Na severu Švédska vykolejilo 38 vagónů se železnou rudou, trati hrozí dlouhé zablokování
Vykolejení nákladního vlaku ve Švédsku. Foto: LKAB
Nehoda může výrazně ovlivnit plynulost zásobování železnou rudou.
Nehoda může výrazně ovlivnit plynulost zásobování železnou rudou.
Jenom 38 vozů? Amatéři…
Měli by se přiučit od kolegů v Austrálii, ti to umí i ve stovkách:
https://www.atsb.gov.au/publications/investigation_reports/2018/rair/ro-2018-018/
Díky za zajímavý odkaz. Pozoruhodné je, že ATSB vydává předběžnou zprávu po pěti měsících od nehody (srovnej s DIČR).
8 tis. t, 68 vagónů. Jak to tam zvládají? Více lokomotiv? Vyšší traťová třída? Jak to vypadá se sklony?
Trať je účelově postavena na toto. Vyšší zatížení, samočinná spřáhla, zvláštní (byť na první pohled obyčejně vypadající) vozy.
Tyto vlaky tahají lokomotivy Lore (modifikace TRAXXů), jedná se o dvě šestinápravové trvale spojené dvojičky, viz.: https://en.wikipedia.org/wiki/Iore
Lokomotivy IORE od Bombardieru mají 30 tun na nápravu.
https://en.wikipedia.org/wiki/Iron_Ore_Line
30 tun na nápravu, spřáhla sovětský SA3, maximální délka vlaku 790m. Jeden vúz veze 100tun rudy.
Lokomotivy jsou nabalastovány na 180 tun a jsou trvale spojeny do dvojice(kabina jenom na jedné straně).
Vlakú jezdí 15 deně.
Mezi kolejemi jsou kameny nebo ruda?? Železná ruda je „červeno-hnědá“ a má „jemnější“ zrno … nějak se mi to nezdá …. a přitom okolo tratě není žádná skála odkud by kameny napadaly ……
Je to vysypaná železná ruda z vozů. Železných rud je spousta druhu s různou kovnatostí tak barvou. Velikost kusů záleží jak jí zpracujete.
V dole v Kiruně, než se dostane materiál do vagónu tak projde „úpravou“ na malé v průměru cca 1cm kuličky a ty se pak sypou do vagónů. Větší kudy bych řekl, že jsou tedy kameny z kolejiště.
Vozí se tam taky suroviny pro úpravnu, nějaký vápenec, či co já vím. Z přístavů nejezdí všechny vlaky zcela prázdné, ale každopádně o mnoho lehčí.
I kdyby tam dvě koleje byly, tak při takovémto vykolejení by dost možná byla poškozena i ta druhá kolej.
🤦♂️
Tomu rikam spravny pristup 😀
Nádherná trať, vřele doporučuji projet! Nejhezčí je to v zimě, ale samozřejmě za světla, což není za polárním kruhem (a ještě k tomu v kombinaci s jízdními řádem se dvěma vlaky za 24h) úplně jednoduché 😉
Ty nákladní vlaky LKAB jsou taky pěkná podívaná. Kdysi jsem někde četl, že trať je díky nim taková malá elektrárna. Jezdí z Kiruny z kopce dolů do přístavu Narvik plné železné rudy a brzdí rekuperací. Zpátky do kopce se vrací prázdné. Výsledek je přebytek energie.
Ona tam je ta zima opravdu dlouhá, takže třeba kolem jarní rovnodennosti je stejně dlouhý den jako u nás (~12 hodin). Každopádně jet Narvik – Stockholm nebo obráceně zážitek je, ideálně naležato (člověk ušetří za nocleh). Vřele doporučuji, je to úplně jiný svět, který má své kouzlo.
Souhlasím. Narvik-Abisco horská dráha, skály, rokle. Od Gallivare dolu zase jezera, močály, nekončící lesy, má to svou atmosféru.
Vidíte, Abisko bych klidně vypíchl – začíná (či končí) tam Královská (turistická) cesta „Kungsleden“, což je velké lákadlo v létě i v zimě. A pokud můžu o našem národě říct něco striktně pozitivního, tak to, že máme dobrodružnou cestovatelskou duši a nevadí nám si svých pět švestek odnosit na zádech.
Tak mnoho štěstí nejen na stezkách z ocelových kolejnic, ale i ve vysokých pohorkách 🌄
Naprosto souhlasím, byl jsem tam před cca 25 lety a byla to nádhera … a ty jejich lokomotivy, to jsou stroje.
Jeli jsme to s manželkou, ještě jako studenti, kdysi davno v létě, a i tak to byl krásný zážitek.
Jelikož to tam nemá pod palce SŽ, tak se bude jezdit do 3 dnů. Není zničeno ani 500 metrů tratě a vagóny se stáhnou mimo, vlak o 8000t neřeší, jestli tam bude stahovačka…
A hlavně tam neministruje Havlíček.