Po roční přestávce se opět vracíme k seriálu Letem Českem, ve kterém Vlastimil Kučera představuje často nepříliš známá muzea s dopravní tematikou. Tentokrát se vydal do muzea motocyklů v Pavlíkově nedaleko Rakovníka. 

Bývalá budova venkovského koloniálu a v ní jednostopé poklady z celého světa. Motocykly, sériové i prototypy. Velkých živoucích značek, ale i těch zapomenutých. Stejně jako unikátní kusy, které si motocykloví nadšenci sestrojili sami pro sebe.

Je to splněný sen Ivana Šarlingera. Každý kluk má své plány, ideály, ale jen málokterému se je podaří uskutečnit, dotáhnout do konce. A tento sen se přeměnil ve velmi zdařilou realitu. Vstupuji do expozice, kde se z dospělých mužů stávají malí kluci. Na začátek trochu statistiky: 120 motocyklů z osmi států, 37 cizích značek, 35 domácích značek.

Asi nevěříte, ale znáte: „Orion“ Viléma Michla ze Slaného, „Premier“ z Chebu, „Itar“ z Prahy Radlic, „Ogar“ Karla Rykla, „Eso“ z Divišova, „DB“ Bohumila Dvorského z Moravské Ostravy, „Jaguar“ Bratří Zámrských z Bystřice pod Hostýnem, „J. F. K.“ z pražských Vysočan, „Neracar“ a „Excelsior“ z USA, „BSA,“ „Brough Superior“, „ABC“ a „OK Supreme“ z Velké Británie, „Saroléa“ a „Gillet“ z Belgie. To je jen krátký výčet.

Předchůdce skútrů i motorka pro medvědy

V Pavlíkově najdete i motokola, mopedy, standardní motocykly pro běžný provoz, závodní speciály – motokros, enduro, plochou dráhu, ledovou plochou dráhu. Třeba takový britský „ABC“ vyráběla letecká firma Sopwith, známá svým prvoválečným letadlem „Camel.“ Věděli jste, že třeba i pražská Praga vyráběla motocykly? Nebo že Neracar z USA byl první předchůdce skútrů?

S prohlídkou začněte v prvním patře. Uvítají vás tu plyšoví medvědi coby jezdci na motorce. Ti skuteční na této Jawě ČZ 150/125 typ 352 jezdili ve filmu „Šest medvědů s Cibulkou.“ Zaměřte se na její detaily: na řídítka a stupačky. A nechte si o nich vyprávět.

Během proplétání mezi motocykly na jedné ze stěn můžete najít zarámovaný novinový článek z padesátých let – „Ivan kolportér“. Ano, je to dnešní majitel muzea. Tehdy mu bylo jedenáct let. Redaktor v něm sice nezmínil, že malý „pionýr“ jezdil na mopedu značky Stadion, ale když se majitele zeptáte na podrobnosti pochopíte, že celá historie tohoto muzea právě na mopedu odstartovala. A vy pak můžete srovnávat, jak vypadaly úplně první typy Stadionů, běžná produkce, ale i ty závodní a exportní.

Dálník: letadlo, nebo motocykl s kapotou?

V muzeu nejsou jen motocykly. Naleznete tu i expozici zapalovacích svíček, „zkoušečku svíček pod tlakem“ nebo třeba dálník.

Ten pavlíkovský postavil po druhé světové válce nadšenec, karosář z Vysokého Mýta, který pracoval u firmy Sodomka a jezdil s ním každý den do práce až do sedmdesátých let. Otcem myšlenky „dálníků“ byl meziválečný zkušební pilot továrny Aero Jan Anderle. Dálník, vypadající spíše jako letadlo, byl kapotovaný motocykl, který měl spojovat radost z jízdy na motocyklu s komfortem automobilu. Dálník se stal fenoménem, na západě od Čech. Továrna moderních dálníků je Švýcarsku, kam Anderle emigroval. Do České republiky se výroba vrátila až v roce 1992.

Další nápad pochází z tehdejší rozvojové Indie. Stačilo použít rám motocyklu a stabilní stroj, který se staral o zavlažování polí. Až po nějakém čase tuto myšlenku převzala firma Royal Enfield. Jak by řekl klasik: „Na boku má napsáno Diesel a jezdí to na naftu.“ A takových jednostopých unikátů je celá řada.

Stačí muzeum navštívit, dívat se, vnímat krásu a rozmanitost. Třeba právě vedle vás bude stát budoucí známý konstruktér nebo dokonce slavný závodní jezdec, kdoví.

Nejen pro konstruktéry

„Muzeum se ale dá rozdělit na tři části. Věci potřebné k životu a pomocníci k práci, muzeum mé manželky, což jsou hračky a panenky. Pak moje motocykly,“ vypráví energický, už bělovlasý majitel.

„Původní vlastník budovy byl pokrokový muž. Měl tu spoustu předmětů, které jsem nechtěl vyhodit. Zároveň jsem chtěl vystavit nástroje, které užívaly ruce šikovných mistrů svého oboru,“ vypráví Šarlinger. Vystavené nástroje si pak představte v rukou lidí, kteří sestrojovali v garáži či dílně jednostopé vozidlo, dnes se říká „svépomocí“. Žádný počítačový program, žádné kalkulace ohledně zisku. Pouze radost a lidské zapálení pro věc.

Obdivovat můžete i objevy z půdy zdejšího bývalého koloniálu. Jsou tu kuchyňské potřeby dob minulých, jako je ruční pračka. Jednoduchá, primitivní, a to hned ve třech typech. Záleželo jen na vaší fyzické kondici, kolik měla programů a jak dlouhé bylo praní (třeba se modernizovaná verze znovu bude vyrábět).

Je tu i stojan na prodej pohonných hmot z roku 1932. Nikdy nepoužitý, v prvotřídním stavu. Možná chtěl venkovský obchodník prodávat v Pavlíkově pohonné hmoty, kdoví.

Na závěr: „Muzeum hraček mé manželky je pak takové poděkování a satisfakce za ta léta, kdy jsem jezdil na motorce, závodil, opravoval a renovoval,“ říká Šarlinger.

Poděkování i prosba

Určitě s sebou vezměte i kamaráda motorkáře, který vyměnil jednostopé vozítko za to dvoustopé. Schody do prvního patra jsou totiž hned vedle výtahu pro vozíčkáře. A až budete odjíždět z muzea, tak zatrubte. Socha Svatého Kryštofa, která tu stojí, vám za to poděkuje a snad bude nad vámi držet i ochrannou ruku, stejně jako nad Ivanem Šarlingerem a jeho celoživotním snem.

Muzeum motocyklů Pavlíkov u Rakovníka

Otevírací doba:
květen, červen, září, říjen: sobota a neděle od 10:00 do 17:00
červenec, srpen: čtvrtek – neděle od 10:00 do 17:00
listopad – duben: ZAVŘENO
Mimo otevírací dny je možno pro skupiny domluvit prohlídku na telefonním čísle 602 360
801.

Vstupné:
Jednotné vstupné: 100 Kč
Děti do 6 let: zdarma
Děti 6 – 15 let: 70 Kč
Senioři+ZTP: 70 Kč
Rodina (2+2): 250 Kč
Foto povoleno – v ceně
Možnost zajistit dárkové poukazy.
Dále je možné zajistit prohlídku muzea s výkladem za úplatu.

Vlastimil Kučera

Tagy Letem Českem Muzeum motocyklů Pavlíkov

5 komentářů