Na tuzemská nádraží míří hlášení v polštině. Zavedeno bude na 14 místech
Stanice Petrovice u Karviné. Foto: Správa železnic
S požadavkem pro hlášení v polštině přišla Rada vlády pro národnostní menšiny.
S požadavkem pro hlášení v polštině přišla Rada vlády pro národnostní menšiny.
Je to komfortní, jistě, a jen to prohloubí civilizační rozdíl mezi ČR a Polskem. V Polsku totiž hlásí vlaky jen v polštině, a to dokonce i ty mezinárodní – což je docela křupanské.
Vážení jedna připomínka k vášnivé diskuzi, pro všechny světáky, kteří mají potřebu všude protlačovat cizojazyčnou komunikaci, mnozí z vás jste také extremisti, to nemusí být jen o nesnášenlivosti vůči jiným rasám nebo národům, pokud tady někteří začnou každého, kdo má k „polskému hlášení “ nějakou připomínku, hned napadat a obviňovat, není to nic moderního ani dobrého, i to je extremismus, byť teď mnohými vítaný, mnozí jen poukazují (včetně mě) na jisté pozadí tohoto dění, ale zároveň nepíšou, že se to má zakázat, takže poprosím trochu klidu a rozvahy rovněž je nutné si uvědomit, co je nebo není argument, to jak… Číst vice »
Nevím z čeho v česku pramení ta potřeba pořád lézt někomu do pr….!
Raport opóźnienia pociągu…
Pan szuka Mieszkanie?
Ne, pán mešká šukání!
Já mám poláky rád. ale bude to na hraničních stanicích na druhé straně hlášení také v češtině??? Aby to bylo férové, fifty fifty 🙂
Nebo to je jen blbý český zvyk lézt kde komu do zadnice ?
Jasne. A v Londyne bude hlaseni v cestine, protoze v Praze je v anglictine. No aby to bylo fifty fifty, ne?
Blby cesky zvyk je vymejslet problemy tam kde nejsou. Ne lezeni kde komu do zadnice.
Ale ve Varsave zni hlaseni o mezinarodnim rychliku do Prahy jen v polstine. Zrovna v techto pripadech by mely znit vsechny jazyky podle uzemi, kam to jede a nebo aspon anglictina. 🙂 Tezko rozumet, ktere vagony jedou do CZ, a ktere konci v PL. 🙂 U letadel je to podobne, kdyz uz zni na lince z Prahy do Rima italstina, proc tam neni ferove i cestina? Co jsem slysel, letelo vic Cechu nez Italu. Neni prece problem, aby byl aspon jeden clen posadky ze startovni a druhy z cilove zeme. 🙂
No uz aby vsichni umeli anglicky. 😀
V Polsku není početná česká komunita. A nikomu se nelze do zadnice. V Německu v místech, kde je lužickosrbská komunita, jsou zase hlášení v srbštině. V Polsku v místech s německou komunitou jsou standardní věcí zase např. polsko-německé nápisy.
To pouze na vjezdové značce do obce a tím to končí. Dvoujazyčné plakáty s akcemi, názvy úřadů či ulic v pl nejsou.
A v Kladsku je jeste komu hlasit cesky nebo uz Polaci tamejsi ceskou diasporu potlacili ? Nikam tim nemirim, jen zvedavost.
Ano, vyhnali je už v roce 1945. Ale to není argument proti tomu hlášení, fakt je, že zákon to umožňuje, tak OK. Jen mi to přijde zbytečné, polská menšina taje jak sníh na slunci.
Zaspal jste asi 80 let. V Kladsku už bohužel není po Češích ani památky. A samozřejmě, že to bylo tehdy ze strany tehdejší vlády špatně. Ale stejná nespravedlnost se stala i na Němcích v Česku. Ale co jsme, to jsme si. Buďme rádi za občasné české nápisy v Kladsku při hranicích, byť mohlo by to být i lepší. Ale samozřejmě nikomu se nebrání v tom se přestěhovat do Kladska a znovu zde vytvořit českou komunitu, i když tak jednoduché to jistě není.
Koukam, ze uz se pro odsun akceptuje pojem nespravedlnost. Inu, pokrok nezastavis🙂.
Správný pojem je vyhnání.
No a o co jsme se chovali lépe než Němci? Nějak nevidím rozdíl. Tak o co jsme lepší?
Až tam bude česká menšina, budou i české nápisy. Třeba v oblasti kolem Opole je několik polsko-německých dvojjazyčných obcí. Dodnes tam žije německá menšina, která nebyla po válce vyhnána. Jestli je v němčině i hlášení ve vlacích, to se přiznám nevím.
No a hlaseni v polstine chce ta narodnostni mensina, nebo si to cely vymyslela „Rada vlády pro národnostní menšiny“?
Spíše zástupci polské menšiny v Radě vlády pro národnostní menšiny.
Nicméně hodnotit to prizmatem národnostním je prostě pitomost. Otázka by spíše měla znít zda to má nějaký význam, už proto, že polská menšina je čím dál menší, stačí se podívat na jednotlivá sčítání lidu, s každým novým klesá počet lidí hlásící se k polské národnosti o desítky procent. Aby to za pár let nedopadlo tak, že se bude hlásit polsky, ale zadní Poláci tam už nebudou.
Tak ono právě pokles lidí hlásící se k polské národnosti je způsoben tím, že v minulosti nebyla respektována práva polské menšiny a Poláci byli, byť i nepřímo, nuceni se asimilovat a počešťovat. A právě např. tato hlášení se snaží bojovat proti tomuto trendu.
A v čem ten útlak spočíval? Poláci u nás měli vždy standardní práva, včetně školství, kulturních organizací atd. Za tou asimilací (což je jev spíše žádoucí) stojí jiné důvody, především smíšená manželství, než nějaký virtuální útlak.
Asimilace je samozřejmě negativní jev. A může vznikat při smíšených manželství, kdy potomci (a případně jejich potomci) už se nehlásí k původnímu tj. polskému původu a polské kultuře a pošlapávají tak dědictví svých předků. A pak komunita zaniká.
No to byla ale přednostně měli řešit sami Poláci s Polkami, nebo se chce aby jim u toho někdo svítil ?
Takže se nemají hlásit k české kultuře a českému původu? Protože ten je nepůvodní? Nebo chcete lidem říkat koho si mají vzít?
Mají se hlásit k oběma kulturám (logicky). Proč si musí nutně vybrat POUZE tu českou a tu polskou opustit? Neměl by k tomu být žádný důvod.
Což je na těch lidech a Vám do toho nic není. Pokud se doma mluvilo spíš česky, chodili do českých škol, tak se asi logicky cítí spíše Čechy.
Ale at se hlasi treba k indiansky kulture. Kvuli tomu ale nemusi hned bejt v Trinci na nadrazi hlaseni v kourovejch signalech, ne?
Hovořit na Těšínsku o české kultuře jest poněkud … nepatřičné :o)))
OT: Tuhle jsem šel po Beskydech s Valachem a Slovákem. A když ten Slovák mluvil o české straně hranice, Valach se durdil a já tlumeně pochechtával…
Já nevím jak Vy, ale co já znám lidi z Moravy či se Slezska, tak se hlásí k české národnosti. Valašsko je folklorní pojem, nikoliv nacionální.
To se stalo Luzickým Srbům , Slovákům , Chorvatům v Maďarsku i u nás , Slovincům v Rakousku, atd. Poláci v slezském příhraničí naopak jsou nebo byli docela v pohodě a drželi se svého , viz Ewa Farna.
Asi tak úplně ne, když se jich hlásí míň a míň.
Jediný velký problém byl, když TGM nechal zabrat Těšínsko. Tehdy eskalovaly polské protičeské snahy, ale i za této situace se žádné vážné příkoří polákům nečinilo. Poláci měli na českém území zaručena rozsáhlá menšinová práva. Naprosto opačná situace nastala v roce 38, kdy poláci zabrali část Těšínska a následovala silná polonizace obyvatel, vyvlastňování a vysídlování čechů ze zabraného území a byly zavřeny české školy a kulturní zařízení. Poláci vyhnali nejen čechy, ale i němce. Od roku 58, kdy byly konečně dořešeny územní spory, byla sitace v podstatě stabilní. Byly polské školy, polské spolky, PZKO, dvojjazyčné nápisy, češi mluvili „česky“, poláci „polsky“… Číst vice »
TGM nenechal zabrat, ale osvobodit Tesinsko. Znali dejepisu vedi, ze tesinsko i bilsko bylo soucasti Koruny Ceske od 14.stoleti, jejiz hranice prirozene kontinuitou prevzala CSR a naopak polska armada uzemi zabrala v 11/1918.
Asi tak. Bylo to historické území České koruny. Stejně jako třeba Chebsko. Navíc jak ukázal „zkušební plebiscit“ v okrese Frýdek, většina lidí do Polska nechtěla, bez ohledu k jaké národnosti se hlásili. Tedy abych byl objektivní, většina chtela do Německa, ČSR byla až druhá volbae. Ono to vůbec bylo stran národnosti na Těšínsku složité, většina obyvatelstva byla národnostně indiferentní a hlásili spíš k Těšínsku, potažmo Slezsku jako zemi. Národnostně vyhranění byli spíše přistěhovalci z relativně nedávné doby, v polském případě zejména lidé z Haliče, kteří na Těšínsko přišli v druhé polovině 19. století za prací. A těch ani náhodou nebyla… Číst vice »
A před?
Byli tady Keltové, Vislané, Přemyslovci, Piastovci, Valaši…. Území patřilo Velké Moravě, České koruně, Polské koruně, Rakousku Uhersku, Prusku.. žijí tam Poláci, Češi, Moravané, Slezané, Slováci, Němci…
Je to území, které chtěli všichni a přitom nikdo…
Teď patří České republice a uvidíme jak se bude vyvíjet dál…
R-U (respektive Královstvím a zemím na říšské radě zastoupeným) to patřilo právě z titulu České koruny. Vzhledem k tomu, že Poláků je tam méně a méně, tak bych řekl, že nám to ještě dlouho patřit bude. Mimochodem, takovými argumenty se dají zpochybnit všechny hranice, k čemu to vede víme myslím všichni.
Jenže já se nebavím o tom, kterému domorodci „patřilo“ Těšínsko a Bílsko v době kamenné. Asi to není dost jasné, ale 28.10.1918 končilo České království a plynule ve svých hranicích přecházelo do ČSR. Těšínsko i Bílsko bylo ke dni zániku monarchie ve správě Českého království. Územní zisky i územní ztráty byly sice možné a také k nim došlo, to ale nic nemění na tom, že přirozeným právem byl status quo. Proto mi tam nesedí informace, že TGM nechal „zabrat“ Těšínsko.
Je mi to jedno jakým jazykem budou hlásit, ale nestačila by prostě angličtina už? Na všechno ostatní jsou informační tabule atd. Nebo já nevím, poslouchá to někdo vůbec? Natož Polsky. Příjdu na nádraží kouknu na tabuly, dojdu na nástupiště, zkontroluji tabuly tam a to je celý. Pokud to má zpoždění, tak je to tam taky, nevidomí dnes mají speciální přístroje, ale tam bych to pořád ještě chápal, ale jinak… Já nevím, za mě zbytečnost i česky.
„…kouknu na tabuly…. ….za mě zbytečnost i česky.“
To je vidět. 🙂
To je zase přehlídka nacionalistickýho vodpadu tady, že by člověk zvracel.
Nacionalismus je, když to jediné, na co můžeš být v životě hrdý je, že jsi z matčina lůna vylezl tady a ne o 200 km vedle.
Pletete si holínky a hodinky. Je něco jiného být hrdý na svůj národ a něco jiného je nacionalismus, když bezdůvodně potlačuješ stejné názory jiných národů/ národností.
Jenže tomu se pak říká vlastenectví. Teda říkalo, dneska se za vlastence považuje každej vypatlanej nacionalista.
Dobře, tak doplním:
…a myslíš si, že díky tomu jsi hodnotnější/lepší/důležitější člověk.
Ne, ale nějak nechápu souvislost této inteligentní poznámky s předešlou.
To mi připomnělo ten vtip jak v polském příhraničí na nádraží chlap nervózně přešlapuje a furt čučí chvíli na hodinky a chvíli na tu informační tabuli. Přistoupí k němu druhej a ptá se ho: „Pan szuka meszkanie?“…a ten první odpovídá: „Nene, pán mešká šukanie“
V Německu okolí Zhořelce je hlášení v Srbštině pro Lužické Srby nemám nic proti. Ideální je apka v mobilu kde si nastavím jazyk jaký chci pokud funguje vlastní jízdní řád a informace o peronech a zpoždění jsou pravdivé.
No vidíte. A já v Krkonoších prohodil pár vět s Němci ze Zhořelce a ti nevěděli, že Sorbisch je název jazyka Lužických Srbů a přesto tvrdili, že tam jejich rodiny sídlí už generace. Podle mě je to tam jakási připomínka dávné historie.
V životě jsem nikdy nikde neslyšela hlášení jinak, než v národním jazyce, jenom tady u nás se bude hlásit česky, anglicky, německy, polsky, rusky, francouzsky….
A než odkecají, že odjíždí osobák do Frýdku, bude vagón na šrotišti!
Inu necestujete vlakem do „vícejazyčných“ zahraničních oblastí …
To je mi líto, že nikam nejezdite.
A polstina je v danych stanicich narodnim jazykem.
Ale prd, podle posledního sčítání lidu je na gorolii poláků pět a půl. Bohužel těch pět a půl řve a stěžuje si jak milionová masa 🙁
No tak samozřejmě, že zůstali už jenom ti totální fanatici. 😀
Sice jste nikdy nevytáhla paty, ale o to větší a nablblejší jste nacionalistka, což?
Na to by bohatě stačilo hlášení jako takové zkrátit, pak může být klidně dvojjazyčné (plus případně ještě anglicky, kde třeba).
No u nás se teda nehlásí německy, rusky, ani francouzsky…. Zato v Rakousku se hlásí česky.
Čistě informativně, kde v Rakousku hlásí česky? A německy se tu občas hlásí.
Ve Švýcarsku ve vlacích hlásí jazyky všech sousedních zemí a navíc anglicky. 😀
Zkuste třeba Waldbahn, už od Zwielselu hlásí i česky a pak Vám i česky poděkují, že jste s nimi jeli. Takže více cestovat….
Největší paradox na tom všem je, že tady polsky nemluví prakticky nikdo. Mluví se „ponašimu“, ať už má člověk českou školu, nebo polskou a hlásí se k polské národnosti. Občané s polskou školou velmi často horko těžko hledají slova, když mají mluvit spisovnou polštinou, s přibývajícími roky od ukončení polské školy, nejsou schopni mluvit polsky vůbec. U většiny známých ani netuším, jakou národnost deklarují. Místo podobných nesmyslů mě hlavně zajímá, jestli po revitalizaci tratí Bronów – Wisła a Goleszow – Cieszyn se ve zkostnatělém železničním prostředí podaří domluvit, že budou polské vlaky zajíždět do Českého Těšína. To by byl teprve… Číst vice »
To je otázka peněz – kdo ty vlaky objedná a zaplatí …Pro MSK není mezistátní vlak vedený polskými náležitostmi základní dopravní obslužnost.
Tak samozřejmě. Ale mě je to jako běžnému potencionálnímu cestujícímu jedno, jak se to udělá. Pokud se nepodaří domluvit ani tato logická varianta, která se vyloženě nabízí, tak se nemusíme ani bavit o nějakém přesedlávání z aut do vlaků.
Tak ono v Čechách se mluví obecnou češtinou a hlášení jsou ve spisovné češtině. Tak kde je problém?
V tom, že „ponašimu“ není nespisovná polština. To není polština vůbec.
Ponašimu je něco mezi češtinou a polštinou. Takže jako spisovné jazyky odpovídají čeština a polština.
Kamarádka to charakterizovala, že než mezi češtinou a polštinou, tak vedle češtiny a polštiny…
Když mluvím „ponašimu“ v centrálním Polsku, tak mi možná z 1/3 nerozumí. Když to porovnám se slovenštinou, které Češi rozumí z 99%, tak je „ponašimu“ reálně mnohem více vlastní jazyk. Vedle toho vypadá slovenština jen jako český dialekt.
A znate vubec Slezstinu, je dokonce mezinarodne uznavana…?
Proč proboha?????
Ještě bych to pochopil v Těšíně – tam je to rozpůlené město.. Nebo pokud by to v polském pohraničí bylo recipročně..
Jinak by ta hlášení v četně češtiny měli zrušit – plně dostačuje odjezdová tabule a v ní obsažené informace..!
Umožňuje to ZÁKON …. stejně jako pojmenování obce / ulic / úřadů v jazyce národnostní menšiny ….
Protoze jsi cyp co neumi napsat jeden otaznik.
Ale zase musíme uznat, že ten cyp zná slovo „recipročně“.
A nenapsal ho re-cyp-ročně.
Problém je v tom, že na Polském území čítá česká menšina necelých 3.000 osob (0,01% populace). Hlavním důvodem je polonizace a repatriace čechů a němců po druhé světové válce.
Konkrétně roku 2002 se k české národnosti přihlásilo v:
Dolnoslezském vojvodství cca 50 osob
Slezském vojvodství asi 80 osob
Naproti tomu se v česku hlásí k polské národnosti cca 40.000 osob (0,38% populace)
Vypíše SŽ tendr na hlášení v hantecu? Žanek Hlaváček by to zmákl.
A Brno bude vosk ?
To by bylo osvěžující-)
Toto nechápem, na Slovensku a v ČR pomaly budeme hlásiť v 10 jazykoch a hlásenie bude pokračovať, keď už vlak bude v ďalšej stanici. By ma zaujímalo kde v PL a HU sú hlásenie vo viac ako 2 jazykoch, štandart je domáci jazyk + ENG a/alebo DE. Nechápem prečo ani tu nestačí SK (CZ) + ENG (celoplošne) + DE (BA kraj, JMK kraj, Vysočina, J. Čechy, Plzeň, KV a ÚnL a LBC). Inde sú hlásenia podrobné v domácom jazyku a skrátené v ENG (DE)
Vždyť tam jde o doplnění hlášení v domácím jazyce (tedy tak úplně ne, pokud to nebude těšínská slezština, ale spisovná polština).
To by bylo zajimave, kdyby hlaseni bylo ve slezstine… 😀
10 jazyků? Doufam, že nikoho nenapadne hlásit ve slovenštině..
Nebo v Babišštině…. Ta je univerzální s prvky obou jazyků…
Čili takové svého druhu esperanto, každý by si něco poslechl a mohlo by se hlásit jenom jednou 🙂
My starší to nazýváme husákovštinou. Dlužno ale říct, že StBurš nemá ten maďarský přízvuk. 😀
To by bolo trapne
(preklep) To by bolo trapne hlasit na Sk cestinu a naopak. Aj v Holandsku hlasia naviac iba v anglictine a IC vlakoch do Nemecka aj v nemcine. A v lokalnych ako kde, niekde iba holandstina a niekde aj anglictina a pohoda. Automaty na doklady a informacne panely si mozes vybrat NL, ENG, DE, FR a obcas aj PL a ESP.
V NS ICE jsem se chvíli zakecal s holandským průvodčím a asi jsem ho pobavil, protože se na závěr hlášení se z reproduktoru ozvalo pšíští štánice Arnhem. :)))
Nebudete, pokud je ovšem v oblasti Žitného ostrova (případně jinde) obec s určitou početní národnostní minoritou (v Česku 10 %) pak – pokud to zákon umožňuje – lze požadovat aby název obce, ulice, úřady byly označeny dvojjazyčně. Tuším, že v Komárně tomu tak je … pak je logické i nádražní hlášení v jazyce menšiny …
Žel nelze očekávat , ze by v Bekešské Čabě nebo v Slovenském Komlóši bylo cokoliv nad rámec v úterních věci komunity děláno slovensky. Ani Chorvaté nemají na růžích ustláno , napríklad nemůžou dat dítěti chorvatskou formu jména : Zlatan bude Zoltan.
V Bačce v Srbsku je naopak o menšiny postaráno dobre .
To „pokračování hlášení až do další stanice“ je ale problém struktury hlášení. Nizozemci zahuhlají do mikrofonu přibližně „zastávkový vlak do Amsterdamu odjede od 3. nástupiště“, a je hotovo. To bychom rázem získali ještě časovou rezervu. 🙂
Zazil jsem kdysi ve vidne v MHD hlaseni pristi zastavky vcetne navazujicich spoju, tramvaj uz davno stala v zastavce a porad hlaseni neskoncilo…. a to bylo jen v nemcine..
Já miluju hlášení: „Am Gleis zwei RE nach Eger”, tedy česky na druhé koleji RE (Regionalexpress –spěšný vlak) do Chebu. Podle mě je tím řečeno naprosto vše, co cestující potřebuje a s Bavorskou hrdostí je ignorován předpis o hlášení názvů v jazyce země, kde stanice leží. Vtipní jsou i zaměstnanci DB, kteří Cheb vyslovují zásadně jako čep, přestože plechová huba huláká správně Cheb.
Rika vam neco Lemko-Rusinska Republika? V jeji casti jsou dvojjazycne obce v polstine a ukrajinstine… Jinak v Polsku, kdyz se rekne polak, mysli se tim obcan Polska, stejne jako v Nemecku je nemec obcan Nemecka… Jen my v CR nepovazujeme vsechny obcany CR za cechy, moravany, slezany, ale take za vietnamce, ukrajince, apod… Na tesinsku zije hodne obyvatel co se citi byt polaky, nebo slezany mluvici polsky… To byl take po 1sv. valce nejvetsi problem, protoze polaci neuznavali narodnost slezskou a povazovali deleni RU podle narodnosti tak, ze slezane zijici na tesinsku jsou polaci. Zatimco CSR uznavala slezany a povazavala… Číst vice »
Ještě by se v polštině mělo hlásit i přímo ve vlacích, hlavně v těch co jedou z/do Polska.
Však se hlásí. A rve to uši, když evidentní obyvatelka Čech, která Těšín neviděla ani na mapě, se snaží polsky vyslovit „Český Těšín“.
Jo. Největší legrace potom je, jak některá polská města vyslovují s jedněmi chybami v české a s jinými v anglické verzi. Nevím ale, zda i jinde než v expresech.
A bude to hlášení recipročně v Češtině také na polské straně? V Polském Těšíně ho totiž u vlaku do Frýdku – Místku zapoměli pustit.
Polský Těšín – na mapě marně hledám ….
Když napíšu skotský Glasgow taky ho budete hledat na mapě , nebo poznáte , ze se pouze doplňuje název města o geografické upřesnění . Tady to stačilo napsat s malým p..
Co to má znamenat, žijí v České republice,tak proč polština,oni také nehlásí v češtině, příště bude co, vietnamština, rómština, ukrajinština, rumunština, bulharština, ruština a arabština?!!!Trocha národní hrdosti, cítění a sebeurčení kruci
Podle zákona mají obce v nichž žije alespoň 10 % národnostní menšiny s jiným mateřským jazykem (v daném případě polština) možnost – na základě žádosti „zástupců jazykové menšiny“ (řečeno velmi zjednodušeně) – požádat o dvojjazyčné názvy. Jak obce, tak ulic / úřadů.
Stanice / zastávky taková označení již mají, jsou uvedena v jízdních řádech.
Zavedení hlášení v jazyce menšiny dává smysl.
Nicméně ta hlášení SŽ by měla být krátká – především v českém jazyce – oprostěná balastu zbytečností nemajících pro cestujícího žádný význam … stručnost jako v západoevropském zahraničí a bez logických chyb …
„Zavedení hlášení v jazyce menšiny dává smysl.“
V případě velmi rozdílného jazyka.
Protože jinak vznikají dvojjazyčné nesmysly.
https://mapy.cz/zakladni?planovani-trasy&x=18.6227593&y=49.7476741&z=18&pano=1&pid=46363126&yaw=0.199&fov=0.157&pitch=-0.158
Co je to velmi rozdílný jazyk – příkladně polský výraz pro české slovo „hledat“ …
sklep, jahoda, pití, chyba, …
Same drazni pojmy … 😀
No fakt je, že některé názvy znějí v obou jazycích téměř stejně, u některých není ani přílišný rozdíl v zápise. Ale třeba alespoň někomu pomůže, pokud před Třincem přeslechl název zastávky, poslechnout si prakticky totéž ještě jednou. 🙂 Obecně jistě nic proti, leč výsledek bývá někdy trochu úsměvný.
Tak tohle je samozřejmě nesmysl, pokud se plně shodují oba názvy, není důvod to psát dvakrát.
Zavedení hlášení (nemluvě o dvojjazyčných názvech) smysl nedává, protože samozřejmě všichni v Česku žijící Poláci česky rozumí a mluví dobře. A na Poláky, kteří česky nerozumí, se daný zákon nevztahuje, protože žijí v Polsku pravděpodobně někde až u Baltu.
Prostě tak je postaven ZÁKON odpovídající evropským zvyklostem … ve Finsku se hlásí ve finštině i švédštině, na severu Německa jsou nápisy i ve fríštině, v oblasti italského Savojska s francouzskou menšinou se hlásí italsky / francouzsky, v Alto Adige / Südtirol (Jižní Tyrolsko) se hlásí italsko / německy ….
V Rakousku – oblast se slovinskou menšinou jsou nápisy v němčině / slovinštině.
Ziji v Ceske republice, moje rodina zde zije od nepameti, ale v mem rodnem jazyce – totizv hanactine – se ve vlacich nehlasi. Tak kde mam vzit tu narodni hrdost a vykopat pepiky pryc? 🙂
A bude se překládat i zcela nezbytné hlášení „dámy a pánové, dovolujeme si vás upozornit na zahájení prodeje drobného občerstvení formou pojízdného minibaru, vybrat si můžete ze sortimentu cukrovinek, teplých i studených nápojů“ ? Česky to zní strašně kostrbatě, anglicky ještě hůř. Ještě že už zrušili hlášení o tom, že si můžeme na přepážkách ČD vyměnit peníze.
Ne, musí to být „milí cestující“, aby jsi byl i pohlavně neutrální a neurazil nějaké z 62 pohlaví a genderů
Je zajímavé sledovat, jak správa železnic všude škrtá vše, co může, hlášení očesává jen na ty nejnutnější fráze, němčinu úplně vypustila, a najednou objeví ameriku v podobě hlášení v polštině, byť jen lokálně. Opravdu se musím smát.
Když budete šéfem státní firmy a obdržíte požadavek vládní rady, tak vyhovíte. To bůhvíjak zajímavé není. Zajímavější věci by se děly, kdybyste nevyhověl.
Hlášení SŽ jsou stále zbytečně dlouhá, navíc – v češtině s logickými nesmysly, na rozdíl od anglického / německého hlášení … nadto obsahují balast, s nímž se v západoevropském zahraničí nezatěžují …
Nechápu, proč je okolo hlášení nádražního rozhlasu ve 14 stanicích SŽ u polské hranice takový poprask. Jde o zvýšení dostupnosti praktických informací pro určitou skupinu občanů, kteří na to dle českých zákonů mají nárok. Není v tom žádná politika, nebo propaganda.
Možná některým zapáleným „národovcům“ ve zdejší diskusi unikl fakt, že Česká televize vysílá pořad Zprávy z regionů v polském jazyce už od roku 2017….
https://www.ceskatelevize.cz/porady/10000000043-wiadomosci-w-jezyku-polskim/217251000380002/
Tady nejde o národovectví.
Proč to od r. 1939 nevadilo? A proč to bude jen ve vlacích?
Vysílání tv i rádia si můžete vybrat, nikde vám ho nenutí.
Našeho tématu se týkají texty od článku 69 do 77.
https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/TA-8-2018-0447_CS.html
Není to jen ve vlacích, ale i v názvech obcí, ulic, úřadů – umožňuje to zákon ….
1939-1945 jen německy prosím….
POkud jde o „národovectví“ tak leda ze strany těch pěti a půl osob, které žijí v ČR a dosud se hlásí k polské národnosti. Jim totiž hlášení v polštině žádnou dostupnost informací nezvýší. Ti rozumí česky velmi dobře do jednoho.
Proč tedy není v Mostě a Litvínově hlášení v romštině? Vč. dvojjazyčných cedulí.
Asi protože se k romské národnosti při sčítání lidu nikdo nehlásí, takže nesplňují 10% menšinu… nemají tedy nárok
Cedule byly, ale byly plechové a tak už nejsou
Jediné co by mohlo vadit, že se ty hlášení nebudou stíhat, ale zas tak často to tam nejezdí, takže to nehrozí.
A česky se tam člově domluví, stačí pozdravit česky.
A v Liberci by mohlo být Nie idźcie nam okusić Turow. Nie ma tu Polski dla czeskich turystów.
Až bude v Liberci (Reichenbergu) žít 10 % občanů polské národnosti tak se i tam jistě objeví polské nápisy ….
Ty, jenž nepocházejí z tohoto kraje prosím, ať se zdrží svých humanistických komentářů o rovnosti a otevřených hranicích, neboť nemáte o důvodech ani ponětí. Když si Těšínsko Poláci snažili silou v roce 1919 přivlastnit, tak jsme je vytlačili, neboť Poláci měli vysoké sebevědomí, ale nízkou morálku vojáků. Nebýt konference v Paříži, byly naše hranice o pár kilometrů severněji a patřila by nám Bielsko-Biala. A od té doby tady bují nacionalistické vášně, které gradovali v roce 1938, kdy nás spolu s Hitlerem okupovali a dovolím si tvrdit, že se někteří chovali hůř než Němci. Po válce tady udělal Stalin za vším… Číst vice »
Znát minulost a porozumět příčinám a důsledkům, je důležité, ale stále se v tom ukřivděně patlat považuji za neproduktivní.
Co bychom si pak počali např. s tématem Slovenského štátu? Považuji za velmi rozumné, jak jste uvedl, tato témata nechávat „zamčené ve skříni“
Ono až/když dojde na lámání chleba, tak ty staré věci vždy vyplavou. Umím si ve vyhrocené situaci představit pořádný (i ozbrojený) konflikt třeba i s těmi Poláky a Slováky. A všechny tyto „věci ze skříně“ by se v něm mohutně používaly. Spouštěč takových konfliktů mám dnes může přijít divný, nesmyslný, ba nemožný, ale to byla Covidová situace taky. Proto bych ty „věci ze skříně“ rozhodně nepodceňoval…
Dát mínus je jednoduché. Spíš bych ocenil znát důvod, proč jste he dali ? Za pravdu bez příkras ?
Dělání pořádků alá Katyně, to raději nekomentuju.
Je pravdou, ze po 2.svetove valce se situace v regionu vyrazne uklidnila hlavne diky Stalinovi. Sorry jako.
To máte marné, dnes pravda nefrčí, důležitá je ideologie. Proto mínusy…
Mate pravdu. Tito lide se chovaji stejne jako ti, ktete hani.
ANo, hlavně u starých bolševiků pravda nefrčí.
Neztrapňuj se svou neznalostí. Situace se uklidnila už ve 20. letech. Na polsko-české konflikty po 2. SV (např. Kladsko) zrůda stalin z vysoka kašlal.
Mate pravdu, k castecnemu zklidneni mezi valkami skutecne doslo, vzalo to vsak za zve na konci 30.let. Doporucuji cetbu a tu tam tam se pred napsanim komentare dlouze nadechnout a vydechnout, clovek pak nekomunikuje jako nezdvorak.
Tak proč se neřídíš vlastní radou, a to co do dýchání i četby, jane? Kdyby ses jí řídil, tak bys věděl, že na konci 30.let si polsko po boku nacistického německa chtělo z hroutícího se Československa kus urvat. Na což „spojenec“ stalin jak je výše uvedeno z vysoka kašlal, protože už si hledal cestičku k hitlerovi.
Třídy snad byly budované na nejméně 30 žáků (když jsem chodil na ZŠ i SŠ, tak nás vždycky bylo okolo 30 a všichni jsme normálně seděli), tzn. nejde o „tísnění“.
A ano, obecně školy s nějakým speciálním zaměřením mívají žáků méně – ať už školy speciální či jazykové.
Mimochodem, pokud by těch 7 dětí polské národnosti chodilo do té české školy, tak jak by to asi dopadlo? 2 třídy po 17? Nebo by se (to už fakt doopravdy) vtísnili k těm 27?
Celý fór té oblasti je strašně jednoduchý:
Polák dělá havíře,
Čech mu dělá mistra,
Němec to papíruje
a Rotschild platí.
Na obou stranách bylo pomálu jiné práce a tak se chodilo fárat. Dokud tam nebylo uhlí, tak po ní neštěkl pes.
Na výletě do Varšavy jsem narazil na jejich výstavku ohledně polských konfliktů. Hodně jsem kroutil hlavou.
Příbuzné mám i na Ostravsku a strávil jsem tam několik dovolených.
Na základce i SŠ nás bylo ve třídě 36 – tři řady lavic po 6 židlích vedle sebe ….
A jak to souvisí s hlášením plechový huby, probůh?
Konská, ne Koňská.
Kam se z hlášení vytratila němčina? Ta byla standardní všude spolu s angličtinou. Bylo by fajn zase němčinu…
Třeba Západní expresy na rameni do Mnichova jsou v Plzni hlášeny pouze česky a německy, nikoliv anglicky.
Všude? A k čemu by byla v polském příhraničí u vlaků do Polska? Leda snad k expresům jedoucím do/z Vídně…
Nejdřív je potřeba hlášení zredukovat asi o 90 % (tolik je v nich bezvýznamného balastu), a pak ať ten zbytek hlásí pro mně za mně třeba i rumunsky.
Například část hlášení „…. vlak zde jízdu končí, prosíme vystupte“.
Cestující ve vlaku – jímž je určeno – ho tak jako tak neslyší (to ještě nějakému aktivnímu úředníčkovi nedošlo) a často je tento nesmysl hlášen v době (hlášení je v pořadí, protože se nestíhá) kdy už všichni vystoupili a upustili nástupiště … dokonce se stane, že Sv na ONJ odjede dříve, než se hlášení ozve …
Obecně podle mně neexistuje důvod jakkoli vyhlašovat vlaky, které ve stanici končí (to, že znalá část cestujících ví, že toto hlášení současně znamená že vlak opačného směru bude přistaven, zanedbejme).
Až pojedete někdy vyzvednout cestujícího z vlaku, který ve stanici končí,nebude zde ani příjezdová tabule a všechny pokladny budou uzávřěry, tak asi svůj názor změníte.
A ještě k tématu: v polském příhraničí jsou i nástupiště popsány v češtině a ve světě se u mezinárodních vlaků často hlásí i v jazyce cílové země a to ve všech velkých uzlech.
Až půjdu někoho vyzvednout, podívám se do aplikace NaVlak. Jsou tam všechny velké stanice a mnoho malých. A pokud tam nějaká malá stanička o třech kolejích není, nevidím problém.
Když byla hlášení ve 3 jazycích (česky, německy, anglicky), kolikrát se stalo, že v posledním jazyce se ještě hlásilo, že vlak co jede tam a tam je na tom nástupišti, služebně ta kolej a on už byl dávno pryč 🙂
Když už, měli by hlásit „prosíme, nenastupujte“. Ale k ničemu to moc není, to je fakt.
A v Ostravě by mohli hlásit „po našimu“, a hlášení patřičně zkrátit, bo málo času p..o! 🙂
Obecně k hlášení. Vzhledem k polsky mluvící menšině v této oblasti mi to přijde logické a normální.
„Po naszymu“ je těšínský dialekt (takový mix češtiny a polštiny s drobnou příměsí němčiny), to nemá s ostravštinou a „kratkymi zobaky“ nic moc společné.
Kdyby jen těšínský, ono tak víceméně mluví celé Slezsko.
Už nějakou dobu je ve slezštině i wikipedie. A protože jsme na dopravních stránkách, tak známe tramvaj, šalinu a štrasbanu.
https://szl.wikipedia.org/wiki/%C5%9Al%C5%AFnsko_godka
Slezsko je i Opavsko a tam už to neuslyšíte. Jen od Karviné ke slovenské hranici a pomalu to mizí. Za 10 let to bude vzácnost.
Tak to je samozřejmě špatně. Chtělo by to být hrdý na svůj region a snažit se udržet místní kulturu a nářečí. Obzvláště u tak zajímavého a unikátního nářečí, jako je ponašimu.
Je rozdíl v mluvě v Horním Slezsku(Polská část) a Dolním Slezsku (moravskoslezská část) Polský rozumím ,ale co bylo v odkazu tomu ani trochu.
Ostravstina je v podstate spisovna cestina, jen kratka a dost korenena vulgaritami:).
No jo ,vlastně. Hlásit polsky v oblasti, kde se nářečím neřekne vlak pociąg a nádraží dworzec, ale cug a bahhof- místní budou totálně zmateni. : – )
správně banhof- sorry za překlep
Werkowy cug … 🙂
To je cug do werku? A ty robisz we werku?
Ále, vzpoměl jsem si na Nohavicu. 🙂
Tak jsem si přečetl zdejší diskusi a jsem z ní docela znechucený. Je to polské příhraničí, tak v čem je problém? Když půjdete vrátit flašky v Lidlu v Německu, poděkuje Vám na displeji asi v 6 jazycích, když tam vlezete do tramvaje, nebo U-Bahnu, tak tam máte několikajazyčně uvedeno, kolik stojí pokuta, pokud vás načapají bez platné jízdenky. Nikdo se tam z toho prozatím neopupínkoval. Bylo by zajímavé, kdyby ti nejradikálnější bojovníci proti polské verzi hlášením uvedli také svoje bydliště, aby bylo zřejmé, jak velký vliv to opatření SŽ na ně bude mít v praxi. Uživatelská vstřícnost, nebo zdvořilost je,… Číst vice »
A to že je to příhraničí znamená, že musíme sklápět hlavy a Polákům leštit boty ?
Takže v příhraničí jste doposud nikde nenarazil na žádné cedule v cizí řeči, toto je pro vás první blesk z čistého nebe?
V restauracích jste také nenarazil na jídelní lístky v jazykových verzích EN, DE, FR, RU?
Takováhle cedule mne překvapila na odpočívce v půlce (!!!) Německa – varování před prasečím morem v polštině, ruštině a češtině! Jméno té odpočívky je také nezapomenutelné.
https://mapy.cz/zakladni?x=10.8433532&y=52.3062164&z=16&base=ophoto&source=osm&id=148477880
Opravdu si myslíte, že Rakušáci před Čechy sklápějí hlavu a leští nám boty, když stránky pro Waldviertel mají i českou jazykovou verzi?
https://www.waldviertel.at/cs/vyletni-cile
Na nádražích tam hlásí vlaky česky?
A co Německo?
Teď nevím-hlásí v Budyšíně na dwornišcu lužickosrbsky?.
V Gmündu má radnice internetové stránky i v češtině, přesto, že tam není česká národnostní menšina o velikosti více, než10% registrovaných obyvatel s trvalým bydlištěm.
https://www.gmuend.at/cs/M_stska_a_obecni_rada
Ohledně hlášení na nádraží nemám přehled, ale místní úzkokolejka má stránky také v češtině.
Tady se ale nikdo nebaví o webovkách, ale o hlášení. Webovky v mnoha jazycích má kdejaký třeba penzion.
Tam by mohla být zajímavější Vitoraz (Weitra).
Sorry, zapomněl jsem připojit link:
https://www.waldviertelbahn.at/cs
Nevím jak v Budyšíně, ale např. v Hoyerswerdě je v tamní MHD hlášení dvoujazyčné – kromě němčiny i lužickosrbsky.
Na kterém rakouském nádraží je hlášení v češtině.
Není to o leštění, je to o základní slušnosti a vyjít vstříc zde žijící menšině…
Nikoli, dle zákona mají na takové názvy obcí, ulic, úřadů, potažmo i stanic/zastávek právo, hlášení je logickým vyústěním ….
V Rumunsku, v místech s maďarskou / ukrajinskou menšinou jsou názvy stanic / zastávek dokonce trojjazyčné …
A hlásí tam trojjazyčně?
O cedulích se tu nikdo nebaví.
Karviná rok 1984 a na obchodě spozywczie, jarzyny , atd. Normální .
Asi nepřekvapí, že velký diskutér a flastenec, bojovník za Česko Čechům, si zvolí nick podle názvu ruské řeky 🙂
Až na to, že je veľký rozdiel mať 5 – 6 jazykov na informačných ceduliach, resp. voľbu v automate na cestovné doklady a je rozdiel to vybľakovať na nádražiach a vo vlakoch cez reproduktory. V civilizovaných krajinách je nežné mať 5 – 6 jazykov v tých automatoch, letákoch, či informáčných ceduliach, ale nikde nehlásia v hormadnej doprave a na nádražiach viac ako v domácom jazyku + angličtine + niekde prípadne v nemčine.
Milý pobratim , slovo “vybľakovať” naozaj nepozná mladším generacia českých návstevníkov serveru a u tych starších si tiez nie som isty percentom tych ,ktorí sa orientují inak než domyslenim si z kontextu , co ste tým myslel. . A vidíte ! Môže aj vy vybľakovat na českom portáli z dopravy po našom.
A v těch částech Moravy, kterou od roku 1919 ovládají Poláci, typicky třeba stanice Moravské, zdůrazňuji Moravské, místní dráhy Kojetín – Bílsko, tedy stanice od Polského Těšína dál, budou mít hlášení v Češtině?
Chtělo by to jít ještě dál a zavést polské hlášení i ve vlacích, kde jezdí poláci a nejsou z Těšínska. Včera jsem jel v EC Polonia a když bylo hlášení: „vlak mimořádně zastavil, nevystupujte z vlaku“ tak se jeden Polák zvedl, vzal batoh a šel ke dveřím. Dopadlo to dobře, nevystoupil.
Anglicky to nehlásí?
Tato hláška byla včera jen česky. Když bylo hlášení kam přijíždíme tak bylo i anglicky. Vycházím ze zkušenosti z jedné cesty, pravidelně na Ex4 nejezdím.
Ano, to by bylo rozumné.
Příště se zvedne jeden Estonec, zavedl bych kvůli tomu hlášení v Estonštině
Myslím že by se tam mělo hlásit hlavně Gorolsky. Tomu tam rozumí nejvíce lidí
Takže z místní diskuze jsem se dozvěděl, že většina diskutujících žije někde v roce 39 a jejich největší problém je strach z toho, že by nás snad mohli Poláci okupovat, minimálně svým jazykem z rozhlasu.. smutné!
Ale přátelé, je rok 2021, máme Schengenský prostor. Hranice jsou jen čáry na mapě. Nejlepší co můžete udělat je, že si koupíte lupen, zajedete se podívat do Těšína. Možná se vám otevřou oči, až zjistíte, že zde žádný plot s ostnatým drátem není a normálně se tady v hospodě mluví jak Česky, tak Polsky.
spíš je otázka, proč máme lézt do zadku zrovna polákům, kteří rozhodně nejsou ideálními sousedy, byť samozřejmě obyvatelé Těšínska za to nemůžou
Když si člànek pořádně přečtete, dozvíte se, že opatření se dělá pro ČESKÉ občany polské národnosti. Na těch zastávkách vesměs mezinárodní rychlíky stejně nezastavují.
a když Vy si přečtete můj příspěvek celý, zjistíte, že tam uvádím, že obyvatelé Těšínska za to nemohou……
z toho snad plyne, že jsem si vědom, že se to nedělá pro obyvatel Varšavy nebo severního Polska, ne??
Právě že jsem váš příspěvek četl dobře. Píšete tam o lezení do zadnice sousedům, takže jsem vás upozornil, že se opatření týká našich občanů a ne sousedů. Vidím, že s porozuměním textu máte asi obecnější problém.
nemusíte mě zbytečně napadat (řeči o porozumění textu), v mém příspěvku je širší kontext, než jen k hranicím jedné obce, pokud máte zájem klidně vysvětlím
A oni nerozumí česky. Ještě polské nápisy na obchodech, to tu už bylo. Souhlasím s hlášením v polštině v Petrovicích Zajímalo by mne kdo to jmenovitě prosadil. Poláci jsou největší šovinisté v Evropě a možná i dál.
Zrovna Češi mají co mluvit o šovinismu. To je pšonek sem, skopčák tam…
Potvrzuji. Poláci nemají problém s dvojjazyčností tam, kde žijí lidé více národností. https://maps.app.goo.gl/XKxUhxnr6jU4xc3b6
ZÁKON schválený Parlamentem ČR a podepsaný hlavou státu …
V Petrovicích prosim, ale jen pokud bude hlášení v češtině v Zebrzydowicích.
No stejně tak dobře mohou v těch obcích trvale žít občané polské státní příslušnosti ….
Nikomu se neleze do tlustého střeva, SŽ vyhověla požadavku, který je navíc podložen zákonem ….
A my jsme ideálními sousedy? Jim holt za války vyvraždili inteligenci, my zase často jednáme zbytečně ublíženecky, také je to člověk od člověka. Hledal bych ale spíše cesty k sobě než sváry, pokud to jen jde.
Beztak ty hejty rozkahují lidi z daleka, kterých se to netýká a ani se jich netýká případný vyvolaný konflikt, ten odskáčou místní. A místní mají na takovéhle povšechně
Co to je? Vyčítat člověku něco, co se stalo dávno před jeho narozením?
To už může rovnou vynést rozsudek nad batoletem, že v 18 letech bude poraveno za 110 roků starou věc. Něcko takového přece příčetný člověk nemůže považovat za normální.
Z Pardubic asi nebudete rozumět tomu http://www.zaolzie.org/ ,ale zkuste si to prohnat přes překladač.
„Hranice jsou jen čáry na mapě.“
Opravdu?
Vy jste poslední rok a půl byl v komatu?
Myslim si, ze na Tesinsku se jedna o zbytecnou zalezitost, obe strany ovladaji oba jazyky ( alespon na komunikativni urovni ). Ale proc ne, porad lepsi tohle nez kdyz na vas mluvi mlady clovek z Gdansku anglicky ( zvlastni, ze u starsich lidi na stejnem miste k temto potizim nedochazelo ) 🙂🤔.
Jj potvrzuji , D1 mekac a polská omladina si objednává anglicky , jako by tomuhle neslo rozumět : prosze dva hamburgery , cztery kokakoly , nie rozumie . Chcial bým placic ile kosztuje? Dvieste koron? Dziękuje . ( nahodile frazy)
Česká nesnášenlivost vůči čemukoli odlišnému je podle mě projevem nízkého českého sebevědomí. (A taky by neškodilo, kdyby si lidé uvědomili, že „tradiční“ nacionalizmus ve stylu „naše tlupa proti jejich tlupě a která svými většími klacky zažene tu druhou“ je ubohý.)
Tenhle stát je na tom víceméně postaven od svého vzniku. Zatímco jinde bylo od druhý světový od tohoto typu árodovectví upouštěno, v postkomunistických zemích stále vládne.
To je pravda. Od roku 1993 to tak je.
BTW polské názvy těch stanic už existují x let. Divím se, že tam není i Horní Suchá a Albrechtice. Obě obce mají dvojjazyčné značky a HS i polskou školu.
V Albrechticích není žádné strojové hlášení. Stále tam hlásí člověk a ten to může hlásit co chce a jak chce, klidně může hlásit klingonsky a daňové poplátniky to nebude stát ani halíř navíc. Jak to funguje v Horní Suché nevím. Nicméně si přestože v obou obcích je polšina rozšířená, tak bych řekl že ani zdaleka tak moc, jako v obcích, kde se to hlášení bude hlásit, takže podle mě není zas tak divné, že tyto obce tma zahrnuty nejsou.
A odkud máte tu informaci, že v Albrechticích se hlásí na „hubu“ a nikoliv HISem od Mikrovoxu (v budoucnu INISSem od CHAPSu)?
Dvojjazyčné názvy vyžadují 10 % jazykovou menšinu … což nevylučuje vstřícnost i při menším %.
Albrechtice / Horní Suchá nemají v kursbuchu „polský název“. Polská škola je patrně spádová pro děti polské národnosti ….
Smazáno pro tupost.
Koukám, že jste pojedl k snídani vtipné kaše. Ale buďte ve střehu, kdyby byla mobilizace, pošlou vás určitě jako prvního se štípačkama na nádraží k rozhlasu, abyste naši nebohou zemi zachránil. Neprojdou!
Smazáno pro ztrátu mozku.
Ale v tomto případě se nejedná o okupaci !!! Ale o informovanost zahraničních pracovníků na českém území. Souhlasím s tím, aby se podobné informace dostávaly k českomoravským pendlerům i v Německu a Rakousku , kde mnozí čechomoravané také pracují.
Umění je rovněž vytrhnout dva roky a dělat, že předtím nic nebylo, že. Nicméně, když byl zmíněn rok 1920, tak si připomeňme, že tehdy byl zákonem stanoven „vůdčí národ československý“, kam ostatní menšiny nepatřily. Přitom národ československý, protože je to národ žijící na území ČSR, má správně obsahovat VŠECHNY – proto je to národ, ne národnost. Někteří blázni tehdy mluvili o československé národnosti, což byla umělina jak vyšitá, československý jazyk zrovna tak. No a když se vrátíme k tomu jazyku, Benešem bylo po založení republiky na světové konferenci ve Švýcarsku úplná rovnoprávnost češtiny a němčiny, což jako třeba autonomie Slovenska… Číst vice »
Já jsem velmi pevně přesvědčen o tom, že snahu zamyslet se nad všemi souvislostmi nemají právě příznivci nacionalizmu. Co takhle podívat se na tisíce roků dlouhé dějiny evropské civilizace s odstupem? Nebudou se pak všechny ty „zásadní“ války jevit jen jako marné žabomyší spory? A pokud jde o znalost dějin, neškodí připomenout, že nacionalizmus je pouhá ideologie, a ještě k tomu ideologie poměrně mladá, s kořeny ve druhé polovině 18. století. Minimálně to by měl být důvod k zamyšlení.
A ze nejvice vzdy dochazi k rozdeleni statu nebo odtrzeni uzemi prave diky tomu, ze se nerespektuje jazyk spoluobcanu jine narodnosti…
Nechcete jeste lidi pocestovat, at to ma grady…
Počešťovat? Koho a kde? Jen chci dát k zamyšlení co se dělo na Těšínsku roku 1938 a 1920 a co tomu předcházelo.
Takže šup nažhavit internet(a mozek) a něco se o tom dozvědět. Je to moc zajímavé čtení, ze kterého mrazí.
Mrazí z toho, kolik lidí se může pominout v roce 2021 z hlášení v polštině. Tohle vaše huránárodovectví je fakt směšný.
Zase na druhou stranu nejsou tito flastenci nic nového, je to takový náš standard. Těžko by jinak už Karel Havlíček Borovský prohlásil:
„Kéž by nám Pán Bůh všeliké to vlastenčení z huby do rukou vrátiti ráčil!“
a
„A vlastencem může být v Čechách každý tvor, rozumný nebo nerozumný, jen když písně české zpívá, z korbelíčku si nalívá, přitom nezná větší slast nežli milovati vlast.“
A to chudák ještě nezažil hokejové vlastenčení…
Slováci mají pro takové jedince krásné pojmenování „hejslovák“. Škoda, že něco podobného není i v češtině.
V Šahách, na jižním Slovensku má městská Policie na autě i maďarské nápisy.
https://www.topky.sk/gl/238345/1387735/Madarske-napisy-na-policajnych-autach-v-Sahach–Co-na-to-urady-
Poláci jsou největší šovinisté, jsem z Těšinska
Jo, Poláci jsou šovinisti, což níže dokládate tím, že o nich mluvíte jako o pšoncích… Znáte takový to pořekadlo o zametání a vlastním prahu? Jestli jo, tak aplikovat nejmíň třikrát denně a při nutkavé potřebě klidně zvednout dávkování.
Mimochodem vaše poznámka je celkem mimo. Jakože oni jsou (ve vašich očích) šovinisti, tak my budeme taky? Politika a mezinárodní vztahy se nebudují pomocí naschválů.
To, že jste z Těšínska vám dává právo nálepkovat ca. 40 mil. lidí vaším vyšinutým názorem?
Pokud si zdejší diskusní příspěvky přečte nějaký Polák, tak si asi řekne: „Ach jo, Pepíci…“
Nikdo vám nebrání, aby jste se svého občanství vzdal a přijal to, které je vašemu srdci nejbližší.
Co to meleš? Já se budu vzdávat občanství, protože vás pár zastydlých národovců pořád nevyrostlo z první půlky dvacátého století a neznáte nic než Čechy Čechům? Zapomeň. Radši se smířim s tím, že sdílím stejnou zemi i s lidmi, jako jste vy. Mimochodem máš hezký jméno, takový typicky český, jak je u vás vlastenečků zvykem.
Máme rok 2021.
A nežije už nikdo, kdo to zažil jako dospělý. Mstít se na potomcích…
A proč by se např. v roce 2030 nemohlo stát /odehrávat něco podobného, jako v letech 1914, 1920, 1938,1939? Tenkrát si taky asi skoro nikdo neuměl představit, co všechno a jak hrozného se stane. Čeho je vyšší letopočet ZÁRUKOU? 🤔
Ale teď, v roce 2021, se to neděje, není ani rok 1920, ani 1939, je rok 2021, až na Turów spolu máme dobré vztahy. Chtěl bych vidět, jak přijdete na ministerstvo a z pozice ministerského úředníka řeknete, že hlášení v polštině nebude, protože co kdyby náhodou v roce 2030 byly naše vztahy s Polskem horší. Koukali by na vás jako na blázna.
A ještě jednou. Jde o hlášení v rozhlase. Někteří děláte, jak kdyby od zítřka byla polština druhým úředním jazykem.
Já jsem ale o hlášení nic nepsal… 😉 Můj komentář byl o něčem zcela jiném.
Prosím, nechte si své xenofobní názory raději pro sebe, tady nikoho nezajímají.
U rychlíků směřujících do Polska bych to viděl jako logické. V turistické oblasti u polských hranic také, i třeba v Harrachově nebo Adršpachu.
Ovšem u normální dopravy je to nesmysl, všichni místní mluví česky.
A co busy, těmi Poláci nejezdí?
Jak k tomu přijde menšina v Mostě, Jirkově a podobných městech? Taková diskriminace Radě nevadí? : – ).
Ve výsledku to způsobí nevraživost. Jestliže ale o to Radě jde, pak se vydala správným směrem.
A jaká je ta nenormální doprava tedy? Rychlíky jsou nenormální? Mezistátní rychlíky jsou nenormální? V Mostě je významná menšina poláků? Četl jste ten článek vůbec? Ve výsledku nevraživost rozmíchávate leda tak vy sám.
Normální doprava mezi uvedenými stanicemi. V Mostě atd. je také menšina, ale polská ne. To nevíte? Proč má být diskriminovaná?
Normální doprava je co? Ani na to nejste schopen odpovědět. Tak navrhněte, ať se v daném jazyce hlásí v Mostě či v Jirkově na nádraží oficiální cestou, kdo vám brání…
To má snad na starost ta Rada, ne? Diskriminace romštiny není dobrá. Určitě se budete za ni bít stejně jako za polštinu.
Normální doprava jsou osobní vlaky linky S2 a Ex1. I autobusy v uvedené oblasti. Považte, v nich se polsky nehlásí, na rozdíl od vlaků. Jak tím mohou čeští občané polské národnosti jezdit? Dokonce nejsou ani zastávky dvojjazyčně. Musí být úplně zmateni. : – )
Tak když to má na starosti ta Rada, tak proč to řešíte? Vy tady vystupujete jako velký zastánce toho, aby se v Jirkově a Mostě (nevím proč ne v Chomutově třeba) hlásilo na nádraží v romštině, tak se toho jistě zhostíte rád sám. Já nevím proč by se mělo hlásit v Mostě či Jirkově v romštině, když podíl obyvatel mluvící tímto jazykem není v daných městech tak vysoký, jako polsky mluvících na Těšínsku, ale vy to jistě víte velmi dobře. Pro vaši informaci, existují Češi, kteří česky vůbec nemluví, neb se narodili v USA, ale jejich předkové tam přišli odsud… Číst vice »
Až se v Mostě k jazykové menšině přihlásí 10 % obyvatel, tak tam bude (může být) hlášení / názvy obce, úřadů, ulic v jazyce dané menšiny …
Pravdou je to, že za čtyřicet let co jsme zde měly sovětský dozor a dohled brežněvovské armády podobná hlásání na nádražích nebylo. Problém je v tom , že firmy v ČR musí navážet zahraniční pracovníky z důvodů obsazení pracovních pozic a výroby výrobků. Samozřejmně by jsem byl raději pokud by to zvládli obsadit českomoravští domorodci. Ale oni také raději jezdí pracovat do zahraničí.
A souvislost s článkem?
Normálním lidem to vadit nebude. Nevraživost to způsobí leda u lidí, kteří jsou nevraživí i tak.
Neznáte situaci v pohraničí, jedině proto se dá váš názor omluvit.
Situace v pohraničí s Polskem v dané oblasti je taková, že se tam běžně domluvíte jak česky tak polsky.
Žijut tady 80 let, ale Pšonky nymusím
Z vaší přiznané xenofobie výplývá jen ta vaše xenofobie, nic víc.
Mně to nebude vadit „protože polština“, ale bude mi to vadit protože dojde ke zdvojnásobení množství audiosmogu.
to, že jede vlak nepotřebujete hlášení
Ona případná „nevraživost“ rozhodně nebude mít příčinu v polském hlášení, bude to jen záminka jak ze sebe udělat zamindrákovaného čecháčka a pustit uzdu své frustraci. Ostatně často to vidím v Ústí nebo Děčíně. Když je hlášení o příjezdu/odjezdu EC doplněno o anglickou verzi, občas si nějaký chudáček nezapomeneme postěžovat, že jsme v Česku, tak proč na českém nádraží hlásí vlak anglicky. Ale někdy to působí vlastně komicky. Pamatuji si, že když jsme byli v Plzni a čekali na Západní expres, jeden takový nevraživý občan začal při hlášení v němčině tak nadávat, div mu nepraskla žilka, a do vlaku nenastoupil s… Číst vice »
Vámi uvedená menšina je minoritní, pod zákonem vyžadovaných 10 % jazykové menšiny v obci ….
Mohli by po cestě donutit Poláky, aby i na své straně hlásili česky. To máme Cieszyn, Chalupki, Glucholazy, Szklarska Poreba, …
Chápu, že se jim nechce, protože na své menšiny byli v 20. letech 20. století celkem hnusní.
Tak tady je trochu rozdíl v tom, že v Głuchołazech apod. žádná česká menšina nežije, takže kdyby se tam hlásilo česky, bude to kvůli českým cestujícím, ne kvůli těm co tam jsou „doma“. Samozřejmě na Třinecku tomu ta polská menšina taky česky rozumí moc dobře, ale takové vycházení vstříc je teď ve většině EU takovou obecně podporovanou slušností.
V Cieszyně aspoň mají nápisy na nádraží česky a anglicky. Což je správné. Ale je to pro posílení tur. ruchu. Ne z důvodů národnostních rozmíšek.
Pravdivě řečeno
Ve Šluknovském výběžku je hlášení v němčině už hodně dlouho. Nevím v čem by mohl být problém.
Tam se hlásí kvůli menšině nebo pro turisty? Také nemám nic proti hlášení v polštině v Liberci u spojů směr Polsko.
používat hlášení na jednokolejkách je v podstatě zbytečné…a to těch 14 stanic je.
Třinec je na jednokolejce? Víte, kde to vůbec je?
A u vlaků na Těšínsku vám vadí proč? Tam jsou česko-polské vazby velmi silné.
Mohli by radši dělat hlášení po našimu.
A silné vazby? Jedině obchodní. Jak příjde na rok 1919, tak jsou vazby v Háji ve Slezsku.
Tam nejsou rodiny mající příbuzné po obou stranách hranice? Jsou. To je nějaká posedlost více než 100 let starými událostmi? Vy si je osobně pamatujete? Znáte osobně vůbec někoho, kdo si něco z toho pamatuje protože v té době žil? Myslíte, že zde nebyli různé anti nálady včetně antisemitských? A pozor na rakušáky, rok 1620 a následujících téměř 300 let…
kolik těch Němců tam přijelo?
Hlášení proto, že se jedná o německou soupravu. Při jízdě po německém území se hlásí jak německy, tak česky. Podobně ve vlacích z Marktredwitz via Cheb (Eger) do Hofu ….
Mám Poláky rád, jezdím do Polska rád, ale tady tohle mi přijde jak TOP hovadina. Víc škody, než uzitku.
Nevidím důvod, proč by v daných příhraničních oblastech po českém hlášení nemohlo proběhnout hlášení v polštině.
On tomu v češtině někdo z místních nerozumí?
V Jižním Tyrolsku jsou ve vlacích taky dvoujazyčná hlášení. I když všichni rozumí italsky.
Tam spíš italsky skoro nikdo nemluví. Zcela rozdílná situace proti Těšínsku.
Kromě toho ve vlacích se hlásí polsky i u nás.
Není pravda. Alespoň v Bolzanu, Mussolini tam úmyslně nahnal dost Italů z Jihu. Každopádně každý Němec i Ladin umí Italsky a tedy podle některých zdejších diskutujících je to zbytečné. A není.
Právě že jedině v Bolzanu se mluví převážně italsky.
Pak v Meranu je to zhruba fifty-fifty. No a všude jinde (včetně měst jako Brixen nebo Bruneck) se mluví zejména německy (vyjma Val Badie, kde se mluví převážně ladinsky, pozor – nikoliv latinsky).
A ještě zdůrazním, že obecně Jižní Tyrolsko má dost velkou autonomii, kdy mj. i na ukazatelích silnic (tam vyjma dálnic) či názvech obcí bývá první název v němčině a až ten druhý v italštině.
Včetně toho rozdílu, že ve většině vesnic v té oblasti hovoří německy 80+ či dokonce 90+ lidí (a nejen ve vesnicích, ale např. i v městečku Mals). Tzn. tam naopak jsou menšinou ti, kdo hovoří italsky.
(To píšu jen na vysvětlenou, že oproti polsky hovořící menšině na Těšínsku jde o rozdíl; jinak proti hlášení v polštině na Těšínsku víceméně nemám nic proti.)
No, vidíte a nikdo z toho drama nedělá, prostě proč by nemohlo být hlášení i v polštině na Těšínsku.
No to proto, že v „Alto Adige“ (Provinz Bozen) je úředním jazykem jak italština, tak němčina
Btw.Kdyby se Masaryk nebo třeba Tuđman chovali k národnostním menšinám slušně a státotvorně, tak možná nemuselo dojít k velkým krveprolitím.
Proč Poláci vystěhovávali v r.1939 národnostní menšiny? Že by jim to nakukal Masaryk?
Stejná idiocie jako u Masaryka, Tuđmana,…
Resp.pokud se povede etnická čistka, „problém“ „vyřešen“ (uvozovky proto, že jsem nepřítelem etnických čistek a jejich autory bych dal ke zdi).
Problém vyřešen a je třeba začít hledat vnitřního nepřítele, neboť se ukáže, že Ráj na Zemi nenastal a problém byl jinde, ovšem přiznat si skutečný zdroj problémů, obvykle znamená ztrátu moci některých lidí, případně vládnoucí kliky, tak to nelze připustit, je třeba najít jiného obětního beránka – údajný zdroj problémů. Například někoho s jinými názory, jiným vzhledem, zdravotním problémem, prostě někoho kdo se nějak odlišuje, případně není dostatečná ovce. Pr
Masaryk žádné krveprolití nezpůsobil a do smrti TGM žádné krveprolití v RČS neproběhlo, tak tady nepište bludy. Polsko československá válka byla krátká epizoda, kterou vyprovokovala polská vláda vypsáním voleb a verbováním branců na sporném území a která se naštěstí odbyla bez větších ztrát na životech, jak se můžete přesvědčit na hřbitovech v Orlové a jinde.
Hitler se choval lidštěji než Poláci, tady na Těšinsku
Mohl byste prosím tento váš odvážný názor podložit nějakými fakty?
Pár excesů bohužel proběhlo i v poválečném Československu.
https://ct24.ceskatelevize.cz/kultura/3104354-je-pomsta-reseni-povalecny-masakr-v-tusti-si-pripomnel-pametnik-i-filmari
Jsou v Česku, ať se smekaj
protože to by se pak mělo udělat recipročně a ne proto, že chceme být papežtější než papeži
Tak to by mně zajímalo, jakou škodu to způsobí. Opotřebení reproduktorů?
Jakou to způsobovalo dodnes, když se nehlásilo? Naposled se tamtéž polsky hlásilo v r. 1939, ale bez češtiny.
Mezilidské vztahy v regionu? Jen zavedení polských nápisů způsobilo to co způsobilo.
Když se zavedly dvojjazyčné nápisy, mezilidské vztahy se zhoršily. Z obou stran. Teď to bude podobné. Než si lidé zvyknou.
Ta nevraživost se opět bude přetřásat v tisku a polský si dá záležet.
Pokud se mezilidské vztahy po zavedení dvojjazyčných nápisů zhoršily, tak něco není v pořádku. Velmi.
Chcete tím říct, že polákům bude vadit, že na české straně zaznívá hlášení na nádražích i v polštině. To má být důvod k nevraživosti?
Vy asi žijete v nějaké zvláštní bublině. Na 14 nádražích SŽ budou zavedena hlášení v polské řeči a vy už dopředu víte, že by to mělo zhoršit vzájemné vztahy. Já si myslím opak.
Představte si pane jal, že např. Rakouská ORF vyrábí rozhlasové a televizní cizojazyčné programy pro 6 národnostních menšin. Prozatím jsem nikdy nezaznamenal, že by mi to nějaký Rakušák v osobním rozhovoru někdy vyčetl, že na to jdou jeho daně. https://volksgruppen.orf.at/
Ano, žiju v bublině v oblasti, o které se tu jedná. Tím pádem nemám vůbec představu, o co jde., Musí mi to vysvětlit někdo od Prahy a podobně, kteří na Těšínsku v životě nebyli..
V Polsku mám plno přátel, polsky na rozdíl od většiny diskutujících mluvím-.
Slyšeli jste někdy o sudeťácích horších než říšští Němci?
To je u některých Poláků na Těšínsku stejné.
Slyšel jsem od potomků sudetských Němců, odsunutých ze Slezska, že se v novém přiděleném působišti měli v prvních letech velmi špatně. Jednak bylo po válce a tedy velký nedostatek bydlení a potravin i pro místní Němce. Ti se na příchozí sudetské dívali, jednak jako na konkurenci jednak jako na neněmecké přivandrovalce. Situace se zlepšila až začátkem 60. let, díky masivní bytové výstavbě a růstu životní úrovně.
Dvojjazyčné nápisy / názvy jsou v souladu se zákonem ….
A romské hlášení v Jirkově atp. by způsobilo co? Jsem pro něj všemi deseti. : – )
Jste si jistý, že by většina Romů rozuměla? Možná tak slovům „čórka“, „bengo“ apod. :-)))
Podobně i ve zmíněných obcích. Většina místních Poláků mám problémy se spisovnou polštinou.
Ve vesnicích v Polsku okolo hranice se mluví téměř totožným nářečím jako v ČR. Nemělo by se hlásit třeba ve Wisle česky, když je v něm plno čechismů a přejatých českých slov?
Zrovna tady třeba
http://gazetacodzienna.pl/artykul/kultura/co-tydziyn-po-naszymu-gzuc-na-kole-dlo-zdrowio-to-fajno-wiec
Naopak mu nerozumí třeba Varšaváci, podobně jako Pražáci.
Protože se někde běžně používá místní nářečí, znamená to automaticky, že místní mají problém se spisovným jazykem? Oni tam nemají povinnou školní docházku? Na Zlínsku vycházeli jeden čas třeba takové Trnky-Brnky, jež byli celé v místním dialektu. Kupodivu místní umí mluvit i spisovně a problém s tím nemají, jak by si někdo snad mohl myslet. Čeština obsahuje spoustu slov přejatých z jiných jazyků, včetně polštiny např. slova blankytný, náčelník, školství, výměr… našlo by se toho…
V Čechách se nemluví spisovnou češtinou, znamená to, že místní mají problém se spisovnou češtinou? Mělo by se kvůli tomu v Čechách nějak speciálně hlásit?
Bombové díky , Navrátil jsem se do časů učení v Havířově a bydlení w Orlowe.
Tak to navrhněte vládě. Aspoň proto něco reálně uděláte, když jste tak vehementně, alespoň rétoricky, pro to.
Romské nápisy se už v minulosti řešily. Problém byl, že i v rámci Česka se romština dost odlišuje. Častokrát přejímá pravopis i slova z jazyků, odkud se sem Romové přistěhovali (Slovensko aj). Bylo to kdysi v TV.
To vysvětlujte nicku jal, ne mě.
Pokud je tam 10 % jazyková menšina (trvale žijící, podložená sčítáním) pak mohou o dvojjazyčné názvy / hlášení požádat ….
Pokud požádali o hlášení na nádražích, proč nepožádali i o dvojjazyčné nápisy na zastávkách busů a hlášení v nich?
Nebo že by jízda busem na Těšínsku byla výlučně českou záležitostí?
A co lanovky? Taky jen česky.
Moc dlouhé hlášení… Škoda, že se původní české hlášení nezkrátila, jak se navrhovalo před rokem…
Já už dloho moc ne. Hlášení v tomhle jazyce si mohou někteří vyložit jako slabost nebo ústupek. Po kauze Turów je nemusím obzvlášť.
jestli někdo touží po Polských hlášeních, ať jede do Polska
Pouze se vyhovělo požadavku podloženého zákonem … nic víc, nic míň ….