Dopravci Železnice

Monopol SBB ve Švýcarsku končí. Stát povolil poprvé konkurenci u dálkových vlaků

Vlak společnosti BLS. Foto: BLS
Vlak společnosti BLS. Foto: BLS

Železniční doprava ve Švýcarsku zažívá malou revoluci. Poprvé v historii povolí tamější úřady provoz dálkových vlaků jinému dopravci, než spolkovým drahám SBB.

Švýcarský regulátor dopravy Bundesamt für Verkehr (BAV) oznámil, že licenci na provoz dálkových vlaků mezi Bernem a Bielem a Bernem a Oltenem získá dopravce BLS. Ten patří z 55% kantonu Bern a už provozuje řadu regionálních vlaků.

V zemi, kde je konkurence v dopravě striktně omezena a na dálkové trasy nesmí autobusy, jde o velký průlom. BAV nevyhověl všem žádostem BLS, ta původně žádala o celkem pět tras. SBB získaly desetiletou jistotu provozu na dalších linkách.

Verdikt ještě není definitivní: BAV teď bude jednat s kantony a dalšími účastníky řízení do konce května o konečné podobě koncese. Ta začne platit v prosinci roku 2019. O rok později by měly vyjet také dálkové vlaky mezi Curychem a Locarnem / Luganem po původní trase Gotthardské dráhy pod společnou značkou SBB s dopravcem SOB. Podobná spolupráce bude i na trase mezi mezi Churem a Curychem.

Šéf BAV Peter Füglistaler vysvětluje vstup konkurence tím, že jde o zájem zákazníků a nejlepší cestu, jak zachovat kvalitu švýcarské veřejné dopravy.

SBB ve svém vyjádření oznámily, že budou rozhodnutí důkladně analyzovat. . V tiskové zprávě současně zopakovaly hlavní výhody toho, že dálková doprava je zatím plně v jejich rukou. Švýcarští železniční odboráři verdikt BAV kritizují, mluví o „ideologii hospodářské soutěže“, která vede k horším pracovním podmínkám.

BLS není s rozhodnutím zcela spokojená, protože nedostala koncesi na dvě nejlukrativnější linky, o které žádala: z Bernu do Brigu a do Basileje.

Švýcarský deník Tages Anzeiger současně upozornil, že nejde o jedinou špatnou zprávu pro SBB.  Podle něj BAV současně plánuje omezit zisk SBB z dálkové dopravy na maximálně 8 % marži. Pokud ho překročí, bude muset více investovat do tratí nebo zlevnit jízdenky.

BLS vlastní z většiny 55 procent kanton Bern, zbytek mají další kantony, federální vláda a soukromí akcionáři, SBB je ve federálním vlastnictví. Obě společnosti se na začátku tisíciletí dohodly na rozdělení vlivu, když BLS přenechala své dálkové linky SBB a sama plně převzala do režie bernskou S-Bahn a další regionální linky. Dálková doprava ve Švýcarsku nepobírá žádné dotace, ty míří pouze do regionálních spojů.

3 komentáře

Klikni pro vložení komentáře
  • a jistě tam budou platit jízdenky i jiného dopravce a ne jak u nás v kocourkově…

    • Ve Švýcarsku funguje dalo by se říci celostátní integrovaný dopravní systém, tady ano, jedna jízdenka pro všechny…

    • U nás to nepůjde pro historické důvody, a ani ne tak protože tu byly ČSD po dlouhé roky, ale protože nás minulý režim hodil ve vývoji poněkud dozadu, takže si ten kapitalismus a republiku musíme vybudovat znovu, poprat se znovu s neduhy, které řešili naši předci v 19. a začátku 20. století, ale musí to být. První krok vůbec bere jakási synchronizace jízdních řádů, návaznost spojů, pak teprve bude možné se bavit o nějakém jednotném tarifu. Jeho zavedení teď by bylo v podstatě smrtelnou ranou do vývoje železniční dopravy. Ono je asi třeba opravdu dvou generací k ustavení nové společnosti, právního řádu a všech kontrol. Abychom se propracovali k jakémusi integrovanému jízdnému, tak budeme potřebovat tak 15 let na integrovaný jízdní řád, a pak dalších 10-15 na integrovaný jízdní tarif. A zase zavádět jej úplně všude nemusí být vhodné, pokud někdy budou existovat extradálkové vlaky přes polovinu kontinentu a tyto pojedou jen jednou denně, tak tam integrovaný tarif smysl vůbec dávat nemusí.

      Jsme v polovině a celý proces se jaksi zašprajcoval, což je divné v době konjunktury, to by nemělo být, je to divné, nemalá část společností si přeje utahovat šrouby. Proč? Strach ze svobody? Ne… Něco jiného to bude. souhra vnějších a vnitřních činitelů.

Newsletter

Partneři


Výběr editora