Nádražní rozhlas čeká kompletní proměna, Správa železnic chce syntézu hlasu
Zrekonstruovaná příjezdová hala nádraží České Budějovice v den otevření (1. březen 2023). Autor: Zdopravy.cz/Jan Šindelář
K výměně má dojít příští rok.
Možná už to tady zaznělo, Hostinská Klichová není jediný ženský hlas na nádražích. Nejnověji zaváděným hlasem v loňském roce je uječený ženský hlas s brněnským přízvukem („…liiinkiii číslo S3…“ „vííín haupbáááánhóf“), který patří paní Mendlové Horáčkové. Na jakém systému jede, nevím, ale jedině dobře když bude nahrazen.
Je prokázáno, že mužský hlas se poslouchá lépe. Tak snad by se i SŽ měla řídit takovými poznatky.
Ano „vííín haupbáááánhóf“ musí být něco otřesného. Takové zpívání než hlášení.
Nevím, jestli to je náhoda nebo autor věděl, ale zrovna v opravené části budějovické haly z ilustračního obrázku není „novému“ rozhlasu rozumět ani slovo. Ani slyšet ani rozumět – a to mám absolutní sluch;-)
Páteční kombinace s řadou zpožděných spojů bez údaje o nástupišti v Mém vlaku i Navlaku a jedinou příjezdovou tabulí, která v šest večer ukazovala příjezdy 0:14 – 5:30 byla skutečně lahůdková;-)
Tak nádraží slouží nyní provizorně snad se do úplného otevření dají věci dohromady. Je dobře, že jste na to upozornil.
V jednoduchosti je síla. V Rakousku hlásí jen např. „S1 Richtung Feldkirch fährt ein“ a toť vše. Line se to jen z reproduktoru daného nástupiště, takže odpadá vata kolem Mohli by se v ČR inspirovat.
Já jsem pro, aby to znělo po celém nádraží.
„S7 směr Řevnice na nástupišti 4“
No to práve ale nie je tá jednoduchosť, keď miesto jednokanálovej rozhlasovej ústredne potrebujete X kanálovú a ešte riešiť presluchy medzi nástupišťami (takže viac reproduktorov).
K čemu je dobré hlásit to jenom pro cestující, kteří už to nástupiště našli? Nezajímá to mnohem víc ty, kteří správné nástupiště teprve hledají?
Hlaseni by se melo zrusit uplne, krome akutnich a mimoradnych veci, jako na letisti. Je to prezitek z doby, kde nebyly vsude elektronicke odjezdove tabule.
Divil byste se, v kolika velkých zahraničních městech nejsou elektronické tabule v podchodu, kvůli přestupování. Takové věci by měla sjednotit EU, ne pomazánkové.
Zrušení různých znělek pro různá nádraží podle mě bylo chybou. Ty tři, čtyři vteřiny navíc ničemu nevadí, a byla to hezká, osobitá součást cestování na železnici. Třeba se k tomu železnice v budoucnu vrátí. Jinak je celkem jedno, jestli bude hlas kompletně syntetizovaný, nebo sestříhaný jako dosud. Hlavně by si měli posvítit na sdělení samotné a vynechat zbytečné vycpávky. Cestujícího zajímá, kde nastoupí na vlak do svojí destinace, případně jméno dopravce, ale nepotřebuje znát např. číslo vlaku podle systému železnice; neznám nikoho, kdo by se podle toho čísla orientoval.
Znelky malo <10% staníc a tie vycpávky často slúžia na vyrovnanie intonácie.
Šťastná to země, kde je největším problémem osoba/system hlasici odjezdy vlaku…
Myslím, že by resice tohoto problému měli převést k traťovce a naučit ho podbijet krumpacem
Tesiloví strýci z ministerstva, SŽ a ČD by měli provést zamyšlení a zredukovat hlášení na to podstatné. Vlak ten a ten jede z toho nástupiště v tolik, možná by to pak někdo poslouchal a slyšel například na hlaváku vlastního slova. Všem by to jen prospělo…
Ještě lépe – nehlásit vůbec za standartních okolností a hlásit pouze mimořádnosti.
Ve chvíli, kdy se nástupiště náhodně losují z klobouku nejdřív 10 minut před odjezdem vlaku, to vlastně je mimořádnost.
Musím je pochválit, asi záleží jaká je tam směna, ale už to dokážou i 20 minut před odjezdem – nevídané!
Ale ono jsou někdy standardní situace ??
Moc mne nedávno v PV pobavilo, že hlásili dopravce, byť je tam na kolejích jediný (a to „národní“).
Vlak nejede Z nástupiště, nýbrž OD nástupiště – už by si také mohl někdo všimnout. A současně by mohli začít používat číslování pro nástupní hrany namísto „kolejí pro cestující“ (rozdílných od kolejí „služebních“). Třeba v Uhříněvsi by tak přijížděl vlak do Prahy jen k nástupišti číslo 1, kde ani jiná kolej než hlášená „číslo 1“ (pro cestující) není. Ve Vršovicích by přijížděly vlaky přímo k nástupištím 1 až 7, jen by na tabulích přepsali „Kolej“ na „Nást.“, anglicky už tam „Platform“ mají.
V čem přesně je problém, když je tam napsáno a hlášeno „kolej“, když to označuje kolej? A proč tam dávat místo toho nástupiště, které v ČR označuje něco jiného a ve spoustě stanic se ještě nástupiště používá místo koleje pro označení místa, odkud vlak pojede.
To asi nemyslíte vážně, rozhodující slovo je nástupiště, kolej vůbec do žádného hlášení a ni na elektronickou tabuli nepatří. Navíc dnes v Evropě se u vádí např. nástupiště 3A. 3B, 3C ……..označeno je místo na nástupišti ne na kolej,i člověk stojí na nástupišti, ne na koleji.
Či-li kdo stojí v místě 3A pojede do Rosenheimu, 3F do Innsbrucku. Ne z koleje 3A, 3F
Ale tak už se ve stanicích po rekonstrukci hlásí, ale hodně cestujících to nechápe, a místo koleje číslo 3 hledají 3.nástupiště. Nebo odpočítávají koleje od budovy, tedy hledají 1.kolej a ne kolej č. 1. Prostě nechápou, že mají jít podle čísla v podchodu, kde bohužel čísla nalepená zboku nejsou hned viditelná.
Kdyby hledali 3. nástupiště, najdou 3 a půjdou tam. Odpočítávat koleje ve stanici s perony jsem nikdy nikoho neviděl. Každopádně číslování jen kolejí místo nástupišť a kolejí je daleko lepší.
Oba případy jsem zažil osobně. Koukal jsem na ně s podivným výrazem a nevěřícně kroutil hlavou.
Ne jen nástupišť. Ve všech zemích okolo jsou to nástupiště.
To je prostě tím, že to slovo kolej vůbec tam nepatří, stejně jako ještě lepší 11 služební kolej, jak se hlásívalo v Praze
To je pravda, ale pokud mám 2 ostrovní nástupiště dotaz cestujících bude:“Kde je třetí nástupiště, když tu máte jen dvě? To, že to je číslo tři, jim uniká.
Jsem šťasten, že se Dobrá správa konečně věnuje nejpalčivějšímu problému na železnici.
Měl bych pro P T. ministra dopravy takový návrh: navázat honoráře managementu SŽ nikoli na procento zpožděných spojů, nýbrž na procento cestujících, kteří dorazili se zpožděním a ještě tento údaj vážit délkou zpoždění.
S tím zpožděním, či zpožděními by to na frekventovaných tratích typu Praha – Česká Třebová chtělo trochu jinak. Posadit na sál ten „management“ se slovy, „Tak ukažte, jak dokážete vyjezdit všechno to, co grafisti do plachty namalovali.“
Dejte do hlášení Daft Punk a problém vyřešen.
Harder, better, faster, stronger by neprošlo přes odboráře, podle mě…:)
Skandální je naprosté přehlédnutí ubohých Ukrajinců co prchli před zlocinnou agresí Rusů, hlášení v ukrajinštině by mělo být samozřejmostí.
Ukrajinci dosáhli na pražském letišti konce hlášení letů do své vlasti v ruštině
https://zdopravy.cz/ukrajinci-dosahli-na-prazskem-letisti-konce-hlaseni-letu-do-sve-vlasti-v-rustine-102851/
Kolik těch letů na Ukrajinu bylo třeba za poslední rok?
Proč…všude je cedulí…
Dej si mokrej hadr na hlavu a neotravuj tu s UA. Už toho bylo dost a pokud jim chceš dál lézt do..jdi na Novinky.Cau
Nedejbože, abychom vycházeli vstříc národnostním menšinám a zvláštěpak uprchlíkům před válkou. To je taková klasická maloměstská zaprděnost.
Se tam můžete s Josefem odstěhovat,tam bude potřeba každá ruka. Budeš tam mít tu hatlamatilku kolem sebe pořád. A jinak, jděte si s UA ritolezectvim na novinky.Tohle je web o železnici
Já mám za to, že informování cestujících k železnici patří, a že informace potřebují i cestující, kteří nemluví místním jazykem. Naopak k železnici nepatří xenofobie, kterou sem taháte vy.
Typickej ukrofil,kdo neleze UA do zadku je hned napadán . Nějak jsem si nevsimnul,že by třeba v Německu bylo hlášení v jiném jazyce než NJ a u mezinárodních v AJ a že těch uprchlíků tam mají násobně vic
Vidíte, a třeba v příhraničních spojích – do nejbližší uzlové stanice – hlásí Němci kolikrát dvojjazyčně, na rozdíl třeba od Poláků v Kladsku (kde už ani tak mnoho Čechů asi nezbylo, mimo turisty).
Za prvé, napadáte tu jen vy.
Za druhé, pokud byste byl napadán, tak ne za to, že „nelezete UA do zadku“, ale protože jste nenávistný primitiv.
Za třetí, není pravda, že uprchlíků mají v Německu násobně víc, na počet obyvatele je jich nejvíc v ČR (kromě toho, že už před válkou zde žila početná ukrajinská menšina).
Uprchlíci tu nejsou kvůli turistice a dá se předpokládat, že řada z nich anglicky ani česky neumí. Hlásit alespoň vybrané mezinárodní spoje v ukrajinštině ostatním cestujícím neublíží, Ukrajincům pomůže a proruské kolaboranty naštve, to jsou samá pozitiva.
Kolik těch jazyků by se tam tedy mělo vejít? Všechny evropské, nebo ještě nějaké další? Osobně mám zato, že zrovna Ukrajinci, podobně třeba Polákům, zvládnou rozluštit většinu drážních popisků (ti první tedy s překlopením z cyrilice do latinky).
Hlášení k některým mezinárodním vlakům směrem do Německa a Rakouska jsou, nebo alespoň bývaly, i v němčině. Stejně tak by mohly být v ukrajinštině hlášeny vlaky, které slouží pro cestování mezi Ukrajinou a ČR, i když chápu, že rozhlas toho hlásí hodně a čas je omezený.
K čemu jiné evropské jazyky? Když někdo jede na dovolenou do zahraničí, tak typicky alespoň anglicky trochu umí. Když někdo utíká před válkou, už to taková samozřejmost není.
Plus kromě hlášení jsou tu cedule a elektronické tabule, i tam bychom se mohli zamyslet, v jakých jazycích tam informace mít.
Inteligentní intonace a kadence v požadavcích není a podle toho to bude vypadat.
V případě počítačem generovaného hlasu platí dvojnásobně: Garbage in, garbage out 😉
Chtělo by to další petici…
V souladu s pravidly ČJ? Takže už nebudeme na Plzeňsku slýchat nesmysly typu „vlak je v úseku Cebiv a Bezdružice nahrazen….“? Úsek je buď Cebiv-Bezdružice, nebo je nahrazení mezi stanicemi Cebiv a Bezdružice. Úsek Cebiv a Bezdružice je ptákovina….
Sytném bude muset text v ptydepe číst v souladu s pravidly ČJ.
Takovéhle jemnosti, na to asi bude třeba přijmout četu specialistů. Ano, běžný občan chápe, že se cosi může dít v úseku X – Y, případně též mezi stanicemi X a Y, ale tvůrci železničních písemností, ti si vždy prosadí svoje jazyková specifika. Železniční tradice je pevná jako skála.
Formulace „mezi stanicemi Adamov – Blansko“ se dostala dokonce i do předpisu do závazného slovního znění. Bravo!
Představme si to jinde: „Komu věřit? Jak se rozhodnout mezi Desdemonou – Jagem?“ Jedno oko nezůstane suché.
Hmm…podobně jako právnické „zrušuje“ 😀
V úseku Cebiv a Bezdružice je nickolejný provoz. Vlak Os 1234 jede z nástupiště před staniční budovou.
Dobrý! Myslím, že byste v železniční administrativě udělal solidní kariéru (tedy kdybyste o to stál). Jako cvičení – samozřejmě i pro další zájemce – je možné si zkusmo sestavit text rozkazu vedoucího organizační jednotky k částečnému zatmění Měsíce 28. 10. 2023, s důrazem na uklidňování obecenstva.
Přesně. Něco podobvného je „otevřeno od 8 – 16 hodin“.
To si vždycky říkám, že někdy mezi osmou a čtvrtou odpolední určitě otevřou 🙂
Například na trati Ústí nad Labem – Praha při jízdě za tmy nebylo až žádné hlášení ani na nádraží, ani ve vlaku, ve vlaku neběžel žádný informační panel a na nádražích nebyly (až do Lovosic?) osvětlené názvy zastávek.
To v 451/452 nebyl taky…a to byla zima 2015/16…
Mezi Ústím a Prahou stejně nikdo normální nevystupuje… 😜
Zážitek s národním dopravcem
https://dfens-cz.com/zazitek-s-narodnim-dopravcem/
Za mě. Nejlepší je Václav Knop. Toho prostě nikdo nenahradí.
Přesně.
Je zkrátka nesmrtelnej. Ať si každý říká co chce.
Další krok, jak ještě víc železnici poslat do šedivého uniformního studeného vkusu. Již teď jsou díky dálkovému řízení mnohé stanice uzamčeny, bez květinové výzdoby, sice po opravě, ale smutná a studená,pro cestující prostě „uživatelsky nepřívětivá. Tak to to tím strojovým hlasem pošleme ještě do větší sterility. Ach jo…
A taky to bude zase nový hlas namísto deepfaku někoho známého…
To ano, ale to dálkové řízení v těch stanicích (typicky takových kde za 2 hodiny projede jeden Os a jeden nestavící R) máme právě protože tam nechceme držet lidi kvůli zalévání květin a lidskému hlášení. V okrajové době nebo o víkendu, kdy by výpravčí stejně neměl službu, radši ocením dálkovou informaci o zpoždění a dálkově řízené vykřižování tam kde je třeba.
Jojo…a další krok bude ten, že se to hlášení vůbec zruší, a tam, kde jsou jen 1 nebo 2 koleje bez rozvětvení, tak se udělají 2 informační cedule.
Ta první bude mít na sobě nápis např. „Nejbližší vlak ve směru Praha hl.n. jede“ a druhá obdobně např. „Nejbližší vlak ve směru Beroun jede“, a pod tím nápisem bude pouze čas, kdy nějaký ten vlak pojede s místem pro nápis „Zastaví“.
Tak snad to bude lepší než nynější hlášení v Kolíně. Hlas je protivný a úplně nejhorší je anglická verze namluvená stejnou paní (výslovnost a přízvuk mi trhají uši pokaždé co se v Kolíně ocitnu)
Doufám že tam vrátí i tu původní Kmochovu znělku. Ta současná je fakt k nevydržení. A to samé platí o Ústí nad Labem.
Kolín je zlatý oproti „Kačeně“ která teď opanuje systém iniss po „Andule“. Říkal sem si dycky, že nic horšího než Postler neexistuje. Omyl studená strojová „Kačena“ je děs..
„dýr pesendžrs, ej jurosyty črejn nambr tú fór tú…“
Také mě pobavilo, že tato hlasatelka vyslovuje „Olomouc“ jako „Olomout“.
V expresech do Polska jsou zase všelijak komoleny názvy polských měst; zvláštní je, že některé jen v české a jiné zase jen v anglické verzi hlášení. 🙂
Jsou ve finančním deficitu a za tohle chtějí utrácet…
Toto má ale potenciál ušetriť kopu peňazí na prevádzkových nákladoch.
Naopak, na tom chtějí škudlit.
Vám se člověk nezavděčí 🙂
Vysmívaná Andula byla v Bohumíně také nahrazena jinou paní, ale té nové není moc rozumět a když nádražím projíždí vlak, tak není slyšet téměř vůbec. Vysmívaná Andula má hluboký hlas a ten byl slyšitelný na všech místech nádraží a celému hlášení šlo velmi dobře rozumět. A také se mi zdá, že Andula to namluvila pomaleji, čili to hlášení se dá lépe vstřebat.
Jop. Nikdy bych nečekal, že budu s nostalgií vzpomínat na Andulu.
Oldřich Kaiser & Jiří Lábus – Nádražáci
https://www.youtube.com/watch?v=9reU4Ys5dvk
Ano, s věkem a únavou „materiálu“ klesá schopnost vnímat vyšší frekvence a sykavky, a přiměřené tempo sdělení je základem vždy. Bude-li hlášení „drmoleno“, bude pro půlku lidí k ničemu.
Klidně ať se sjednotí hlas, zjednoduší hlášení, cokoliv #mynic chce, ale prosím, ty znělky tomu fakt chybí, vraťte je 🙁
Nebo aby byly aspoň některé dny.
Třeba Svatý Václave na 28.9., Vltava 5.listopadu…
CHAPS má dva systémy? Já měl za to, že jediným systémem, má INISS.
Nemluvě o tom, že dost informací je zastaralých a neaktuálních, nemluvě o hlasu Danuši Hostinské-Klichové, která už je maximálně na dvaceti, možná třiceti nádražích.
Když slyším slovo nádražní rozhlas, tak mi to připomene scénku z komedie S. Bareji. Ovšem je to v polštině…
https://youtu.be/FWB05oFun4k
Ta láhev na znělku… 😀
Nejlepší hlášení měl stejně pan Lábus. https://www.youtube.com/watch?v=9reU4Ys5dvk
Za nejlepší hlášení považuji od pana Knopa. Ta paní, co ho na mnoha stanicích vystřídala taky není špatná, ale ten kdo to stříhal, by potřeboval na držku.
Tak snad vyberou něco, co bude dobře slyšet, a zároveň to bude znít přirozeně.
Víc mě trápí struktura a obsah hlášení. V tomto jde SŽ spíše proti pokroku. Názvy spojů se nehlásí, ač by pro orientaci byly prospěšné, zato čísla osobáků jedou naplno, i když se pak stejně hlásí linka.
„Sledujte provozní informace dopravce“ a „zpoždění je způsobeno provozními důvody dopravce“ jsou už jen takovým novým ztělesněním #mynic.
A pak všechny ty „prosím pozor“ a „hlášení pro cestující“, které úplně popírají pointu zjednodušování…
Já miluju „stanoviště náhradní autobusové dopravy je označeno a stanoveno výukovým jízdním řádem“
Člověk, který v dané stanici přestupuje na NAD poprvé, by radši slyšel „před staniční budovou“.
Nebo má snad lítat po vývěskách v hale, nastudovat a doufat, že mu NAD mezitím nejede?
Tan výlukový jízdní řád jsem našel. Byl na vnitřní straně dveří s nápisem: „Pozor leopard!“
Pokud jste nemusel na zrušený záchod…
Z čeho je ta hláška? Vím že už jsem ji někde slyšel jen nevím kde
DOufám že to znamená, že se bude hlásit i konkrétní zastávka, kde autobus stojí, když ne před staniční budovou. (např. „Horní Lhota, rozcestí“)
To je přesně jeden ze střípků naschválů které SŽ předvádí, dopravce by si údajně musel zaplatit přesné hlášení označení místa stanoviště výluky. Je to vrchol arogance z jejich strany – výluky jsou kvůli SŽ , dopravce se musí přizpůsobit a oni místo toto aby měli součinnost dělají naschvály. Nejlepší je když je po x té opakovaná výluka kde se vyřezávají stromy, ze 5 šlahounů stromů tam 2 nechají zřejmě jako sněholam nebo aby zas na podzim příp na jaře bylo co dělat. Výluka se naplánuje od 8-17-18 hod ale traťovka už kolem 13. čeká v blízké stanici až ,,padla“ a… Číst vice »
Moc jsem nepochopil, proč Praha hledala nový hlas pro tramvaje ze skutečných lidí. Když odhlédnu od toho, že jsou nadále hlasy v metru, tramvajích a autobusech jiné, tak mi to v současnosti při možnostech hlasové syntézy přišlo jako obrovské plýtvání prostředků z veřejných rozpočtů s omezenými možnostmi právě třeba při mimořádných událostech. Doufám že něco podobného se už nebude opakovat a třeba na metro D se nebude hledat nový hlas, ale tou dobou už bude jednotný strojový hlas pro minimálně celý DPP.
Myslím si, že paní Hazdrová už namluvola tolik zastávek, že by z toho šlo něco nasyntézovat. (A tipuji že třeba zastávka „Zásadská“ je skutečně nasyntézována, protože zní o hodně mladší)
Přednost syntézy spočívá hlavně v generování ad-hoc hlášení podle provozní situace. Chci věřit, že to nový systém nabídne v reálném čase, tedy že se nebude mimořádné hlášení skládat jen z omezeného množství přednahraných frází.
Toto je na prvý pohľad samozrejmá požiadavka, ale licenčné a finančné podmienky niektorých firiem sú také, že ak bude hlavnou podmienkou tendra cena, tak to v reále kľudne môže dávkovou syntézou prednahraných fráz skončiť, pretože to bude lacnejšie (a to násobne až rádovo).
Pak to ale postrádá smysl podobně, jako „digitalizace“ = občane, musíš žít digitálně + úřady stále bez jednotné databáze. Inovace pro inovaci, míjející zamýšlený účel.
Zmysel to nepostráda. Syntetizovaný hlas nebude mať pri doplňovaní databázy problémy s udržaním intonácie, syntetizovaný hlas sa jednoduchšie strihá, syntetizovaný hlas nemá v diári iný program, syntetizovaný hlas nebude zdravotne indisponovaný, syntetizovaný hlas nevypovie zmluvu z iracionálnych dôvodov ani neumrie,…
Syntetizovany hlas sa taktiež nemení v priebehu času starnutím. Problém je skôr to, že stanice nemajú prístup k verejnému internetu a väčšina TTS nástrojov beží v cloude.
Oslovte robota Emila.
To by musela třeba Štěpánka Haničincová (nebo někdo z tehdejších pohádkářů) prozradit, kde se v současnosti může nacházet (a zda je vůbec ještě živ). A co takhle čertík Bertík?
nebo Harry Šoumen 🙂
takže to bude změna,změny,změny?
V článku jsou neaktuální údaje. Od zrušení znělek se Starmonní systém hodně rozšířil a mimo jiné je v trati Kolín – Dlouhá Třebová a na 4. koridoru mezi Prahou a Č. Budějovicemi. Takže cca 150 zastávek a stanic.
Proč nemám vstupovat do kolejiště před zastavením vlaku, když mi pak průvodčí nadává, že mi to trvá a zdržuji je? Můžu té bábě a dědkovi, co to hlásí za to dát facku?
Můžeš. Ale tim se asi zdržíš natolik, že ti to ujede. A jestli tak budeš činit po každém hlášení, tak se ani nevyplatí na to nádraží chodit..
Obecenstvo by se nemělo protiviti zřízencům železničním, nicméně to je také kus zbytečného hlášení v případech, kdy vlak přijíždí k 1. nástupišti výšky 550 cm nad t. k. a tudíž je vyloučeno, že někdo do koleje vstoupí. Podobné je to i při příjezdu k nevzdálenější nástupištní hraně, když nic jiného do stanice nepřijíždí.
550 cm nad t. k., to fakt do koleje nikdo nevstoupi😆
A co teprve později 75 cm nad temenem kolejnice…
No, syntézu hlasu umí počítače už tak 30 let, co na tom chce dráha řešit?
Na dráze se to tak nikdy nedělalo…
No tak zase rozlišujme text-to-speech à la Stephen Hawking a syntézu ve stylu Siri nebo Alexa. Skutečně kvalitní převod máme posledních deset let, a široce použitelný teprve nedávno.
V Kjótu třeba anglická hlášení v autobusech mají (měli?) tím starým stylem syntézy a není tomu rozumět skoro nic. Oproti tomu v hlášeních DPP v metru už to zní skoro přirozeně.
Větnou intonaci zatím nezvládá správně žádný syntezátor.
U INISS bylo někde ve velkém Andula nahrazena Kačenou
Pokud vím, tak už všude.
Poslední výspa Anduly bylo pražské hlavní nádraží, a i tam už je to rok, co zmizela.
Ještě v Uherském Hradišti
Ostrava Střed, Valašské Meziříčí, Rožnov pod Radhoštěm, Uherské Hradiště jsou jako nic ?
Asi podle toho, zdali je vlastní ČD či SŽ.
V Mostě taktéž zůstala Andula.
Andula ještě „obsluhuje“ Ostravu-Stodolní,Ostravu-Střed,Frýdek-Místek,Valaššké Meziříčí
Ještě na Smíchově se stále drží. Bohužel do času.
Nějak nechápu, proč SŽ ve velkém aktuálně přechází na HaVIS (například celý 4. koridor na jih, včetně ČB), když chystá soutěž na nový systém…
Možná se rozhádali s CHAPSem? Chápu, že jsem zaujatý, ale nedivil bych se snaze mít příjemnějšího dodavatele.
Jestli ono to nebude spis o sjednoceni a jednom dodavateli, ktereho jsem schopny kdykoli vymenit
Bude v požadavcích, aby byl hlas výrazný, aby byl dobře slyšet i v hlučném prostředí nádraží? Poslední dobou mám pocit, že se často do dopravních prostředků vybírá jemný, nevýrazný hlas, který v hluku úplně zaniká (ne, není to o nedostatečné hlasitosti). Stejný problém má po změně hlasatelky třeba DPO.
V Praze taky nebyl subjektivně nový hlas moc slyšet.
Nejen DPO, ale i Praha, panu Vondráčkovi v tramvajích také není moc dobře rozumět.
Nejlepší byl svého času hlas umírajícího ve vozech MDPO.
Doufám že odstraníbv část hlášení o dopravci na tratích, kde jezdí jen jeden…
Nebo ještě lépe že budou hlásit jen odchylky od běžného stavu, tj. zpoždění a změny nástupišť.
A to stručně a jasně, bez zbytečných informací (dopravce, předchozí stanice…)
A kde máte jistotu, že tam prostě neprojede odklon jiného dopravce a nebo nějaký výletní spoj?
Pokud pojede jiný dopravce, hlášení o dopravci zazní. Je to jednoduché, ale musí se s tím pracovat.
No to je výjimka. Ale určitě není nutné to nesčíselněkrát denně každý den hlásit na nádražích, kde jsou všechny vlaky téhož dopravce (např. v Zadní Třebani, kde S7 i S76 jsou ČD).
Nemám. V takovém případě by to samozřejmě ohlásit měli…
Proč vlastně hlásit dopravce?
Když už, tak hlásit tarif (nástup jen s místenkou. × Ve vlaku platí tarif PID a SJT. × Ve vlaku platí jízdenky ČD.)
Tak, kdo by podepsal petici za to, ať nasyntetizují Knopa, anebo Andulu? Obě zní lépe, než ten ženský hlas se středočeským/obecně českým přízvukem (mi osobně to vadí, ve státních institucích by měla být spisovná čeština i co se přízvuku týče, a ne roztahovat poslední slabiky jako v obecné češtině), co SŽ prosazuje od onoho roku 2021.
Ale uznávám, že jsem velký pedant proti přízvuku obecné češtiny. Otázka pro ostatní: je někdo, komu se poslední verze, která je aktuálně na nádražích, líbí?
Myslím, že přízvuk je vysoko nad rozlišovací schopnosti správy železnic. Kdyby jí unikalo jenom tohle, budeme všichni šťastní…
Tady je zase záměna problémů. Stači jednorázově vybrat fakt kvalitní, znělý a spisovný hlas a je to. Nadřazovat nad to jiné neduhy SŽ je jen falešné dilema.
Mě se nové hlášení líbí, naopak naprosto nesnáším Knopa a ta jeho anglická spoluhlasatelka (např. v Ostravě) je něco hrozného.
A co se vám jako nelíbí na hlášení Věry Pockley? Vždyť má naprosto parádní výslovnost, tzv. Received Pronunciation. Naopak Starmon si na AJ hlášení pozval buď první ženskou z ulice, nebo nějakého zaměstnance/rodinného příslušníka?
V anglických hlášeních mi osobně vadí, že různí dodavatelé mixují britskou a americkou výslovnost (pěkný příklad je třeba rozdíl ve výslovnosti „scheduled“) a 12/24-hodinový formát času.
Nevím která to je, ale ten co mluví/mluvil s Andulou měl lepší výslovnost a hlavně hlásil čísla vlaků, nástupišt a čas normálně.
To co mluví s Knopem je děs.
Nejlepší jsou ve vozecch ,,Všenouy“.
Výslovnost spisovné češtiny se podceňuje, říká jazykovědec Oldřich Uličný
https://liberec.rozhlas.cz/vyslovnost-spisovne-cestiny-se-podcenuje-rika-jazykovedec-oldrich-ulicny-7947035
http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=4491
Hm, a spisovná výslovnost má podle vás být nářečí od Kroměříže, jak si myslí ten Uličný, nebo brněnština, jakou slyšíme od dnešní vlády?
Já rozhodně toho Knopa.
Až na to, že oba ženské hlasy jsou z Brna, vy obecná češtino 🙂
Jeden hlas – no prosím. Ale znělky by mohly být individualizované. „O kolo Hradce …“, „Kolíne, Kolíne …“, „Kdyby byla Morava, to co je Slezsko …“, „Beskyde, Beskyde ….“, či „V tom Vsetínském zámku …“ měly svůj půvab i regionální příslušnost.
Za to strojový „GONG“ je sice jednotný, ale s prostředím a lokalitou nemá nic společného.
Argument „… musí to být jednotné, aby se v tom všichni vyznali …“ moc neuznávám. Podle mě, jde o to, že to je zvukový přechod a jaký je, je všem prakticky jedno.
Jo, odstranění regionalizace jsem taky nepochopil…
Že jo…i pro ty cestující ve vlacích to mělo spíš pozitivní efekt (protože v některých vlacích slyšeli i podle té znělky, kde ten vlak právě tvrdne).
Ještě, že ty regionální znělky zrušili. Akorát to prodlužovalo hlášení, gong je ideální.
Prodloužení hlášení o pár jednotek sekund je problém? Myslím že nikomu z cestujících to nevadilo.
Ono je v případech, že plechová pusinka vyhlašuje jobovky typu, že vlak z provozních důvodu nejede, nebo má hodinové zpoždění úplně jedno, kdo pro tu plechovou pusinku poskytl produkt svých hlasivek.
Protože případně dotčení mají hlášení tak nějak u pr***e?
Co jiného jim zbývá? Majitele hlasivek lynčovat nepůjdou.
Oni ho spíš nevnímají proto, že je ho příliš…
Když je zpoždění, tak se začíná „Hlášení o zpoždění vlaku“. Když vlak nejede, tak se začíná „Věnujte pozornost tomuto hlášení“, ale to, že vlak nejede, se dozvíme až na konci výčtu stanic. Pro mě nepodstatné informace, když jedu jinam.
Tak v dnešní době má každý chytrý telefon s nějakými omezenými a nebo neomezenými daty a snad není tak těžké se podívat na cd.cz/jizdni-rad/omezeni-provozu/
Opravdu každý???
Že jo…jen určitá majorita.
Třeba náš kostelník má „chytrý“ telefon až od loňska (protože ho dostal jako služební od obce, u které je jinak zaměstnán), a jeden dějepisář z pražského Arcibiskupského gymnázia a jeho žena, se kterými jsem spolčen, tak je nemají dodnes.
A taková moje babička sice má chytrý telefon, ale používá ho jen na telefonování a SMS. Podobně jako náš farář…
Vida, ti dobří lidé používají přístroje tak, jak jim to vyhovuje a k tomu, co sami potřebují. Aspoň se nemusím stydět napsat, že plochý verk s dotykovou obrazovkou užívám jen pro zobrazování turistických map, jsem-li někde na výpravě. Na těch pár SMS a občasné přijetí hovoru mi postačuje starý tlačítkový přístroj, jehož si považuji, protože to je dárek. A kromě toho ten věkovitý kus vydrží na nabití osm dní.
Ale samo sebou, jakmile bude zákonnou povinností nosit s sebou „chytrý“ telefon, jako ukázněný knecht budu befél respektovat. Rozkazy nadřízených plníme i do přinesených nádob.
Nejde o to, že bych to nevěděl, ale že jak uslyším „zpoždění“ a „vlak Beroun“, tak už můžu zbytek ignorovat.