice »
Je to otázka vkusu a ten má každý jiný. Takže ano, ta hradecká křižovatka se mi líbí. A klidně mi můžete říct, že ten vkus nemám, podle mě ho zase nemáte vy. 👎
Ona to není otázka vkusu a kdo to tvrdí, ten akorát sám na sebe práská, že vůbec neví, o čem mluví. To ja asi tak, jako byste tvrdil, že nelze jednoznačně říci, jestli je mistrovštější malbou Mona Lisa, nebo domodělně vyvedenej Michael Jackson na autodromu rodiny Kočků, a že to závisí čistě na osobním estetickém cítění. Nicméně, u Kotase je průser zejména to, že je to Calatrava, případně Foster z Wishe. Tedy že je buď přímo obšlehne, nebo se hodně inspiruje, nicméně je limitován jednak schopnostmi svými, jednak schopnostmi těch slušnejch oddílů, od kterejch léta bagroval, takže finální provedení pak… Číst vice »
Právě že to je otázka vkusu. A kdo to tvrdí, ten akorát přiznává, že je mu nějaká estetika naprosto ukradená a není ochoten si přiznat, že ten jeho vkus nemusí být nejmasovější.
Případy které jste vyjmenoval jsou sice hezké ale jeden se vzájemně inspiruje od druhého. Podle mě má Nový most v Bratislavě a nový most v Ústí nad Labem velice podobné rysy. Opisoval to autor mostu v Ústí nad Labem od toho bratislavského?
Neberu vám svaté právo mít na toto názor, Ale to neznamená, že pobírá větší váhy než můj.
Absolutní nesouhlas. A taky teď nádherně vidím, jak si vy kritici Kotase celkem protiřečíte. Schválně, zda odhalíte v čem.
Dobrej je i mistrův majstrštyk objektu tramvajový zastávky v Hlubočepích, kde na naprosto bizarní „padesátitunový“ konstrukci visí umělohmotná plachta, pod kterou prší. Napnout tam na kostku lešení maskáčovej igelit z baumaxu, bude to funkčnější a pravděpodobně i hezčí.
Tak už je mi jasné, odkud vítr fouká.
Skrz tu zastávku?
Pletete si směry, pane Romane. Ne skrz, ale odkud.
…a nebo tam v období dešťů pana autora nechat několik hodin si nuceně užívat výhod svých drahých neotřelých řešení.
Možná, že by to byla první zpětná vazba, kterou by vzal navědomí. Pokud by musel být uživatelem svých děl, začal by se kromě lunaparkové estetiky zajímat i o funkčnost.
Nevím jak to v tom zahraničí dělají, jestli tam do údržby vráží mnohem víc peněz, nebo mají tradici levných otroků.
Ale rozhodně bych v Česku ani nezvedal daně, ani se nesnažil zotročovat Ukrajince, kteří mají dnes velmi snadný přístup ke zbraním.
Pane architekte, v prvé řadě díky za skripta, která jste naspal pro ČVUT, jsou velmi příhodným souborem požadavků na dopravní stavby, použitelné i v každodenní projekční praxi.
Nyní k dotazu: Vaše stavby a tím i Vás osobně do podvědomí širší veřejnosti svými, často kritickými videopříspěvky katapultovatl teoretik a kritik architektury Adam Gebrian. Jak tuto kritiku vnímáte a domníváte se, že měla nějaký vliv na vaši tvorbu? Pokud ano, jaký?
Děkuji.
To je ono. Gebrian je teoretik, který nikdy nic nenavrhl a podle svých slov ani nechce. Měl možnost se do probíhajících projektů zapojit, říct svůj názor a svým dílem do projektu přispět. Nechtěl a místo toho přichází s křížkem po funuse, co že se to prostě zase postavilo. Kritizovat a kibicovat do práce ostatním umí každá nula. I Gebrian. Ale postavit něco a vytvořit, to už se chce málokomu.
Díky za názor, osobně si také myslím, že kritizovat a kibicovat může každý, konečně sám to také často na těchoto a jiných stránkách dělám. Nicméně si myslím, že rúzní lidé jsou v různých tématech schopni různě kvalitní kritiky. (Což ostatně hezky dokládá i diskuze pod tímto článkem)
Tady jde o formu té kritiky. Níže jsem psal, že bych Gebriana bral, pokud by působil něco jako poradce. Jinak souhlasím. Dobrou kritiku může podat i člověk mimo obor. Zvlášť u sebe toho značně využívám a sám se ptám uživatelů mých produktů. Nesydím se za to, nemůžu totiž vědět všechno. Ale o nevyžádanou kritiku, kdy člověk nemá informace o průběhu projektu a problémech, se kterými jsem se musel potýkat, opravdu nestojím. Během projektu je mnoho času všechny chyby vychytat. A pak přijde nějaký Gebrian a řekne, že by to mohlo být jinak? Bez problémů může vznést připomínky k projektu i… Číst vice »
Víte, v době, kdy se Gebrian – jěště na streamu – věnoval metru, natočil celou řadu doplňkových videí, do nichž dával poznámky, které se do hlavního videa nevešly. Často to byly věci, který kritizovaly základní funkčnost – například pod nezakrytým schodištěm z exteriéru chyběl odvodový žlab – což je něco, co metroprojekt vyřešil zcela bezchybně v projektech ze sedmdesátých a osmdesátých let (které mimochodem lze označit i v mezinárodní konkurenci za mimořádně zdařilé) ale co zcela nezvládl (na architektonicky velmi podprůměrných projektech) po roce 2000. Určitě se shodneme, že na takovou základní chybu je nutné upozornit, bez ohledu na průběh… Číst vice »
Ano, tady se shodneme. Já jsem taky ke svým projektům a dílům velice kritický. Ale jak jsem napsal už dříve, snažím se všechny chyby vychytat už na začátku, resp. během projektu před stavbou a přemýšlet o každém detailu. Já totiž nechci po dokončení poslouchat, že jsem tamto mohl udělat líp a tohle jsem mohl udělat jinak. Ano, kritika pomůže, ale pokud je sdělena včas, ne až po stavbě.
Proto moje projekty vidí minimálně 15 lidí různých funkcí a zaměření, kteří mi můžu dát připomínky. A těchto 15 lidí může můj projekt poslat i dalším osobám.
Bože to jsou kecy. Eště vám tam chybí, že mu neni 60 a nebyl v Rusku.
Teoretik architektury je naprosto v pořádku role a vzhledem k tomu jak to u nás obecně vypadá a co lidi obecně plácaj o architektuře za naprostý nesmysly (zrovna zdejší diskuse jsou v tomto ohledu dosti strašidelným příkladem), bysme potřebovali mít jednoho Gebriana v každý vesnici.
Naprosto v poradku. Je to teoretik architektury. Nikdy nic nenavrhl (tusim krome domku pro tchyni) a to definuje vahu jeho slov. Proste jen teoretik.
Zatím jsem narazil jen na ty vaše kecy.
Čím méně Gebrianů, tím více schopných architektů navrhnout nějakou stavbu. Ocenil bych někoho, kdo dokáže navrhovat a zároveň i kritizovat. Protože takhle Gebrian vůbec neví, o čem mluví.
„Ocenil bych někoho, kdo dokáže navrhovat a zároveň i kritizovat.“
Jenže to by nemohla existovat specializovaná kritika v žádné tvůrčí branži.
Mj. i proto, že ti výkonní tvůrci se skoro 100% řídí zásadou nesrat do vlastních hnízd.
Dobrým kritikem může být pouze teoretik nezatížený vlastní tvorbou. Praktikující architekt může nabídnout pouze osobní zkušenost, naopak teoretik se celý život vzdělává a měl by tak mít nejkomplexnější přehled o tématu.
Takže by se vám Kotas líbil víc jako kritik než jako praktikující architekt? To by pak zase ostatní říkali, že nic neudělal ale do všeho kecá. Já hlavně nechápu, proč Gebrian nemůže pracovat aspoň jako poradce. Možná si říká, že kdo nic nedělá, nic nezkazí. Takže v podstatě bere peníze úplně za nic. Vypotí pár článků, natočí pár videí o zmršených stavbách, pochlubí se, jak by to dělal on a ve výsledku za nic nepřebírá odpovědnost. Tohle dokážu ve svém oboru taky. Jenže abych mohl něco takového udělat, musel jsem nejdříve nabrat nějaké zkušenosti a ty Gebrian nemá. Ze své… Číst vice »
„Takže by se vám Kotas líbil víc jako kritik než jako praktikující architekt?“
Argumentační faul. To přece Roman nenapsal.
„Komplexní přehled o tématu může mít i praktikující odborník.“
Přehled možná jo, ale většinou nemá potřebnou metodiku, která nechybí kritikům a historikům, koneckonců nemusí ani být schopen psát tak, aby to bylo ke čtení…
„Kdo si vzpomene na různé teoretické kritiky moderní historie?“
Čímž jsou odepsány celé dějiny umění a další podobné obory?
Nejde o žádný faul. Já vím, že to Roman nenapsal, proto jsem se ho na to zeptal.
Kdo má přehled, může mít i metodiku, tyto dvě věci se vůbec nevylučují. A taky nemusí být spojitost mezi schopností kritizovat a schopností kritiku napsat.
To jste napsal vy. Já si nic takového nemyslím. Ale i tady si dovolím zapochybovat. Ve škole jsme dostávali otázku, co tím básník myslel. Jak to mám vědět? Já jsem s ním nežil a do hlavy mu nevidím.
Nicméně v případě Kotase tu možnost mít budeme, takže se i vy dozvíte, co tím umělec myslel.
„A taky nemusí být spojitost mezi schopností kritizovat a schopností kritiku napsat.“ Dovolím si oponovat. Schopnost sepsat svůj názor tak, aby to mělo hlavu a patu a držet se přitom faktů spíš než emocí patří dle mého soudu k základním požadavkům na kvalifikaci kritika. „Ve škole jsme dostávali otázku, co tím básník myslel. Jak to mám vědět? Já jsem s ním nežil a do hlavy mu nevidím.“ Přesně takhle jsem na střední škole na některé otázky tohoto typu reagoval a se zlou jsem se potázal… Jenže výklady středoškolských kantorů k této a podobným otázkám – a často vůbec způsob a… Číst vice »
Dovolit si oponovat samozřejmě můžete. Ale nejsem si jistý, jestli existují něco jako základní požadavky na kvalifikaci kritika. Nicméně inzerát na takovou osobu bych rád viděl.
Já jsem se taky se zlou potázal, prostě jsem na tuhle otázku nedokázal odpovědět. Kritika a rozbor díla je samozřejmě něco jiného, ale to nijak nemění můj postoj ke kritikům obecně.
Coze? Takze je to o zapisovani se do historie? A ultimatni argument je, ze pan Lang nezna teoretiky, ale jen praktikujici architekty? Wow. S Gebrianem mnohdy nesouhlasim, ale proc byste mu zrovna vy mel predepisovat, co ma delat? A ze bere penize za nic…, ty penize mu nekdo dava, protoze ma zrejme zajem o jeho vhled. To mu zavidite nebo jak to chapat?
Představte si, že je to tak, i když se vám to nelíbí. Je to o zapisování se do historie. Viděl jste sérii Šumná města s architektem Davidem vávrou? Zmiňuje tam celou řadu architektů, ale kritika ani jednoho. Svůj argument nepovažuji za ultimátní, takže vaše vzrušení opravdu není na místě. Jestli chcete znát teoretiky a učit se o nich, nikdo vám v tom bránit nebude, ale nevidím jediný důvod Je brát vážně. Lidé dávají peníze komukoliv, kdo nějak upoutá jejich pozornost a o to horší je, že i zcela dobrovolně. Gebrianovi nemám co závidět, netvoří totiž žádné hodnoty. Jestli mu vadí,… Číst vice »
Architektura není jen o tom něco nahodile navrhovat.
Je důležité také upozorňovat na věci, které se nepovedly. Ať už je to neúměrná předraženost Kotasových staveb, design působící jak z 90., či náročnost, vlastně až nemožnost jednoduché údržby.
To je pravda a s tím souhlasím, ale upozorňovat se má během projektu, ne až po něm. A ono „během projektu“ je doba několik let a to je spousta času na to, aby se někdo ozval. Že se nikdo neozve, akorát svědčí o tom, že se o dění ve své obci nezajímá.
Bohužel v době vzniku ještě nebylo v našich končinách populární upozorňovat na chyby, a lidé, kteří na to upozorňovali, neměli takový dosah.
V tuzemsku se bohužel kouká především na to, kdo upozorňuje. Pořád se někteří nezbavili zvyku vykřikovat směrem ke kritikům něco o komouších a klidu na práci a současná legislativa bohužel postupuje proti proudu dějin a možnosti občanské veřejnosti něco kritizovat spíš omezuje.
To je bohužel pravda, tato minulost v nás některých zanechala nesmazatelné následky. Protože si ale uvědomuji, že sám za svoji osobu nedokážu obsáhnout každý aspekt mé stavby, naklonil jsem si některé osoby na svoji stranu. Tím vychytám mnoho chyb už na začátku a pozdější kritika je minimální, případně vůbec žádná.
Krásně se to tady obrací… Ač jsem v minulém vláknu mínusoval Facepalma jedním palcem za druhým a tebe jsem vyzdvihoval jedním lajkem za druhým, v tomto vlákně to dělám naprosto opačně… V obou případech totiž ani jeden nejste schopen danou věc/protipól respektovat. V tomto případě, jak psal Facepalm… Teoretici a kritici jsou naprosto legitimní součást celé společnosti. A Adam Gebrian je jeden z nich. (Velmi dobrý mimochodem)… A věřte nebo ne, i on se dokonce o něco málo u některých projektů zasloužil. Každopádně – tvými argumenty (Langu), bys mohl říct, že i filmoví kritici jsou vlastně úplně k ničemu, jejich… Číst vice »
Počítal jsem s tím, že se mnou nebudou souhlasit. Člověk se prostě nemůže zavděčit všem a neznamená to, že já budu souhlasit se svými oblíbenci za každých okolností. Já prostě odmítám tezi, že Kotas = všechno špatně až na výjimky. Působí dost dlouho na to, aby se v té době objevil někdo další, kdo ho zastíní. Nestalo se tak. Takže zřejmě nějaké kvality má. Ano, bohužel jsou legitimní součástí společnosti. A co se týká filmu, tak tam mám stejný názor. Na nějakou Mirku Spáčilovou nebo Kamila Filu si nikdo za nějakou dobu po jejich smrti moc nevzpomene. Ale i po… Číst vice »
Tak například takový Jiří Černý v životě nenapsal ani notu – zato vystudoval žurnalistiku a češtinu a schopnost něco k věci napsat a říct osvědčil v tisících článků a rozhlasových pořadů. A řekl bych, že jeho věhlas jako publicisty a kritika přežije i generaci nás, kdo ještě pamatujeme rozhlasovou Houpačku.
Ještě ke společenské (ne)užitečnosti profesionálních kritiků. Zapomněl jsem napsat, že po vyhazovu z rozhlasu v r. 1969 se Jiří Černý dokázal – a dokáže dodnes – většinu života uživit na volné noze, a to i za bývalého režimu, který se vůči takovým aktivitám choval krajně nepřátelsky. Takže zřejmě dost lidí jeho profesi potřebuje, když jsou za ni ochotni zaplatit bez ohledu na společenské poměry, které zrovna vládnou. A pokusím se zobecnit: Totéž ostatně platí i o dalších profesích, jako jsou publicisté a spousta „soft“ humanitárně a společensky zaměřených oborů, od sociologie a politologie přes teorii médií až po kulturní antropologii… Číst vice »
Je mi líto, nevím, kdo je Jiří Černý. Myslím si, že se bez této znalosti obejdu. Obzory mám sice široké, ale nehodlám ze sebe udělat chodící encyklopedii.
Škoda, no…
Generační propast je asi hlubší, než si sám hodlám připustit. Pro nás, kdo jsme brali rozum a dospívali v 50. a 60. letech, je znalost některých jmen (aspoň jmen!) součástí všeobecného kulturního rozhledu.
Nicméně připouštím, že například jména současných influencerů, kteří hýbou vkusem dnešních teenagerů, neznám zase já… (Co už vůbec nechápu, to je odpověď dětí staršího školního věku na vysněné povolání: Desítky procent jich za vysněnou profesi označují influencera. Wailing…) A těžko zodpověditelnou otázkou zůstává, která jména přežijí v povědomí dalších generací příštích 50 nebo 100 let.
Omlouvám se za OT.
Všichni, kdo dospívali v padesátých a šedesátých letech, brali rozum? Copak nedávají moc smysl následující události.
Já taky neznám žádného influencera nebo YouTubera. Tahle skupina mě nějakým způsobem míjí, nemají nic, čím by mě mohli přilákat. Mám přehled o úplně jiných osobnostech.
Chcete si tedy poměřovat, kdo z nás má lepší znalostní výbavu?
To jste mě ale špatně pochopil, já proti humanitnímu zaměření vůbec nic nemám. Sám mám dokonce jeden humanitní obor za sebou. Psychologie, sociologie, antropologie, to jsou obory velice důležité a přínosné pro chod společnosti. Bez umělců bych se nemohl nikam chodit bavit, bez sociologů bych nemohl nikdy odhadnout chování lidí, bez novinářů bych se někdy nedozvěděl o světových událostech. Že jste si z mých dosavadních komentářů učinil mylný zkratkovitý závěr, že mě zajímá jen technika a hmatatelné věci, z toho jen vyplývá váš špatný odhad spoludiskutéra. Budiž vám omluvou to, že v této úzce zaměřené diskuzi diskutujeme pouze o technice… Číst vice »
Jde vidět, že o něm nic nevíte.
Je vidět, že nevíte, co vím a co nevím.
Proč má tedy takový úspěch u veřejnosti? Naše (architektonická) kancelář například jednou pořádala cyklus přednášek o architektuře, a to pro odbornou i laickou veřejnost, kdo přišel, ten přišel. Ze všech přednášejících, kde mimochodem byla taková významná jména jako prof. Šlapeta, doc. Makovský nebo arch. Chybík, měl největší úspěch a ohlas jednoznačně Adam Gebrian.
Je to opravdu tím, že nic ve svém životě nedokázal, jak tady tvrdíte? Nebude to spíše tím, že to, co dělá, dělá dobře a má to nějaký přínos – napříkald zpopularizování tématu architektury a její problematiky i široké veřejnosti?
A co tedy Gebrian dělá a jaké je jeho dílo?
Naposledy jsem viděl jeho video o rekonstrukci tramvajové trati na Plotní ulici v Brně. Já taky kritizuju ty hnusné protihlukové stěny, ale proč něco neudělal a nezabránil tomu, aby takový hnus vůbec vznikl? Na rozdíl od něj jsem se na projektu částečně podílel a dost mi ty stěny vadily, ale nejsem architekt, abych mohl navrhnout něco lepšího a zároveň splnit normu.
Jak jako může teoretik architektury podle vašich představ zabránit každému zvěrstvu v kdejaké provinční díře? Jako fakt si myslíte, že mu všichni investoři posílaj projekty, nebo co? Ani není raketová věda pochopit, že natáčí-li pořady o architektuře a komentuje konkrétní realizace, pak logicky „ex post“ komentuje již vzniklé, ne? Nebo si to představujete tak, že bude tahat plány a hovořit o nich? Na to se asi budou koukat davy.
Hele, arovinu, problém je v tom, že vy „pozici“ teoretika vůbec nejste s to pobrat a píčoval byste i do Teigeho.
Každému zvěrstvu zabránit nejspíš nemůže nikdo. Ale pokud má jako architekt přehled o tom, co se staví, tak si bez problémů může dokumentaci stáhnout z internetu. Já to ve svém oboru taky tak dělám a jako civilista a především daňový poplatník, jehož peníze jsou vynakládány na veřejně prospěšné stavby, k tomu předkládám i svoje připomínky. Může komentovat stavby již vzniklé, ale jak se říká, po bitvě je každý generál. Škoda, že ty připomínky nevznesl už během projektu. Může do svého videa tahat plány a hovořit o nich. Ale z té poslední věty, že na to nejspíš „budo koukat davy“, soudím,… Číst vice »
Co se týká popularizátorů vědy, tak mezi nimi je i astronom Jiří Grygar nebo fyzik Stephen Hawking. Tedy naprosté kapacity ve svém oboru, kteří mají za sebou i praktický výzkum. Nejsou to jen takoví tlučhubové jako Gebrian.
Adam Gebrian samozřejmě je i poradce a vyskytuje se i jako hodnotitel v architektonických soutěžích. Nedávno na jednu vzpomínal. Byla to soutěž SŽDC a podmínkách soutěže bylo napsáno, že vítězný návrh může projektant zcela změnit. Podle vlastních slov se to Gebrian snažil změnit a když se mu to nepovedlo, radši odstoupil.
A proč se nepodílel na projektu tramvajové trati v Brně? Asi proto, že ho nikdo nepřizval a nezaplatil mu za jeho práci. On není (v drtivé většině případů) aktivista, který by jezdil rozdávat rady tam, kde o ně nestojí.
Aspoň Gebrian vidí, jak je těžké něco prosadit. Nejspíš taky proto se na nějakou praxi vykašlal. Nevím, jakou má vytrvalost, ale vzhledem k tomu, že odstoupil, tak se přestal snažit až moc rychle. To se mu v jeho teoretických kecech nestane.
Není aktivista. On jenom natáčí videa a rozdává nevyžádané rady po dokončení stavby. 😋
Jak prožíváte, že vaším jménem operují blbci, jako se synonymem k nepovedeným stavbám?
Jaká je vaše nejoblíbenější stavba od Santiaga Calatravy a proč?
Tihle blbci se vždycky můžu realizovat místo pana Kotase. Ale z nějakého důvodu to nedělají.
Nemám vzdělání v oblasti designu a architektury, ale myslím si, že to pravé ocenění přichází vždy až časem, když nějaký výtvor (stavba, vozidlo, výtvarné řešení) osvědčí svojí funkce v dlouhodobém horizontu. U vašich realizací se mi vybavuje spíše pojem exhibice, než funkčnost a jednoduchost a standardisace Pro ilustraci stačí si porovnat „vaší“ tramvajovou trať na Barrandov s novou tratí Limmattalbahn ve Švýcarsku – což je dnešní článek zde. Jde o očividný střet filosofií. Stav vašich výtvorů po několika letech existence vám ovšem moc dobrou visitku nedělá, spíš je dost často tématem diskusí na téma jejich funkčnosti, nebo udržovatelnosti. Můžete namítnout,… Číst vice »
U nás to příliš běžné není, ale například ve Velké británii díla moderní architektury, která téměř hned po dokončení zapsána na seznam národních kulurních památek. Za všechny například Richad and Su Rogers Wimbledon house. Vesměs se jedná o domy, na nichž se odborná veřejnost ihned shodne, že se jedná o něco velmi mimořádného. U nás jednak není zvykem chránit mladé domy, a jednak u nás pohříchu příliš nevznikají takto kvalitní stavby.
Obvyklé to není, ale děje se to. Např nádraží Pardubice bylo zpamítněno už za pouhé tři dny od jeho otevření.
To ale léty ověřilo své kvality funkční a jednoduchou koncepcí.
https://www.pamatkovykatalog.cz/zeleznicni-stanice-pardubice-19179131
Dovede si představit kolik tun železa různých profilů a kilometrů čtverečních plachet by bylo potřeba, pokud by to projektoval host podcastu? Stačí si zajet do Hradce Králové, kde se docela silně realisuje…
Díky, o pardubickém nádraží jsem to nevěděl, a myslím, že je to v tomto případě skutečně zasloužené.
Mně ten rychlý zápis také překvapil, ale jinak má projekt pardubického nádraží můj respekt.
Nadzvedlo mně ale, že při nynější rekonstrukci šli až tak daleko, že nechali vyrábět repliky sanitární keramiky a porcelánových vypínačú z 50. let minulého století, to už povazuju za přemrštěnost.
Vzhleddem k tomu, že v bývalém hotelu bude hnízdit nějaká složka SŽ, tak chápu, že investor neprotestoval, protože z cizího krev neteče.
Jak se panu Kotasovi žije s pocitem, že navrhuje místo praktických a funkčních dopravních staveb stavby tak provozně náročné, že i při maximálním úsilí provozovatele jsou částečně v havarijním stavu a jejich užívání muselo být z bezpečnostních důvodů omezeno? Plýtvání veřejnými prostředky už ve fázi návrhu je asi panu Kotasovi vlastní… Je mi z toho smutno.
No myslím, že maximální úsilí provozovatele to průběžně udržovat, se u kotasoviých staveb nekonalo vůbec nikde, takže k takto příkrému posouzení neexistuje reálně žádný skutečný příklad.
Tak stav údržby jde ruku v ruce se složitostí jeho staveb.
Jak aktuálně vypadá Váš spor s Pražskou integrovanou dopravou o podobu 15T a M1 v nových barvách PID? Dokážete si představit, že nátěr povolíte, pokud finální podobu jeho implementace na vozidlo vytvoříte vy? Předem děkuji za odpověď. 🙂
Připojil bych se na toto téma s podotázkou, proč se mu nedaří stejným způsobem (jako zabránění novému nátěru PID) zábránit i zošklivení tramvají 15T celovozovými reklamami.
S výstavbou tunelu Blanka vznikly na Hradčanské i nové výstupy z metra, které jsou téměř k nerozeznání od vstupů navržených studiem Foster and Partners pro metro v Bilbau. Jednalo se o spolupráci se zmíněným studiem či o prostou kopii?
slovy prof. M. Bauma „lepší dobrá kopie, než špatný originál“
Kdyby to aspoň byla dobrá kopie. Bohužel je to kopie, dost nefunkční – jak je u jeho děl obvyklé, vytváří prostory, které se nedají strojově čistit, nesmyslně blokuje přístup k výtahu do podchodu, atd.
Zajímalo by mě zda stanice metra Střížkov, která mohla být obyčejnou levnou, ale pěknou, podzemní stanicí metra, ale vznikla namísto toho extrémně drahá a velkorysá budova s náročnou údržbou, byla takto navržena už na žádost investora, nebo zda jste investora k takovému kroku musel přesvědčit. Totéž by mě zajímalo například u různých veřejných staveb, jako je trať na Barrandov či nejrůznější autobusové terminály.
Připadá Vám toto jako levná pěkná stanice?
http://web.archive.org/web/20031204143209/metro.dnsalias.org/metro/ivc2/ivc2.htm
Ne, to je hnusná a jen o něco levnější stanice. Nerozumím k čemu je dobré tam stavět na povrchu nějaký obří a z velké části prosklený objekt.
Ke Střížkovu už se Kotas někde nedávno vyjadřoval, byl s ním někde rozhovor, ale pamatovat, si kde, uf… vím, že tam říkal, že to plní funkci orientačního bodu, a že oproti podzemní stanici to šetří provozní náklady na osvětlení (možná i vzduchotechniku).
Orientační bod může mít i jinou formu než mnohapatrový jednoúčelový kryt nástupiště metra. Ve městě je prostor drahý a takhle se zabije veškeré místo kolem, přitom tam mohla být třeba nějaká občanská vybavenost ve větší kapacitě než trafika a stánek s občerstevním. Docela by mě zajímalo to porovnání provozních nákladů na světlo a vzduch versus úklid, opravy, čištění. Nějaké to světlo lze dostávat z povrchu pod zem řádové menším záborem povrchu, viz jiné stanice metra.
kdy navrhne, něco, co bude k něčemu vypadat?
Už se stalo – náves v Kostelci u Křížku.
Proč to neuděláte vy? Architekt dopravních staveb je málo, tak aspoň bude z čeho vybírat.
Není jich málo, jen se netendruje, ale zadává napřímo stále stejnejm tragédům, jichž je mistr Kotas etalonem.
Chápu, soudíte podle sebe.
Já Kotasovi žádný zakázky nezadávám.
To ne, jen píšete, že je to etalon tragédů. Takže soudíte podle svého příkladu.
Soupravy pendolino v jejich nátěru jezdí po kolejích již od roku 2004. Není čas na změnu a modernější vizuál nátěru když jsou soupravy v odhadované polovině jejich životnosti ? A mělo by to vůbec ještě smysl?
Není. Cestující v anketě tuto možnost odmítli.
Jo, když něco odmítnou cestující v anketě, tak přes to nejede vlak, to je jasný. To je něco jako ústavní zákon, akorát víc!
Jediná otázka – kolik měsíčně by si představoval za slib, že už do konce života nikdy nikde nic nikomu nenavrhne.
Proč nebyla podél tramvajové trati na Barrandov v úseku Hlubočepy – Geologická vytvořená cyklostezka po servisním chodníku (tj. proč se rovnou nepostavilo vyšší zábradlí a další prvky, které by tuto stezku umožňovaly)?
To je otázka spíš na investora, resp. na město. Ne na architekta.
Dobrej architekt by to tam namaoval a prosadil. Architekt by to tam aspoň namaloval. No a pak je tu Patrik, kterej takovejm podružnostem nevěnoval pozornost, páč drásal návrhy cirkusových stanů pro Barrandov.
Já bych pana Kotase ráda vyzvala, aby už na nic nesahal. Jeho řešení byla vždy mizerná. Jakási modernější podoba socialistického realismu.
Když jsem viděl poprvé obrázky křižovatky „Koruna“, tak jsem nejdříve myslel, že to je nějaká fotka z bývalého Sovětského svazu, tam si na taková bizarní řešení docela potrpěli.
https://www.google.com/maps/@50.2122837,15.8127307,3a,90y,146.5h,96.48t/data=!3m6!1e1!3m4!1ssSe7gQs7D0XA7L3F8Pr-eg!2e0!7i16384!8i8192
Pak mně napadl ještě Prátr ve Vídni…
Patrik Kotas je eso ve svém oboru a dělá dobré jméno české designové škole. Osobně by mě zajímalo, pokud by přišla nabídka od nějakého předního výrobce kolejových vozidel, jestli by se pustil do navržení designu rychkovlaku? Když už tu máme našlápnuto na vysokorychlostní tratě, byla by to velká výzva.
Ano. Žaludské.
90. léta byla na poli designu kolejových vozidel érou mnohých inovací, z nichž některé se uchytily a jiné byly slepou uličkou. Dnešní doba je již více svázaná jednak standardy (např. na bezpečnost) tak větší pragmatičností objednavatelů. Myslíte si, že je možné design ještě nějak zásadně inovovat? Jak budou vypadat tramvaje a vlaky za 20 let?
Kancelářské budovy do kterých zatéká, školy které praskají, bytovky s mnohem horším odhlučněním než staré paneláky, se začali stavět až v posledním desetiletí.
Na kterou svou realizaci jste nejvíce hrdý a naopak se kterou jste nejméně spokojen?
Kotasovi se musí nechat, že jeho západní konkurenti navrhují stavby ještě dražší a i nebezpečné (zatékání když jsou domy plné elektroniky, tavení okolostojících aut, rozpadání po 20ti letech). Jeho největší chyby kromě vyšších cen byly především, že stavby vypadají z blízkého pohledu hnusně už po 10ti letech, kvůli obtížnému čištění a údržbě. Jinak největší Kotasoviny dělal, když byl mladý a arogantní, teď už bych nebyl naštvaný, kdyby měl dnes navrhnou stanici ve městě, kde bydlím. Ale stejně jsem spíš příznivec standardizace, aby třeba zastávky byli maximálně funkční a levně uržovatelné, a výjimečtější umělecké záměry nechat na soukromnících, co umístí i… Číst vice »
Tak to nesouhlasím, že „kotasoviny“ vznikaly v mládí p. Kotase. Naopak, v dřívějších dobách byl jeho design svěžím a inovativním přístupem. Nejlepší M1, RT6, 21Tr…. Stavby svou hi-tech konstrukcí už nebyly tak dobré, protože na jejich údržbu nebyl nikdo připraven. Ale Rajská Zahrada je stále dobrým příkladem svého stylu.
Pozdější tvorba mi je méně sympatická. Nešla s dobou, naopak zůstala v 90. letech, ale ještě více se komplikovala a prodražovala. Typicky Střížkov.
A víte o tom, že jelikož je Střížkov nadzemní, tak má menší provozní náklady než většina pražských podzemních stanic metra? Takže, kdyby se zrovna tam stavěla typická stanice místo kotasovy, tak by se ve skutečnosti vůbec neušetřilo.
Umístění je v podstatě ideální, a tak to pro mě naopak v celkovém součtu dělá jednu z nejlepších Kotasových staveb.
Za jak dlouho se na provozu vrátí ty stovky milionů, které to stálo navíc? A hloubka stanice je daná návrhem celé trasy, kdyby tam byla jednodušší (levnější, snáze udržovatelná) stanice, mohla mít stejně nízké provozní náklady, protože by byla stejně mělce zahloubená.
Jeho dost nedávný návrh Dvoreckého mostu (naštěstí skončil iirc druhý) je čistý exhibicionismus bez nápadu
Jaké jsou ty prvky exhibicionismu?
Kotas na tom spolupracoval s Calatravou?
https://silnice-zeleznice.cz/silnice/dvorecky-most-novy-most-pres-vltavu-v-praze-706
Ne, jen ho vobšleh jako obvykle.
Tam byl druhý originál Calatrava a ne obvyklý epigon, ne?
Ani Patrik Kotas nezmůže zabránit tomu, aby se v Pražské MHD (i celé Praze) rozmáhal styl šedý mor. Vozy MHD jsou nejhnušnější, jaké jsem dosud v EU viděl, zastávky jako vstupy do krematoria a značky zastávek jak věčné ohně před ním, nové značení metra jak parte.
Barrandov, kdysi nudné sídliště, díky Kotasovi oživily barvy, od té doby i sposta krásných barevných domů, ale teď se hnusná šeď masivně vrací.
Troufam si tvrdit, ze sedocervena s cernou, kterou v praze mame, patri k tomu nejlepsimu.
Zákon akce a reakce. Po dvaceti letech přehánění s barvami holt přišla protireakce, kdy je v módě bílá, šedá a černá. Vám se nelíbí, spoustě lidem naopak jo. To je tak, když se jde z extrému do extrému. Třeba v Sasku celou dobu od znovusjednocení jeli převážně méně syté barvy a díky tomu tam ten černo-bílo-šedý trend tolik nenastoupil. U nás se holt dost lidem ty zářivě syté oranžové, zelené a červené znechutily.
Si zajdi na Matějskou a budeš spokojenej.
Taky vnímám jako problém vše barevně (a tvarově) nevýrazné, ovšem zrovna vozidel pražského MHD se to netýká
Zdravím, už mi napíšete jaký máte se mnou problém?
V momentě, kdy si lidi konečně uvědomili, že fialová fasáda na panelovém domě prostě nevypadá dobře, přijde někdo, kdo by se opět nejradši vrátil do designového pekla 90. let.
Vážený pane architekte, mnohá vaše díla bývají kritizována za špatnou nebo drahou udržovatelnost (čištění, opravy). Čím si to vysvětlujete? Měli investoři představu o nákladech na řádnou údržbu vámi navržených děl? Jak hodnotíte například dnešní stav tramvajové trati na Barrandov a příčinu tohoto stavu?
Připojuji se k otázce a ještě dodám.
Myslíte si, že v dnešní době hledání úspor na údržbu a energetickou nenáročnost staveb můžete nabídnout řešení? Čili jednoduchý účelný design šetrný k nákladům a životnímu prostředí?
Vaše dopravní stavby v Praze toto rozhodně nesplňují.
Děkuji.
Pane Kotasi, za Váš nejpovedenější design paradoxně považuji lakování pražských T6, které z krabice udělaly docela pěkné vozidlo.
To není otázka, spíš konstatování. Se zbytkem jsem se nikdy nedokázal smířit, byť pravděpodobně o hodně pracích nevím. Neplánujete vydat své souborné dílo?
Pane Kotasi, jak byste nazval svůj styl? Máte pocit, že ve svém přístupu budete mít následovníky?
Ty superdraze rezavé, stěží polofunkční zastávky v Ostravě by leckdo nazval dílem následovníků.
Leckdo, kdo toho ví o architektuře asi tolik jako průměrný cintal v šotodiskusi, zcela určitě.
Nefunkcionalismus, případně eklektický nefunkcionalismus.
Jak se v 90. letech dostávalo k zakázkám? Co rozhodovalo?
Tak to bude hodně výživné 😀 a řádně promazané xDDDD
Nebude, protože budou vybrány nekonfliktní otázky, nebo spíše si pan architekt vybere sám, na co bude odpovídat.
Hodně bych si přál, aby byl tento díl podcastu kritičtější, než třeba díl se Svobodou. Protože osoba arch. Kotase si to zaslouží. Extrémně dlouho těžil prakticky jen z toho, že v našem rybníčku nebyl nikdo srovnatelný a zahraničních ateliérů a/nebo otevřených soutěží jsme se báli. Prostředí bylo dlouhá léta silně uzavřené.
Dotaz celkem jednoduchý:
Pane Kotasi, procházíte po letech nějakou sebereflexí, co se týče vaší tvorby a její oprávněné kritiky s ní související?
Dovoli bych si částečně nesouhlasit. V našem rybníčku by bylo a je dost srovnatelných architektů (kdybych chtěl být hnusný, tak řeknu, že každý, kdo dostal diplom), akorát žádnej z nich neměl 20 let monopolní pozici ve všech těch postbolševickejch Metroprojektech. Díky bohu, že na všechny ty jeho haluze nebyly peníze, takže jsme byli ušetřeni (až na výlezy na Hradčanský) třeba jeho superšpatnejch návrhů pro trať na letiště.
já myslel vyloženě architekty/designéry v dopravním stavitelství. Ať chcete nebo ne, tak třeba kotasovy skripta jsou doteď alfa omega v mnoha diplomkách s tématy urbanismu a dopravy.
PS: ano, jeho pojetí tratě na letiště byla extrémní šílenost
„Ať chcete nebo ne, tak třeba kotasovy skripta jsou doteď alfa omega v mnoha diplomkách s tématy urbanismu a dopravy.“
Pokud je toto pravda, je to obrovskej průšvih pro budoucnost Prahy i ostatních měst v ČR.
Tady se ho musím zastat. Ta skripta jsou na svou dobu i dodnes velmi kvalitní materiál, který doteď nebyl překonán (bohužel, po tolika letech už by to chtělo aktualizovat…). Ve své podstatě jsou stále platná, jen některé detaily se za roky vyvíjejí (rozměry, normy), ale žádný tvrdý rozpor s ovšřenou praxí na stojících kvalitních stavbách tam není. Mám pocit, že se tehdy pan Kotas držel velmi zkrátka, co se svých vlastních dojmů a názorů týče, a napsal slušně objektivní dílo. Když vidím, co mi dneska chodí za různé dokumentace k posouzení nebo když vidím nějaké realizace v terénu, čas od… Číst vice »
A už je to tady zase. Jeho skripta musel před vydáním někdo vidět, někdo posoudit, někdo redigovat, někdo oponovat. Taky si myslím, že je to kvalitní publikace, ale nikdo z jeho kritiků nepřišel s ničím lepším. Tady se pořád bude prudit, pomlouvat, urážet, nadávat místo toho, abychom drželi spolu a navzájem si pomohli. Odporná česká povaha mi vadí ze všeho nejvíc a hodně se projevuje i v této diskusi, kde každý argumentuje stylem „je to hnusné, neúčelné, neudržitelné, ale ať si s řešením poradí někdo jiný. Já ne.“
Ano, souhlasím s vámi. Je pro mne ale naprostou záhadou, proč se pan architekt svých vlastních skript tak často vůbec nedrží.
Já vám rozumím. Jen si prostě myslím, že každý, kdo má diplom, je minimálně stejně dobrý architekt jako Kotas 🙂
Proč jsi tedy nepřihlásí do výběrového řízení?Proč je někdo neosloví?
Tvl… Lidi sorry, ale běžte do… Je mi špatně, jak vidím ten poměr lajků a dislajků.
Kazda zastávka vypadá stejně a je si podobná jako vejce vejci… To už jsme tady měli za doby socialismu s úplně vším. Když ale někdo dělá něco jiného a jinak, je to nutné zlo, které musíme vymýtit… Chápu, že jeho stavby jsou drahé, nebo možná ne úplně super na údržbu. Ale… Běžte do zahraničí, a tam takových staveb uvidíte x-krát tolik.
Tvl, lidi… Je mi z vás zle.
Aha. Takže to, že tu Kotas 20 let bagroval všechno, vy nazýváte „dělat něco jinak“? Hele nevim, školy nemám, ale to, že na něco má někdo monopol, fakt nevede k různorodosti (schválně si spočítejte, kolikrát Kotas prodal jen v Praze ten svůj ohavnej betonovej pilíř vz. Nové spojení). Ty vaše zastávky podobný jao vejce vejci jsou právě výsledkem klientelismu, kdy všechno furt drásá stejná – a stejně průměrná – parta devadesátkovejch reziduí.
K tomu, aby se věci skutečně dělaly jinak, je potřeba konkurence a otevřené soutěže, ne protěžování mameluka, kterej umí akorát tak něco blbě obšlehnout.
Velmi výstižné, souhlas
Aha, obšlehnout. Takže zase soudíte podle sebe.
Nevíte, školy nemáte, ale kritizovat prostě budete pořád a vydávat to z nějaké zdravý selský rozum. Když vám to teda tak vadí, proč nezajdete k němu do ateliéru a tyhle věci si nevyříkáte?
Jestli je každý architekt, který má diplom, jak píšete výše, stejně schopný jako Kotas, pak se můžou předvést. Proč to neudělali? Proč se proti oné protekci neohradili?
Tak vytáhněte peněženku a na údržbu těch nesmyslů přispějte 😀. To se to rozhazuje, to je snadná velkorysost, když to platí někdo jiný…
Někdo jiný? Pokud vím, tak to platíme všichni ze svých daní. Stejně jako pan David vy naopak můžete vytáhnout z klobouku nějakého kvalitního architekta a Kotase nahradit.
Pokud je vám špatně z toho, že je dost lidí, kteří mají odlišný názor od toho vašeho, tak kdepak si myslíte, že asi bude chyba? Co se týká provedení zastávek, stačí si odpovědět na dvě základní otázky: – co je cíl a co je prostředek? Podle mně je cílem ochránit čekající cestující před nepohodou – tedy větrem, deštěm, sněžením, pražícím sluncem a prostředkem k tomu je zastávkový přístřešek. A myslím si, že bude lepší deset stejných (typisovaných) zastávkových přístřešků, z hlediska pořizovacích nákladů i nákladů na údržbu a opravy, než „každý pes – jiná ves“ a místo 10 přístřešků jen… Číst vice »
Tak mě by zajímalo, zda už má nějakou představu o tom, jak bude trávit důchod a kdy ho zhruba plánuje 🙂
jj, taky mě to napadlo. S tím, že čím dřív, tím líp.
A fakt mu je položíte? 😀