Na kolokviu ACRI se diskutovalo o budoucnosti české železnice
Kolokvium k budoucnosti železnice. Pramen: ACRI
Druhý ročník Kolokvia o budoucnosti železničního průmyslu, pořádaném ACRI – Asociací podniků českého železničního průmyslu, uvedla prof. Molková, prorektorka Univerzity
Prijde mi, ze nekteri ucastnici se nechali prilis unest jako pri placani po ramenou, jak to zvladame. Zdvorilost a nestrannost jsou ale povinnosti britske kralovny, nikoli ceskeho podnikatele. Chybi mi tam misty kriticky pohled.
typickx ceskx. strach z cehokoliv. rika se tomu bezduchy ateismus
Za posledních 30 let se také podstatně zredukovala nákladní doprava, částečně i rozsah kolejí (ačkoli třeba ve srovnání s NDR, o dřívějším vývoji v jiných státech nemluvě, jsme na tom pořád poměrně dobře). Chválit si v této souvislosti snížení produkce škodlivin je možné jen tehdy, pokud se člověk nepodívá, kam se ta zátěž poděla. Netuším také, jak chtějí s takto zredukovanou sítí převést větší podíl nákladů i osob na koleje, když se rozšiřuje kapacita silnic. Požadavek na kapacitní, sklonově a směrově příznivé kolejové průtahy pro tranzit je hezký, ale co naše výroba a naše zásobování, místní spojení? Navíc, pokud chce… Číst vice »
Nějak mi chybí koncept toho, kam se ten náklad navíc vejde. Většina významných páteřních tratí je i bez nákladů na hraně své kapacity. A moc projektů na přidávání dalších kolejí na kritické úseky jsem tedy neviděl – když už většinou je to nějaká utopie „do poloviny roku 2047“. To se počítá, že se kapacita vyřeší zahuštěním intervalů po implementaci ECTS?
„Zeleznice zaznamenala posun“ no maximalne posunuli realizaci odsunu brnenskeho nadrazi. To je ale dobra zprava jen pro developry
Takže se sešli hoši, co si přihrávají kšefty (a Taťána jim k tomu dělá křoví), pogratulovali si vzájemně, vyjádřili potřebu dalších peněz, sežrali připravený raut a příště a viděnou…
jojo, jako danovemu poplatnikovi mi behal mraz po zadech…
„Železnice zaznamenala obrovský posun“ – za posledních 7 let jsem vždycky několik měsíců trávil v NAD, úseky co „byly“ opravené, byly pocitově horší než předtím (ale nedokáži posoudit, jestli na to nemělo vliv i stáří vlaků, kterými jsem jezdil). Tento rok – kdy jsem konečně mohl mít možnost jet po celý rok až domů vlakem, jsem přešel na autobusy a Blablacar. Důvod? Třikrát přestupuji, pokud ovšem ten prostřední přestup (Hranice na Moravě) má zpoždění, což bohužel má pravidelně (v pátek odpoledne), tak nemám šanci se dostat domů v rozumném čase. Zkoušel jsem různé dopravce a různé kombinace spojů a nefunguje… Číst vice »
cit: Jen z vlastních zisků však obnovu vozidel financovat nejde. „Současným tempem a se současnými prostředky bychom náš park obnovovali více než 100 let,“ upozornil.“
Tak to si z nás snad dělá zadel, ne? Základem každého podnikání je nastavit si ceny tak, abych si vydělal si na obnovu výrobních prostředků. Ať tedy provozuje jen takovou nákladní dopravu, která si na svoji udržitelnost vydělá, a zbytek vozového parku zakonzervuje na lepší časy, v nejhorším prodá. Pokud tohle nechápe, tak na svém místě nemá co dělat.
Ano ano, správný názor. Začal bych tím, že se zruší slevy. Nejde jezdit zadarmo. Vše má svou cenu.
Tak začněme nejprve u silniční dopravy.Pak se můžeme bavit o cenách a nákladech.
A nové kamiony snad dopravcům někdo dotuje? (K požadavkům na investice do infrastruktury, kde tu nerovnost lze vnímat, jsem se nevyjadřoval)
nelze srovnávat životnost takového kamionu a železničního vozu ne?
Ako sa to vezme. Z pohľadu vozidiel má cestná doprava obrovskú konkurenčnú výhodu v tom, že umierať na cestách je normálne, kdežto na železnici to normálne nie je… To vo výsledku znamená výrazne lacnejšie vozidlá.
Dopravní cestu pro kamiony dotujeme my všichni a nikomu to nepřipadá nenormální. Za této situace pak není potřebné nákup nových kamionů dotovat. Rovněž společnost nevyžaduje od kamionových dopravců vybavovat kamiony zabezpečovacím zařízením, které by eliminovalo selhání lidského činitele. Pravidelně denně dochází minimálně ke dvěma závažným nehodám kamionů na síti českých silnic a dálnic. Proč to kritikům železnice a zastáncům rovných podmínek na trhu nijak nevadí?
Je to černé a klepe to na dveře, co to je? Vaše růžová budoucnost!
Tak jsme si dali do nosu, zaplácali pantem…
Tak si hrají protekční dětičky na akademické půdě. Účastnila jsem se mnoha obdobných seminářů, poslouchala samozvané odborníky na železniční dopravu např. 2 h o tom, jaké pachové stopy dělá mravec, aby nenarazil do druhého (slovenský odborník ze Žiliny) a jak by se toho dalo využít na železnici. Pak přišel jiný „Vampírek“ a ukázal program optimálního zaplnění nákladního vozu. Algoritmus umístil růžové bedny se skleněným zbožím na spodek úložného prostoru, žluté fošny dokonale vyplnily střešní prostor. Tatiana z pardubické Sorbony v tom zkrátka pokračuje dál. Lidé v provozu jsou přetěžováni, příprava adeptů na provozní pozice koreluje s kvalitou školství (je na… Číst vice »
Také nejsem zastánce podobných rautů a galavečerů, kde peníze by mohly být vynaloženy užitečně jinde, ale jak by jste chtěla zlepšit to školství nebo přípravu adeptů? Dotyčné obory na středních školách, či ičilištích jsou ale jen o ně není zájem. A s tou přípravou adeptů chcete závádět znovu pomocníky strojvedoucích? Ty byly v době kdy se o Pirátech ve sněmovně ještě ani nezdálo.
Nepodstatný je zájem adolescentů o „dopravní průmyslovky“, které dlouhodobě nejsou kritériem pro práci v železniční dopravě, proto také ve své podstatě zanikly. Otázka zní: Mají lidé zájem pracovat třeba na pozici strojvedoucího? Ono se ukazuje, že mají! Mohou to být cukráři, faráři, pekaři, skláři, brusičky, pozounisté, zpěváci, klempíři, ševci, inseminátoři, prodavačky, policisté, atd. Řešní zpočívá v lepším řízení lidských zdrojů a rekvalifikacích. Akreditovaná školící střediska Drážním úřadem pak mají mít takouvou úroveň, aby podle vyhlášky 16/2012 Sb. dokázala kvalitní strojvedoucí vychovávat. V současných podmínkách se to nedaří právě díky nízké jakosti školících středisek a neerudovanosti lidí, kteří nastavují podmínky pro… Číst vice »
Ty průmyslovky vznikaly v době kdy byly mnohem silnější populační ročníky a do toho bylo těch středních škol méně-dnes státním školám ubírají kdejaké soukromé školy se zaměřením na gastronimii, IT, podnikání. Mohli by jste s Pirátama ve sněmovně navrhnout ať se počet těch soukromých škol sníží. Školení strojvedoucích dělá akorát DVI, Pamo, CityRail, sem tam Retrolok a LokoTrain. Co je tam naučí je věc jedna, druhá věc je že taky o to musí mít sami uchazeči opravdu zájem a ne že to zkouší jen proto že to viděli na portálech jako práce.cz, nebo v rádiu.
Myslíte, že školení pořádá akorát DVI, Pamo, CityRail, Retrolok a Lokotrain? Viděl jste seznam akreditací od DÚ? A co: CZ Logistics, JHMD, PKP Cargo, Strabag, Railway Capital, SD-KD, ARRIVA, Bokra, Unipetrol, LeoExpress, KPT a Pirell. Mj. Retrolok v seznamu akreditací není!!! Pro eliminaci středních škol nemohu v současné době nic udělat, třeba se o to postará situace s Covidem.
Ty střediska co jste vyjmenovala sice mají akreditaci ale jestli udělají 3 nové strojvedoucí s licencí za rok… Jinak se věnují spíše vlečkám a pravidelnému přeškolování ZOZ u různých menších dopravců a muzejních spolků
Vy mi mluvíte z duše.
Strojvedoucí jsou jen špičkou ledovce v železničních oborech. V zemích zejména na západ od nás usilují o posilování železničního školství. Primárně vysokých škol, protože zjistili, že absolventů je potřeba jak máku, když dochází k tak prudkému růstu železniční dopravy, tudíž i počtů staveb, nasazování nových technologií (ETCS, ATO, TMS). Podívejte se na rostoucí či nově vznikající školy ve Francii, Německu, UK… Železnice je opravdu komplexní obor, nějaké přeškolení možná pomůže při akutním nedostatku strojvedoucích, ovšem obávám se, že takový cukrář či cukrářka zírají na to, co se po nich všechno chce. Školitelé přiznávají, že očekávání zájemců jsou velmi často velmi… Číst vice »
Krušky-Středohoří: 810-ka z k-repu je zpět
Hlavne ze praktici jsou uplne skveli. Vzdyt se jim to sype pod rukama a nic nefunguje. To jsou ti tvoji praktici. 😀
Nejsou skvělí, začínají hodně chybovat a koreluje to s úrovní našeho školství. Vždyť o tom sypání píši. Faktem zůstává, že teorie bez praxe je chudá…
Že by třeba ten ministr dopravy udaval tón 🎵
Jinak ale velice relevantní příspěvek
Velkou výzvou je modernizace, elektrizace 3 kV a vybavení ETCS prdelní regionalní tratě a 4. koridor končící pod Kletí.
Ani slovo o pravobřežce nebo konverzi 25 kV.
Co jste na tom setkání popíjeli?
Zrovna jsem se koukal a dnes vypršela lhůta pro podání nabidek pro přepnutí úseku Nedakonice-Rikovice. Nevíte někdo víc?
Tak v prvé řadě, aby se dalo po železnici jezdit, musí navazovat spoje. Pokud z jedné stanice odjíždí vlak 5 minut před tím, než do ní vlak z jiné trati přijede, tak to nějaké cestující nepochybně ubere. Pro ilustraci se koukněte na návrhy nových jízdních řádů tratí Hranice-Vsetín a Ostrava-Valašské Meziříčí, jak to ve Valašském Meziříčí s přípoji vypadá. Holt každou z těch tratí objednává a platí jiný kraj. Už řadu let se nedokáží dohodnout a tak se přípoje o 5 minut míjejí… 🙁
V Bohumíně hraničí jaké kraje? Když tam 18:11 přijíždí od Návsí courák 5 min po odjezdu expresu, co by byl skoro posledním spojením do vnitrozemí? Z Beskyd z Lomné navíc k vlakům autobusy každou hodinu, ale tak, že můžete hádat, jestli sprint 300m z autobusáku dáte nebo ne 🙁
Ono to ani kolikrát nemusí být v JŘ špatně, stačí když je čas na přestup příliš krátký a nečeká se (nebo max. pár minut což v době našponovaných času a nedejbože výluk často nestačí).
„Závěrem zaznělo, že železnice v ČR zaznamenává opravdu velký posun a důležité je, aby byli všichni, tedy jak ministerstvo dopravy, tak správce infrastruktury, dopravci i firmy podnikající v železničním průmyslu, jeden tým.“ Tak hlavne aby panove nezapomneli na zakazniky – cestujici, ale soude podle jejich tlachu o ne vlastne nejde, na zeleznici jsou trpeni, hlavne ze si panove rozdeli prachy.
Co se to tam seslo za joudy?
„„Naše železnice je rozhodně bezpečná, není možné zajistit absolutní bezpečnost, po kolejích se také musí jezdit,“, Německo toto řešení má od roku 1934 pane Chrdle. Pane Svobodu, nechcete si tam zajet se něco přiučit? I od někoho jiného než pánů z ACRI
Kdyby chtěli být jeden tým tak tlačí na zmírnění podmínek při nekonečných výběrových řízeních.
Doufejme že investice do železniční infrastruktury ČR odstraní největší handicap naší sítě. Tedy to množství jednokolejných tratí s mezinárodním významem. Dvoukolejky by měly být mezi krajskými městy základ.
A začít Brno – Přerov. Před 10 let bylo pozdě. A pokud možno nezačínat od Přerova, ale od Blažovic.
Nejen to.
Choceň-HK-Osek
Rychlé UCho.
To jsou zase hlášky našeho výqětu.
Pane bože, za co?
Kydy, kydy, kydy.
„…Naše železnice je rozhodně bezpečná, není možné zajistit absolutní bezpečnost, po kolejích se také musí jezdit,“
Jezdit se musí, ale zajistit neprojíždění stůj by nebylo od věci, pane Chrdle…
Jakkoliv samozřejmě může být v této věci lépe, tak se, Dušane, obávám, že 100% pravděpodobnost neprojetí návěstidla zajistí opravdu jen a pouze to, že se nebude jezdit. Mimochodem jsem zvědav, co se ukáže v té Kdyni. Jestli tam opravdu došla takto extrémním způsobem adheze (a z fotek to vypadá, že je to možné), tak tam by ani plný dohled ETCS nepomohl. Druhou věcí samozřejmě je to, jestli takto má vypadat dopravní kolej, ale třeba na podzim umí příroda podobné stavy navodit i jinak…
Nemíchejme jabka s hruškama. Já nekomentuju 100% bezpečnost, ale neprojíždění návěstidel. Kolik je v Německu projetých návěstidel vinou přehlednutí/nerespektování strojvedoucím?
Když vjede před vlak auto, tak taky nic nepomůže. Tady se bavíme o něčem jiném.
…když neprojíždět, tak neprojíždět! 🙂 A když se ptáš na to Německo, tak v roce 2018 měli 622 případů projetí návěstidla, zakazujícího jízdu. Konkrétní důvody ale nejsem schopný rozklíčovat; kdyžtak viz zprávu BEU (graf na str. 9): https://www.eisenbahn-unfalluntersuchung.de/SharedDocs/Downloads/EUB/Jahresberichte/Jahresbericht_2018.pdf