Nad CNG se smráká, registrace prudce klesají. V nákladní dopravě se však zkouší novinky
Nejoblíbenější model se již nedá objednat. Celkem je v Centrálním registru vozidel evidováno 30 059 CNG vozidel.
Ještě před několika lety to byla ekologičtější a cenově výhodnější alternativa benzinu či nafty. Na modely poháněné stlačeným zemním plynem (CNG) se čekalo dlouho, poptávka byla vysoká a „zelenější“ vozidla si oblíbily firemní flotily i městské dopravní podniky. Stolu s tím vznikla v Česku relativně životaschopná síť plnicích stanic.
Jak rychle nadějná technologie přišla, tak rychle nyní odchází. Registrace nových CNG modelů jsou nejnižší za 10 let. Kvůli zdražení a do budoucna nejistým cenám plynu se od nich odvrací i autobusoví dopravci.
Podporu stavby plniček omezuje také ministerstvo dopravy, dál chce sázet hlavně na elektromobilitu a vodík. Vypadá to, že jedinými, kdo chce dát novým alternativám plynových pohonů ještě šanci, jsou výrobci nákladních aut.
„Pohon na stlačený zemní plyn byl ve své době zajímavý jak z pohledu ekologie, tak z pohledu provozních nákladů. Jednou z věcí, která nepochybně ovlivnila vyšší zájem, byly poměrně hojně uplatňované zákazy vjezdu do podzemních garáží, které nemalou část zákazníků od pořízení těchto vozidel odradily,“ uvádí Jindřich Frič, ředitel Centra dopravního výzkumu.
V posledních letech má podle něj v oblasti alternativních paliv CNG poměrně velkou konkurenci v podobě elektromobilů, ať již bez nebo s externím dobíjením, což je vidět na zvyšujícím se počtu registrací.
Nejméně za 10 let
V Česku je momentálně registrováno téměř 23 tisíc osobních vozidel na stlačený zemní plyn. Z dat webu Čistá doprava ale vyplývá, že během uplynulých šesti měsíců se jejich počet zvýšil jen o necelých 500, což je nejméně za posledních 10 let.
Přibližně polovinu všech registrací evidovala Škoda (49,2 %), následoval Volkswagen (33,6 %) a Opel (5,4 %). Z 22 986 osobních CNG vozidel bylo 7 317 vozidel registrováno jako ojetých, tj. 31,8 %, 11 957 vozidel bylo registrováno na firmy, tj. 52,0 %.
Třetina CNG vozů byla registrována v Praze (7 046), následoval Moravskoslezský (2 630) a Jihomoravský kraj (2 438).
Celkem je v Centrálním registru vozidel evidováno 30 059 CNG vozidel. Kromě zmíněných osobních je to dalších 1 785 autobusů, 4 928 malých nákladních aut N1, 221 dodávek a 133 velkých náklaďáků či tahačů.
Nejregistrovanější CNG vozidla dle kategorie a značky:
– Kategorie M1: ŠKODA (11 309), VOLKSWAGEN (7 730), OPEL (1 238)
– Kategorie M3: IVECO (667), SOR (569), SOLARIS (282)
– Kategorie N1: FIAT (2 087), VOLKSWAGEN (1 870), IVECO (337)
– Kategorie N2: IVECO (195), MERCEDES-BENZ (16)
– Kategorie N3: SCANIA (69), IVECO (22), MERCEDES-BENZ (17)
Zdaleka nejoblíbenější model v Česku – Škoda Octavia G-Tec však již nelze objednat. “Octavia G-Tec se stále vyrábí, ale prodejní organizace již nepřijímá objednávky na nové vozy. Výrobní kvóta je naplněna stávajícími objednávkami,” řekl pro Zdopravy.cz Zbyněk Straškraba z produktové komunikace Škody Auto.
Výroba modelů Kamiq a Scala s pohonem na zemní plyn už byla ukončena zcela. V rámci skladových zásob automobilka eviduje už jen pět kusů.
Ukončení nabídky suverénně nejpopulárnějšího modelu v Česku tak bezpochyby přispěje k dalšímu snížení počtu registrací nových CNG vozidel.
Nejvyšší zájem o osobní CNG vozidla byl v roce 2017, kdy bylo evidováno bezmála 3,5 tis. registrací, v posledních šesti letech však zájem o tento typ motorizace každoročně klesal. Na popularitu tohoto segmentu měl v Česku významný vliv právě koncern VW, jehož tržní podíl dosáhl 87 %.
Nákladní doprava zkouší nové motory
Ne všichni výrobci se však od plynu jakožto pohonu odklání. Segment nákladních aut na CNG v Česku vede s 69 registracemi švédská Scania. A ta s plynem nadále počítá, přestože se primárně soustředí na elektrifikaci a testuje i solární kamion.
„Je nám jasné, že v dohledné době nelze dekarbonizačních cílů dosáhnout jen pomocí elektrických vozidel, pro celou řadu aplikací chybí mj. potřebná infrastruktura. Proto v dohledné době počítáme i s vyšší efektivitou našich vozidel a také s využitím alternativních, především obnovitelných paliv,“ řekl Zdopravy.cz obchodní ředitel Scanie Marian Mráz.
Mezi tato paliva patří bionafta, popř. hydrogenovaný rostlinný olej HVO, na který lze provozovat drtivou většinu našich aktuálně nabízených dieselových motorů, ale také (bio)methan a to jak v kapalném (LNG/LBG) a plynném skupenství (CNG/CBG).
“Týká se to podle něj ale samozřejmě jen regionů, kde jsou tato paliva dostupná,” dodává Mráz.
Scania loni představila novou generaci našich plynových šestiválcových motorů o výkonu 420 a 460 koní pro dálkovou dopravu. Motor je podle Mráze efektivnější a jeho ovladatelnost se přiblížila dieselům. Jejich nabídka v Česku je však závislá na poptávce místních dopravců.
A tu kromě ceny vozidla a plynu ovlivňuje také dostupnost plnící infrastruktury. V té už se ovšem stát nechce na rozdíl od elektřiny a vodíku moc angažovat.
„Z pohledu státu již nemá smysl tuto technologii šířeji podporovat, protože daná vozidla nelze z hlediska pravidel EU legislativy považovat za bezemisní či nízkoemisní,“ uvedl k tomu mluvčí ministerstva dopravy Filip Medelský.
10 elektroaut na jednu dobíječku, čtyři vodíkové vozy na plničku. Jak se v Česku daří alternativám
Zemní plyn je totiž fosilní palivo. Výjimkou v poměrně odměřenému přístupu EU k němu zatím představuje právě oblast nákladní dopravy.
I tam však vývoj směřuje trochu jiným směrem, velká poptávka bude po „zeleném“ bioplynu pocházejícího ze zemědělské výroby.
Výrobci aut totiž už nyní druhy plynu rozlišují. Základní kategorie jsou dle skupenství – LNG jakožto tekutý zemní plyn se používá spíše pro dálkovou dopravu, stlačený CNG pak pro tu regionální, hlavně u autobusů.
K tomu se připojují nové kategorie LBG – Liquid BioGas a CBG – Compressed BioGas. “Motory jsou v obou případech v podstatě identické, liší se především typ nádrží – CNG/CBG má takové černé bomby, LNG/LBG má stříbrné válcové nádrže,” vysvětluje mluvčí Scanie Martin Přibyl.