Moravskoslezský kraj se drží myšlenky na vodíkové vlaky, dá je do soutěží
Nádraží Ostrava - Svinov. Foto: České dráhy
Moravskoslezský kraj chystá na příští rok vyhlášení velkých soutěží na železniční dopravní obslužnost po roce 2025. Do zadávací dokumentace chce
Pan Unucka by se měl snést do reality a neblábolit. Ještě že neblábolí taky o kamionech pod trolejí na dálnici – ty už taky existují. Proč už dávno v kraji s nejvíce znečištěným ovzduším nejsou tratě elektrizované (hlavně 323) ? Co proto pan Unucka a jeho předchůdci udělali ? Naštěstí za 2 roky půjde zase do p….e, ale přijde tu další filosof, ajťák nebo tělocvikář, tak uvidíme.
Regionalizace podle krajů byla pitomost a další rozbití na jakési pseudoprovozní soubory je pitomost další, která jen dovrší smutný konec železnice
Škoda, že zatím nikoho nenapadlo osadit vodíkovým pohonem ty 810, co se chystají na reko!
Jak se dá soutěžit obslužnost vodíkovým vlakem, když jeho ekonomiku (po těch pár funkčních vzorcích) nikdo nezná? Nebo je hlavním parametrem vodík a cena nerozhoduje? Každopádně tohle vypadá jako pěkná pitomost a kupodivu na takové hodnocení nemá vliv, jestli vodíkovému pohonu fandíme, nebo naopak.
Pitomost je to neřešit a koupit narychlo ojetý rezavý šunt vyřazený z DB. Jak píšu uprostřed článku – kdyby šlo parciální nabíjení souprav z baterkou, tak samozřejmě je to lepší varianta. Ale když se podíváte na většinu těch tratí, tak by vlaky na baterku musely ujet cca 40km do kopce a pak totéž z kopce, protože trolej je pouze na koridoru, zbytek tratě je bez elektřiny. Máme rok a půl na rozhodnutí. Samozřejmě pokud nebude do té doby předpoklad komerčně dostupného vodíku, asi se žádný dopravce nepřihlásí a budou tam jezdit jiné vlaky.
A jaký máte vlastně linkový model?
Ostrava – Suchdol – Odry – Vítkov? (- nebo až Budišov?)?
Chápal bych ještě právě jízdu do Oder na baterky jako jízdu do dopravního uzlu.
A jestli stojí elektrifikace do Oder víc než napájecí bod, tak si myslím, že baterky by tam a zpět mohli stačit, a SŽDC by vám mohli natáhnout drát alespoň k Suchdolský měnírně.
Jinak si myslím, že s krátkou soupravou na koridoru budete překážet a dlouhá souprava je nahoru do Budišova luxus.
Nebylo by dobré počkat na výsledky z JM kraje, kde na konci roku mají vyjet pantery s baterkou?
Potom by stačilo, pokud to dojede přes 20 km, dosadit je i do těch dvou, co jezdí Mošnov a Suchdol a ze Sedlnice (konec drátů) jezdit do Kopřivnice?
Řada lidí by se měla raději nejdříve pořádně informovat, než začne psát nějaký komentář, jelikož jak už zmínilo několik předřečníků, vlak na vodík už nějakou dobu existuje, viz zde dříve vyšlý článek https://zdopravy.cz/vlak-na-vodik-vezl-poprve-cestujici-coradia-ilint-vyjizdi-do-pravidelneho-provozu-16153/. Ačkoli je pravda, že jich zatím moc není a ty které již existují, jsou teprve průkopníky. A pak je tu ještě ta věc s tím, jestli je lepší vlak na baterii nebo na vodík. Já sice nevyvracím, že vlak na vodík není bůhvíjak ekologický, ale lidé kteří tímto argumentují by si měli uvědomit, jaký podíl na elektřině vyrobené v ČR mají elektrárny na obnovitelné zdroje. Musím se… Číst vice »
Díky. Pokud nebude předpoklad komerční výroby vodíku z jinak, než ze zemního plynu, předpokládám, že se dopravci rozhdnou pro jiný typ pohonu. Vodík bude mít pouze bodové zvýhodnění. Pokud žádná nabídka nebude, budou jiné pohony. Máme rok a půl na vytvoření hodnotící matice.
No jo, jenže ty vodíkové vlaky mají taky baterii (OK, s menší kapacitou), protože výkon palivového článku je v podstatě konstantní, zatímco (osobní) vlak každých 5 minut projde cyklem rozjezd max výkonem – jízda (manší výkon) – brzda (rekuperace) – stání (malý odběr). Takže v reálu to funguej asi tak, že palivový článek dobíjí baterku a baterka cvičí v těch pětiminutovkách v rámci celého proudového spektra. Ta rekuperace je bez baterky samozřejmě nerealizovatelná.
Já jsem na dnešní dobu asi moc konzervativní, ale nemůžu se zbavit dojmu, že ta nafta je na dvouvozové motoráčky dost optimální zdroj energie 😉
Máte pravdu s tou naftou. Ale bavíme se o vlacích, které budou sloužit v nejvíce znečištěném kraji dalších 30-40 let. A jak pozoruji vývoj současné EU, nejsem si úplně jist perspektivou dieselových pohonů na tak dlouhou dobu.
Na to stačí požadovat DE přenos výkonu, který je sice dražší, ale z hlediska případné přestavby poměrně univerzální.
Můžeme mít vlaky na solární pohon, ale když bude vítr od Polska, budeme na tom stejně, jako minulý týden…
Nic proti vodíku, ale výroba je náročná na elektřinu. A kde ji budeme brýt? Z Blahutovic,:)-když uhlí je fuj?
Navíc se vodík ve velkém vyrábí ze zemního plynu, s poměrně nízkou účinností. Z elektřiny to také jde ale je to ještě méně účinné a také náročné na čistotu vstupní vody. Výroba a likvidace baterek taky nic moc… To už bude lepší vlak na plyn, naftu, nebo uhlí.. Všechno to je prašť jak uhoď… jde tu jen o nějakou pseudo-eko prestiž, Dejte tam Koňku ta bude ze všech ekovariant ta nejčistější.
Ano opravdu vlak je největší znečištění v kraji. Ještě bychom mohli zkusit jaderný pohon nebo hyperloop. Největší překážkou bude ovšem zajistit v loopu wifi a stewarda. Bože, co tak zajistit alespoň z toho Suchdolu opravdu dvouhodinový takt alespoň Vítkova. Ne my tu budeme vymýšlet nadčasovou revoluční dopravní neobslužnost. Hlavně ty 810, kterými určitě pan Unucka jezdí z Bílovce na úřad do Ovy
Konečně smysluplná soutěž, kdy bude pro dopravce reálné objednat nové vlaky podle představ kraje… Ale tedy vyhlášení soutěže 2020 a předpoklad uzavření smluv realisticky na začátku roku 2023 mluví za vše. Ty skoro 3 roky mezi vyhlášením soutěže a podpisem smlouvy ukazují velmi žalostný stav českého prostředí. A pak 2 roky na dodání vlaků, neb bez smlouvy se neobjednají, nebo vysoutěží moc draze kvůli možnosti „nulového odběru“…jen jestli ty 2 roky jsou málo – výrobci se v soutěži na vozidla přece mohou taky odvolávat…
„Konečně smysluplná soutěž, kdy bude pro dopravce reálné objednat nové vlaky podle představ kraje…“
Což ale stejně vůbec nezaručuje, že dodané „nové vlaky“ budou skutečně tím pravým přínosem pro „koncové uživatele“, tedy pro cestující.
To je samozřejmě otázka. Nicméně dosud byly soutěže pouze přehlídkou toho, co kdo dokáže rychle sehnat prakticky bez možnosti stihnout dovyvinout novou variantu vlaku. Tady alespoň nějaká naděje je… Samozřejmě z toho ale ve výsledku může být ten samý kočkopes jako doposud.
Ta dvouletá lhůta na výrobu je daná zákonem, který říká, že pokud je poptáván nový vlak, nesmí být termín dodání kratší než 24 měsíců.
Pan hejtman je dobré komik.
Nic takového zatím neexistuje, s výrobou a uchováváním vodíku jsou problémy jenž daleko přesahují jeho výhody ale my chceme za pět let vodíkové vlaky…
Není to taky absolvent nějaké humanitně sociální VŠ?
Že by to neexistovalo, to není zase až tak pravda, třeba Alsom teď experimentuje hodně a má v nabídce vodíkovou jednotku. Mě spíše vadí, že obecně je vodíkový cyklus velice neefektivní věc, pokud se bude vyrábět z koksárenského plynu (nebo frakováním zemního plynu), tak tam nevídím ani ekologický přínos, prostě ptákovina na entou. Měli by se snažit s těmi bateriohybridy, to bude mít daleko větší užitek, když chtějí „bezemisní“ vlak. Dá se nabíjet kdekoliv pod trolejí, takže část infra už existuje a nemyslím si, že by nabíjecí stanice na neelektrifikovaných konečných musely být dimenzováné jako drážní měnírna, když nabíjet se… Číst vice »
Existuje jak vodíkový autobus, tak i vlak. Příště ze sebe nedělejte zbytečně troubu.
Ale zatím prakticky jen ve fázi jakýchsi pokročilejších pokusů – do běžného „notorického“ užívání to vše má ještě dost daleko.
Vodíkové autobusy jsou technologie zralá pro notorické užívání, jednu dobu to byla dost móda a jezdilo několik stovek FC-busů, kolik jich je ještě v provozu, netuším. Ten iLint taky bude jezdit, německý Alstom by neprodal sérii nepoužitelných vlaků, je dobře že se to odzkouší, i když osobně si nemyslím, že by vodíkové vlaky dávaly nějaký ekonomický a ekologický smysl.
Nejsme v rozporu – jen si myslím, že než se ten pohon skutečně rozšíří (pokud vůbec) a adekvátně zdokonalí jak technologie, tak i potřebná infrastruktura, tak to potrvá ještě hodně dlouho: ale s Vaším názorem, že „je dobře že se to odzkouší, i když osobně si nemyslím, že by vodíkové vlaky dávaly nějaký ekonomický a ekologický smysl“, jednoznačně souhlasím.
Už se opakuju, ale nedá mi to – vodík není žádný odpadní produkt. Je to docela cenná surovina pro řadu procesů, která se nikde sama o sobě nenachází a vždy se musí vyrobit – a vždy je na to potřeba nějaká energie a nějaká surovina. V koksárenském plynu se nachází, ale ten koksárenský plyn se využívá jako palivo. Když z něj ten vodík odseparuji a použiji ho jako akumulátor energie pro dopravní prostředky, tak vyšší (protože účinnosti) kvantum energie budu muset nějak nahradit tam, kde dnes spaluji ten koksárenský plyn.
Koukám předběhl jste mě.
Co si pamatuji, tak z velké většiny se koksárenský plyn spálil zpětně při výrově koksu (to uhlí se musí nějak zahřát). A kdyby to byl opravdu odpad, tak by už dávno všichni křičeli „kam s ním“.
Ano, to je pravda, pokud se Veolia domluví na odběrech koksárenského plynu pro teplárenské využití, a GreenGas bude využívat důlní metan plně jinak, nebude vodík komerčně dostupný a vodíkové vlaky nebudou. Zatím se ale značné kvantum tohoto plynu spaluje pánubohu do oken. A ty vlaky toho zase tolik nespotřebují, bavíme se o využití pár procent z celkové produkce těch plynů. A musíme si uvědomit, že v roce 2030 skončí udržitelnost všech solárních elektráren a dodávat elektřinu do sítě se jim pak nebude vyplácet. Ale pokud na soláry napojí na výrobníky vodíku? Pokud by vlak jezdil celý den dokola, tak najede… Číst vice »
Kraj bude soutěžícím garantovat dodávku a maximální nákupní cenu vodíku? Pokud ne, musel by být dopravce při neexistenci trhu blázen, aby do toho šel.
Ano, to je pravděpodobná varianta – teď píšeme zadání u autobusového tendru na 10 autobusů Ostrava – Havířov budeme soutěžit bez nákladů na palivo. Samotné palivo pak budeme soutěžit zvlášť – jako elektřinu nebo plyn. Jinak to asi nepůjde, protože vodík nemá indexovanou cenu ČSÚ. Ale jak píšu výše, vodík je jedna z variant.
Pokud bude trvalý odběr vodíku na vlaky , bude tady minimálně několik dodavatelů . Celý systém ve světě funguje , my tady jen doháníme celý moderní svět . Přeprava vodíku je vyřešena , skladování taky , řeší se jen spotřebitel , ten tady není . Pokud krajské vlaky budou jezdit na vodík , je to jediná správná cesta a jsem rád , že to kraj si vzal za své a vystoupil z vodíkového pravěku
Hrabě Ferdinand von Zeppelin 🙂
My jsem se ve škole učili (stejně jako Alibaba :-)), že koksárenský plyn – po izolaci komerčně zajímavých složek – se využívá právě na ohřev uhlí při koksování. Teď jsem v jedné učebnici našel, že na ohřev uhlí se spotřebuje necelá polovina plynu a zbytek je tedy k dispozici pro další využití – jako palivo mimo koksovnu nebo výroba vodíku. Přímo v Ostravě je velký spotřebitel vodíku – výroba anilinu v MCHZ. Pokud se tedy dnes koksárenský plyn v Ostravě bez užitku spaluje, nabízí se otázka, jaké by byly náklady na výrobu vodíku v čistotě pro palivové články (dokonalé odstranění… Číst vice »
Pokud se u nás zavřou koksovny, nebudeme řešit žádné vlaky, protože nebudou mít koho vozit. Bez koksu ocel vyrobit nelze a bez oceli nelze žít. Na ocelářském průmyslu je závislých přímo či nepřímo 20% obyvatel kraje. A EU nevadí používání uhlí pro jiné, než teplárenské účely. Doufám, že to takto zůstane.
Bez koksu ocel vyrobit nelze, ale koks se dá dovézt. Zakládání hutí na nalezištích surovin bylo výhodné do 19. století; jak se rozvíjela železnice (rozsah sítě, kapacita) a paroplavba, vazba huť-důl přestala být významná a hutní kombináty zakládané v Evropě ve 30.-50. letech už vazbu na suroviny nemají, ale sledovala se hlavně doprvní dostupnost lokality. V okolních zemích (Košice, Maďarsko, Rakousko, Rumunsko) ocelárny fungují s dovozem všech surovin do hutí a jde to. Už teď se k nám vozí poměrně velké množství koksu z Polska a jiných zemí.
Dovézt se dá teoreticky. Polsko v září vyhlásilo embargo na vývoz uhlí z Polska, spoléhat se na dovoz z Ukrajiny nelze a na Rusko už vůbec. To je totéž, jako když Merkelová řekla, že nepotřebujeme ocelárny a můžeme si vše dovézt z Číny. Ve strategických surovinách bychom měli být soběstační. Jinak stačí zdražit koks a huť se položí.