Na novou trať v Ostravě-Porubě by mohly tramvaje vyjet do tří let. Známe podrobnosti

Tramvajové koleje budou pojížděné autobusy.
Přípravy plánované dostavby tramvajové tratě v Ostravě-Porubě pokračují. Posun nastal ve zjišťovacím řízení vlivu stavby na životní prostředí (EIA).
Krajský úřad v Olomouci, který má posuzování záměru na starosti, shledal, že záměr se nenachází na území Natura 2000 a nebude tak mít významný vliv na tuto evropsky chráněnou soustavu. Jedná se o jeden z parametrů zjišťovacího řízení. Na řadě je teď další posuzování předložených podkladů a vydání stanoviska.
„V návaznosti na vydané stanovisko bude následovat buď posouzení záměru a vydání stanoviska k Dokumentaci EIA nebo výběrové řízení na zhotovitele projektové dokumentace, její vypracování, získání potřebných povolení a příprava na samotnou dostavbu tramvajově tratě v Porubě,“ řekla deníku Zdopravy.cz mluvčí Dopravního podniku Ostrava (DPO) Tereza Šnoblová.
Stále podle ní platí, že by tramvaje na 7. a 8. obvod v Porubě začaly jezdit na přelomu let 2027 a 2028.
Jak již deník Zdopravy.cz dříve informoval, Krajský úřad Olomouckého kraje převzal zjišťovací řízení od Krajského úřadu Moravskoslezského kraje na základě námitek systémové podjatosti. O předání rozhodlo ministerstvo životního prostředí.
Dostavbu tramvajové trati v Ostravě-Porubě bude řešit Olomoucký kraj
V Informačním systému EIA lze dohledat bližší parametry záměru. Začátek stavby je v odbočné výhybce z tramvajové trati po ulici Opavské, („u Slovanu“). Konec navrhované trasy tramvaje je na ulici Průběžná v místě navrhovaného obratiště (za Fakultou stavební VŠB Technická univerzita Ostrava, mezi OC Globus a ulicí Opavská, Průběžná).
Celková šířka stavby se v jednotlivých úsecích liší. Šířka tramvajového tělesa s bezpečnostním odstupem je 6,6 metru. Jízdní pruhy jsou navrhovány v šířce 3,75 metru. Součástí záměru je celková rekonstrukce a rozšíření vozovky na ulici 17. listopadu a Průběžná.
Celková délka posuzovaného úseku je cca 3 kilometry. Návrhová rychlost je 50 km/h. Na trase je navrženo několik průběžných zastávek (Duha, Průběžná, Karola Šmidkeho, Ludvíka Podéště) a dále koncová zastávka (Opavská) v místě obratiště. V prostoru ukončení tratě se předpokládá vybudování trakční měnírny a nedaleko má vzniknout i etážové parkoviště se 189 místy.
Upořádání posuzovaného záměru je navrženo tak, že uvažuje provoz městské hromadné dopravy v jednom koridoru, což znamená, že tramvajové koleje budou pojížděné autobusy. Z tohoto hlediska jsou i zastávky navrženy pro společný provoz.
Lepší dopravní obslužnost
Záměr navazuje na územní plán města a má zlepšit dopravní obslužnost nejen pro Porubu, ale i pro obyvatele dalších částí Ostravy díky lepším přestupním možnostem. Rozšíření tramvajové tratě má zvýšit kvalitu a spolehlivost veřejné dopravy v oblasti, kterou dnes obsluhují pouze autobusy. S prodloužením trati se počítá také v souvislosti s připravovaným záměrem projektem „Poruba – sever“, v rámci nějž má vzniknout přibližně 830 nových bytů.
„Dostavba tramvajové tratě v Porubě je nejen zásadním krokem pro zajištění udržitelné a efektivní městské mobility v sedmém a osmém obvodě i celé Ostravě, ale také splátkou historického dluhu vůči této městské části,“ uvedl již dříve šéf DPO Daniel Morys.
Tramvajová trať byla plánována již při výstavbě Poruby v šedesátých letech minulého století jako nedílná součást její dopravní infrastruktury, podobně jako v případě Hrabůvky či Výškovic. „Bohužel v případě Poruby bylo v tehdejší době rozhodnuto upřednostnit řešení akutní bytové krize před realizací nezbytné infrastruktury,“ dodal Morys.
Napojovací uzel
K záměru před nedávnem proběhla v prostorách Fakulty stavební VŠB-TUO debata odborníků. Místostarosta Poruby Richard Hanáčik řekl, že městský obvod dostane stejný napojovací uzel, jako je například Hranečník na druhé straně Ostravy. Lidé podle něj budou moci nechat svůj automobil na okraji města a dále pokračovat tramvají.
Technický ředitel DPO Martin Chovanec dodal, že téma dostavby trati se znovu otevřelo po roce 2000. V novodobější historii byl podle něj projekt nastartován zpracováním studie proveditelnosti v rámci řešení mobility v roce 2014.
„Studie řešila možnosti vedení tras a jejich vyhodnocení. Primárně se směřovalo k vyřešení zajištění obslužnosti území. Jednou z nejvíce zpožďovaných linek v síti DPO je linka 48, obsluhující právě území plánované trati,“ prohlásil Chovanec.