egoe-plus
Elektromobilita Nová mobilita Partnerský článek Zprávy

Nákladní dopravě na baterie chybí auta, dobíječky i větší zájem státu

Dobíjení elektromobilu, ilustrační foto. Pramen: Shutterstock
Dobíjení elektromobilu, ilustrační foto. Pramen: Shutterstock
Zatímco v individuální automobilové dopravě postupně nastupují bezemisní bateriové vozy a rozvíjí se i potřebná síť dobíjecích stanic, v nákladní dopravě je situace o poznání složitější.

Doprava je v Česku druhým největším zdrojem skleníkových plynů. V rámci ní zaujímají první příčku s drtivou převahou osobní automobily, následují nákladní vozidla. Ostatní segmenty už mají podíl výrazně nižší. Jenže zatímco v individuální automobilové dopravě postupně nastupují bezemisní bateriové vozy, které by měly v roce 2030 podle různých scénářů představovat tři až osm procent tuzemského vozového parku, a rozvíjí se i potřebná síť dobíjecích stanic, v nákladní dopravě je situace o poznání složitější.

Za 11 měsíců předloňského roku se podle statistik Svazu dovozců automobilů neprodalo v Česku jediné nákladní auto na baterie a kupce našly všeho všudy dva nákladní hybridy. Prodeje osobních automobilů s těmito typy pohonů šly naproti tomu ve stejném období do tisíců. Pokud jde o vývoj do budoucna, Národní akční plán Čistá mobilita zatím neobsahuje konkrétní cíl či prognózu počtu nákladních elektromobilů. Ministerstvo dopravy si pro tuto oblast v současnosti teprve nechává zpracovat studii a stanovení cílů lze podle mluvčího úřadu Františka Jemelky očekávat až v rámci aktualizace Národního akčního plánu v roce 2023.

Ultrarychlé dobíječky aby řidič pohledal

Podobně je na samém počátku rozvoj potřebné dobíjecí sítě. Aby přepravu těžkých nákladů mohly převzít vozidla poháněná elektromotorem, potřebují na svých trasách doplňovat energii z ultrarychlých dobíječek o výkonu od 150 kilowatt výše. K jejich spočítání zatím v Česku stačí prsty na rukou. Zmíněný Národní akční plán přitom počítá s tím, že v roce 2030 by mělo být k dispozici kolem tří tisíc veřejných dobíjecích bodů o výkonu 150 kilowatt a vyšším. Z toho by mělo být 300 bodů o výkonu 350 kilowatt. Dalších více než 30 tisíc dobíjecích bodů má nabízet nižší výkon.

„Bohužel současný stav i plánované investice jsou od těchto počtů daleko. Abychom uvedené cíle splnili, musí přijít daleko větší investice,“ říká prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Zároveň je podle něj třeba investovat do elektrické sítě, aby byla v jednotlivých lokalitách i jako celek dostatečně připravena na větší zátěž způsobenou dobíjením elektromobilů. „Ultrarychlé dobíjení, které vyžadují vzhledem k velké kapacitě baterií nákladní automobily, se bude výrazně promítat do situace v lokální energetické síti. Do budoucna bude nezbytné takové dobíjecí huby vybavit inteligentními řídícími systémy, které dokážou výkon regulovat tak, aby nedošlo k přetížení rozvodné soustavy,“ dodává Ondřej Synek ze společnosti Unicorn, která pod značkou ChargeUp nabízí komplexní řešení pro dobíjení elektromobilů.

Ilustrační foto Shutterstock.
Ilustrační foto Shutterstock.

Těžké baterky škrtí nabídku použitelných aut

Rozvoj čistší nákladní dopravy ale vázne i na nabídce použitelných aut. „Přestože většina výrobců, například DAF, Mercedes-Benz, Volvo Trucks či Scania, do elektromobility výrazně investuje, nabídka vozidel je stále velmi omezená. Problémem pro těžké nákladní vozy je zatím příliš velká váha baterií a tím významné snížení přepravní kapacity vozidla,“ říká šéf Svazu průmyslu a dopravy Hanák. Pokračující výzkum a investice by však podle něj měly situaci zlepšit. „Už dnes některé automobilky začínají vyrábět elektrické nákladní vozy, které dosahují dojezdu přes 300 kilometrů,“ dodává Hanák.

Elektromobily také obecně stojí výrazně více něž obdobná auta se spalovacím motorem a většinou se na trhu významněji prosazují díky státní podpoře. Ta je ale podle Svazu průmyslu a dopravy pro nákladní vozidla v Česku velmi omezená. Podnikatelé za elektromobil neplatí mýtné, silniční daň pak nemusí platit za vozidla do 12 tun na alternativní paliva – elektřinu, vodík, LPG, CNG, E85 nebo hybridní pohon. Pořizování vozidel do 12 tun ale podpořily pouze výzvy „Nízkouhlíkové technologie – Elektromobilita“ v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. S další podporou nákladních vozidel se podle Hanáka počítá až v Operačním programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost, který by se měl spustit v druhé půli příštího roku.

Šance jménem městská logistika

Dálková nákladní doprava na elektřinu zjevně stále stojí před řadou úskalí. Bateriové vozy ale mohou podle Ondřeje Synka z ChargeUpu rychleji najít uplatnění v nejrůznější městské logistice a všude tam, kde se pohybují spíše na kratší vzdálenosti, často po pravidelných trasách. „Což může být i případ rozvozu materiálu z betonárny po stavbách ve městě,“ podotýká Synek.

Provozovatelé vozidel se pak vyhnou problému s nedostatečnou sítí veřejných rychlodobíječek tím, že instalují vlastní stanice ve svých depech či na parkovištích. „Taková investice bude samozřejmě finančně náročnější než v případě dobíjení osobních aut vzhledem k potřebné kapacitě rozvodů. Také stanice o vysokých výkonech se cenově pohybují ve stovkách tisíc korun proti desítkám tisíc za pomalejší dobíječky. Firma ale může dobíjet za relativně nízký tarif od dodavatele energie a při chytrém řízení infrastruktury i s maximální efektivitou,“ říká Synek.

Partnerem tohoto článku je společnost Unicorn a její řešení pro dobíjení elektromobilů ChargeUp.

Odebírat
Upozornit na
guest
69 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
soumar

Netušíte někdo jak to vypadá s tou zkušební elektrifikovanou dálnicí? Nemůžu si vzpomenout, kde jsem o tom četl, ale princip byl takový, že elektrokamióny dobíjely baterii (pro překlenutí neelektrifikovaného úseku) souběžně s jízdou na elektropohon.
Přišlo mi to jako zajímavé téma.

Jinak osobně (s nevelkou znalostí) vidím jako nadějný vodík nebo výrobu uhlovodíků, protože hlavní problém elektřiny je nemožnost konzervace.
Ropovod ze Sahary si představit dovedu, půlhodinové/hodinové nabíjení po každých 400km cesty moc ne.

DOPRAVAK 01

Když vidím vášnivou diskusi, vždy se uklidním nad tím, jak postupuje výstavba infrastruktury (dálnice, žel. koridory a VRT) a opravdu si nedělám iluze, že by tu v brzké době byla el. infrastruktura pro víc, než jen pro pár nadšenců tak, jako v současné době .

Miky

Pořád dokola je nutné opakovat základní otázku: Pokud bude politicko-ideologickým rozhodnutím „odstavena“ energie z ropy, tak čím bude nahrazena? Politicko-ideologickým rozhodnutím odstavit uhelné a atomové elektrárny? Tato otázka je pro nás doslova životně důležitá, protože bez energie svět jaký známe (dostatek materiální statků a svobody) prostě končí a nastupuje diktatura a přídělový systém. Na to nikdo nedal zatím uspokojivou odpověď, kromě blouznění zelených podvodníků o chytání větru a slunce. Bez toho má debata o rychlonabíječkách stejný smysl jako debata bezdomovců o dovolené na Tahiti.

Lukáš F.

Myslím, že odpověď je známá – energie z fosilních zdrojů bude nahrazena energií z obnovitelných zdrojů a jádra. K tomu se budou používat akumulátory pro krátkodobé skladování energie a možná nějaké technologie pro skladování střednědobé.

Alibaba

Pro dlouhodobé skladování by se hodilo skladovat energii ve formě kapalných paliv, protože tato technologie je zvládnutá a bezpečnější než třeba u vodíku. Prostě nějakou reakcí vody a CO2 vytvářet složitější uhlovodíky. Při nejhorším ale i metan(ol) by byl ucházející.

Lukáš F.

No, existuje celkem nová technologie výroby syntetického benzínu údajně ze vzduchu. Skladovat se to sice dá, ale účinnost přeměny z energie na uhlovodíky a zpátky je tristní. To už snad raději ten vodík vyráběný elektrolýzou.

Alibaba

Ten syntetický benzín jsou právě obecně složitější uhlovodíky.
U vodíku je pak taky na posouzení, kolik energie „sežere“ samotné zpracování a uskladnění vodíku. Co jsem četl, tak komprese a chlazení je výrazně energeticky náročné. Benzín (sysntetický, umělý,…) uskladníte v současné palivové infrastruktuře.

Lukáš F.

Uskladníte, ale elektřinu z něj vyrobíte s možná 40% účinností.

Alibaba

Já bych to čerpal rovnou do nádrží vozidel se spalovacími motory. Odpadl by jeden mezikrok.

Lukáš F.

Jenže to je ještě horší. Elektromobil má účinnost >80 %. Spalovací motor v běžném provozu 20 %. Jestliže se syntetický benzín se bude vyrábět „z elektřiny“, bude 4x dražší na km, ale benzínová auta nejsou a nebudou 4x levnější než elektrická.

Alibaba

Tak on dražší bude, ale to bude vše co vyrobíte z elektriky. Mě jen šlo o to uskladnění elektriky do něčeho na dlouhou dobu – cca rok a více. Na jaře kdy začnete mít teoreticky přebytky elektriky tak budete muset začít ji štosovat do něčeho co vám v pohodě a bezpečně vydrží do dalšího jara.

Rudolf Tuček

Nějakou reakcí vody a CO2 vám vznikne sodofka kterou si už dnes můžete koupit v marketu zabalenou v pet lahvích.

Alibaba

Podle mě to není reakce, to je jen vmezeření CO2 mezi molekuly H2O. Do vody je možné nějaký plyn „rozpustit“, viz třeba ryby pak získávají kyslík z vody.

Lukáš F.

Taková směs by se ale nedala použít jako palivo, protože molekuly by pořád byly CO2 a H2O (které se, obě, používají mj. jako hasební látky…).

Alibaba

Však tohle jako palivo já vůbec neuvažuji.

Lukáš F.

Teda, v případě sodovky tam sice vzniká i H2CO3, ale to pořád není ono. Čili syntetický benzín fakt není sodovka 🙂

Miky

Bohužel lze pozorovat všeobecný (opět pouze ideologicky podmíněný) ústup od jádra v celé západní Evropě – a to nemyslím jen německou Energiewende (česky volně přeloženo Energieselbstmord) ale i Francii, Belgii, Británii. Ani u nás není situace příznivá viz Dukovany. Navíc je energie z jaderných zdrojů velmi obtížně regulovatelná z hlediska výkonu a energie z alternativních zdrojů je zase obecně vysoce závislá na počasí (a dotacích), bylo by tedy nutné navíc zálohovat energetická sedla fosilními zdroji – uhlí je „špatné“, takže plyn, tedy budování nových kapacit? Pokud bychom to převedli na příměr rodiny – naftové auto dáte do šrotu – koupíte… Číst vice »

Lukáš F.

Francie staví jadernou elektrárnu ve Flamanville, UK v Hinkley Point, to mi jako odklon od jádra zrovna nepřipadá. Že jádro nelze regulovat, nevadí. Je to zdroj na vykrytí základní zátěže (base load). S tou závislostí na počasí to není tak zlé, jak to odpůrci malují – ČR není izolovaný ostrov a prakticky se nestává, že by počasí bylo stejné všude po celé Evropě. Konkrétně v ČR musíme od uhlí někdy odejít tak jako tak, protože vhodné uhlí pro naše elektrárny už u nás nebude, muselo by se dovážet, což je zase výrazně dražší. Pro vykrývání špiček možná skončíme u plynu,… Číst vice »

Miky

Co se tyka jadra na Zapade, chtel bych byt takovym optimistou jako Vy, ale ty trendy jsou celkem spatne. Je jasne, ze od uhli a ropy je treba postupne odejit, ale ten „budovatelsky“ pristup planu a petiletek, ktery ignoruje ekonomicke limity a fyzikalni zakony, vede do pasti nedostatku a zavislosti. Jako kazda ideologie.

Zrzek

Jo každý fanatismus stojí za ho*no.

Lukáš F.

Promiňte, ale to je takové plácnutí do vody. Ano, přechod na obnovitelné zdroje něco stojí, ale rozhodně nejsme na „ekonomických limitech“. Narážíme hlavně na neochotu politiků omezit ropné a uhelné společnosti. Stačí se podívat, kdy a jakým tempem vznikly francouzské jaderné elektrárny. Že to dneska „nejde“, není z důvodů ekonomických ani fyzikálních.

Druhým aspektem je, že konkrétně třeba Francie, UK i Německo mají alternativu v podobě offshore větrných elektráren, které ekonomicky mohou vycházet lépe než jaderné (minimálně je lze stavět postupně, není to tak velká prvotní investice).

PetrJ

No, pouhé ultrarychlé nabíječky to nevytrhnou, kdež většina EV v provozu nemá rychlonabíjecí kabel či konektor, ty se objevují až v nejnovějších EV v posledních dvou letech.

Alibaba

Když si to tak čtu, proč mají mít vozidla s alternativním pohonem osvobozena od mýta? S baterkama budou těžká jako kráva, tak budou ničit vozovky možná ještě víc.

Chápal bych, kdyby mýto bylo dvousložkové. Jedna část za hmotnost a druhá za palivo. Což by klidně mohlo být už dnes, protože už dnes se platí z paliv různé spotřební daně a podpora obnovitelných zdrojů.

PetrJ

Dobrý postřeh. Tlak na EV je tlakem z politických úrovní, jež jsou propojeny s elitními úrovněmi, což potvrzuje ignorance progresivního zdanění podle hmotnosti i u osobních vozidel v případě silniční daně. Co ty výkonné dvoutunové SUVy a hybridy (a jiná luxusní vozidla) vlastněné politiky a jejich elitními korupčníky? Něco je špatně nejen ve státě českém…

Alibaba

Tak ona obecná silniční daň u osobních vozidel (po vzoru Německa) by mohla s něčím hnout.

Jiří Kocurek

Já bych řekl, že ČR málo podporuje pěstování řepky. Vždyť kdyby ČR podporovala pěstování řepky dostatečně, mohl by metylester řepkového oleje zcela nahradit naftu i benzín. Vždyť přece existují i motocykly se vznětovým motorem. A jdou nadračku

Jan

Řepka je nesmysl a to už tvrdí každý včetně EU, ekologů, energetiků, ekonomů atd. My jí stále pěstujeme jen protože z toho má Agrofert snadný zisk. Ukládání energie do biomasy má 100x nižší účinnost než přímé využití solárními panely a ještě si pod nimi půda trochu odpočine a hlavně nemusíme zamořovat spodní vody spoustou pesticidů. http://www.enviweb.cz/118589

JardaP

Předpokládám, že kolega použil sarkastickou nadsázku, tudíž jsem dal + vám oběma.

Jiří Kocurek

To byla narážka na to, že ani 100x dotovaná věc nemusí uspět na trhu. Některé věci lidi prostě nechtějí. Například: Naftové motocykly… nebo průplav D.O.L, který bude platit stát a tak to budou mít všichni zadarmo.

PetrJ

Pokud by se kanál D.O.L dostavěl, což nenastane, tak by to ani jeho uživatelé zadarmo neměli. Hádejte, proč.

Jura

Jak vetsi zajem statu? Copak auta se spallovacim motorem nekdy potrebovala vetsi zajem statu a vystavbu cerpacich stanic z verejnych rozpoctu?

PetrJ

Dokud nebudou TCO EV na úrovni (lehce nad ní) TCO aut se splaovacími motory, tak se dál mohou (???) státy zadlužovat na nesmyslné podpory všeho, co se hodí do krámu především někomu za oponou toho všeho. Divný svět.

PetrJ

Pro upřesnění, Rockefellerové přesunuli svůj klíčový byznys z ropy již před více než patnácti lety…

BND 30

Asi to zatím nebude tak úžasné, že se to nevyplatí a komerční sféru to nezajímá. Což by byla naprosto stejná situace nebýt nesmyslných restrikcí a dorazí u osobních aut.

Jan

Komerční sféru to zajímá a provoz se vyplácí, ale jednak je nízká nabídka a druhak právě chybí podpora rozvoje infrastruktury. Jen v Americe měla před třemi roky Tesla Semi přes 2000 objednávek, problém je zatím nedostatečná kapacita výroby baterií, tento rok bude zahájena výroba. Stále se vyplatí prodat baterii v osobním autě když je dostatečná poptávka, než to dávat do tahače. V Německu bylo dodáno přes 13500 doručovacích Streetscooterů, ideální využití pro eletroauta. Bohužel vše je limitováno výrobou baterií a nějaký čas trvá než se psotaví nové továrny.

XB-1

Dokud bude chybět podpora rozvoje koněspřežných drah, taky nelze očekávat větší zájem ze strany komerční sféry.

DOPRAVAK 01

Viděl jste už Teslu Semi v provozu? Já teda ne. Už samotné termíny, kdy se bude vyrábět jsou samy o sobě pohádka, ale chápu, že někteří nevědí, co s penězi…

Teddik

Rikam to porad, auta na baterky jsou nesmysl. Smysluplnejsi by bylo snizit jeste emise u benzinovych a dieslovych motoru u aut, letadel, lodi, uhelnych elektraren v zahranici (rezervy jsou stale velmi velke) a prestat kacet destne pralesy a obnovit lesy, pralesy, pole. Jenze to by musel prevazit rozum nad byznysem. Kdyz nebudeme mit pralesy, lesy atd., tak nam ani bezemisni auta nepomuzou v boji s globalnim oteplovanim. Bohuzel dnes je styl zastavet kazdou zelenou plochu a pak mame velke vykyvy pocasi atd. Svuj nazor nikomu nevnucuji, rikam pravdu. Pozn: Dnes jsou lide tak lini, ze 300 metru jedou autem, misto… Číst vice »

Willy

Co to píšete se s elektrifikací autodopravy nevylučuje a naopak je v plánu, např. odklon od spalování uhlí, euro7, omezení letecké dopravy atd.

Zrzek

Jenže bez rostlin není fotosyntéza a bez ní kyslík. Opravdu by stačilo začít obnovovat lesy a klidně začít vyrábět uhlí pro potomky. Jak uhlí vzniklo víme, je to jeden druh biomasy a zároveň přírodní úložiště uhlíku. Jen investice do toho má návratnost pár milionů let a to je v dnešní době strašně dlouho. Dnešní doba je ve stylu hup na krávu, ale tele mělo být už včera.

Lukáš F.

No a právě proto se vymýšlejí jiné způsoby, jak ten uhlík zase někam uložit, než čekat, až se lesy promění v uhlí (protože to bychom se taky nemuseli dočkat ani za miliardu let). Konkrétně třeba pumpovat CO2 do podzemí.

Jura

Nehorazny nesmysl s tim ukladanim sodovkoveho plynu.

Lukáš F.

Já tomu taky moc nevěřím. Přijde mi jako daleko lepší řešení co nejdřív přestat ten CO2 do atmosféry přidávat pálením fosilních zdrojů.

Jiří Kocurek

A kdyby se s tím začalo ne včera, ale před 20 léty, tak by to něco změnilo na těch deseti/stamiliónech let? Prd, velebnosti.
Místo toho zelení jásají nad tím, jak se uhlí i atom nahrazuje dřevní štěpkou. Štěpkou dovezenou až ze Sibiře nebo z Kanady, kde … kde to uhlí aktuálně vzniká samo od sebe z uschlých a do jezer povalených stromů.

Jan

Nikdo nejásá nad nahrazením dřevní štěpkou, to je maximálně vaše fantazie. Od uhlí se přechází k obnovitelným zdrojům z doufám všem zřejmým důvodům, od jádra se odkláníme čistě z ekonomických důvodů. Pokud by byly menší, levné reaktory které lze rychle postavit a snadno provozovat bez nutnosti stavět vysoce zabezpečené tvrze tak by po tom všichni s nadšením skočili. Bohužel to tak dnes nefunguje.

JardaP

Možná nejásá, ale jak si vykládat třeba poslední dobou probíraný dovoz biomasy do Dánska, lodní doprava z druhé strany světa. Nákup odpustků v rámci zeleného náboženství. Nikdo mě nepřesvědčí o opaku, že současný “boj o zelenou planetu” je bohapustá šaškárna.

Jan

Jakákoliv biomasa (včetně řepky) je strašně neefektivní metoda ukládání energie a to ještě na konci ta forma (uhlí nebo ropa) je zase neefektivní na využití a při jejím spalování znečišťujeme životní prostředí. To je dost možná nejhorší nápad jak vyrábět energii vůbec. Nejlepší je brát tu sluneční energii přímo a konvertovat jí na elektřinu se kterou se pak nabijí baterie nebo ji využít na ohřev. Proč jít zbytečně přes prostředníky a ještě na to čekat desítky a stovky let?

Raddie

A slyšel jste už o podrazu Matky Přírody zvaném mraky a déšť? 😹😹😹😹

Jura

Jen nahradit spalovani uhli derevenymi peletkami z brazilie, rovnikove afriky ci indonesie je vazne ekologie jako noha.

PetrJ

Asi nevíte nebo nechcete vědět, k čemu to neustále zvyšování EURO normy vede v konstrukci aut a jejich pohonných systémů. Zmíním pouze EGR ventil a jeho funkci „kur*ítka“ u všech jím vybavených vozů… EUR7 je v tomto zcela nesmyslná norma.

Lukáš F.

Emise spalovacích motorů a tepelných elektráren už prakticky snižovat nejde – navrhovanou normu EURO 7 už by dokázaly splnit jen hybridy, normální spalovací motory ne.

teddik

Právě, že co jsem četl, tak nejvíce by šlo snížit emise u nákladních aut a lodí, které mají dieslový motor a to opravdu velmi hodně a pak také letadla mají drastické emise. Také jsem nedávno četl, jak některé automobilky se snaží vzkřísit benzinové motory a na to, jak silný atmosférický motor byl v osobním autě instalován se jim to docela daří, takže, když do auta dají slabší motor, tak emise budou ještě nižší a když se do toho připočtou emise za životnost auta a emise při výrobě auta, tak se to moc od elektromobilů lišit nebude v celkovém součtu. Pokud… Číst vice »

Lukáš F.

No, to právě není úplně pravda. Při jízdě osobním automobilem moc neřešíte, jestli jezdíte za 6 nebo 7 litrů, ale autodopravci to řeší, protože to jsou pro ně v součtu docela velké peníze. A emise CO2 jsou přímo úměrné spotřebě paliva.

Letadla jsou často démonizována, ale moderní all-economy sardinkolet žere v přepočtu okolo 3 litrů paliva na sedadlo na 100 km, což vzhledem k bezkonkurenční rychlosti není nijak zlé.

Vyšší emise při výrobě elektromobilu se za jeho životnost mnohokrát vrátí. Baterie je co, 400 kg materiálu? Jenže kolik litrů paliva spálíte na 100 000 km ježdění, že…

Jiří Kocurek

Slabším motorem nižší emise nedosáhnete. Dejte do auta 40kW motor a zjistíte, že dálnici to žere víc než 80kW motor.

Willy

Tak holt bude třeba ty motory vylepšit, jak navrhuje kolega výše „snizit jeste emise u benzinovych a dieslovych motoru“ nebo přejít na čisté elektro, což je jediná perspektiva a mnoho výrobců už to tak jasně deklarovalo.

Lukáš F.

Totiž, dokud bude automobilka vyrábět spalovací motory, bude ji pořád někdo buzerovat s novými emisními normami a bude utrácet pořád více a více peněz za vývoj, u něhož bude jasné, že je to jen dočasné řešení. Vyrábět plně elektrická auta je jediné dlouhodobé řešení.

Raddie

Takové fašistické, nezdá se vám?

Lukáš F.

Dneska je nějaké populární označovat všechno, co se někomu nelíbí, za fašismus. Nemůžeme svévolně znečišťovat ovzduší? Fašismus!

Hans

Auta na baterky nejsou nesmysl, naopak mají velký potenciál. Mýlíte se také ohledně lesů. Ty nedokážou v žádném případě odstranit přebytečný uhlík z atmosféry pokud se jejich rozloha nezvýší. Souhlasím s vámi, že změna uvažování a chování lidí je víc než nutná pokud chceme problém změny klimatu zvládnout.

Jan

Říkáte to pořád ale blbě. Proč jsou nesmysl baterie a ne spalováky? To si jako fakt myslíte že tu budeme spalovat ropu už navždy a je to ten nejlepší způsob pohonu pro dopravu? Já to spíš vidím že jste na něco zvyklý a nechcete to měnit. Podobně jako před sto lety se přecházelo z koňských drožek na auta, určitě bylo spousta lidí jako vy, kteří trvdili že auta jsou nesmysl protože jsou drahá, jezdí pomalu, smrdí, jsou hlučná a vůbec na ně není připravená infrastruktura. Dnes už jsme pokročili, dnešní auta jsou mnohonásobně lepší než tehdy, ale stále nám tu… Číst vice »

Frantisek

Dnešní motory jsou jistě mnohem šetrnější, na druhé straně máme auta výrazně mohutnější, a hlavně jejich výkony narostly (i na úkor méně náročných prostředků!) tak, že celkové zatížení prostředí je nesrovnatelně vyšší. Pouhý přechod na elektřinu toto zmírní jen vhodnějšími vlastnostmi elektromotoru pro pohon kol, případně možností rekuperace – ale zase vozíte celou dobu navíc baterie. Proč neděláme honem hurá akce? Myslím si, že i tak děláme až moc rychlé hurá akce. Co jsme udělali pro snížení potřeby dopravy samotné? Proč teď třeba vyhazujeme místní jablka a brambory, zatímco do obchodů dovážíme hromady jiných z daleka? Proč stavíme na jedné… Číst vice »

Boro

Těžké náklady na delší vzdálenosti patří na železnici(případně na lodě).

Willy

Uplatnění železnice má více podmínek, např. musí jít o přepravu velkého množství stejného zboží (ucelené vlaky), možnost nákladu a vykládky blízko zdroje a cíle a v neposlední řadě elektrifikovaná celé trasa přepravy.
Co se týče tématu článku, elektrifikace v těžké nákadní autodopravě přijde až cca po roce 2025, kdy se očekává komerční nasazení nové generace baterií (solid-state battery) s mnohem větší energetickou hustotou a bezpečností než má stávající generace baterií.

XB-1

Viděl jste někdy skutečný nákladní vlak?

Frantisek

Co to, proboha, těm vlakům kladete za podmínky? Proč by muselo jít nutně o ucelené vlaky stejného zboží a za každou cenu elektrickou trakci? Tedy vlak má maximálně šetřit, zatímco plýtvání energií v těžkých autech nevadí… Možnost být blízko zdroje je potom několik posledních let systematicky paralyzována. A to ten zdroj (respektive cíl) může být klidně mezisklad, stejně jako je to dnes u dálkové silniční dopravy. Pak vznikají takové zhůvěřilosti jako „podpora náklaďáků na baterky“ s tím, že ekologii takového řešení podtrhneme těžbou zdrojů na druhé straně planety a jejich dálkovým převozem – vlastně někdy i jen proto, abychom snad… Číst vice »

J.K.

SŽ si to nemyslí…

Zrzek

By mě zajímalo jak by se na železnici přepravoval takový generátor větrné elektrárny.

Jiří Kocurek

No jednoduše, prostě se zmenší. A listy rotoru taky, stejně tak stožár.
Jen nevím, jak domíchávače s betonem na základovou patku. Toho betonu bude potřeba i po změnšení fakt hodně a je potřeba just-in-time. https://www.youtube.com/watch?v=AJYpdXHNfQA
Totiž toho betonu bude potřeba mnohem víc pro stejný instalovaný výkon, když to bude 10 malých místo 1 velké.

Frantisek

Vyberte pár příkladů, kdy to nejde, a zobecněte to. Pak sem budeme vozit elektriku z Afriky, aby to všechna ta auta utáhlo. Géniové… 🙂