egoe-plus
Doprava ve městě Infrastruktura Silnice

Na Pražském okruhu zmizela část mostu. Omezení na východě města potrvá dva roky

Demolice mostu na Pražském okruhu přes Chlumeckou ulici. Foto: ŘSD
Demolice mostu na Pražském okruhu přes Chlumeckou ulici. Foto: ŘSD
Most dosloužil po 40 letech, nahradí ho nový.

Z části Pražského okruhu na východě metropole dnes zmizela severní část jednoho z velmi využívaných mostů. Sdružení stavebních firem Swietelsky a Colas CZ během víkendu odstranilo most, po kterém jezdila auta ve směru od severu a převáděl provoz přes Chlumeckou ulici. Ta spojuje Černý Most s Horními Počernicemi.

Most byl postaven v roce 1981 a od té doby neprošel zásadnější opravou. Podle Martina Bučka z týmu komunikace Ředitelství silnic a dálnic byl jeho stav téměř havarijní, proto se silničáři rozhodli pro jeho kompletní výměnu. „Severní polovina západního mostu je zbourána. Od podvečera se po Chlumecké jezdí v běžném režimu,“ potvrdil Buček.

Pražský okruh vede přes Chlumeckou ulici po dvou mostovkách. Plán počítá s převedením veškerého provozu vždy na jeden most, demolicí druhého mostu a výstavbou nového. Na mostě by měl být zachován provoz v režimu 2+2 ve výrazně užších pruzích. Po dokončení poloviny mostovky se bude měnit východní jízdní pás. Na ten dojde až příští rok.

Zakázku získalo sdružení sdružení Swietelsky a Colas CZ, které přišlo s nejnižší cenou (168,5 milionu korun). Nabídlo i nejrychlejší práci (198 dní za jednu polovinu), když jako maximum připouštělo ŘSD 214 dní na jednu polovinu. Celá stavba bude realizovaná v průběhu dvou stavebních sezón.

O víkendu začalo jen kousek od Černého Mostu další omezení: na Štěrboholské spojce.

 

Odebírat
Upozornit na
guest
39 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Milan

Nedávno jsem se díval na video, nechtěl bych lhát, ale asi Japonsko. Podobný most tam strhli a postavili místo něho nový za víkend. V pátek večer začali s demolicí a v pondělí ráno už lidé jezdili do práce po novém mostě.
Opravdu to musí trvat dva roky?

Láďa

Japonsko je technologicky úplně někde jinde, musíme se stále učit , ale třeba časem to bude lepší ,,,, mě se líbilo nedávno v Nizozemí jak pod dálnici 3+3 za víkend vrazili železnici,,, je tam krásné časozběrné video na YouTube,,,

Facepalm

Japonsko není technologicky někde úplně jinde, jen si tam holt §1vykládají trochu jinak. U nás se to matlá dva roky, protože se to tak vždycky dělalo, oni to ze stejného důvodu vyšvihnou „za dva tejdny“.

qěcy

Cena za takovou rychlost výstavby je ovšem jiná.

Facepalm

To je dost sporné. Na dřevo sice asi zaplatíte víc, ale eliminujete dobu, po kterou stavba představuje komplikaci. Ten nadjezd nad okruhem samozřejmě není nic, bez čeho by se svět netočil, ale jsou místa, kde by podobná oprava mohla vést k naprostému kolapsu. A zadruhé, je možné zvolit takové konstrukční řešení, které stavbu maximálně urychlí, aniž by to znamenalo raketový nárůst ceny. Japonci jsou tak rychlí zejména kvůli prefabrikátům…

bkv

Nemusí, jde udělat mnohé. Otázkou je, zda to bude investor ochoten zaplatit…
A sám mám jeden návrh, který nic nestojí a dobu výstavby zkrátí na polovinu. Oba mosty se zavřou najednou. 198 dní výstavby ti bude stačit?

Facepalm

Já třeba vůbec nechápu, proč se víc nepoužívají prefabrikáty (jako třeba u toho zmiňovaného holandského podjezdu). Jasně, všude to nejde, ale u takovýchhle čistě tehnicistních staveb by to neměl být problém. Akorát by se vybetonovaly opěry a na ně by pak už hotovou mostovku jeřáb usadil za noc. Takže reálná doba uzavírky by mohla být do dvou měsíců (čas potřebný na demolici, vybetonování a vytvrzení nového betonu na potřebnou pevnost)

Jiří Kocurek

Jenže ty opěry musí 27 dnů tvrdnout. Hlinitanový cement nepoužívat!

Facepalm

Ano, to tam přímo explicitně píšu.

bkv

A základy by také měly mít možnost tvrdnout…

Facepalm

U základů hodně záleží na podloží, každopádně i kdyby měly taktéž tuhnout celý měsíc, pořád jsme na maximálně 90 dnech. A to jem ještě myslím hodně přestřelil ten měsíc na demolici a přípravu stavby.

Kalanis

Vím, že takovou akci měli v Německu, když most rozšiřovali. Originál byl ještě z dob Říše.

ptc

Technický beton tvrdne 30 dní a to nelze urychlit. Tedy ten japonský most nebyl z betonu.

Železniční most v Praze Podolí te železa také v roce 1902 vyměnili za plného provozu přes víkend.

zdeněk

no jo ale za víkend by nestačili odklonit peníze pro sebe

zdeva

Most v Bechyni je z roku 1926 dokoncen 1928….

Adamgolias

A beton se michal v parních míchačkach , krom dychavicnych náklaďáku vedoucí 2tuny materialu se ve velkém využívaly kone a krávy, lešení ze dřeva, kamen se zpracovával ručně. Nyní je k dispozici technika , technologie , a 200 dnu budou řešit tricetimetrovy most . Výborná ukázka jak mají na vše dost času jsou opravy různých propustku ( u Luštěnic na silnici mb_ nbk) , tam se rejpali taky dva roky . Most překonává potok široký 1 metr a je vysoký taktéž.

Michael

Velmi podobný čas strávili na D46 u Olšan u PV, kde stavěli most přes říčku Blata taktéž širokou jeden metr…Podotýkám jako po několikáté, že kolem 15h. už na stavbě většinou nikdo nebyl a to i za krásného, slunného dne (a půlkilometrové kolony v obou směrem před zúžením)..To by jeden řval vzteky..

Jiří Kocurek

Tak dva roky jsou 730 dní, proti tomu je 200 dnů výrazné zkrácení.

Facepalm

No, kdyby stejným tempem, kterým trvá 2×200 dní výstavba umrněnýho nadjezdu, postupovali v Bechyni, tak by to rouzhodně nestavěli dva roky, ale mnohem dýl…

Jiří Kocurek

Tak v Bechyni to hlavně nestavěli za provozu. To je dost podstatný rozdíl.

Facepalm

Ano, za provozu by se měl stavět podstatně rychleji.

bkv

A proč pořád počítáš 2×200? Tak to kompletně zavřem a je to 1×198, tj. polovina času…

Facepalm

Proože tak praví projekt.

Bagoun

Ten nový už vydrží snad nejméně to samý jak Karlův 😂

bkv

Myslíš ten několikrát opravovaný most, který některé pole nemá původní?

Tomáš V.

Nemyslí, jen žvaní. 🙂

Jiří Kocurek

Kdyby jenom pole. I dva pilíře jsou zcela nové a to od základů. Za Karla IV kesony neznali, ne že by je znali a zavrhli.
Dokonce ten most ani není původní, ty předchozí vzala několikrát povodeň.

Facepalm

Povodeň rozhodně most několikrát nevzala, vždy jen dva tři oblouky. Mnoho původního zdiva však bylo nahrazeno během věků při opravách, přičemž zejména ty dvě poslední mu daly dost zabrat.

Lukáš F.

40 let není nijak extrémní věk pro takovou stavbu. Kolik by se asi ve výsledku dalo ušetřit peněz, kdyby byla prováděna pravidelná údržba, hmm?

Zrzek

Nic moc na víc. Jde o způsob namáhání a tady jde o namáhání na ohyb potenciálně na lom.

Kubrt

Co konkrétně bylo stran údržby zanedbáno, hmm?

Lukáš F.

Většinou se nečistí odvodňovací kanály a do staveb po čase zatéká. Jak to bylo konkrétně tady, nevím. Ale zdá se mi divné, že tenhle most je po 40 letech na zbourání, zatímco jiné betonové mosty, třeba Nuselský, slouží déle.

bkv

Taky má zasebou několikaletou rekonstrukci…

Lukáš F.

Kdyby se most na ČM nenechal zchátrat tak, že nic jiného než zbourání nepřipadá v úvahu, třeba taky mohl projít rekonstrukcí.

bkv

A jak víš, že nic jiného nepřipadalo v úvahu? Třeba je to zbourání a postavení nového mostu levnější než jeho rekonstrukce. U Nuselského mostu to zas může být přesně naopak…

Jarek

Spíš kdyby socialistické stavebnictví dodržovalo technologické postupy a mělo k dispozici kvalitní materiály. Většina těch mostů jde do háje kvůli tomu, že do nich někudy zatéká…

Lukas

To kapitalistický má nějakou výhodu? Zanedbaná údržba nic jinýho.

qěcy

Kapitalistický stavebnictví má dostupné všechny materiály, které existují, v celé škále kvality.
Zanedbaná údržba není problém kapitalistického stavebnictví, ale debilního hospodaření veřejných institucí – dědictví socíku. Absolutní nevztah k veřejnému majetku. Adorováno je investování, řádná údržba jakoby byla sprosté slovo. Přitom ta by měla být adorována.
Další věcí je, že nekvalitní stavba se těžko udržuje kvalitně a něco se třeba udržovat ani nedá. Musí se to opravit, nebo vyměnit. Jak třeba chceš udržovat betonové obrubníky, které se v Praze 4 drolí od výstavby z 80 let, když beton byl brutálně ošizen?

Jiří Kocurek

Výměna výztuže v železobetonu je poněkud problematická. Obzvlášť v případech, kdy se s takovýmto způsobem údržby nepočítalo.