Modernizace další části trati Praha – Brno přes Vysočinu má projektanty, začne v roce 2026
Trať 250 v úseku Kuřim - Tišnov. Foto: Správa železnic
Dojde ke zvýšení rychlosti na 160 km/h a vybudování odbočky Čebínka.
Dojde ke zvýšení rychlosti na 160 km/h a vybudování odbočky Čebínka.
Když jsme u té t-230/250 – on už nějaký ten odvolací orgán vyhověl v odvolání „Dobré (?) správě“, že tu 7měs. uzavírku Křižanov – Vlkov může udělat? (srov. s původním rozhodnutím ÚPDI, které takovýto „nickolejný“ provoz zakázalo)
Viz VJŘ ČD již s tímto počítající: https://www.cd.cz/jizdni-rad/tratove-jizdni-rady/files/cz-k250-2024vyluka03.pdf
Dříve se uvažovalo o posunutí zast. Hradčany blíže k Hradčanům a zřízení nové zastávky Tišnov-Klucanina. To úplně padlo?
Mezi úseky k modernizaci chybí jediný úsek: Čáslav – Leština u Světlé. Tuší někdo, jaký to má důvod?
GJ (m) – Vlk (m) již proběhlo v rámci údržby, tam už leda konečně prodloužit perón Golčově městě, aby se ten R vešel vždy. 🙂
Ohledně ŽST GJ se podivně mlčí (předpokládám, že bude snaha vymístit peróny na záhlaví směr Okřesaneč, kde se předchozí úsek ukončil „divně brzy“). No a úsek Vlkaneč (vč) – Leština (vč) asi vůbec neexistuje. 😉
Video z kabiny, čas je posunutý do Čáslavi, hned za stanicí to vypadá jako skoro nové: https://www.youtube.com/watch?v=cgewrA4uV4A&t=1210s Teda až na to nádraží u Golčova Jeníkova.
Navrhuju to celý přetrasovat.
Jak bude VRT do Světlé nad Sázavou, nikdo už na to dalších 100 let nesáhne.
Rekonstruovaná Kuřim už alespoň nebude v tomto úseku osamocena. Je tam zajímavé, že zatímco na obě strany
je stovka, přes stanici se díky rekonstrukci může až 120 km/h. Otázka je, zda to někdy někdo využil…
https://youtu.be/6_0wkv9FdlA
Ale jo. 😀
I když je pravda, že daleko smysluplnější by to bylo, kdyby těch 120 bylo i na brněnském z(á)hlaví, takže by se rozdjíždělo po/brzdilo proti spádu.
120 se může i od Brna. Na horní rychlostník začíná ještě před Českou. Když mám zpoždění tak s Morávií z České do kopce 120 vytáhnu a pak začínám brzdit u vjezdového návěstidla. Čistě EDB pohodlně zastavím na konci přístřešku v Kuřimi.
Ano, mohlo to být všechno už roky hotové, ale jsem rád za každou takovou pozitivní zprávu. A pokud by se skutečně do pěti let opravdu dokončili tyto úseky (Kuřim-Tišnov, Vlkov-Křižanov), tak by se mohla cesta z Brna do takového ŽnS zrychlit třeba na nějakých cca 63 minut (z Krpole třeba i 53) a to je přece pecka, to už bychom se konečně mohli bavit i o nějaké konkurenceschopnosti železniční dopravy.
Jen pro přesnost – nemám to nijak vypočítáné, je to pouze můj odhad
Tak to jste zbytečně skromný, i v minulých dobách jezdily rychlíky Brno hl.n.-Žďár i za méně než hodinu (byť bez zastavení v Tišnově a Křižanově). A to byla traťová rychlost jen 100 km/h. Např. před dvaceti lety vyjížděla Slovenská strela z Brna v 7:35 a do Žďáru pohodlně dojela v 8:33. Budeme rádi, když se po všech těch výlukách dokážeme vrátit k těmto historickým časům.
Pokud by pak soupravy v Tišnově a Křížanově taky nezastavovali, tak je jízdní doba minimálně o dalších 6 minut kratší, takže si myslím, že nás ve výsledku čekají časy lepší než ty historické
Pokud by pak soupravy zase ani v jedné ze stanic nezastavovali, tak by se jízdní doba určitě výrazně zkrátila (klidně i o dalších 6 minut). Takže si myslím, že na této trati nás čekají lepší časy, než ty historické
Nezastavení samo o sobě nedává úsporu 6 minut, ale méně.
Mmch. ta ironie, že projíždění Křižanova rychlíky od 12/2026 je zdůvodňováno snahou zkrátit cestovní dobu R mezi HB/ZR a Brnem o 15 min., přičemž ty samé R mají Křižanov projíždět i v době existence VRT Brno – V. Bíteš, kdy už žádné takové „stíhání“ nebude potřeba + kdy by Křižanov o to lépe sloužil coby záchytné nádraží pro široké okolí pro rychlou dojížďku do Brna.
No jo, když ta frekvence je tam/byla pro zastavení vyšší vrstvy minimální.
Zato pro vedení osobáků tam je maximální? 🙂
Nicméně VRT přeci přinese výrazné zkrácení cestovních dob = „frekvence“ (to je mmch. neuvěřitelně nesmyslné slovo – veličina kmitočtu) přeci výrazně naroste.
Rychlíky mají natažené jízdní doby, nedávno jsme z Brodu vyjížděli se 6 minutami spozdění a v Brně jsme byly o 7 minut spíš. Nejhorší to je mezi Tišnovem a Kr. Polem, kde před rychlík narvou osobák a ten pokud má byť jen 1-2 minuty spozdění, tak rychlík za Českou už musí brzdit a na vjezdu do Kr. Pole má červenou. Úspora času v úseku Tišnov – Kr. Pole by mohla být u Rychlíků cca 5 minut bez kodrcání za osobákem.
Důležitým prvkem konkurenceschopnosti je i četnost.
A 2h „takt“ mimo špičku či poslední spoj z Brna už ve 20:20 h (eventuálně 20:35 h po posunu) nejsou nic moc konkurenceschopného.
Co se rychlosti týče je zrovna tohle místo, kde je železnice relativně konkurenceschopná. Normálně to vyjde zhruba na stejno, ale když je zacpaná silnice tak vlak rozhodně vyhrává. A pokud jedete až do centra a plánujete i parkovat tak naprosto s přehledem. Spíš je problém ten takt (jak tu někdo psal) a poslední spoj. Nicméně na MD to s přemýšlením nepřehánějí a co se kraje týče tak dle mých informací by měl JMK klidně zájem i o nějaký Os z Brna do ZR nebo případně až do Brodu, ale kraj Vysočina (jinak řečeno Jihlaváci) se tomu urputně brání. Je to… Číst vice »
To už by měl větší smysl spěšný vlak, zejména do toho Brodu.
Kdyby měl JMK zájem, tak poslední vlak do obcí za Tišnov (což jsou ještě obce v JMK) nepojede v cca 19:50 z Brna.
Tady je problém na straně kraje Vysočina. JMK prý zájem měl, ale Jihlava se nedokáže smířit s tím, že lidé chtějí radši do Brna. Zdroj: člen vedení mého města na Vysočině. Nemám to jak dokázat a třeba mi pán i lhal, ale nic lepšího nemám.
Dá se namítnout: jak to že ten samý Kraj Vysočina zavedl Horácké expresy + že dokonce je (byť dočasně) formálním objednatelem Os-240 až do Brna? 🙂
Odříznout se od zbytku světa Vysočina úplně nemůže, ale rozhodně tam není žádná snaha o zlepšení. Tyhle věci považuji za naprosté minimum. A když kraj Vysočina zamítne žádosti starostů několika měst a městysů a přilehlých obcí tj. Žďár, Havlbrod, Nové Město a další což je dohromady kus přes 20% populace tak je něco špatně.
Na Vysočině je zima a tohle je tam taky nějaký zamrzlý. Holt #ICOMrulez
Zvýšení rychlosti na 160 km/h. Wow. Tolik se jezdil před 50 lety v Evropě…
S nákladním vlakem v kopcích?
A tady snad má být ta 160 s nákladním vlakem?
Mmch, před těmi už 70 lety měl TEE Mistral průměrnou, tedy cestovní rychlost 127,7 km/h přestože jezdil Brennerským průsmykem, a to není zrovna placka. V ČR se nám o cestovní rychlosti 127 km/h může i po těch letech leda tak snít.
No tak Pendolino Svinov – Libeň k tomu nemívalo daleko. A to byla v UO ještě sedmdesátka a podobně. A 122 km/h průměr Břeclav – Brno, navíc zkreslený pomalým vjezdem do Brna, taky není až tak špatný. Bane, ty šedesátky ještě celkem stíháme, a hlavně stíhat budeme po dokončení některých těch velkých staveb. Problém nastává, jakmile bychom se rádi dostali za rok cca 1975 (západoevropský). A ještě tak do roku 1990 by se to dalo brát jako že srovnatelné (až teda na dálkovce zmizí ypsilony), protože V>200 byly i na tom Západě tehdy ještě furt opravdu vzácnost typu 1-2 ne… Číst vice »
Jenže oni na tom západě nezrušili tratě na 100-160 km/h a vsadím boty, že na nich rekonstrukce dělají taky. Jinak by se jim to od roku 1970 rozpadlo na prach.
Jo Betuweroute je taky asi špatně, když je tam jenom 120 km/h.
Betuweroute je ryze pro nákladní dopravu. Jinak, s tím T.Z.-ovým „Západem“ bych byl opatrný – v těch samých dobách tam houfně rušili i takové tratě, u kterých to považuju za dost zarážející (např. když koukám, co všechno + před kolika už desítkami let bylo osekáno v Belgii, např. Eeklo – Bruggy už před nějakými 60 lety!). Nebo (mnou nedávno dohledané) zajímavé info o trati z Lutychu směr Lucemburk, která měla být na belgické straně zrušena, ale nakonec její zachování (i finančně!) podpořila lucemburská strana. Plus při elektrizaci té belgické strany došlo k dílčí degradaci z dvoukolejky na jednokolejku. A základní… Číst vice »
… a k Belgii speciálně vypíchnu vysoký počet takových stanic, které jsou sice peronizované, ale vůbec nemají bezbariérový přístup (ať už výtahem nebo šikmou rampou).
Opět – nic k chlubení ani nic „zápaďáckého“.
… a ještě 2 belgické dovětky: https://mapy.cz/s/pesujejece Maldegem (ne Eeklo, tedy přinejmenším co do „trhání kolejí“) – Bruggy, směrově velmi příznivá trať, kde by 100 či i více km/h obstálo, žel nebylo dopřáno – zrušeno již těch cca 60 let. A k redukci na jednokolejku vypíchnu i stav platný posledních 5 let u tratě z Charleroi směr Francie, kde několik mostů přes řeku La Sambre dostalo novou konstrukci, ale pozor – nově jen v jedné koleji, tzn. tato trať se najednou stala v několikakilometrovém souvislém úseku jednokolejkou namísto dřívější plné dvoukolejky. Taky nic patřícího „do západního roku 2020“ (ani 2000… Číst vice »
Všechno se rušilo, protože se věřilo, že auta a autobusy jsou ta správná cesta.
Pro naše podmínky se ukázalo, že to správná cesta není. Nemusíme dělat stejnou chybu jako západ v ‘60.
No právě – o to méně je vhodné, brát si tehdejší „západní“ železniční vývoj jako vzor.
P. S. Ještě zopakuji případ spojnice „EU-měst“- Brusel – Lucemburk – Štrasburk. V(max) 160 km/h s četnými dírami. „Kovářova kobyla chodí bosa“.
Na zmiňované trase je kousek použitelné VRT.
Je trochu paradoxní, že po VRT přes Paříž (Disnyland) je to nejrychlejší (dokonce jeden přímí spoj).
Obecně je to odfláknuté na francouzké straně, kde z Luxemburku přes Méty do Štrasburku není nějaká systémová rychlá taktová doprava.
To protože se pohybujete v současný stopě, bez změny směrových oblouků. Vzhledem ke stavbě VRT v tomto směru tu už nikdo nebude chtít zásadně zlepšovat směrové poměry.
Přesunutí zastávky Čebín blíž k centru obce (cca k fotbalovému hřišti) je součástí této modernizace?
Ne, Čebín zůstane na místě, nově s vnějšími nástupišti. Na obou zastávkách však mají vzniknout parkoviště.
Jsme rádi, že bylo akceptováno řešení s vnějšími nástupišti namísto dnešního jednoho ostrovního, to jsme léta doporučovali i my. Tím se usnadní přístup ke 2.koleji, aniž by bylo nutné absolvovat dvoje schody (resp. značná část lidí dnes chodí nelegálně přes kolej). Byť respektuji názor, že pro strojvedoucí je řešení s jedním ostrovním nástupištěm výhodnější, neb v případě jízdy vlaku po nesprávné odpadají zmatky při přesunu lidí z jednoho perónu na druhý a běhání kolejištěm, nic nemá jen výhody.
a o přesunu blíže středu obce se uvažovalo? Myslím, že by to zde bylo celkem prospěšné. Zajímalo by mě i jestli se někdy vážně uvažovalo o narovnání (tunelem) mezi Čebínem a Kuřimí.
To by bylo ze všeho nejvíce žádoucí. Otázkou je, zda by to také vyšlo z hlediska sklonového. Rozumné by bylo i narovnání úseku od zast. Hradčany do TIšnova.
Nejsem zasvěcen tolik, ale uvažovalo se o vložení další zastávky Čebín obec.
Ono také se mohla vrátit kolej k budově tam, kde již byla (naposledy pro armádu) a jako předjízdná s 80 až stovkovými výhybkami mohla sloužit k nástupu směr Tišnov přímo u budovy taktéž. Toho ostrova je fakt škoda.
A to nejde udělat najednou s Vlkovem a tratí do Křižanova? Kolik desítek let tam budou nickolejna?
…a až se po desetikilometrových úsecích někdy kolem roku 2045 podaří celou traď modernizovat na 160 km/h, bude první dokončené úseky nutné na 2 – 3 roky zavřít a modernizovat…
To ovšem bude vadit jen nám, substrátu, hoši ze Žiliny, České Třebové a Pardubic si budou notovat, že „bez údržby to nejde“ (ano, v pracové dny od 10 do 14 hodin) a co by ti lidi chtěli.
Navrhuji zavést pro Dobrou správu pojem „nickolejné myšlení“.
Na 160 to nebude nikdy. Klíčové je slovíčko „až“.
Traď? 🤔
Zaplatil jsem si předplatné, abych podpořil web. Bez reklam je to fajn, občasné sponzorské logo nevadí.
Ale na přeblikávající banner od Škody rušící při čtení fakt zvědavý nejsem.
To bude nějaká chyba. Mě to funguje normálně plně bez reklam.
Vpravo nahoře v sekci partneři. Je to tam pořád.
To je pěkné, ze stanice Čebín se udělala zastávka a teď budeme budovat odb. Čebínka. Velmi dobrá správa.
Protože provoz se nemění…
Co dál? Odbočka Jehnice?
Tam by byl lepší tunel pro narovnání trati.
A komuže to budete bourat domy?
https://mapy.cz/s/jofuveronu
Vzhledem k přípravě VRT je taková asanace neobhajitelná a pro provoz nákladní dopravy a eSka naprosto zbytečná. Tohle není Transport Tycoon.
Právě že nikomu, synku. Jde to i bez toho. Jen je třeba trochu více přemýšlet
Hm, to vypadá ještě na vícero „nickolejných provozů“ (znamenajících prý „urychlený výstavby“ a „větší bezpečnost pracovníků“). P. S. Už celý únor probíhá v úseku Křižanov – Vlkov jednokolejný provoz v denní době. Ačkoliv by při posunu poloh Os vlaků o půl hodiny (který je nutný i při NAD – aby ta NAD dojela do Křižanova do potřebného uzlu L:00 h) po té jednokolejce bez problémů projely i Os vlaky (dojezd od Brna do Křižanova max. v S:35 h, tzn. více než 10 min. před rychlíkem; podobně tak v opačném směru), tak jsou nahrazeny autobusem. Obdobně tak by Os vlaky zvládly… Číst vice »
Panu Sůrovi: v titulku uveden rok 2025, v článku 2026.
díky za upozornění, opraveno.
A co organizace vyluk? Jestli to bude stejna tragedie jako to, co uz tyden dobra sprava predvadi u Pardubic, maji se zas cestujici a dopravci na co tesit.
Samozřejmě, protože §1: Vždycky se to tak dělalo.
Kdyby se to cele udelalo na 160km/h nemusi se resit VRT!
Kdyby se to celé udělalo na 160, máte zcela novou trať.
Navíc ve směru východ-západ potřebujeme oproti stávajícímu stavu 4 další koleje, které by s vaším přístupem nebyly a tak by se všude dál jezdilo s jízdními řády na 120, jak se jezdí dnes.
Musíme se zbavit přejezdů, protože už dávno většina přestala sloužit. Indie.
Tak zrovna mezi Brnem a Havlíčkovým Brodem není přejezd žádný (mimo jednoho na zhlaví v Tišnově). Kéž by takových tratí postavených za fašistů bylo víc.
S přejezdy máte pravdu, ale zmínka o fašistech je mimoběžná, ti na předválečný projekt a jeho kvalitu neměli vliv (pokud tedy nepočítáme to, že trať se plánovala jako strategická spojnice vnitrozemím pro případ napadení pohraničí právě těmi fašisty).
Kdoví, pokud by nebyli fašisti ani válka, možná by se trať postavila o něco později, zato však s lepšími parametry, a dnes bychom mohli jezdit 160 přes vysočinu…
Spíš se obávám, že by se tato trať nepostavila vůbec, takže zaplaťpámbu za ni aspoň v dnešních parametrech. Po roce 1948 nebylo budování nových tratí nijak slavné.
Pokud by nedošlo k WWII a zejména jejímu důsledku v podobě zavlečení rusáků do střední Evropy, tak je klidně možné, že by bohatá a demokratická ČSR nějakou tu VRT „Praha – Bratislava – Podkarpatská Rus“ postavila dost možná současně s Itálií či Francií…
(nezodpověditelná otázka, protože neexistují „paralelní historie“)
Zajímalo by mě, kdyby nebyla WWII a následný ruský vliv, kdypak by se Československo rozpadlo. Jestli dřív, nebo později než v roce 1993.
Mmch. jet z Prahy do Košic (a odtud případně dál na východ) přes Bratislavu je už docela zajížďka.
Kdyby tam byla trať s parametry VRT (300 a více), tak by ta zajížďka byla bezvýznamná. Asi něco jako současné směrovéní VRT Praha – Ostrava přes Brno.
Bezvýznamná leda tak oproti konvenční trati. Ale ne oproti srovnatelně rychlé trati vedené bez zajížďky.
P. S. Ano, vedení VRvlaků Praha – Ostrava „za každou cenu přes Brno“ je taky špatně (z vícera důvodů – nepřiměřené osekání četnosti/rychlosti spojení z Hradubic směr Olomouc a dál; „nutnost“ stavět druhou trať mezi Brnem a Přerovem namísto zdvoukolejnění té stávající; nahňácání takového počtu VRvlaků mezi Prahu a Brno, že už by se „nestíhalo“ zastavení mj. ve Velké Bíteši, která tak bude mít VRTkovou stanici nikoliv přímo na VRT, ale nesmyslně na přivaděči atd. atd.).
Začínáme se těžce pohybovat v oblasti coby kdyby. Myslím si, že by ani tahle republika neměla na postavení tolika VRT tratí.
Nezodpověditelná otázka, protože to v prvé řadě není otázka 😉
Ach pardon, tak ještě jednou:
Kdyby nebyla WWII a následný ruský vliv, kdypak by se Československo rozpadlo?
Dřív, nebo později než v roce 1993?
A ano, jde o dvě otázky, ne o jednu.
Tak soráč, jsem myslel, že tou větou reagujete na předchozí příspěvek. Kdybyste to napsal bez závorky s dvojtečkou, bylo by to blbuvzdorné a jako bonus navíc i správně stylisticky.
Jan Drnek klade rozdělení federace cca na konec r. 1942, resp. ani ne tak rozdělení, jako de facto osamostanění se na Praze.
(viz kniha Žáby v bouři)
„celá trať z Brna do Havlíčkova Brodu byla jednokolejně uvedena do provozu 20. prosince 1953.“
Tolik wiki. Sice je to podobná verbež, ale 1950-53 fašisté?
Pochopitelně trochu nadsázka, leč trať se začala stavět v roce 1938 právě jako reakce na zabrání pohraničí. A vůdce prý též osobně intervenoval, aby se rozšířil profil tunelů tak, aby vyhovoval budoucí elektrizaci. Díky tomu jsme si ušetřili další desítky let sanací tunelů, jako např. na trati Brno-Česká Třebová.
Ano, tohle je pravdou.
Pokud je to skutečně pravda, tak je smutné, že to musel být Vůdce anebo obecně někdo z německého vedení, kdo přiměl české projektanty ke změně profilu tunelů, příp. jiných parametrů. Ona ta zaostalost železnice u nás nevznikla tak úplně až za socíku (ten to spíš jenom podtrhnul a dorazil).
Jedna trať (přeshraniční) bez přejezdů je i do Nového Mesta nad Váhom.
Ta se mi mimochodem také velmi líbí – plynulé trasování, vyrovnané sklony, možná rychlost 100 km/h (dle projektantů), spojka umožňující přímou jízdu na Trenčín i na Bratislavu. Jen technicky vylepšit, zadrátovat společně s Vlárou a máme efektivní spojení z Brna na Povážský koridor a řadu nových relací i pro osobní dopravu.
Ano, ta trať je koncepčně dokonale postavena, přesně tak, jak to píšete. Jenom má v dnešní době totální lenosti jednu vadu – pro regionální dopravu je minimálně na území ČR ne moc použitelná, protože kdo by chodil na nádraží za vesnici a jestě do kopce. A k tomu technickému vylepšíní pro novou funkčnost se nikdo nemá.
Bohužel. A to se tudy před lety dokonce řítily slavné rychlíky Mamaia do Bulharska a noční Devín z Prahy do Bratislavy -:).
Houby řítily, ploužily. A to je ten problém, proč tahle trať už nikdy podobnou roli mít nebude. Ve směru na SK má jedinou šanci na rozsáhlejší stavby spojení Brno – KM – ZL – Lúky p. M. Na moravské straně by to celkem šlo – dráty přes Kroměříž se nějak chystají pokud vím, od Brna ta dvoustovka pro toto řekněme stačí, no a ty obchvaty Kojetína, Hulína a Otrokovic se dají postupně dolepovat. Jednokolejný výjezd ze Zlína směr Vizovice dodatečně předělávat bude horší, a pak samozřejmě jakákoli větší stavba východně. A jestli Slováci někdy mentálně dorostou k obchvatu Púchova si… Číst vice »
Souhlas, z hlediska poměru nejkratšího spojení k povážské magistrále od Brna po nové přerovské trati a zároveň napojení Zlína coby krajské města se světem toto alternativu nemá, jen ten obchvat Púchova není úplně žádoucí, protože je to jediný uzel, kde se dá přestoupit na Trenčín, Píšťany, Nitru a Trnavu.
On by ten obchvat mohl mít i odbočku do stanice. 🙂 Což by bylo nejlepší, zapojit to do severního zhlaví, právě aby se dalo snadno jet do toho TN.
Zlíňáci by si snad přáli, aby se půlka všech hřmotných vlaků na Slovensko valila zkrz jejich město? Ani omylem.
Řítily se, měly stanovenou rychlost 80 km/h. To už je na naše poměry hodně :-).
Zvláště na jednokolejce.
Děvín jako spací vlak (tj. bez vozů na sezení) prý jezdil tudy aby trochu nabral na jízdní době mezi Blavou a Prahou a při tom ještě obsloužil Piešťany. Když jezdil přímo tak totiž vždy někde postával na trati v nějaké stanici, aby se lidi vůbec vyspali.
A Mamaia jezdila tudy kvůli kapacitě v Bratislavském uzlu. jako sezóní vlak )do Rumunska k moři) se tam nevešla.
Jistě, to jsou fakta, jen jsem to zmínil coby šotoušskou zajímavost. Též tudy jezdíval rekreační rychlík Brno-Nové Mesto nad Váhom-Trenčín-Dubnica nad Váhom, aby se vyhnul úvrati v Trenčianské Teplé.
Stovkou? Kudy? Od Slavičína těžko a oblouk kolem Brumova taky na 100 není ani omylem.
Jste vedle, debata je o trati Veselí nad Moravou – Nové Mesto nad Váhom. Ta je trasovaná plynule, má vyrovnaný sklon a současná traťová rychlost činí 80 km/h. V případě rekonstrukce je na většině trati možná i 100 km/h (poloměry oblouků jsou celkově velkorysé). Stavebním oříškem ovšem může být tříkilometrový tunel pod Polanou.
Dost mimo, nová trať Brno – Praha přes Vysočinu byla jednou z mnoha staveb přípravy na to, že nás Hitlerovo Německo napadne. Bylo jasné, že musí být záloha v případě poškození tratě přes Třebovou. A zrušené úrovňové přejezdy – nikdy tam nebyly, jediný je v Tišnově a je snad z historie Staré Tišnovky. Dost mne fascinovalo, že poloha nového seřaďovacího nádraží v Maloměřicích byla volena z hlediska PVO proti předpokládaným útočícím bombardérům. Ale jako vše, republika to nestihla a trať byla dokončena až počátkem padesátých let.
Poněkud se dobýváte do otevřených dveří – byl jsem to já, kdo výše vysvětluje, že úrovňové přejezdy na trati Brno-Havlíčkův Brod nikdy nebyly (se zmíněnou výjimkou v Tišnově). Tj. nic se zde nerušilo ani není třeba rušit.
Kdyby se tohle udělalo komplet na 160, tak naopak tím ta VRT vznikla. 😀
Že jo, snížíme rozevřením rychlostních nůžek kapacitu pro nákladní dopravu, a to by v tom byl čert, abychom ten zbytek nákladní dopravy na ty silnice nedostali…
Jaká bude rychlost pro neklopidla a kolik km bude měřit nejdelší souvislý úsek na tuto rychlost?
Tipuji 120 km/h a maximálně kilometr …
150 km/h na 4,5 km
https://ctrlv.cz/8svF
Součástí jsou dvě drobné přeložky (oblouk za Kuřimí na 120 a oblouk v zastávce Hradčany na 150), gigantické esíčko před Čebínem zůstane s propadem na 110-115.
Díky za vysvětlení, právě ono „gigantické esíčko“ mi do fanfár o 160 km/h vůbec nezapadalo. Byť sanovat toto pomalé místo by bylo výborné, ale patrně velmi drahé (patrně nutný dlouhý tunel).
Tam by to spíš chtělo zastávku a v kombinaci s VRT Vysočina I už by tam toho více než 100 km/h pak jezdilo spíš nic, než moc (leda nějaké pásmové zrychlenky „za Tišnov“).
Nevíte jestli se bude nějak upravovat stávající neutrální pole? Tedy ideálně zkracovat, po vzoru Blanska či Maloměřic (směr Adamov). A ideálně vysunout co nejvíc směr Hradčany. Děkuji
Nedávno to bylo rekonstruováno…
Zrekonstruováno? Nová měď v původním rozpoložení.
Nové stožáry a základy nic?
A to jak přesně zlepšilo vlastnosti tohoto zastarale dlouhého neutrálního pole? Jaký je důvod, že nebylo zkráceno po vzoru „nových“ neutrálních polí? Návěstidla pro elektrický provoz zůstala na svém místě, takže mi tu nemluvte o nějaké rekonstrukci.
Dodejte, ze směr Brno je to ještě okorenene těsně následujícím návěstidlem AB…
Ale já ji jen konstatoval, že byla udělána (ta reko). Tolik výše psaný text. Nic více tam není. Tedy žádné schvalování nebo dokonce omlouvání zakonzervování současného stavu. Takto už to vyhovuje?
Gigantické esíčko by se hodilo eliminovat tunelem pod Čebínským kopcem.
Bohužel tam žije chráněná populace ohroženého vlkouna pištivého.
Jen opět připomínám: žst. Ostrov nad Oslavou pořád bez modernizace, která byla odložena na neurčito. Propad ze 125 na 100 tam asi bude strašit dalších X dekád🙂
Ale zase se se na to téma dá uspořádat spousta výjedzních zasedání pro hochy ze Žiliny, České Třebové a Pardubic!
Začala alespoň příprava…
A je tam alespoň rozhodnuto co se stanicí? Já bych udělal nástupiště na obou zhlavích a ve stanici bych s osobní dopravou nezastavovat a pak by se daly pozemky částečně využít na zlepšení poloměrů trati.
Bude to konečně tak jak by si to každý představoval za dva nebo za tři roky hotové úplně celé a nebo to zase budou plácat 10 let?
B je správně. Jenom to čislo zvětši.
za 2-3 roky? a to asi jak …?
Mohl bych vědět, k čemu bude sloužit odbočka Čebínka? Budou se napojovat na ni průmyslové areály v Drásově nebo se napojí cementárna a celý přilehlý průmyslový areál?
Bude jen půlit mezistaniční úsek, vhod přijde max. při mimořádnostech a při výlukách. Žádný vlečkový areál se nechystá – to by mj. už ani nebyla jenom odbočka, ale plnohodnotná stanice, nepletu-li se.
díky za vysvětlení
Srov. s obdobně nerozpůleným úsekem Brno-HH-zSs – Střelice (kde si ve studii proveditelnosti pamatuji v této věci zmínku, že 3 páry vlaků za hodinu se tam prý vyjezdí i jednokolejně), kde (dle oficiálních plánů Dobré správy) od roku 2028 bude probíhat výstavba VRT Brno – Velká Bíteš, takže už předtím musí být původní trať mezi Troubskem a Ostopovicemi přeložena „dovnitř oblouku“ = mnohaměsíční jednokolejný provoz.
Tak třeba se tam ta odbočka dodělá. Ona i SŽ prochází určitým vývojem, a Komárkovo „výlukové stavy nemůžeme vůbec zohledňovat“ už přece jen je dost na ústupu.
Tak to je dobrá zpráva.
Trolling na toto téma vyšel z módy už před 5 lety…