Mattoni slaví. Počet nápojových vlaků na Moravu se zakulatil na 800
Železniční přeprava minerálek. Pramen: Mattoni 1873
Osm set vlakových souprav od roku 2012 nahradilo jízdu více než 22.800 kamionů.
Osm set vlakových souprav od roku 2012 nahradilo jízdu více než 22.800 kamionů.
No vida, že to jde. Proč ale stát toto na rozdíl od silniční dopravy víc nepodporuje a nehledá cesty, jak firmám k tomu dopomoci. Kde je podpora a tlak na obnovu či výstavabu vleček, nižší ceny pro dopravu po kolejích (když není ochota dostat ceny silniční dopravy na reálnou úroveň atd.? To opravdu bude dopravní politika státu záviset jen na dobré vůli pár firem a my budeme platit drahé a škodlivé nesmysly v podobě rostoucí silniční dopravy, likvidaci funkční krajiny dalšími silnicemi, dálnicemi, parkovišti, sklady závislými na silnicích apod.? Kde je skutečně nějaká zodpovědnost těch, co se mají starat o… Číst vice »
Nechápu. To vedou koleje do každého hypermarketu? To je blbost přece
zatím ne, ale nově prý do každého obchodu i každé hospody. §9 – všichni mají nárok na vlečku 😀
Ve Švýcarsku skoro ano a ještě se s tím chlubí. Asi jiná mentalita a ne dávání přednosti ekologické dopravě jen v projevech politiků,ale v každodenní praxi.
Nevíte někdo, nevozí to pak z Prostějova třeba do skladu řetězce u Prahy?
všechno je možné. aneb vozit vodu po repulice je fajn byznys. jednou jsem jel stopem s kamioňákem, co vezl vody z Veselí nad Lužnicí do Lipníka nad Bečvou
Ne, v Mostkovicích (u Prostějova) jsou sklady jen pro Moravu.
Mělo by to být rozdělený na Čechy/Morava. Takže by se nemělo stát, že z Mostkovic se pojede do Modletic, odkud se to pak rozvozí po Kauflandech. Nicméně se děje to, že do Varských obchodů, který jsou do Kyselky jednotky kilometrů se to stejně dostane zkratkou přes střední Čechy.
Velmi dobře si pamatuji, jak KMT léta nechtěly přispívat na opravu silnic zničených jejich kamiony, jak léta nechaly chátrat lázeňské budovy, v čemž je tam osobně jel podpořit Klaus …
Tahle firma by se neměla chlubit vůbec ničím. A kupovat Matonku, to je faux pas.
Tak se asi mění k lepšímu, ne?
No zajeďte se do Kyselky podívat….smutné kino.
Ne, IMO přispějí jedině z donucení. Loni jsem tam byl.
Pokud si to správně pamatuji, tak Mattoni měla podmíněnu výstavbu či rozšíření stáčírny právě tím, že přesune přepravu na železnici. Také si vzpomínám, že se v Kyslce hodně řešilo, že tuto podmínku KMV dlouho okázale ingnorovaly. Tak je hezké, že, alespoň částečně, změnili názor.
No, sice nahradila, ale ne plne, z toho skladu se to stejne tema kamionama vozi do obchodu a hospod.
Děkujeme panu Pravdovi za hodnotný komentář….
Tak ono, jak to taky do obchodů a hospod vozit? Koňský povoz? Jenže, když koně budou moc prdět, zase to není zelené a opět se vyprodukuje CO2. A hlavně koně žerou obilí a to se musí opět vyprodukovat, a jak? Traktor na bionaftu? Svět je komplikovaný…
A asi proto jsou koně na h***o už někdy od r. 1940…
Ale jo, takhle to je v pořádku. Klidně ať na dálkové trase jede vlak, proč by ne? Ale řešit vlakem lokální přepravy za každou cenu, to je prostě hloupost, bohužel v šotomozečcích hluboce a pevně uhnízděná.
Však jo, ti Švýcaři jsou tak blbí. Měli by si od nějakého chytrého čecháčka nechat poradit a zrušit zásobování samošek Coop elektrifikovanými lokálkami.
Ale mě vcelku netrápí Švýcaři. S ohledem na hustotu osídlení u nás prostě není smysluplné duplikovat už hotovou silniční síť ještě železnicí.
vlečka ke každé hospodě….
Trubka do kazde hospody.
Ne,do každé domácnosti!A čtyři trubky-Studené,teplá, Mattonka,pivo.
Ještě by to mohli vozit na Slovensko a že Slovenska k nám Rájec a stejně tak pivo z Plzně vozit tam a k nám třeba Šariš. A pak se pochlubit, kolik CO2 jsem ušetřili oproti spalování nafty….😄
Proc by Plzen na Slovensko vozili, kdyz ji tam varej?
No aby se ušetřilo CO2 😄
Mohl byste upřesnit svou dezinformaci o vaření Prazdroje na Slovensku? Kde se tedy údajně vaří?
Asi v Záhorie 😀
V pivovaru Šariš který patří pod Prazdroj
Beru zpet, Prazdroj se skutecne momentalne vari jen v Plzni. V Sarisi varej jen Gambrinus, Kozla a Radegast. Diky za upozorneni, dezinformace nebyla umyslna.
Ale Tuchoměřice se bohužel neujaly… To by teprve bylo ze šotopohledu co chválit.
Neni nad to přepravovat vodu vlakem z jednoho konce země na druhý a vydávat to za dobrodiní.
V zemi, kde máme kvalitní vodu v každém kohoutku. A tvářit se při tom zeleně. 🙂
Jestli vám teče z kohoutku minerálka, tak bacha na ucpané trubky a kamenem zarostlou rychlovarku 😀
Rozdíl mezi kohoutkovou vodou a minerálkou, a také tím, kdy a jak by se obojí mělo pít, vám nedochází?
Zkuste se trošku dovzdělat.
To víte – z kohoutku to nemá tu správnou chuť. Hlavně když jste měli v minulosti mentálně alternativního souseda, který v polovině obce kontaminoval vodu tak, že z ní můžete vařit, dělat si z ní čaj, ale nelze ji pít přímo…
doma nám opravdu minerálka neteče…
A z té Prahy to vozí odkud? Jestli z Pepsi tak jak? Tam snad koleje už nevedou.
Ona už Mattonka vlastní i Pepsi jo? 😁
Koupila licenci na výrobu a veškerý majetek, který měl PepsiCO v CZ,SK a HU
A v Bulharsku, Srbsku a Rakousku. Ještě přidat Rumunsko, Slovinsko, Chorvatsko a jejichož je Mattonka Italská tak mají ideálně ucelený region.
„…a jelikož Mattoni 1873 vlastní Italové, tak by to byl obří ideálně ucelený region.“
Nakládají v hostivařském vlečkovém areálu.
Věděl by někdo, proč ta trasa z Ústí na Nymburk je přes Kralupy?
To je asi buď/a nebo.
Stejně by se dalo převážet mražené zboží, těstoviny, mouka, cukr, pivo, brambory, a podobné zboží. Ale to by se muselo chtít. Pečivo a rohlíky samozřejmě ne.
Vzhledem k vysoké kvalitě pitné vody by se ty plastové láhve taky nemusely vozit vůbec.
No v Praze možná, ale u nás v Českém krasu je to horší…
Ona je nějaká pitná voda podobně mineralizovaná jako Mattonka?
Hodinky nebo holínky. Některým je to jedno, protože se oboje natahuje…
Hlavně by to muselo přepravcům dávat ekonomický smysl. Železniční fóra jsou plná odborníků, kteří vědí, jak na to, tak šup, založte spedici a ukažte, jak by to šlo. A jo, já vím, všeobecné protiželezniční spiknutí tomu hází pneumatiky pod kola.
Kdysi asi před 20 lety jsem pracoval ve Švýcarsku, všiml jsem si že vlečkový provoz byl hodně vyuzivany i malými zasilkami. Malé zabalené palety pro ruzne příjemce. Je tohle možná cesta nebo jsem byl svědkem náhodného jevu?
Ve Švýcarsku to funguje. Snad nám někdo vysvětlí, proč tam ano a nikde jinde (v takové míře) ne.
Takže to nebyla náhoda?🙂 To mě těší je li takových zkušenosti více. Na druhou stranu netěší protože si kladu stejné otázky jako vy.
To podstatné je čas – před 20 lety. Ono se i Švýcarsko mění, jen to šotoušci nechtějí vidět.
Jj, viz i vlečka čokoládoven v Brocu, která už i tak posledních pár let před rokem 2021 nebyla obsluhována, no a po 2+leté přerozchodovávací výluce byla odstřižena (nebyla přerozchodována).
A i v těch dosud existujících švýcarských vlečkách jde docela o švýcarské specifikum, které nemá obdoby v jiných byť západních zemích, ve kterých naopak místní nákladní doprava skomírá (nebyla-li natvrdo zlikvidována).
A to že i naše MD vypsalo dotace na znovuzprovoznění vleček je taky jen šotosen? Asi ne, to je realita.
A je to někde vidět? Je někde vidět skutečně tlak a snaha?
Odlišné fyzikální zákony.
Ve Švýcarsku je vlak levnější, třeba i kvůli valivému odporu. V jiných státech není silnice nákladná a udržovaná stavba financovaná třeba mýtem, ale je to přírodní statek zadarmo.
A možná i tím pohořím. Samé mosty, tunely, proto je tam železnice lepší a levnější. To u nás v rovinatém česku, by byly takové stavby moc drahé. Nejdřív by se musely ovšem nasypat ty velehory.
Svatá pravda,ale co zmůžou fyzikální zákony proti dopravní politice státu?
Takto to fungovalo i v předrevolučním Československu. Vlečka vedla do kdejaké pidifabriky (vč. třeba mrazíren, mlékáren apod.) a fungovala, byť po ní kolikrát jelo pár vozů do roka. Jenže to byla doba, kdy bylo v hospodářství hlavním účelem přepravit a ne na přepravě vydělat, jako dnes. Dnes se vozí totožné zboží napříč republikou (i Evropou) a fakticky jediný efekt z toho je, že se na přepravě napakují přepravní firmy a navýší tak koncovou cenu výrobku. A tak např. mouku z Mlýna Kojetín na Hané prakticky nekoupíte, ale seženete ji na Karlovarsku a naopak v Kojetíně koupíte mouku z Předměřic. Také… Číst vice »
Ano, účelem nebylo vydělávat, ale něco dělat. Taky proto ten systém ekonomicky zkrachoval.
Ad zboží z místně nepříslušných provozů: Co s tím? Zavedeme opět Státní plánovací komisy, která určí že jakožto obyvatel Středočeského kraje dostanu v obchodě pouze jogurty Danone z Benešova? Děkuji, nechci, dávám přednost výorbkům z Valašského Meziříčí. Na pranýř se mnou. Polehčující okolností mi budiž, že vodu Evian si nekupuju.
Protože ceny dopravy jsou tak nízké, že se vyplatí uzavřít obchod za menší cenu jinde, i s náklady za dopravu.
To samozřejmě rozšiřuje a posiluje trh, ale není to ekologicky udržitelné – externality zaplatí někdo jiný a obvykle mnohem později.
Ono to možná vypadá, že se někdo cíleně snaží o to, aby se vozilo stejné zboží protisměrně sem a tam, ale kdo a proč by to chtěl? Aby ten kamion jel oběma směry plný? 🙂 Realita bude mnohem prostší – dnes je doprava tak dostupná a snadno zorganizovatelná, že si dodavatel nasmlouvá zakázky a je vlastně docela jedno, jak daleko to bude. Nikdo už nenařizuje, komu a za kolik se má co dodat, navíc odběratelé často chtějí mít více dodavatelů na stejnou komoditu – aby měli cenové srovnání a aby je to nepoložilo když jeden z dodavatelů začne mít problémy… Číst vice »
Ano…zboží se vozí po celé Evropě, ačkoliv ho jiná firma vyrábí za rohem…
To neplatí ani u potravin, natož pak u čehokoli jiného. Třeba strojírenské výrobky se prostě převážet musí, protože je dělá jen pár výrobců v různých zemích. Elektronika je ještě specifičtější, tu „za rohem“ opravdu nikdo nedělá.
A ani ty potraviny nejsou pravda. Omezení konkurence totiž má zásadní vliv na pokles kvality. Takže sice budeme jíst blafy, ale budou lokální… a to se vyplatí. Nebo některé druhy ovoce a zeleniny, které u nás prostě nerostou, a pokud už ano, tak s nesmyslnými náklady. Neděkuji, radši z Itálie.
Možná, kdybyste pár obchodů na Hané prošel, tak by tam ta mouka z Kojetína byla.
Taky, jak se vozilo. Jako malý kluk jsem rád četl vozové nálepky ve stanici Jesenný. Tehdy měla v blízké bývalé textilce Chema sklady. Vozilo se tam ze všech možných směrů. Pamatuju si na cedulku vozu, který tam přijel z Rosic n. L. – cestu od Pardubic kousek za Žel. Brod ten vůz zvládl za celé tři dny! Tak na něco takového se může přepravce vyprdnout, kamionem by to měl za tři hodiny. (Pomiňme, že sklad Chemy v místech, kde široko daleko není žádná chemička ani odběratel chemických výrobků, je sama o sobě blbost a už tam taky dávno není, zbyla… Číst vice »
To vám tak budeme věřit. Jasná lež. Trasa je dlouhá 111 km a dnes to osobák dá za 2 hodiny. Nákladní vlak nezastavuje tak to bude ještě rychleji. Za tři dny by průměrná rychlost toho vlaku byla 1,5 km/h. Hahaha, Běžte dělat hlupáky z někoho jinýho.
Tak si to ověříme. Vzhledem k tomu, že v Jesenném už nelze vyložit, zvolil jsem Velké Hamry. Doba přepravy dosahuje 1-5 DNÍ.
https://www.cdcargo.cz/prepravni-spojeni-a-tarifni-vzdalenosti
Ono to bylo za komunistů. Jesenný je dneska už dávno zastávkou.
Je to rozdíl dne podání (byl na cedulce) a dne příjezdu do Jesenného (ten Mn jsem tam viděl posunovat). Dobře, beru, že ten vůz mohl být podaný někdy večer a dojel asi někdy odpoledne (když jsem odjížděl od babičky).
Pan Hala si asi neuvědomuje, že podstatnou část té doby ten vůz strávil postáváním, přinejmenším na ranžíru v Pardubicích a pak asi ve stanicích St. Paka a Žel. Brod, možná i Hradec.
Souhlasím s Vámi a myslím že p. Hala má trochu idealizované představy. Bohužel pro dráhu.
A s tou dobou 1-5 dní jste mi připomněl další historku. Jeden přepravce by neměl problém s tím, že zboží vlakem půjde podstatně pomaleji, než kamionem, ale striktně požadoval přesnou dobu příjezdu k příjemci. Jednoduše řečeno, nevadila by doba přepravy 5 dní, ale musí být stejná vždy. A ne, že když to dráha náhodou stihne za dva dny, tak ho bude nutit okamžitě k vykládce, jinak se bude platit stojné. Šlo tam o to, že příjemcem byla menší firma, která si na vykládku musela odvolat lidi, co normálně dělali jinde, a to se muselo trochu déle organizovat. (Stalo se v… Číst vice »
Tady trochu popíráte sám sebe. Pokud doba dodání trvá 3 dny, s tím že vagon postává někde na nádraží a nikdo to neřeší, a najednou ho potřebují co nejrychleji vyložit? U nás v areálu vozí vagony plechu a na vyložení mají chlapi klidně dva dny než přijede další manipulační vlak. A jezdí to pravidelně už 3/4 roku, což zase nekoresponduje s tou vaší báchorkou o příjezdu zavčas.
To je právě ta drážní logika, co Vám brání tohle pochopit.
Ta fabrika má prostě určitý počet lidí, kteří mají svou práci, a vykládka vozů to není. Když přijde vůz, tak se pracovníci ze své práce stáhnou a jdou vykládat. Což ovšem nejen oni musí vědět dost dopředu, nejde, aby šéf naběhnul na dílnu a zařval, ať všichni všeho nechají a jdou na nádraží vykládat. A taky nejde nahnat lidi na nádraží a pak zjistit, že vagon ještě nepřijel.
Pohyboval jsem se v logistice strojírenského podniku a vím, že když přijede náklad tak je potřeba vyložit. A tak to přesně je. Ten kdo je určen pro vykládku po přijetí nákladu jde vykládat. Je jedno jestli kamion nebo vagon. Naopak u kamionů jsme čekali i několik hodin než přijel.
Jenže u dráhy to bylo tak, že nevěděli, kdy náklad přijede.
Znám podobný případ. Firma to vyřešila. Na nádvoří fabriky pokácela topoly,postavila si naftovou stanici a koupila kamiony a dnes dráze už penále za překročenou dobu vykládkové/nakládkové manipulace neplatí a ani penále za nevykládání v noci. Díky tuposti tariférů přišla železnice o tohoto zákazníka.
A co vlaky ad hoc? Z vašich komentářů jasně vyplývá touha, aby to nešlo a kamiony byly lepší. Ovšem takovéto jednostranné názory, kdy se hledají důvody proč to nejde ale nehledají se způsoby jak by to mohlo jít jsou poměrně fanatické.
Tak pokud podnik naplní celý vlak, je to jiná.
Vlak je i lokomotiva+ dva vagony. Někde adhoc vlaky zavádějí místo pravidelných manipuláků. Těžko říct, co je lepší.
A proto se musí investovat do silniční dopravy a dálnic, aby se to zvládlo!
Byť svůj příspěvek myslíte sarkasticky, tak je bohužel pravdivý.
Ona ta protiželezniční spiknutí jsou zčásti politici (preference silnic nad železnicí, např. ve zdanění), zčásti firmy samé (rušení vleček), zčásti je spiknutím samotná SprŽel která nabízí dost bídnou infrastrukturu – bídnou zejména pro náklad..
(rozpadající se mosty, šílené dlouhé objížďky každé uzavírky, jediné nákladní spojení s Německem jen přes Děčín, malá kapacita hlavních nákladních koridorů kde se kryjí s koridory osob.dopravy,.. – za to může SprŽel plus politici co k tomu přístupu dodali mandát)
Naprostá pravda. Takový Česmad je jedno velké protiželezniční a prokamionové spiknutí. Spousta firem také místo tichých a ekologických elektrických vlaků volí naftové kamiony i do míst kam vedou koleje.
Česmad je lobbytstické sdružení a to je úplně normální, takových sdružení je spousta ve všech oborech, včetně železnice.
Firmy volí to, co jim nabízí lepší služby za jejich peníze.
Dnes už je doprava dráhou mnohdy i levnější než po silnici. Kdyby kamionisti měli hradite veškeré náklady za použití dopravní cesty, tak aby zaplatili veškeré náklady na údržbu a stavby, byli by tak drazí, že rázem by přišli o polovinu přeprav.
Cena není jediný parametr, který zákazníka zajímá.
Nemyslíš si snad, že železniční dopravci platí veškeré náklady dopravní cesty, že ne?
Ano, dále zákazníka zajímá zda zboží dojede v pořádku. Což se o zboží z převráceného kamionu říci nedá. A že jich poslední dobou je. V tomto byla železnice vždy bezpečnější. A dále ekologie, proto to dělá třeba Mattoni, nebo lomy, kde těžaři obnoví vlečku.
Jo bezpečnější. Když jedna cihelna vozila duté cihly vlakem, tak jich dráha dokázala roztřískat údajně až třetinu.
Kuchyně z Koryčan se přestaly vozit vlakem právě kvůli poškozování zásilek.
😀 😀 A japa to? Já když jedu vlakem, tak to drncá mnohem míň. Vy budete z nějakého alternativního vesmíru, kde jsou jiné fyzikální zákony?
Základní problém bude spíš manipulace při nakládce a vykládce, případně při sestavování vlaků.
Nejspíš ty ranžíry. Takový Nymburk byl poškozováním zásilek proslulý. (Vršovice zase jejich vykrádáním.)
Co třeba posun a překládka?
A co třeba ochrana proti rozbití (polystyren) a nepřekládat?
Chování personálu na seřazovacím nádraží byl velký problém. Mnoho z nich vůbec nezajímalo, co ve voze jede, takže se přes hrb spustil třeba vůz se sklem, s porcelánem, s křehčími výrobky typu nábytek, či spotřební elektronika. Něco na hrb nesmělo vůbec, něco jen s doprovodem. A přesto si to tam kutálelo až na nárazníky spuštěných vozů samo, mnohdy s pořádnou ránou. Běžně vozy na spádovišti ujely tam, kam neměly a konec jejich jízdy byl mimo koleje. Můj strejda (ve skutečnosti druhý manžel mé babičky) pracoval na spádovišti ve Vršovicích (nejprve jako posunovač, po těžkém úrazu nohy povýšil na signalistů), jeho… Číst vice »
Ano, a to je to. Stačí dodržovat předpisy a vozy se sklem nespouštět. A problém je vyřešen. V opačném případě vyrazit tyto posunovače. Ale házet vinu na železnici, že kvůli nezodpovědným posunovacím četám je náklad rozbitý, je pěkná hloupost.
A kvůlu komu je teda náklad rozbitý?
Určitě ne jen proto, že se vezl po zlé železnici.
Na posunovače nešlo moc vyrazit,protože byli nedostatkovým zbožím.
Což porcelán nebo sklo… V Ústí se spouštěly i cisterny s chlorem. Samozřejmě s nápisem „neodrážet nespouštět“.
Při přístavování/odsunu cisteren do Spolcemie se i odráželo okolo perónu před zraky cestujících.
A u hlubiňáku tlačeného přes hrb se jen podívali zda neškrtne spodkem o hlavy kolejnic.
Má pravdu, ten VTT,předsedo,taky se do vagónu montovalo sledovací zařízení,aby se zjistilo,kde a kdy to dostalo jakou šupu.
Jakmile se na železnici (kromě posunu)něco hne,tedy vlak,okamžitě se platí za nápravu,tunu a kilometry a není proti tomu úniku. Kamiony jsou zpoplatněné jen málokde a jetě tomu někteří unikají objížděním placených úseků přes okresky,které jsou potom zničené.
Jak sarkasticky, však svými slovy potvrzujete, že je to pravda. Článek podobného ducha jsem četl v Železniční revui z roku 1933, to nemůže být náhoda 🙂
Samozřejmě něco pravdy na tom je. Nejhorší je, že část problémů a omezení si vytváří železnice a železničáři ve vedoucích pozicích sami na sebe.
Přesně tak! A současně jsou mistři světa v omlouvání všeho možného i nemožného.
No…pokud by byli točvolanti zpoplatněni přiměřeně jejich negativním společenským následkům, tak to půjde téměř okamžitě…
Pro mě jsou následky pozitivní, díky kamiónům máme snadno a rychle zásobovatelnou obchodní síť.
O kolik kilometrů se zmenši kolona u Brna na D1?Pro ty desítky kilometrů kamionu v pravém pruhu bohužel cca dva kamiony týdně jsou pod statistickou chybou.
Uvedené množství kamionů za uvedené období vychází na 36 kamionů týdně a hádám že pojedou (jely by) spíš severní trasou, ale proč to nepomluvit…
Když si totéž řekne každý člověk a každý firma, bude ta kolona na D1 dvojnásobná.
(teď přeháním, ale snad chápete pointu: takto se chová jedna firma a vy to srovnáváte s celkem)
On je hlavně problém silnice Kyselka- Karlovy Vary, která je úzká ve stísněném údolí řeky Ohře. Tam by těch 22 800 kamionů bylo znát.
Chápu že mattoni je ech značka.
Na druhou stranu, jak hodně ekologické je převážet pinou vodu přes celou republiku?
Dříve než mělo vlastní sodovkárnu každé větší okresní město…
To co provedli s historickými lázněmi v Kyselce raději nekomentovat….
Matonka je minerální voda
A to na Moravě a neexistují žádné minerální prameny?
Že je potřeba tam ve vekém dovážet mineralizovanou pitnou vodu?
Tak můžete některý z pramenů koupit, založit sodovkárnu a zaplatit takovou kampaň, že žádný Moravák už po Mattoni ani nešťekne a na pultech všech moravských obchodů už bude jen Vaše lokální minerálka.
Ještě by vydyndal u dopravce slevu, kdyby se mu podařilo moravskými vodami vytížit ty prázdné vozy směrem na Vary.
Jj, může místo toho pít třeba Šaraticu. Když je to teda jedno.
A zároveň založit velkoobchod se záchody…
A které z nich se daří úspěšně prodávat v širším okolí? Napadá mě akorát Ondrášovka a Hanácká, s přimhouřením očí ZONka, Luhačovice beru spíš jako léčivo než nápoj. Většinu toho pokryjí prameny ze severozápadních Čech, úspěšný je tu třeba i takový Rajec… v posledních letech celkem zmizela Poděbradka. Každopádně ta vzdálenost od zdroje v tom zřejmě nehraje velkou roli.
Bodejť by hrála. Vsadím se, že i ta Hanácká se do nějké Billy nebo Peňáku v Olomouci nebo Přerově dostane přes nějaký distribuční sklad třeba u Prahy.
A co nepoužívaná vlečka minerálky PRAGA v Břvanech? Vozily se chlaďáky s lahvema po celé republice.
Té minerálky je škoda, byla chuťově výborná. Bohužel se to prodalo cizincům a je to!
Mohli by to odpařit, vozit jenom tu sůl, kterou by si pak každý, kdo by chtěl Mattonku rozpustil v lokální destilce.
A světoznámá a vozila se po železnici od svého vzniku.
Co provedli s laznemi?
Škoda jen, že trvalo od privatizace 20 let než vlečku znovu zprovoznili…
Šotoušům se prostě člověk nezavděčí.
Sice nejsem, ale neuráží mě to. V Radošově u jezu bývalo vodácké tábořiště a přes zbytky lečky se chodilo do hospody, byla v zoufalém stavu…
Asi se jim protáhla projektová příprava.
Nedochovalo se ale jméno toho, co to vymyslel, aby bylo možno jej náležitě odměnit?
Tohle je naprosto úžasný projekt a je skvělé, že ho firma drží přesto, že nákladově je to nepochybně náročnější, než přeprava kamiony. Škoda, že je to tak ojedinělá záležitost.
Souhlasím. Ale za mě je větší škoda, že Marroni jakožto minerálka už není to, co bývala…
Já tomu nerozumím, a tak mě udivuje, v jakých mega objemech jsou schopni Mattonku stáčet.
Takže 6 vlaků měsíčně. Vskutku dechberoucí!
Což je tak asi minimum, co se dá vlakem vozit, vychází to na 2 vlaky týdně.
A jak jsou ty vlaky dlouhé, když 800 vlaků mělo nahradit jízdu 22 800 kamionů?
= jeden vlak nahradil jízdu 28,5 kamionu, takže pokud budu počítat kapacitu silničního návěsu a železničního vozu stejnou při stejné délce 12m, tak je to 342m délky ložné plochy + cca 1m na každé spojení sousedních vozů.
Je tedy pravda, že teoreticky Správa železnic povoluje vlaky až 700m dlouhé, ale jen na určitých tratích, a je až velmi pravděpodobné, že koncové úseky článkem popsané trasy těch vlaků tak dlouhé vlaky neumožňují, protože nejsou na nich tak dlouhé staniční koleje umožňující předjíždění a křižování vlaků.
Tak do Vojkovic z Kyselky po vlečce dojede vlak Bardotka v několika částech, taktéž v koncovém úseku, Z Vojkovic do Prostějova to veze Eso 363 a délka vlaku není problém.
Mohu poprosit o info, v které dny v týdnu se to do těch Vojkovic naváží a případně v jaké časy? Děkuji
Presny casy nevim, ale vloni to jezdilo 2x denne ve vsedni dny. Max. rychlost 20km/h. O vikendu se dala jet i vyhlidkova jizda pro verejnost.
Koncové úseky se obsluhují po částech; nevím, jestlti je to ještě přesně aktuální, ale ložené vozy se navážely zamračenou do Chomutova, tam se poskládaly do „dálkové“ soupravy a ta se pak zase z Prostějova po částech navážela na vlečku do Mostkovic.
Zamracena kdyz zatlacila tak do komina vyletel kybl M7ADS a k tomu poprasek napul spalene nafty ale je to eko 60let stara loko proti kamionu kterej bude tak 3roky starej a splnuje emisni normy na maximum
Třeba časem koupí 753.7…
Podle mne by se zrovna mineralky mely pocitat na prepravenou hmotnost ne? Nebo se tady snazi nekdo zakryt nejakou neefektivnost?
Ja jen rychlym vypoctem ze tuna zbozi tehlete matonky do toho prostejova by se mela dat zvladnout nekde cca 820-850kc nevim jak to zvladne vlacek ale treba mi k tomu da nekdo cisla
Oprava 420-450kc/t
Sorry, ale běžně se počítá, že jeden železniční čtyřnápravový vagon jsou dva kamiony.
Pan Heinrich Mattoni by určitě zatleskal….
Ale pak by nasadil udivený výraz a poklepal si na čelo…
A jak jsou na tom s dopravou minerálky z Korunní ? Taky vlakem nebo hlavně kamionem. Vzdálenost stáčíren cca. 7km.
A objem?
Mattoni má obrat 3,8 miliardy
Korunní + Ondrášovka + Kofola 0,8 miliardy
Aby to vůbec vyšlo na 1 připojený vagon, protože pramen Ondrášovky je na opačném konci republiky. Pak jsou tací, kteří by to zakázali i vlakem, však oni se ozvou.
Mattoni 1873 = Mattoni + Aquilla + Magnesia + Podebradka + Hanacka Kyselka + Dobra voda + PepsiCola + …… Kolik je obrat jen zavodu v Kyselce nevim. I tak kazdy kamion nahrazeny vlakem = dobry kamion.
Nakládaly ve Stráži na 5. a 7. SK. Ale už je to více než 30 let.
Korunní taky měla nějakou novodobou železniční epizodu směr Morava, ale neujalo se to.