Místo papírové jízdenky pípnutí. Bezkontaktní placení za MHD zažívá v Brně velký boom
Tramvaje EVO 2 Drak v Brně. Foto: DPMB
Půl roku po zavedení bezkontaktního nákupu jízdenek přímo ve vozech Dopravního podniku města Brna (DPMB) klesl počet prodaných papírových jízdenek
po té, co mně ten křáp okradl o peníze za jízdenku, jsem jej podruhé už nepoužil a nepoužiji.
V Brně si pípám často, přesto mají papírové jízdenky pořád své místo (přesněji řečeno tarif na papírových jízdenkách). Když mám např. nějaké vyřizování v centru, 60 mimutová jízdenka na pípání mi nestačí. To si radši koupím 90 minutovou papírovou za 27, než pípací za 2x 20 kč resp. 2x 25 kč 🙂
A co si koupit elektronickou za 27?
Taková možnost není. Je buď 15 minut za 20, 60 minut za 25 nebo celý den za 90.
Ale je. Stačí si to na tom validátoru navolit. Můžeš si tam koupit jakoukoli jízdenku platnou v IDSJMK.
Vyzkouším, díky za tip.
Rádo se stalo. 🙂
Jak to je s přestupy?
Jen takový postřeh – barevné schéma nových brněnských tram….šalin je nápadně podobné novým slovenským panterům.
Je fajn, že to funguje 🙂 vyuzivam tedy pořád Poseidon a většinou jizdenku za 19.5 na 45/60 minut, ale chápu, že to není pro každého.
Myšlenka je dobrá, ale dvě výtky bych k tomu měl.
1) Už se mi několikrát stalo, že ještě než jsem přiložil kartu ke čtečce, řeklo mi to, že jsem odebral kartu moc brzy. Přiložím podruhé a řekne mi to, že jsem už odbavený. Ta citlivost mě dost vytáčí.
2) Automatické odbavení nemůžu zatím uplatnit mimo zóny 100 + 101. Musím nejdříve vybrat jízdenku.
Podle mě to v Ostravě funguje líp a neměl jsem s tím nejmenší problém, ale věřím tomu, že je to otázka času, kdy se tyhle drobnosti vychytají. Určitě pokračovat. 🙂
Pokud cestujete z jiné zóny než 100+101, např. z Modřic (510), jak má validátor poznat, kam jedete? Jestli do 101 (tedy vydat 2zónovou), nebo až do 100 (vydat 3zónovou)?
Pípnout si při výstupu nebo se bude automaticky počítat 3zónová?
ABC, to by byla možnost, ovšem dost by to pozměnilo dosavadní systém, kdy pouze pípnutí při nástupu = 2 zóny 15 minut, pípnutí i při výstupu = 2 zóny 60 minut. Muselo by se zavést, že si člověk odpípne každý nástup i VÝSTUP, který učiní, a systém by následně sám spočítal projeté zóny. Jenže většina lidí (i linek) jezdí jen v zónách 100+101, tudíž to nebudou víc komplikovat většině, když menšina se přizpůsobí snáz.
Omlouvám se za překlep: pípnutí při nástupu = 60 minut, při nástupu i při výstupu = 15 minut.
Nebo si bude pípat při nástupu i výstupu, a platit pouze za proježděný čas.
Ale ono na to jednou dojde, protože Kordis počítá s pípáním i na regionálních linkách. Bude to samozřejmě znamenat nejen pípání při každém výstupu, jinak dostanete jízdenku až do konečné svého spoje, ale i instalaci terminálů k zadním dveřím všech regionálních autobusů a také do vlaků. Což ale ještě několik let potrvá, protože se nejdřív musí vybrat dodavatel terminálů, terminály naprogramovat a namontovat a hlavně musí Kordis konečně vyřešit možnost placení offline v regionálních autobusech, aby platba kartou netrvala dvě minuty. Ale jednou to přijde a čím později to přijde, tím hůř pro lidi v Brně, kteří si mezi tím… Číst vice »
Z této zprávy mám radost. Je vidět, že když jde o téměř plnohodnotné jízdenky IDS JMK kompatibilní s ne-DPMB linkami, tak se je cestující nebojí kupovat.
Na rozdíl od Ostravy, kde vás tyto jízdenky nesmyslně odstřihávají od zbytku ODISu (a aby se čert vyznal v tom, jaké jsou tam výjimky s platností), je to správný směr. Určitě je lepší ve veřejné dopravě radši dlouho držet papír a pak představit elektronické jízdenky pořádně, než dělat něco polovičatého jen pro pocit z digitalizace.
v Ostravě stačí při každém nástupu do vozidla MHD pípnout dál už nemusíte přemýšlet zbytek už udělá systém
Tak tak, takže nechápu,že je v článku zmíněno, že se jedná o stejný systém jako v Ově. Stejné je maximálně to bezkontaktní pípání.
V Ostravě právě přemýšlet musím, protože na velké množství linek (ty bez bezkontaktních terminálů s technologií DPO) si budu muset i v rámci města kupovat jízdenku znovu a zaplatím tak zbytečně víckrát.
to jsou linky které zajíždějí do Ostravy ale nejezdí po Ostravě, nebo máte na mysli nějaké jiné? úplně to není jasné
Možná má na mysli vlaky, které se dají za určitých okolností použít i pro cestování po Ostravě, ale ne s pípací jízdenkou.
Kdyby autor napsal místo „boom“ „rozmach“, od klávesnice by nedostal elektrický šok. Přísahám, osobně ověřeno!
Boom je v češtině běžně užívaným slovem, mimo jiné uvedeným ve Slovníku spisovné češtiny. V nadpisu je zcela namístě, protože je to podstatně kratší než „rychlý rozmach“, „prudký rozvoj“ atp.
Tak v tom případě je problém už ve slovníku spisovné češtiny. Cizí slovo „boom“ nemá v českém jazice co dělat. Používání těchto slov + v úřadech slov jako reedy, meating atd., značí nevalný sociální původ mluvčího, který v dospělosti objevil angličtinu jako nějaký zázrak, o kterém se mu v době dozpívání jen zdálo.
Pro nás je slovník spisovné češtiny poněkud zásadnějším zdrojem informací než moudra pána, který se vysmrkal do nosočistopleny a podle použití slova umí odhalit sociální původ mluvčího.
Jako přechytralý Robert akademik se i já rád zapojím do této diskuze. Nebude na toto téma dizertace?
Leda že byste nějakou sepsal a obhájil.
A neumí ani správně napsat slovo „jazyk“…
Oni si lékaři taky nedávají na pozor na prsty a pak píší nesmysly…
To není omluva pro někoho, kdo kategoricky ví, co do češtiny patří či nepatří, co má nebo nemá být ve slovníku a zároveň nedokáže správně napsat ani vyjmenované slovo po z.
Čeština dlouhodobě přejímá cizí slova a zatím ji to nijak nepoškodilo. Je lepší, pokud akademici reagují na trendy, než kdyby se snažili jazyk zakonzervovat v neměnné podobě.
Jak v čem. Jaký je rozdíl mezi větami „To byl vtip.“ a „To byl džouk.“? Proč je nutné nahradit vtip džoukem? Dodává to sdělení nějaký větší význam?
Nemohu nikde najít, že by džouk byl ve Slovníku spisovné češtiny. A také si nepamatuji, že by se džouk používal v oficiálních dokumentech nebo v médiích. A víte proč? Protože slovo džouk není ani termínem, ani kratším synonymem vtipu. Na rozdíl od boomu, který se do češtiny dostal především díky tomu, že má ani ne třetinovou délku oproti svému synonymu „rychlý rozmach“. A to je klíčová vlastnost v době, kdy polovinu textů na web musíte psát v předepsaném omezeném počtu znaků, a proto se šetří každé přebytečné písmeno.
No vidíte. A práce na VŠ se píší naschvál dlouze, aby to vydalo požadovaný počet normostran(1800 znaků včetně mezer)…
Proč jste místo z ciziny přejatého „diskuze“ nepoužil pravé české „rozprava“ a místo přejatého „téma“ raději třeba „myšlenka díla“?
Jak dlouho pro vás musí být slovo přejaté, aby začalo platit? A jak to má nově přejaté slovo udělat, aby se přehouplo do vámi akceptované délky přejmutí? Vy jaziku 🙂
Ano, to po Bílé Hoře taky přejímala, protože „nóbl“ lidi nebudou mluvit česky, jazykem venkovanů. A pak se to stoletích dovídáme, jak ti hnusní Habsburkové utlačovali český národ a byla to doba temna. A teď je to s „nails studii“ a podobnými „nóbl“ kšefty to samé…
Všechny jazyky na světě se obohacují o výrazy z jiných jazyků. I zdánlivě česká slovo jako králik pochází z němčiny, slovo kalendář z latiny a mohli bychom pokračovat velmi dlouho.
Angličtina je hlavně z latiny.
Čas je anglicky „time“, latinsky „tempus“. Hodina je anglicky „hour“, latinsky „hora“. Varhany jsou anglicky organ, latinsky organum…
Vlákno v diskuzi je o češtině, ne angličtině.
meeting neni od masa
Tomáši, už jste doZpíval? 😁
Je opravdu lepší pokud budete používat pouze česká slova, alespoň dopilujete gramatiku. Anglická slova, pokud používáte, prosím nepište. Bohužel Vámi zapsaná slova jistě nejsou těmi, které jste chtěl zmínit.
Rákosový, masování. K čemu taková slova používáš v češtině? K tomu zpívání?
Rákosový koberec…
Maskování slyším prvně, co to je?
Hrom do autokorekce. Co to je masování?
To se zeptejte nicku Tomáš, ten tato slova použil v angličtině jako příklad průniku cizích (zejména anglických) slov do češtiny.