Liberecký kraj dokončil opravu silnice s povrchem z nanovláken
Opravená silnice z Jablonce nad Nisou na Dolní Černou Studnici. Foto: Liberecký kraj
Cesta po krajské silnici III/2879 z Jablonce nad Nisou do Dolní Černé Studnice je od tohoto týdne pohodlnější. Společnost M-Silnice
Hlavně dejte vodorovné značení zase pouze na krajnice. Ať je česká úchylárna kompletní. :-/
Ano, dáme. Obdobně bje tomuni v Rakousku a Německu. Střední pruhy se i tam dělají pouze u vozovek s dostatečnou šířkou pruhů.
A má to smysl. Ti, co se bez středové čáry neobejdou, by měli vrátit řidičáky. Sám vím, po které straně se jezdí a kolik prostoru musím nechat protijedoucím, podle profilu silnice poznám, zda lze bezpečně předjíždět či nikoli. Spousta držitelů řidičského oprávnění s tím má obrovské problémy…
Ti, co se neobejdou bez stredove cary jsou v kontextu bezpecnosti jeste celkem profici. Je tu totiz jeste pomerne silna skupina polovodicu, kteri ji dokonale ignoruji.
Pokud se šofér bez středové čáry nedokážě vyhnout s protijedoucím, tak to není šofér, ale mamlas. Ani v Německu není dělící čára všude, stejně tak ve Francii.
Nebylo by dobré objasnit laikům (čti: v problematice tápajícím trubkám – jako já) výhody tohoto řešení, případně aspoň nastínit princip? Děkuji
Také se přidávám k dotazu.
U kategorie S 6,5 jsou vodící proužky pouze u krajnice. I tak je šířka jízdního pásu jen 2.75 m. Oba jízdní pásy na silnici tak mají celkovou šířku 5,5 m a pokud je šířka vozovky mezi vodicími čárami menší než 6 m, jízdní pruhy se nevyznačují.
Zdroj: http://www.pjpk.cz/data/USR_001_2_8_TP/TP_133.pdf
strana: 25, kap. 3, odstavec 3.1
Zjednodušeně řečeno, nejedná se o nový asfalt, ale rozfrézování a recyklace starého na místě s použitím různých příměsí a pojiv.
např. https://www.asb-portal.cz/stavebnictvi/inzenyrske-stavby/doprava/rekonstrukce-vozovek-recyklace-za-studena
,,Díky hlavní myšlence a výhodě této metody nedochází k žádnému odtěžení stávajících konstrukčních vrstev, jejich odvozu a ukládání na skládky, což se v konečném důsledku promítá v efektivním vícenásobném využití přírodních surovin a je tak docilováno snižování energetické náročnosti a zlepšování užitných vlastností vozovek. Tím tak především nedochází k plýtvání nerostnými surovinami ani nadměrnému zatěžování přírody, včetně skládkování nepotřebného materiálu.“ (zdroj: odkaz diskutujhícího „Silnice“).
Ten článek je pro mě přínosný. Díky za něj! 🙂
Čili asfaltové složky použity, ale ty staré?
Jasně. Použije se drť ze starého asfaltobetonu (kamenivo obalené asfaltem) a jako nové pojivo se přidá trochu cementu – proto „recyklace za studena“ – nedochází k pojení zahřátím (a ztuhnutím) živice (jako u klasického asfaltobetonu), ale hydratací cementu (jako u běžného betonu). Vláknitá složka pak zvyšuje odolnost vůči křehkému lomu, tady použili nanovlákna, ale používají se i celulózová vlákna (rozvlákněný sběrový papír).
Kamenivo obalené asfaltem není beton, pokud není součástí cementová směs. Jinak OK.
Pán odborník na stavebnictví promluvil, slyšeli jste slovo Přemkovo.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Asfaltov%C3%BD_beton
Díky!
Bude to dražší, ale zase to méně vydrží
Nechcete dělat ministra dopravy, když jste takový profesionál?