Maersk křtil za potlesku Bruselu první loď na zelený metanol. O palivo se brzy strhne boj
První loď na zelený metanol. Foto: Maersk
Momentálně se ve světě vyrábí 100 kontejnerových lodí na metanol. Zajištění dostatku paliva je už teď pro firmy prioritní.
Snad to dopadne lepsie ako tie tankery ktore dnes plavaju na zapade EU aj na LNG. LNG treba objednat 2 dni dopredu, tak na to kazdy kasle. Zadotovalo sa to a tym to skoncilo.
Probůh kdo zase vymyslel takový nesmysl? Tyhle lodě měly/mohly už desítky let jezdit na jádro a byl by klid. Takhle to je jen další krok k tomu jak huntovat přírodu.
Jistě nemáte nic proti tomu, když se vyhořelé palivo bude skladovat pod vaším domem…
Já bych byl pro. Když bude těch 100 m pode mnou, tak to mě nezabije.
Možná, ale jistotu nemáte. 🙂
Proč bych neměl mít jistotu. Když lezu na hory, tak dostávám radiační zatížení taky, když jdu na rentgen do nemocnice, je to to samé, cesta letadlem je rizikovější ze stejného důvodu.
To by jiste mohly, ale naklady by byly neunosne.
Motor, který se nedá jen tak otočením klíčku chcípnout, bych ani nechtěl. Chápu, že třeba pod vodou to smysl dává, ale pro nějaké širší civilní nasazení by to nebylo (nebo jen do první nehody). Také vemte v úvahu, že na klasickou loď můžete nabrat posádku kdesi v Indii a nepotřebujete jaderné inženýry. A o ceně už tu někdo píše.
Tak motor chcípnete v pohodě, ten reaktor jen vyrábí elektřinu. Ovšem musíte u toho právě vyřešit, co s přebytky. A přeci jen, vojenské lodě s jaderným reaktorem na palubě se zase tak často nemívají nehody. U civilních… A teď si představte, že by takovou loď unesli piráti, nebo by se prostě potopila někde poblíž pobřeží… A peníze samozřejmě.
Takže palivem pro loď jsou kravince. 🙂
Tak to je správné, tak to má byť 😀
Myslím, že tá myšlienka ekologizácie lodnej dopravy je logická, proti tomu nemôže mať nikto nič. Už len treba prísť na spôsob, ako to dosiahnuť, a toto je jedným z nich. Pred 10 rokmi si tiež nikto nevedel predstaviť cestu v elektromobile a kde sme dnes? Bezproblémov
Jak? Velice snadno, jaderný pohon a je vyřešeno.
Tím problémy teprve začínají.
Určitě nás je hodně, koho zarazila výroba metanolu v plynárenských trubkách na základě zachování hmotnosti 🙂 Takže, metanol se dělá úplně normálně ze směsi oxidu uhelnatého a vodíku (syngas), která se dělá reformací zemního plynu (metanu). Ten výraz o zachování hmotnosti (mass-balance basis) znamená jen to, že se v síti nesleduje cesta konkrétní dávky metanu z jednoho zdroje. Takže si můžete třeba v Jihlavě koupit ‚zelený‘ metan z Dánska, i když defakto zrovna ten váš metanol je velmi pravděpodobně fosilní a není z Dánska. Aspoň tolik jsem po kratším čtení pochopil. Uhlík je v tom palivu tedy ‚zelený‘, ještě je… Číst vice »
„to zachování hmotnosti“ mne taky zarazilo. Já se ve fyzice učil o zákonu zachování energie , případně (poněkud zastarale) zákon o zachování hmoty. Ale ne hmotnosti. Mě by třeba zajímalo, jak takové zachování hmotnosti fungovalo při spalování paliv – spálím benzín/naftu, uhlí a výsledkem, že váha výfukových plynů (nebo popela) je stejná jako toho primárního paliva? To asi ne, ne? 😉
Ale přesně tak to je, jen ta váha výfukových plynů je ještě větší než původní palivo, protože se uhlík při spalování sloučí se vzdušným kyslíkem. Takže z 50 kg benzinu můžete mít nakonec třeba 150 kg CO2
A spálením 1 kg vodíku vznikne (2x 1 + 16)/2 = 9 kg vodní páry. A vodní pára je mnohem účinnější skleníkový plyn než CO2.
Podrbal se na hlavě: Co fčíl?
EU vydá nařízení, že se voda na území EU nesmí vypařovat. No a je vyřešeno 🤣🤣
Je dobré zagůglit, pak budete vědět, co včíl: https://yaleclimateconnections.org/2008/02/common-climate-misconceptions-the-water-vapor-feedback-2/#:~:text=The%20primary%20reasons%20why%20water,(its%20saturation%20vapor%20pressure).
O 3 odstavce výše téhož článku se píše: „Water vapor and clouds account for 66 to 85 percent of the greenhouse effect, compared to a range of 9 to 26 percent for CO2.“ // Vodní pára a mraky tvoří 66 až 85 procent skleníkového efektu, v porovnání s rozsahem 9 až 26 procent CO2.
I když ten článek nepovažuji za důvěryhodný, tak i přesto jsem si z něj odnesl tento závěr:
Z článku plyne, že vodní pára má rozhodující podíl na skleníkovém efektu, ale nemá rozhodující podíl na růstu teploty/klimatických změnách.
protože obsah vodní páry v atmosféře emisemi nezvýšíte, narozdíl od CO2.
Množství vodní páry v atmosféře je závislé na teplotě, dodatečná vodní pára spadne jako voda poměrně rychle.
fčíl nic. A to si ještě představte, že vodní pára, tento hrozný skleníkový plyn, občas ve vzduchu kondenzuje (odborníci tomu kondenzátu tuším říkají „mrak“) a za určitých podmínek tento kondenzát hnusného skleníkového plynu dokonce prochází fázovou přeměnou a následně dopadá na nic netušící lidi (myslím, že se tomu říká „déšť“). Prostě, když sprchne, množství vodní páry v atmosféře zase trochu klesne. To se s CO2 moc udělat nedá.
Uvádíte čtenáře v omyl. Občas taky vzniká sníh.
Máte pravdu, sypu si sníh na hlavu, že jsem na tuto možnost zapomněl.
Z pohledu absorbce IR záření je pára horší než CO2. Ale její životnost v atmosféře je krátká a koncentrace limitovaná. Na rozdíl od CO2.
Co fčíl? Začne pršet…
Teď se zamyslete nad faktem, že benzín i nafta jsou uhlovodíky. Uhlovodík má v sobě, Halík, co? Kromě uhlíku, který spalujeme přeměnou na CO2, je tam i ten vodík. Vodík se taky slučuje s O2 na vodní páru. Tedy ano, i auto na benzín produkuje vodní páru a ne málo. Jenom to nemá vliv na skleníkový efekt, jak už jsme tu několikrát vysvětlili (snad to stačí), ale na růst hladin moří, protože dodatečná vodní pára spadne. Vodík z ropy, která byla v zemi, se takto dostává jako voda do moří. A aut na ropu je mnohem více než těch na… Číst vice »
Je to opravdu tak. Hmotnost výfukových plynů je dokonce vyšší, než váha spáleného paliva z nádrže, protože se k palivu přidal ještě kyslík z atmosféry. Zákon zachování hmotnosti existuje a je/byl užitečný hlavně v chemii. K vysvětlení syntézy chemických látek ale obvykle moc užitečný není.
Přiznávám se, na kyslík z atmosféry jsem zapomněl. A z vodíku v benzínu (což je asi C6H14) vznikne voda? Ptám se seriózně – nikdy jsem se o to nezajímal.
Ano, je to úplně stejně, jako když „spalujete“ chleba se sádlem, vydýcháte CO2 a vodu (tu spíš spodem tedy).
Zajímavé, že nikdo se nepozastavil nad těmito větami z článku: „Z hnoje na moře – Biometanol se vyrábí z bioplynu vznikajícího v živočišné zemědělské výrobě.“ EU tomu dle článku tleská a přitom je to na druhé straně právě EU, která se snaží o co možná největší likvidaci živočišné zemědělské výroby. Takže kde se pak ten bioplyn vezme? Tomu se říká „Levá ruka neví co dělá pravá.“
To máte jak s peletkama: Stačí si je koupit, nemusíte porážet na topení strom! A nebo jak s Biomasou Jacques, ta taky netušila co a odkud.
nebo s některými ekology, co by nejraději zakázali DHMO (Dihydrogen monooxid), protože v větších dávkách je smrtelný a přitom je úplně všude (i ve vodovodu)
Zkuste vypít najednou dva litry destilky, co to s vámi udělá
vždyť říkám, že ve větších dávkách je smrtelný
Jo, už v Bibli se o tom píše, nějaká potopa či co.
Jojo, je to hodně nebezpečný prevít:
přispívá ke skleníkovému efektu
tvoří významnou složku kyselého deště
podílí se na erozi půdy
jeho vdechnutí může být smrtelné
urychluje korozi a ničí elektrická zařízení
dlouhodobější kontakt s DHMO v pevném skupenství vede k vážnému poškození tkání
v plynném skupenství způsobuje popáleniny
byl objeven v nádorech smrtelně nemocných pacientů
Správně se píše methanol.
A orthopedie. 🙂 Některé národy od toho ovšem již ustoupily.
Ano, v oboru chemie.
Česky: https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=metanol
P.S.: Mě je to jedno, rozumím obojímu.
A jak se řeší toxicita metanolu. Když vezmu třeba směsi do ostřikovačů, metanol se z nich jako složka musel dát podle EU pryč.
Toxicita metanolu se řeší tak, že ho nechlastáme. Jinak zas tak moc toxický není. Ale jo, někdo si určitě cucne, bylo by lepší používat třeba propanol.
Dostali dotaci? Nebo je jen slovně podpořili?
Sůra neodpoví je spokojen, že jsou lidi okradeni o své peníze!
Tak hlavně že Brusel tleská zrovna během toho jejich zbytečného a dokazatelně anti-ekologického cirkusu, zvaného Plenární zasedání EP ve Štrasburku.
Teprve až tohle jednou zruší, tak začnu věřit, že těm politikům skutečně jde o ekologie. Do té doby to je jen pokrytectví a oportunismus…
Nevíte někdo jestli Uršula jela z Bruselu do Kodaně vlakem nebo na kole?
Na lodi.
60 Vikingů pádlovalo aby její výsost dovezli včas. 🙂
Vidím dva problémy: loď je na dnešní poměry kapacitně velmi malá a obtížná prokazatelnost „zelenosti“ toho metanolu…
Co do kapacity bych si tipnul, že Marsk ví přesně co dělá a budou to lodě pro „lokální“ rozvoz v Baltu, Severním moři, atd. Rozvoz a svoz pro ty opravdu velké.
Zelený to bude tolik, kolik na za to certifikační firma dostane.
Takže v Evropě bude nutné ocertifikovat de-fakto každý prd, kdežto na Čínu si nikdo netroufne, respektive ho číňani pošlou do míst, kde ty prdy vznikají.
Stejně tak v Africe a Indii. Svítí se tam petrolejkama.
„Bioplyn se nejprve upraví na biometan, a ten se vstřikuje do stávající plynárenské sítě. Tam se na základě principu zachování hmotnosti změní na metanol.“
Aby z metanu (CH4) vznikl metanol CH3-OH), tak je potřeba přidat mu kyslík. Ta druhá věta se mi nějak nezdá, věděl by někdo jak to funguje?
Metanol se prakticky vždycky vyrábí ze syntézního plynu (směs CO a vodní páry), ten můžete získat z metanu a vody. Stechiometricky vám potom bude přebývat nějaký ten vodík.
Ale dá se to teoreticky udělat i přímo oxidací plynným kyslíkem, s celkem sofistikovanou katalýzou; ovšem není to tak dávno, co tohle proběhlo jako novinka, takže pokud by to už měli v průmyslovém měřítku, byl bych hodně příjemně překvapen.
No dobře, ale provádět katalýzu v plynárenské sítí?
Jo, na základě principu zachování hmotnosti. To je celé… ehm, poněkud hovězí.
Myslím, že pisálek smotal jabka a hrušky. Jde o to, že ten biomethan se tlačí do stejných trubek jako zemní plyn. Fyzicky trubka je jedna, jen se obchodují certifikáty na bioplyn. Zkrátka z jedné strany natlačíte 50GJ, z druhé odeberete 50GJ, ale nemusí to být fyzicky ten samý plyn. Analogicky je to se „zelenou“ elektřinou.
Tady někdo vůbec netuší ilo čem píše. Ne,není to podobné jako u elektřiny. Odběratel odebírá plyn z toho zdroje, ze kterého ho koupil. Není zemní plyn jako zemní plyn a dnešní technologie umožňují sledování transportu daného objemu plynu z konkrétního zdroje v potrubí až k odběrateli.
To jako myslíte vážně? Když ČR nakoupí plyn, který připluje lodí do nějakého překladiště na Baltu, že všichni na trase přestanou odebírat z trubek , počká se až plyn doteče do ČR a pak se zase všichni připojí? :-))))
Prosím? Na to jste přišel jak? Čím méně o tom lidé vědí, tím kategoričtější závěry dělají, že?
A diselagregát na fotovoltaické plantáži dodával i v noci.
ve druhém odstavci: oxidací metanu, samozřejmě 🙂
Hele, když už jsme u chemie, šlo by udělat nějakou krabičku, do které by lezla elektrika (ze solárů), voda (asi destilovaná) a CO2 (z tlakové bomby) a finální produkt by byl právě metanol a možná něco navíc (O2, H2)?
Samozřejmě by tak krabička musela něco obsahovat, nějaký katalyzátor.
Já jen, jestli by si člověk mohl doma vyrábět metanol (do auta a do topení). Dá se to skladovat o hodně lépe než vodík.
Neslo
Má to jednu nevýhodu: Metanol je jeden z nejzákeřnějších jedů. Jeho páry… někdo zhasnul?
V principu ano, ale nebude to krabička, ale továrna.
To jsem tušil.
Používejte rovnou sluneční světlo bez okliky přes elektřinu, CO2 rovnou ze vzduchu a vodu dešťovou. Pokud trváte na krabičce, říkejte jí skleník. Výstup předestilujte.
Ještě doplním, že toto už úspěšně funguje i v domácích podmínkách, typicky na Moravě. Akorát, že neuvědomělí občané výsledky své činnosti užívají nesprávným způsobem. Užitečný metanol vylévají do kanalizace, místo aby ho odevzdali do Brusele. Naopak odpadní etanol hromadí v lahvích…
Poláci taky – spirytus rektyfikowany. Správně se to má používat pro pohon torpéda, jenže námořníci to mixovali 1:1 s ananasovým džusem.
Chyba je celosvětová, konzumují ho i sloni v Africe v přezrálém ovoci.
A jsem schopen ve skleníku (při ploše odpovídajícím solárům na střeše) vypěstovat tolik zelené hmoty, která by pak posloužila v zimě (po celou dobu) jako otop/palivo?
Účinnost fotosyntézy je v já@)o
Chybka…
Fotosyntéza má účinnost nízké jednotky %, FV až 25%.
Těch 25 % FV je zaklad, protože reakce na třeba ten metanol musí probíhat dál, a taky to nejsou nějaké závratné účinnosti.
Další nevýhodou fotosyntézy je rychlost růstu takovýchto rostlin.
To by určitě šlo, ale velká továrna připojená třeba na komín plynové elektrárny bude určitě účinnější (==levnější produkt). A navíc, když nedávno nějaký ministr řekl neškodnou a triviálně pravdivou větu o tom, že tato syntetická paliva by mohla být alternativní cestou, dostal od místních odborníků na všechno děsnou čočku.
Já obecně proti syntetickým palivům nemám nic. Prostě se ptám, jak náročné je složit z vody a CO2 zpět něco co se dá použit jako palivo. A to za podmínky velkého přebytku elektriky, typicky právě ze solárů v létě.
A ani proti syntetickému palivu z bioodpadu nic nemám, tam se dá předpokládat, že výroba je energeticky méně náročná, jen toho bioodpadu není dost na potřebné množství paliva spotřebovávaného v dopravě.
Třeba MAN do toho jde přesně tak, jak popisujete. Odkaz https://www.man-es.com/energy-storage/solutions/power-to-x
Dík, je vidět, že se s tím i někdo zaobírá. A asi je opravdu nutné to dělat ve větších poměrech, protože podle schémat tam nedochází v reakcích k úplnému vyčerpání reaktantů a musí se z výsledku separovat potřebný produkt a ostatní (dejme tomu meziprodukty) jde znova do procesu.
Hmmm takhle by to slo
Taky se mi to nezdá
Dělají to v továrně. Továrna odebýrá z plynárenské sítě běžný zemní plyn. A hlavní eko věc jsou ty certifikáty, které musí získat od někoho, kdo do té plynové sítě vtlačil něco, o čemž přesvědčil úřady, že to je biometan.
„Bioplyn se nejprve upraví na biometan, a ten se vstřikuje do stávající plynárenské sítě. Tam se na základě principu zachování hmotnosti změní na metanol.“
COŽE?
Někdo si dal panáka metanolu, když to psal, takže už neviděl, co mu padá od klávesnice?
Zkrátka výroba metanu a metanolu z metanu nemusi probihat na stejném místě.
Tak uz to vstrikovani biometanu do natlakovane plynarenske soustavy je dosti zajimave k predstave
Bez problémů, stačí mít vyšší tlak než je v potrubí. Jenže oddělit potom fosilní metan od biometanu bude poněkud složitější a prokázat že se do potrubí opravdu dostalo tolik a tolik. Asi jako nabrat v Bratislavě kýbl vody z Dunaje a tvrdit, že je čistě rakouská…
neměli náhodou hybrid co měl plachty a nevyraběl si elektřinu sám a motor běžel jen pokud nefouká? :O
Testuje se rada zpusobu, jak snizit ekologickou zatez lodni dopravy. Vitr s ruznymi druhy „plachet“ je samozrejme mezi nimi. Ale zpravidla jako doplnek pro usporu hlavniho paliva, ne jako jedinej nebo hlavni pohon, to je asi nerealny. A malokdy s klasickejma plachtama, ty jsou pro moderni nakladni lode prilis nesikovny.
Ideální mít na palubě větrník