CNG není mrtvá technologie, pomáhat jí však už nebudeme, zní z ministerstva
Vozidla na CNG nelze z hlediska pravidel unijní legislativy považovat za bezemisní či nízkoemisní.
Masivnější podpora dosud zanedbávané elektromobility a pomoc při výstavbě infrastruktury pro vodíkové technologie. To jsou priority ministerstva dopravy na poli alternativních paliv. Ještě nedávno perspektivní palivo – stlačený zemní plyn CNG – pomalu mizí na okraj zájmu.
Klíčový podíl na tom má nejistota dodávek a příznivých cen s souvislosti s válkou na Ukrajině, zejména však konec podpory plynové dopravy ze strany Evropské unie kvůli plánům na dekarbonizaci ekonomiky.
„Nemyslíme si, že CNG je ‚mrtvou technologií‘ ve smyslu, že by tato vozidla nemohla mít stále určitý potenciál z hlediska úspory emisí,“ říká mluvčí ministerstva dopravy Filip Medelský.
Dodává však, že z pohledu státu již nemá smysl tuto technologii šířeji podporovat, protože daná vozidla nelze z hlediska pravidel unijní legislativy považovat za bezemisní či nízkoemisní.
Taxonomie a dekarbonizace
Zemní plyn je totiž fosilní palivo. A Evropská komise jasně ukázala preferované technologie a paliva v rámci takzvané taxonomie. Ta uvádí oblasti, ve kterých se mohou státy, ale i regiony či firmy, do budoucna spolehnout na dotační podporu z evropských zdrojů.
Výjimku v poměrně odměřenému přístup EU k zemnímu plynu představuje oblast nákladní dopravy. Tam jsou podle směrnice o čistých vozidlech dopravní prostředky na zemní plyn zatím stále považovány za „čisté automobily“. Ve srovnání s regulací CO2 z nových vozidel jde sice o relativně podstatnou výjimku, osobních vozů se však již netýká.
„V současném programovém období se počítá s podporou výstavby infrastruktury pro alternativní paliva v celkové výši šest miliard korun s tím, že pět miliard by mělo směřovat do podpory výstavby nabíječek a cca miliarda na podporu výstavby vodíkových plnicích stanic,“ uvádí mluvčí ministerstva dopravy.
Čepro sází na biosložku
Například státní Čepro, které se nyní snaží na poli alternativních paliv více angažovat, je v rozvoji CNG opatrné. „Nyní máme na našich čerpacích stanicích EuroOil v provozu třináct CNG stanic,“ uvádí mluvčí Čepra Marek Roll. Výstavba plnicích stanic sice bude dle mluvčího pokračovat, firma však nyní řeší spíše zajištění BioCNG, které by mělo klasický „uhlíkový“ zemní plyn nahradit.
BioCNG neboli zemní plyn s biosložkou vzniká v rámci zemědělské výroby v bioplynových stanicích. Těch je v Česku zatím jen několik a po bioplynu je vysoká poptávka, takže se obtížně zajišťuje. Jistější budoucnost má CNG v rámci autobusové dopravy v rámci MHD. Řada dopravních podniků do této technologie v minulosti výrazně investovala. Ale i tam je situace co se týče nákladů nejistá.
Například v Kroměřížské MHD jezdí tři autobusy Iveco s pohonem na stlačený zemní plyn pořízené v letech 2017 a 2018. Podle šéfa kroměřížské technické služby Mariana Vítka je ekologická zátěž vozidel na CNG srovnatelná s naftovými motory emisní normy EURO 6. „Jejich nevýhodou navíc je dlouhá doba tankování a to, že v Kroměříži je jen jedna možnost tankování CNG,“ uvedl Vítek.
Na autobusy na BioCNG od Iveca vsadili nedávno v havířovské MHD. „BioCNG nám bude dodávat společnost INNOGY, která garantuje, že podíl bio složky na běžném CNG bude minimálně 20 %. Finální poměr bude spíše vyšší, nicméně toto je garance,“ podotkl ředitel osobní dopravy v 3ČSAD Jakub Vyvial. Na Ostravsku je projekt na přeměnu důlního plynu a odpadu na biosložku, mělo by jít o tento zdroj.
Soutěž na dodávku až patnácti kloubových autobusů s pohonem na stlačený zemní plyn (CNG) vypsal v březnu například Dopravní podnik měst Liberce a Jablonce nad Nisou.