Letiště Praha se vrací k odletovým postupům z předcovidové doby, některé obce musí počítat s návratem hlukové zátěže
Přistání na Letišti Praha. Foto: Letiště Praha
Krok vysvětluje pražské letiště postupným návratem leteckého provozu.
Zpráva vyjmenovává obce ležící přímo pod letovou dráhou, ale vzhledem k tomu, že hluku z letadel nestojí v cestě žádné protihlukové stěny ani další terénní překážky, tak se šíří na kilometry daleko, tedy seznam dotčených obcí by měl být mnohem delší. Stejně tak letadlo nepřestane hluk vydávat po dosažení kritérií odklonu a proto budou (jsou) silně negativně postiženy i části jako například Prosek nebo Kbely, kde žije velké množství lidí.
Lidé tam bydlí dobrovolně, navíc naposledy jsem viděl přímo v ose dráhy 24 rozestavěnou novostavbu, takže asi je zájem tam bydlet.
Po dostavění paralelní dráhy bude o mnoho více postižených hlukem než je nyní – paralelní dráha bude blíže ku Praze.
Paralelní dráha umožní zrušení stávající 12/30. Provoz na 12/30 hlukově zatěžuje mnohem víc lidí, než bude zatěžovat plánovaná dráha s uvážením toho, že bude využívána primárně pro přistání a že její výstavba umožní noční uzávěru letiště. Takže po výstavě paralelní dráhy dojde svým způsobem ke snížení počtu lidí zatížených hlukem z letiště, budeme-li to počítat takto v kontextu.
Zapomněl jste zmínit, že v průměru pouze 5 % letů ročně využívá 12/30 a v méně než polovině těchto případů bylo 12/30 použito z důvodů souvisejících s počasím. Kromě toho letiště nemá žádnou spolehlivou prognózu nárůstu letů, která by ospravedlnila druhou dráhu. Stansted má pouze jednu dráhu a odbaví 30 milionů cestujících ročně. Není jasné, kdy, pokud vůbec, Praha dosáhne 20 milionů.
Skutečným důvodem pro paralelní dráhu je využití pozemků rekultivovaných z 12/30 k prodeji developerům (Finep už tam je). Pokud jste to skutečně nevěděli, ukazuje to, kolik skutečně důležitých rozhodnutí ovlivňujících zemi se stále přijímá ve stínu.
12/30 se pouziva krome toho kdyz nevyhovuje pocasi i treba behem udrzby 24/06 apod.
Nemuzete srovnavat kapacitu Prahy s kapacitou Stanstedu, usporadani pojezdovych drah k uvolneni hlavni drahy v Praze je suboptimalni kvuli krizeni s 12/30, takze se bez velkych stavebnich uprav na kapacitu Stanstedu proste nedostanete. A kdyz uz velke stavebni upravy tak se da rovnou poridit ta paralelka a bude po kapacitních problemech i do budoucna
Jsem si dobře vědom toho, že 12/30 se používá na pomoc s logistikou údržby. Ve svých cyničtějších chvílích si myslím, že se z tohoto důvodu používá až příliš. Jak Stansted, který takový luxus nemá, provádí údržbu? Jak je možné, že pražské letiště bude zítra ráno obtěžovat obyvatele šesti odlety před 6.00, zatímco Stansted do té doby žádné takové lety mít nebude? A Stansted samozřejmě není jediné evropské letiště, které úspěšně provozuje více letů při větších omezeních než Praha. Kompetentní a seriózní vedení by se od těchto letišť snažilo poučit, místo aby stavělo novou ranvej blíže k městskému centru – což… Číst vice »
Tak mate samozrejme pravdu ze zavrit drahu treba na mesic kvuli odgumovani je asi trochu zbytecny luxus 🙂 Nicmene Praha neni Londyn a charakter poptavky je takovy, ze se provoz koncentruje do 2 dennich spicek, kdy letiste jde na hranu kapacity a zbytek dne je relativne volno. A druha vec stale plati – hlavni draha resp. rozmisteni jejich exitu neni navrzene pro moderni letadla. Kazde novejsi evropske letiste proto je snadno schopne na jednu drahu provozovat vic letu nez Praha. S obema problemy ta paralelka pomuze. A uprimne, na to navazane opatreni (zruseni nocnich letu, zruseni provozu na 12/30 pres… Číst vice »
Věděl by někdo z oboru, jak je to s přílety? Posledních pár let mi připadá, že když se přistává na dráhu 24 a letadlo letí do ČR od jihozápadu, tak letí ve velmi malé výšce (1500 metrů) přímo přes centrum Prahy (Vinohrady, Žižkov). Nepamatuju, že bych dřív třeba na Jiřáku slyšel letadlo, zatímco teď je to velmi běžné. Ale třeba jsem si jen stihl rychle odvyknout právě přes covid a přistávalo se takhle i dřív.
Příletovky se v čase mění, takže nekdy být mohly, jindy nemusely.
Dnes to jsou konkrétně příletovky VLM 5T (od vlašimi na dráhu 06), VLM 5T (na dráhu 12), VLM 4S a APRAQ 2S (ta je od jihozápadu) na dráhu 24, a LOMKI 9R (od západu , na dráhu 30).
Ale spíš jde o to, že jste tomu odvykl, koukám teď do AIPu z roku 2015, a tam pár příletovek v podobných trasách nad centrem taky bylo 🙂
Taky mám pocit, že se přes Vinohrady létá častěji než dřív (nemyslím covidovou dobu, ale rok 2019 a předchozí).
Sice v kredenci nenadskakují skleničky, ale třeba večerní LH1694 (MUC) už mám jako častý a docela hlučný signál, že je čas konečně vypnout počítač a neprotahovat práci. Jelikož jsem míval i co dočinění s Jiřákem, určitě se toho moc nezměnilo, pár příletovek tam bylo a asi stále je.
Ano, naposledy jsem tudy letěl, ale novou A321N na „volnoběh“, tu byste slyšet neměl, ale jinak ano je to tak jen s tou výškou nemáte pravdu, letadlo plynule klesá tak, aby mělo správnou výšku na přistání.
Přijde mi poněkud zvláštní rozdělení na proudová a vrtulová letadla. Podle mě by se měly rozdělit podle skutečné hlučnosti. Když si srovnáte starou B737 s novou A320N, tak ten rozdíl je obrovský.
rozdělení odletových tratí je kvůli rychlosti a nikoliv hlučnosti
Já neřeším rozdělení odletových drah, ale posuzování hlučnosti letadel podle toho čím jsou poháněná.
Neres to