Na brněnském hlavním nádraží skončila přestavba zbývajících dvou nástupišť
Zmodernizovaná nástupiště stanice Brno hl. n. Pramen: Správa železnic
Stavební práce probíhaly od letošního května, celkové náklady dosáhly 92 milionů korun.
Nové nádraží ještě tak 100 let nebude, tak máme nové staré nádraží.
Jak je vidět, ani to nové není vlastně potřeba. I to staré se dá přestavět a něco udělat nově v těchto místech místo nesmyslného přesunu.
A má opravdu kapacitu na to, co tam bude jezdit za 30 let, což je vzhledem k rychlosti diskuse o nádraží vlastně zítra, a to nástupiště i zhlaví? V rychlé vrstvě 6,5 obracejících párů za hodinu z jihu, dva ze severu, 4,5 průjezdných zastavujících a dva objíždějící (Vídeňská) plus celá regionálka.
Konečně přístřešek, co vypadá jako přístřšešek a ne nějaká kosmická loď.
Což je právě podezřelé… Je to obyčejné a je to v Brně… Tady něco nehraje…
Nadrazni budova je mala, tak mohli ta nastupiste zastresit (ala praha hlavni nadrazi … samozrejme ne tak honosne), aby se dalo cekat i v zime na nastupistich a aby vlaky nebyly v lete tak rozpalene.
pristresky nástupišť 2 a 3 jsou památkově chráněné. sorry jako.
Na Hlaváku jsou také takovéhle vlaštovkové přístřešky a ty divné půlkulaté se na ně budou předělávat. To velké památeční zastřešení je jen na části nástupišť I. – IV. Udržovat ho ale „nechcete“, buďte rádi za vlaštovky.
Největším problém Brna není nádraží, ale ve tratích, které tam vedou.
Na jih vedou 4, to by stačilo. Jen na sever by to chtělo aspoň jednu navíc. A jedna by se bez problémů vešla, pro dvě už by se muselo bourat a musely by být na viaduktu a ne na násypu.
Přesmyk v Obřanech už je, to problém není, byl byl ale potřeba i na jihu, pro odstranění úrovňového křížení nákladních vlaků z dolního směrem na Břeclav. No a předělat nádraží Horní Heršpice. A na Vyškov (Ostrava, Olomouc) by to chtělo…. Minimánlní varianta aspoň v podobě kolejových spojek v Komárově.
Spíš by byl potřeba přesmyk k odstranění kolizních směrů od Ferdinandky vs. Přerovka/Vlára. Koleje tam jsou, akorát není vlaková cesta.
Dvojkolejná černovická spojka by také nebyla špatná. Jezdit ve špičce s osobáky z hlavního do Slatiny úvratí přes Židenice není žádný med a tyto vlaky zbytečně zavazí na přetíženém úseku mezi hlavním a Židenicemi.
Třetí kolej do Šimic východně od stávajících bych viděl jako reálnou plus šimický triangl aspoň pro jízdu z HBf na Slatinu.
Nic proti tomu; otázka, zda by u toho šimického trianglu vyšel oblouk s rozumným poloměrem, aniž by se musely bourat přilehlé domy černých Čechů.
Ne, nenacpete, možná tak R150-200, R300 se bez demolic nevleze. Bude třeba bořit fabriky.
Dvě koleje tam v polovině trasy jsou, ale jsou to nepropojené jednokolejky.
Což je megaškoda.
Ano, přitom před lety propojené nějakou dobu byly, říkalo se tomu „výhybna Komárov“.
To by asi nešlo, neboť pak by bylo naopak kapacitně přetížené jižní zhlaví u St. 4, což v dnešním/budoucím stavu není.
Což se tam sklonově vleze bez problémů en. mapy. cz/s/motozukuku
To že mezi koleje současných jednokolejek na východ nebyly vloženy kolejové spojky považuji za velmi nešťastné.
Bude odsun, byly by to vyhozené peníze. Navíc by zmizel argument pro odsun v podobě tvrzení „černovická spojka je málo kapacitní a vlaky tam musejí dlouho čekat“. A to je politicky neprůchodné.
Tak se to zprůchodní.
Jednak takovéto low-cost řešení, které by ais zvedlo kapacitu se nikdy neřešilo, jednak by se dalo poukázat na to že se za zbytek dají postavit dálnice a jestli je tu něco na čem se voliči ODS a levice shodnou, tak jsou to silnice. Takže se nějaká skupinky v Brně bude dát asi přetlačit. Ale každopádně teď jsou na ředě Židenice, kde by to chtělo udělat severní zhlaví pro osobní tratě a ještě navíc by to chtělo udělat spojky potom někde v Maloměřicích a udělat tak skutečnou čtyřkolejku, byť jen na krátkém úseku.
„Tak se to zprůchodní.“
Kéž by to šlo o něco rychleji než nedávné pořádné vyčištění podchodu. Po mnoha desetiletích vzali VAPku, nejen hadr na podlahu.
To jsem tu už dával en. mapy. cz/s/motozukuku
Promiňte, asi jsem se špatně vyjádřil. Mně nevadí počet tratí, ale to, jak jsou postavené a co tam jezdí včetně ceny.
Já to znám ve verzi, že problémem jsou lidi, co tam bydlí 😀 Ale neberte to vážně, někde se to samé říká třeba o Austrálii 😉
Problémem jsou přístupy k jednotlivým tratím po vzoru farmy zvířat.
A kdy se dá dohromady ten podchod pod nádražím???
https://zdopravy.cz/obrazem-mestsky-podchod-pod-brnenskym-nadrazim-ma-projit-modernizaci-97320/
Nechápu, proč ti pitomci v Brně hl.n. změnili systém číslování kolejí na služební a ještě k tomu v době, kdy už bylo rozhodnuto, že se od služebního číslování bude opouštět. Takže v Plzni po novu kolej 1, 2, 3 a v Brně po x letech logického číslování pitomé služební ala 1. nástupiště 3. kolej.
Na koridorech se dle platných norem čísluje podle skupiny kolejí. Na straně 1. traťové koleje se ve stanici čísluje jako u liché skupiny kolejí, takže směrem od přímého směru staniční kolej číslo 1, 3, 5, 7…, Strana na 2 TK se ve stanici čísluje jako sudá skupina kolejí takže staniční kolej 2, 4, 6, 8. V Pardubicích hl.n. nebo Olomouc hl.n. je to logicky znázorněno.
Proboha. Ale to je dopravní číslování kolejí pro dopravní zaměstnance. Cestující by to měli mít co nejjednodušší, ostatně jako v celé západní Evropě. Tzn. od budovy 1, 2, 3, 4, 5, 6… a žádné 3. nástupiště kolej druhá a 2. nástupiště kolej třetí…
V České Třebové jsou pro cestující na každém nástupišti koleje 1 a 2 (po dopravní stránce jsou to traťové koleje „Praha – Brno“, pouze u prvního peronu mají kolej číslo 1, v nádražáckém žargonu „šestnáctá“ …
Městečko u nádraží musí mít vždycky něco extra. Ale do předpisu to neprosadilo.
Zpozdeny rychlik 666 prijede k prvnimu nastupisti, sluzebne stotricateprvni koleji.. 😉
V Brně bez toho služebně :D, tam je tolik kolejí že se dostali až na 701.
Jak se číslují koleje stanoví předpis D1, dříve to byl předpis ČSD D2, ČD D2 – dlouhá desetiletí nebo „možná“ více než století (předpisy z doby po 28.10.1918 neznám, patrně vycházely z rakouských ….)
S koridory to nemá nic společného. Stejně tak se číslují koleje v Braníce, Vraném nad Vltavou, Vizovicích …
Číslování kolejí pro cestující se řídí platnou směrnicí 118, odchylně od dopravního číslování: ČÁST ČTVRTÁ Číslování hran nástupiště (kolejí) a značení sektorů Ve veřejně přístupném prostoru železničních stanic a zastávek se pro lepší orientaci cestujících číslují hrany nástupiště. Pro tento účel se hrana nástupiště označuje na orientačních tabulích a informačním systému jako kolej. Pozice vlaku u hrany nástupiště je upřesněna sektorem. 4.1 Číslování hran nástupiště (kolejí) Číslování hran nástupiště (kolejí) probíhá od hlavní přístupové cesty do železniční stanice např. od výpravní budovy, od hlavního vstupu do podchodu apod. Jsou-li umístěny po straně budovy „předsazené“ kusé koleje, začíná se jimi a… Číst vice »
Přesně tak. Za toto měl někdo na SŽ dostat pořádně přes přes prsty. Vlastně se to nedá nazvat jinak než sabotáží nově vzniklého předpisu (a tehdy tuším již nově platného) na číslování kolejí pro cestující. Též by mě zajímalo, jak to teda dělají v Plzni, mají vedle sebe dvoje číslování (dopravní+pro cestující)? A fungují… A v Brně někdo řekl ne. Rád bych věděl, kdo to byl (skromně tipuji nějaký vysoce postavený šéf provozu prohlásil, že v Brně bude jen jedno cestující, aby to měli provozní zaměstnanci jednodušší).
ano, také mne to pobavilo, kdyz otevřeli nádraží po reko…a tehdy už byla přecislovana plzeň. kde mi za starého číslování ujel vlak z kusé, protože jsem ji neuměl najít. a v rodném brně se mi stalo málem totéž když jsem čekal na 1. nástupišti na vlak na 1.kolej dle nového systému.
fakt ruce useknout u same prd*le
Mám dojem, že v nějakém krátkém mezistavu kolem rekonstrukce 2019 byly dokonce koleje u 5. a 6. nástupiště pojmenovány 11-15, tj. přehledněji a pak se to najednou zvrhlo na to nádražácké číslování i u průjezdných kolejí
Nejlepší je kolej 701. To budí u neznalého dojem, že ta kolej je až někde v Kr. Poli.
Ale je třeba si uvědomit, že od té doby, co to přečíslovali, se obrovsky zvýšila propustnost nádraží a vlaky už jezdí s mnohem menším zpožděním.
Nesouvisí toto spíše s novým zabzař?
Jenže kolej 701 je oficiálně kolej BEZ NÁSTUPNÍ HRANY a tím pádem tam nemá nikdo nastupovat ani vystupovat – to je ta zásadní informace:-))
Už ne. Občas z ní něco jede (myslím, že třeba směr Hrušovany nad Jevišovkou). A nejspíš s tím má lehký problém i sada nahraných hlášení, protože není hlášeno, že vlak odjede ze „sedmisté první koleje“, ale ze „sedmset první koleje“. Ale aby to člověk slyšel (nebo viděl na ceduli), tak se musí trefit do správného okamžiku, protože v poslední době vidím velkou inspiraci systémem už dlouho používaným v Praze na hlavním nádraží – tedy „Musíme tajit, odkud to pojede, do poslední chvíle. Jinak by se nám zlí cestující shromažďovali na nástupištích, místo aby se modlili u odjezdové cedule.“ (V Praze… Číst vice »
U cedulí se shromažďují pořád…
… pro mě ale ten vlak většinou jede pořád z toho stejného
Dle staničního řádu je délka nástupiště u koleje 701 136 metrů, s výškou 250 mm a s 50 m zastřešení. Běžně odtud jezdí třeba vlaky z a do Židlochovic…
Prosím vysvětlil by mi to někdo? Brno hlavní nádraží se opravovalo.Bude se stavět nové a staré se zbourá v nějakém blízkém časovém horizontu.Za jak dlouho to asi bude? Nebo jak to vlastně je. Nějak tomu nerozumím.
No právě na tyto otázky odpověď nikdo nezná.
Tak musíme rozhycovat troubu… 🙂
Tam není napsáno Brno… Tam je napsáno… Bezruč!
Cože? Brněnské nádraží koupí nějaký soukromník?
Kancelář architekta města Brna je zná 🙂 (viz v komentářích)
https://www.facebook.com/Kancelar.architekta.mesta.Brna/posts/1833989606802831
na nové nádraží přijede vlak v roce 2034.
Asi 50 let se neudržovalo, s odkazem na zbytečnost a vyhazování peněz, bude přece nové, tak naco? Až to došlo tak daleko, že dalších 5, 10, 20 let by to nevydrželo.
Hlavně se bude zachovávat jako místní nadrazí a nechteji jej zcela rušit. Dokonce se řeší že, bude mezi nádražími díky své poloze kyvadlova železniční doprava.
Kéž by, ale moc tomu nevěřím
Jediná kolej, co propojovala Hlavní a Dolní nádraží, vedla podél Plotní a přestala existovat s výstavbou Prioru. Poslední zbytky náspu a mostů zanikly s přeložkou šaliny na Plotní. Takže nesmysl. A jako cestující si nedovedu představit situaci: vystoupím z vlaku na Dolním-čekám-přestoupím do vlaku na Hlavní-ujedu 300m-čekám-nastoupím na šalinu. Z Plotní jsem na hlaváku šalinou za 3 minuty a ty jezdí po pěti minutách. Kyvadlová doprava se neřeší, rozpočet na výstavbu nového nádru je 12mld+3mld na novou navazující infrastrukturu (vč linek tramvají). Rozdíl do celkové ceny přestavby uzlu (50mld) je právě to, co je uvedeno v předchozích komentářích – přestavby… Číst vice »
Nové nádraží nebude dříve než za 10 – 15 let, pokud vůbec. Do té doby by se stávající hlavní nádraží rozpadlo. Navíc upřímně, v ČR existují daleko potřebnější a méně kontroverzní velké železniční stavby, které budou mít daleko větší benefity a to i pro občany a návštěvníky Brna (spojení do Prahy, Ostravy, příměsto do Veselí…), takže bych se nedivil, pokud to někdo za 5 – 10 let zase někdo zařízne a překope.
Já bych se divil, Brno má kapacitní problémy už dnes, takže nove nádraží vážně potřebuje a s narůstající dopravou bude treba ještě více. Bavíme se, že při dostavbě úseku Přerov – Brno budou prerovaci dojíždět denně do práce do Brna, může to být za 5-10 let, ale jednou se to stane a to ještě nebavime o rozvoji lokálek, potom co se vybuduje VRT směrem na Břeclav, které má termín stavby 2023 jestli se nepletu. Když se bavíme o 10letem horizontu, tak je všem jasne, ze města Ostrava – Brno se v podstatě propojí, protože budou od sebe 40-50min.
Vše v dosahu 300 metrů od křižovatky Koliště, Dornych, Křenová od centra je dost nereprezentativní a urbanisticky odpudivé a pokud by tam spadla letecká puma, nebyla by to žádná škoda. Za 10 let by tato společnost už třeba mohla dospět k závěru, že je možné opět přestavovat celé čtvrti v širších centrech měst (jako ve Vídni či Linzi). Pak by i současné hl. nádraží šlo více a přistavět jedno či dvě nástupiště. V současné době neproveditelné, ale každá společnost se posouvá dál a i dnes se dají dělat věci, které by před 15 lety nešly.
Pak by i současné hl. nádraží šlo narovnat, postavit 4 koleje do Židenic a přistavět jedno či dvě nástupiště. Jinak kapacita na dnešní provoz by byla úplně v pohodě při změně dopravního konceptu. V budoucnu s VRT či zapojením dalších příměstských dvoukolejek to už problém bude, ale pokud nebude nové nádraží, jediná možnost zbyde podzemí pro S-Bahn nebo rozšíření a hodně demolic.
máte pravdu. mělo se koupit tesco a to sundat. hodně by to pomohlo.
Aby se vyhovělo požadavku na délku nástupišť a jejich počet, musela by být planýrka buď až k Rondu, nebo Křenová po Špitálku. A rozpadající-se nákladní průtah ???
Já bych to tak s novým nádražím v odsunuté poloze neviděl. Až dojde na hledání zdrojů a „Brusel“ na základě analýzy provedené najatými švýcarskými odborníky, řekne, že provozní využití kolejiště Brno hl.n. je nedostatečné a nové megalomanské nádraží se stejnou „produktivitou práce“ nepotřebuje …. Pro VRT vlaky lze postavit „zastávku“ jako tak činí v západní Evropě … A zbytek se vyřešit lepší organizací vlakové práce (jízdního řádu). Pro srovnání v Brně mají 10 dopravních kolejí, ve stanici Zürich Stadelhofen 3 dopravní koleje a odbaví na nich za 24 hodiny při provozním dnu pátek / sobota přes 730 vlaků; všechny vlaky… Číst vice »
Stadelhofen je průjezdná odbočka, kde žádný vlak nekončí. Ani na kolejích v 41-44 Zürich HB nic pravidelného nekončí.
Ano, Brněnskému hlavnímu by pomohl kompletní průjezdný model JŘ, ale to by spolehlivost v síti musela být někde jinde.
Co šlo průjezdní je.
Jako třeba R8 a R9?
staré nádraží je památkově chráněné. včetně skladišť, mostu, peronu, viaduktu, rotundy. navíc nové se postaví, pokud vůbec za 15 let i kdyby se začalo stavět zítra. mezitím by se na horním nádraží rozpadlo úplně vše, vč. zastaraleho zbazar
Jen je škoda, že kvalita vydláždění je mizerná, jsou tam dost vysoké nerovnosti například u dlaždic s vodícími drážkami. Posílal jsem foto SŽ, pry to budou reklamovat.
Toto je asi obecný problém, dnes jsem viděl v Berouně Závodí taktéž propadlé dláždění. Navíc odpadkový koš vylomený i s dlaždicemi díky chabému ukotvení.
Pochybuji, by se odpadkový koš vylomil vlastní vahou …
Když do něho vyhodíte hrocha, tak ano.
Fajn, že jste si jen nestěžoval na špatném hrobě … díky.
Já si teda matně pamatuju, že kdysi zaznělo že ty hlavní nástupiště mají jiné výšky hran ne proto, že by byly v oblouku, ale proto, že to tak chtěli památkáři (resp. nepovolili změnu), může to prosím někdo potvrdit/vyvrátit?
na těhle nástupištích není historické zastřešení
No ano, to vím, ale to neodpovídá na moji otázku 🙂
Myslím, že těch důvodů bylo více, já jsem zase slyšel, že u nászupišť to byla jen „oprava“, tedy bez možnosti měnit parametry. Památkáři by si možná dali říct, pokud by se přístřešky zvedly i s povrchem (vč. nových základů), problém by ale asi byl na 1. nástupišti kvůli vstupům do budovy. Každopádně u průjezdných kolejí jsou oblouky s poloměrem pod 300 m, takže dle normy tam výška nástupiště 550 mm nelze, nanejvýš 380 mm.
Fyzicky je tam ale 300 mm – proč ne víc, když mohlo být až 380 mm ? Kvůli výšce přístřešků ? Asi ne ?
OK, díky, to s tou normou 380mm jsem nevěděl, nejsem z oboru, to by situaci docela vysvětlovalo 🙂
V Plzni se nástupiště zvyšovala, ale je pravda, že tam se pro původní zastřešení dělaly i nové základy, protože se sloupy posunovaly dále od kolejí. Divím se, že v Brně se ani nenamáhali dodělat repliky sloupů (které se kvůli té rekonstrukci stejně vyráběly) ke vstupům do východního podchodu a nechali tam ty dost neumětelsky napasované nové včetně podepření původní konstrukce. Přitom když upravovali i vstup do pochodů, určitě to šlo udělat lépe a estetičtěji. Divím se, že zrovna toto u památkářů prošlo, takže trochu pochybuji, že by jim vadila výška nástupiště. Každopádně škoda, že o tom SŽ nepouští víc informací… Číst vice »
A nyní je nádraží připraveno na dalších 100 let provozu 👍
No ne, oni dokázali zvednout i hrany, aby se do panteru člověk nemusel dostávat jako do Bdmtee, a do Bdmtee zase jako do nebe… Gratuluju, teďka ještě rozkopat nádraží znova a zvednout to. Věřím pevně, že ty chytrý hlavičky ze SŽ to dokážou… Nebo aspoň nasypat štěrk na kraj nástupiště, ať to není taká bída…
Páté a šesté nástupiště skýtají čtyři krásné nástupní hrany, takže lze s jen nepatrnou nadsázkou zvolat, konečně nové nádraží! Tato nástupiště má mnoho cestujících nejraději, neb jsou dobře přístupná přímo z ulice bez schodů a tramvajová zastávka Nové Sady pohodlně pouhých pár metrů.
Jen je škoda, že do Horních Heršpic je to od nových nástupišť pořád jednokolejka. Vlaky směr Ivančice/Moravský Krumlov (a opačně) dost trapně ztrácejí čas křižováním. Mrzí to o to více, že o kousek dál navazuje již taktéž modernizovaná (a z Vídeňské již dvoukolejná) trať do Střelic.
TO bude zase jiná další výluka…proč by to SŽ dělala v jednom, když to bylo celé rozkopané, když to za rok za dva může rozkopat znovu.
Je to pořád dokola. Oni z toho mají živnost pro kamarády. A sami si zřejmě rádi rozdělují stavby, aby se vešli do jakých si pomyslných cifer, které jdou ještě dávat kamarádům.
No jo, já zapomněl myslet politicky.
To je o jedné chybějící kolejové spojce ….
Tahle úvaha taky určitě není marná, ale nevím, zda by to kapacitně v perspektivě nárůstu provozu stačilo.
Ano, přesně tak. Ve finále jsme dopadli tak, že vlak od Ivančic jede ze Střelic jak vítr, aby si postál na Státní silnici (pravidelně zpožděný vlak na Náměšť a i po rekonstrukci jen jednokolejná spojka do Heršpic) a pak další stání v Heršpicích (jedna kolej na hlavní a čekání na vlak z hlavního). Takže jsme utratili nějaké peníze, ale co se týče cestovního času se nic nezměnilo.
Trať do Horních Heršpic je z kusých trojkolejná. Problém je kapacita těch dvou, ve všední den téměř nemožné tam dostat něco navíc. O víkendu se využívají..
No právě,.
To není ale úplně pravda, že (pouze) jednokolejka – jezdí se po koleji TK č.3 , ale část spojů lze provážet i po TK č. 1 – ta v současnosti za období 240 minutové špičky disponuje volnou kapacitou 13 vlakových tras. Za 120minutovou špičku je tedy možné vložit 6-7 vlakových tras. A ta jedna kolej mezi Heršpicemi a Brno-Horní Heršpice zhl. St..silnice má kapacitu při 18 vlacích ve 120-minutové špičce zhruba dalších 22 vlakových volných tras – takže celé je to spíš o schopnosti to v tomto úseku umět efektivně řídit nebo si počkat až na dvoukolejné zaústění do nového… Číst vice »
“ Tato nástupiště má mnoho cestujících nejraději“
Mám za to, že cestující chodí k tomu nástupišti, ze kterého jim jede vlak. Ostravák, hanák, slovák… asi sotva půjde ke kusým nástupištím jen proto, že se tam dobře nastupuje. A pak se probudí ve Střelicích, on chtěl domů.
„Nejlepší nástupiště v republice!“
😀
Samozřejmě, obliba nástupišť má minimální vliv na to, jak to cestující využívají. Ale proč neříct dobrý/blbý.
Ono je to i o výstupu. Opravdu stačí pár kroků a člověk je na zastávce. Než vyputuje jeden dolů, pak podchodem a nahoru, druhý už je v šalině. Takže já patřím mezi ty, kteří je mají nejraději.