Po roční přestávce se opět vracíme k seriálu Letem Českem, ve kterém Vlastimil Kučera představuje často nepříliš známá muzea s dopravní tématikou. Tentokrát se vypravil na jih Čech do obce Libořezy.

Malé soukromé letecké muzeum. A v něm letuschopné exponáty. V obci  Libořezy v Jihočeském kraji, na zahradě, ve stodole. „My tomu říkáme hangár. Ještě před dvěma roky tu ale nestál,“ říká hned na úvod David Formánek, můj průvodce a majitel muzea v jednom.

Muzeum se věnuje 1. stíhacímu leteckému pluku zvanému „Zvolenský“, který byl dislokován v Českých Budějovicích. A právě s tímto vojenským útvarem jsou různými způsoby profesně spjati skoro všichni členové spolku. Až na Davida Formánka, modeláře, sportovního pilota a hlavně učitele chemie.

„K letectví jsem tíhnul už od mala. A vždy jsem chtěl vlastnit letadlo. A splnilo se mi to,“ vypráví Formánek. Původní sen byl jednoduchý – mít na zahradě letadlo, u kterého by se scházeli moji kamarádi a přátelé. Piloti, mechanici a ostatní letecký personál z letiště v Českých Budějovicích.

A tak se právě tohle letadlo – MiG 21 MF – stalo základem soukromé sbírky. Formánek totiž nechtěl pouze prázdný trup bez motoru.

„Třeba naší výstavní perle – chybí pouze kanon a pyrotechnické patrony pod vystřelovací sedadlo pilota, jinak by mohlo jít hned do vzduchu,“ vysvětluje jakoby z dálky hangáru Formánkův kamarád a restaurátor v jedné osobě, Radek Bednář. Na druhou stranu ale muzejníci chtěli, aby se návštěvníci nebáli na exponáty sáhnout nebo si do některého z nich sednout. A i to se jim v Libořezích plní.

Až se budete proplétat mezi stroji, všimněte si skleněné, třípatrové vitríny. Jsou v ní zrestaurované přístroje. Práce Bednáře. Brzy už budou na svém místě. V přístrojové desce MiG – 15 bis. Tohle letadlo totiž pomalu dostává svou původní podobu.

Jedna z deseti

„Je to takový malý zázrak v České Republice. Z celkových 950 ‚patnáctek‘ se dochovalo pouze deset.“ Nevím, který ze dvou mužů mi to vysvětluje. Já se totiž už dívám na vedlejší exponát (Jako malý kluk jsem s otevřenou pusou mohl jen zdálky sledovat vzlety a přistání strojů tohoto typu. Jistě, znalci potvrdí, že takový Su – 22 M4 dělal větší kravál. Ale stejně. Teď tu stojí nehlučně. V klidu. Jakoby čekal na další vzlet).

„Perla muzea“ má totiž své majestátní místo. MiG – 21 MF. První exponát, u kterého se parta nadšenců chtěla pouze scházet. Letadlo legenda. Ta „libořezká“ má už kamufláž podle schémat NATO. Dolétala totiž až v roce 2004. Pokud ale budete pozorní, tak na některých místech prosvítá původní hnědozelené zbarvení. Jak zhruba vypadalo původní zbarvení z výroby, můžeme uvidět na MiG-23 MF. V muzeu mají „pouze“ přední část s kabinou. Zdůrazňuji, že jde jen o to jak zhruba vypadalo, nikoli o stejné barevné odstíny. (poznámka spíše pro mladší generace).

„A tohle je MiG – 19 PM. Jeden ze čtyř vůbec dochovaných,“ shodují se oba muži. Já dodávám, že motiv s touto „devatenáctkou“ a originální hláškou můžete najít i na muzejním  tričku. V růžové barvě vyniká nejlépe. Vybírat je ale možné z různých motivů i barev. Stejně jako z plakátů, zhotovených výhradně pro libořezické muzeum Stanislavem Hájkem.

Nejen MiG. Své místo tu mají i ostatní

Můžete tu vidět letecké přístroje, uniformy, vybavení letadel, ale i třeba i modely a nálepky vztahující se k československému poválečnému letectvu. Raději se nechte vést průvodci a poslouchat výklad. Jinak byste také mohli přejít bez povšimnutí třeba i přídavnou nádrž stíhačky P – 51 Mustang. Nádrž, která byla odhozena, uchována a po hodně dlouhé době věnována právě do této sbírky.  I její podrobný příběh si tu můžete přečíst.

Spolek 16 nadšenců už má s muzeem ale další plány.  Zatím se můžeme jen dohadovat, jaké jsou. Exotický exponát? Nová budova? Nebo dokonce stěhování?

Jedno je však jisté. Za každým snem stojí hromada práce. Za každým mužem pak jeho žena nebo přítelkyně. A v tomto případě to platí obzvlášť. Dokážete si představit, jak víkend trávíte v cizím domě, žena vaří oběd třeba pro deset chlapů, co se „hrabou“ v kusu něčeho, co bude až za pár let připomínat letuschopný letoun? Nebo že místo výletu s rodinou kupujete nějakou leteckou součástku či dávno vysloužilý přístroj?

A tak se možná další muzejní plány pojí i s těmi osobními. Třeba u manželů Formánkových. David Formánek s manželkou si totiž dělají zbrojní průkaz, aby posléze mohli získat zbrojní licenci. Kvůli kanonům do letadel. Všechny stroje v muzeu totiž mají být funkční. Letuschopné.

Nesmíme zapomenout na paní Bednářovou. Ta pro změnu se stará o komunikaci s Jihočeským krajem, který toto muzeum také podporuje…

Soukromá letecká sbírka Libořezy

Otevírací doba – celoročně, ale po telefonické domluvě
724 718 149 – Ing. David Formánek
777 619 535 – Mgr. Radek Bednář
Vstupné dobrovolné
Suvenýry – platba v hotovosti
(I v restauraci na návsi. Zde je lepší nechat automobil a pak dojít pěšky. Kolaři to mají jednodušší – mohou až do muzea).

Instagram: mig.muzeum – pro případ, že chcete renovovat letadlo nebo jen postavit na zahradu.

Vlastimil Kučera

Tagy Letem Českem Soukromá letecká sbírka Libořezy

4 komentáře