Letem Českem: Železniční stanice v Dubí je malým muzeem s romantickým nádechem na cestě do oblak
Při prohlídce muzea se ocitnete v minulém století.
Opět se vracíme k seriálu Letem Českem, v kterém Vlastimil Kučera představuje často nepříliš známá muzea s dopravní tématikou.
Dubí. Městečko na úpatí Krušných Hor. Přesto si tu můžete připadat jako v italských Benátkách. Díky kostelu Panny Marie, který je postaven právě v benátském stylu. O pár desítek výškových metrů, u stejné silnice, tu ale najdete i další romantické místo. Železniční stanici Dubí. Dnes soukromé muzeum.
„Naše stanice byla navržena jako úvraťové nádraží,“ vítá mě Karel Našinec, spolumajitel muzea. Druhým spolumajitelem, lépe řečeno spolumajitelkou, je jeho žena Ladislava.
Jen malá poznámka na téma úvrať – pro laiky. Pod pojmem úvrať si představme místo, kam přijede vlak a strojvedoucí tu přejde z jednoho konce na druhý. Přední část soupravy bude tak v tu chvíli zadní a dosavadní zadní část bude naopak tou přední. Stroj pak bude pokračovat do dalších směrů. „O zdejším úvraťovém nádraží ale vůbec nic nevěděl prchající voják za druhé světové války, který si tu troufnul řídit vojenský vlak,“ dodává Našinec s tím, že je poměrně jednoduché si představit další pokračování příběhu. A pokud ne, majitel muzea celý příběh podrobně popíše.
Prohlídka muzea je nezapomenutelná i díky obrovskému nadšení majitelů pro historii a zachování dědictví našich předků. Budete se tu cítit jako na zámku a přitom se budete procházet místnostmi bývalého nádraží. Doslova se ocitnete v minulém století. A přitom zůstanete na trati Most – Moldava. I když původní trať tudy vedla až do německého Saska.
Nebojte se majitele na cokoli zeptat nebo se dokonce začít přít. A nejde jen o vlaky a nádraží. Majitel mi vyprávěl i historku o letecké katastrofě, která se stala v okolí. Třeba na fotografii poznáte letadlo značky Junkers. Přesto vám majitel muzea bude třeba na zkoušku vyprávět o letadle značky Fokker. Nebojte se jít do sporu. Karel Našinec má rád aktivní návštěvníky. I proto dětem jedné školní výpravy s nadsázkou vyprávěl, že jeden exponát byl prapředek mobilního telefonu, na kterém se daly psát krátké textové zprávy SMS. Znalí jistě tuší, o jaké zařízení se jednalo.
Z původní, velmi osobité železniční čekárny se přemístíte do osobní a zavazadlové pokladny. Pak bude přejdete do dopravní kanceláře a kanceláře přednosty. Pokud nevíte, co je to třeba makulatura, tak si tento výraz ihned najděte. Karlu Našincovi tím uděláte radost.
Železniční stanice v Dubí nejsou jen bravurně podávané historky. Ale i předměty. Co předmět, to příběh. Zachráněné lavice z roku 1858 z teplického nádraží. Jízdní otočné řády jak v německém, tak i české jazyce. Funkční signálně zabezpečovací zařízení. „Odpovídadlo.“ Dopravní deník. Psací stroj z doby protektorátu s háčky a čárkami. Čestné uznaní. Kniha cti. Jen krátký výčet předmětů. Dozvíte se tu historii nejen místního kraje, ale i Československa. To vše ve vazbě na železnici.
Pokud přijedete do železniční stanice Dubí vlakem, tak vás hned na první pohled zaujme poštovní schránka. Nikoli klasicky oranžová, ale modrá. „Ano, ta poštovní schránka je naše novinka. Poslední muzejní exponát. Ale je plně funkční,“ říká Našinec. V muzeu si pak můžete zakoupit pohlednice s železniční tématikou. Nechat orazit několika druhy razítek vztahující se k této stanici. A olepit poštovní známkou vydanou ke 130. výročí moldavské dráhy. Pamatujete si chuť nebo pachuť lepidla z lícové strany poštovní známky? Nebo už máte otlačené prsty z posílání zpráv na mobilním telefonu a minulost už nevnímáte?
Pokud si v současnosti si kupujete jízdenky „on line,“ tak v Dubí si můžete nechat orazit dnes již historické jízdenky. Podle majitele muzea se ale karton na výrobu jízdenek změnil. „Není tak tvrdý a jízdenka je tak lehčí. Jen rozměr zůstal stejný,“ říká Našinec.
Na závěr? Třeba se uvidíme u sto padesátého výročí zdejší dráhy a současná známka za třináct korun bude v té době naprostá rarita. Množství této poštovní známky je totiž omezeno.
Nebo se uvidíme v adventním čase, kdy v čekárně bude kolo z minulého století vyměněno za sáňky a vánoční stromek. Venku bude padat sníh. A strojvůdce se bude přemisťovat z jednoho konce vlaku do druhého.
Otevírací doba – nejlépe je kontaktovat přímo majitele – 723 509 297
Vstupné – dobrovolné
Vlastimil Kučera
