Lehátkový vůz Českých drah prošel úspěšně pevnostní zkouškou pro nový vůz, dopravce kontroluje další
Lehátkový vůz Bcmz Českých drah. Foto: České dráhy
České dráhy investují do mimořádné kontroly miliony korun.
České dráhy investují do mimořádné kontroly miliony korun.
Ne, že bych kdy řešil nějaké lajky, za svými názory si stojím, ale je zajímavé, že se včera během odpoledne objevilo prakticky u všech mých příspěvků (v této diskuzi snad kromě jednoho) cca 15 👎 a to včetně těch příspěvků, které jinak nevzbuzovaly žádnou pozornost. Přitom je každý příspěvek jiný a týká se trochu něčeho jiného. To muselo dát hrozně práce, tak jsem jen chtěl dotyčnému/dotyčným vzkázat, že děkuji za tu pozornost a čas, které mě věnovali 🤣🤣🤣
Myslím, že je zde diskuse. A jestli si tu někdo dává palce dolů, tak to vůbec neřešte. Většinou jsou to lidé bez vlastního názoru.
„Vyhovuje normám“ nemusí znamenat „obstojí při havárii“.
Samozřejmě, stejně jako jakékoliv jiné zařízení. To je ale asi úplně normální, ne?
Jsem jediný, koho napadlo vzít na identické zkoušky stejný typ vozu od RJ? Ideálně hned po stažení z provozu, ať není čas vymýšlet imitaci údržby a oprav?
Oni nemusí. A navíc by to museli platit, takže je nikdo nedonutí. Nicméně vzorky z toho rozbitého vozu odebrány byly a jsem moc zvědav jaké budou výsledky zkoumání…
Ten vůz to dosti pravděpodobně bez problémů vydrží. Evidentně to není v tom, jestli vůz vydrží předepsané zatížení. A co udělá při větším (nehodovém) nikdo testovat nebude.
Údržbou resp stavem rámu daného vozu se jistě bude pečlivě věnovat vyšetřování, takže je zbytečné spekulovat o nějakém odhalování skrytých tajemství.
To je všechno pěkné, ale prvotní příčinou nehody byla chyba strojvedoucího RJ, který nerespektoval návest Stůj – to se bohužel stává i u jiných dopravců, někdy se to ututlá, někdy je z toho průšvih – strojvedoucího je mi líto. K projetí červené má svůj velký díl odpovědnosti SŽ, nebo ta konkrétní osoba, která povolila takový provoz jen na klacky – nikde není osobní odpovědnost vlastníka infrastruktury. Jako následek je srážka a zlomení vozu – tady zřejmě selhala údržba RJ. Starý vůz kdesi vyřazený, koupený za málo peněz. Proč byl vyřazený? Bohužel RJ má těchto vozů více viz rychlíky Ústí-Kolín, kde… Číst vice »
To je všechno pěkné, ale nikdo netvrdí, že prvotní příčinou byl stav vozidla.
Prvotní příčinou MU, nebo prvotní příčinou toho, že to 4 cestující nikdy nevrátí ke svým rodinám? To jsou v tomhle případě dvě odlišné věci.
Překvapuje mě jak daleko jsou lidi schopní jít se spekulacemi. To že se vůz zlomil může ale nemusí být údržbou, může to být prostě vlastnost při překročení pevnostních limitů vozu. To že vydrží zkoušku určitou silou neříká nic o tom co se stane po jejím překročení resp. v rámci nehodového děje – to jsou úplně jiné věci.
Takže bych s konečným vyvozováním toho co kolaps konstrukce způsobilo opravdu vyčkal na relevantní informace lidí, kteří jej analyzují.
Všiml jste si slova zřejmě? Já nedělám závěry, ale dle fotografií zkorodovaného vozu to k údržbě navádí. Možná se závěry vyšetřování dovíme, pokud to nevyšumí jako spousta jiných záležitostí.
Jako které? Máte pocit, že vyšetřování nehod drážní inspekcí šumí? Na webu je veřejně dostupný archiv dokončených závěrečných zpráv všech nehod, stačí se jen podívat.
Na webu DI…
Jedna věc je jaké jsou normy a druhá věc je, v jakém pusobení síly se stala nehoda.
Normy určitě splunují i vozy stejného typu od jančury, ale ty normy jsou z 80. let, kdyby se vagon podrobil zkoušce se stejnou energii co u nehody, mohlo by to mít značně jiny vysledek
Ani auto ani letadlo nevydrží od jisté chvíle v celistvosti, či se nezdeformuje jen určená část. Nejdůležitější je ta prevence. 😉
EN 12663-1 fakt není z 80. let
„Stlačovací zkouška proběhla podle předpisu pro nové a právě schvalované osobní vozy.“ Asi jste cetl jiny clanek
Já nějak nevím, asi mám moc technické myšlení nebo co, ale norma a nehodový děj jsou úplně jiné věci. Co vydrží normativní zatížení stále nemusí vydržet nehodové zatížení (které v tomto případě bylo s jistotou mnohem větší než 2000 kN = 200 t).
Tedy jedno nevysvětluje ani nevylučuje druhé.
Říká to, že vůz je legislativně vyhovující, nic více, nic méně.
Silu s jakou se zkouší už známe, ale mohli by odborníci vypočítat jakou silou bylo působeno ve skutečnosti, když se absorbovala kinetická energie nákladního vlaku?
…asi by bylo v první řadě dobré rozlišovat statickou pevnost a nárazovou odolnost. Každopádně je fajn, že i takto starý vůz odpovídá z hlediska statické pevnosti kategorii P-I, která je požadována u nových vozidel. U toho „crashe“ ovšem zase stojí za pozornost, že rychlost srážky v Pardubicích tak nějak plus mínus odpovídala referenčnímu scénáři dle EN 15227 (10 m/s)…
No tak rychlost je pouze jeden parametr, tam se ale potkaly 2 plnotucne vlaky a i pri takove rychlosti tam pusobily ohromne sily.
Já mám pocit, že scénáři odpovídala jen rychlost, ale jinak se počítá se střetem s vozidlem (jedním mám dojem, ale už dlouho jsem to neprojížděl), což udělá velké věci s energií.
head impact of similar vehicles at a speed of 36 km/h (22 mph)
impact on a freight wagon of 80 metric tons (79 long tons; 88 short tons) at a speed of 36 km/h (22 mph)
impact on a lorry at a grade crossing at a speed of 110 km/h (68 mph)
impact on a smaller object like a car at a grade crossing.
V rámci crashe dle 15227 se energie absorbuje rizene. Dva narazniky na vagonu maji zdvih 105mm a poberou 62kJ energie, coz dava spicku na 1180kN (pres oba dva narazniky). Problem v Pardubicich nebyla rychlost, ale hmota, resp. celkova energie. Vlaky byly vyrazne delsi nez lokomotiva+4 vagony dle 15227, tudiz v systemu bylo vice hmoty = vice energie nez postihuji scenare v norme. Pri nehode se tedy cast energie absorbovala rizene a po vycerpani normalnich zdvihu to „slo natvrdo“ a v takovych chvilich se proste neco podda. Na jednom vlaku bylo vydet splhani na lokomotivu, na druhem bohuzel doslo ke zlomeni… Číst vice »
Část zdejších příspěvků, týkajících se RJ, může budit dojem, že přání je otcem myšlenky. 1. Vyřazení lehátkových vozů řady Bcmz z flotily RJ jez pohledu preventivní obezřetnosti i udržení důvěry zákazníků v nabízený produkt naprosto logické. 2. Oznámení o podezření na problém u zmíněných lehátkových vozů je dáno nejen již zmiňovanou preventivní obezřetností, ale i povinností, jak píše níže pan Kubrt, nikoliv udavačstvím, jak zmiňuje pan Strojženoucí. 3. Pokud jsou vozy řady Bcmz z flotily RJ vyřazené, tak je (kromě srolovaného prvního a toho dalšího vozu z Pardubic) dost materiálu na důkladné (třeba i destruktivní) zkoumání příčin toho, proč se… Číst vice »
Ad 5: Tím SŽ přiznává, že to měli na háku, když to najedou je možné zapnout ETCS o 5-6 mešíců před termínem, dle kterého „se musí“. A nebýt nehody, tak by to celou dobu nezapli.
Ostřesný způsobp přístupu k bezpečnosti.
Jak jste všichni přišli na to, že se v Salzburgu ten vůz zlomil? Sundejte si žluté brýle a uvidíte, že došlo pouze k ohnutí rámu a deformaci skříně, nikoliv k totální destrukci jako v Pardubicích. Je to jak u blbečků na dvorečku, furt dokola…
V pardubicich krom prvniho vozu byl ve STEJNEM miste “chycen” tedy načnut ram i druheho vozu, treti OK a čtvrtý opět!
Všechny ve stejnem miste!
Dejte pokoj se žlutými brýlemi, na zápas a dresy si tady nikdo nehraje. Fyzika to je.
Chápete, že záleží jen a JEN na vložené energii? Do určitého množství se nestane nic (viditelného), pak začnou povolovat prvky, ohne se třeba jako tady rám (čímž pomine tuhost konstrukce), což už je fatální selhání, při dalším pohybu se to zlomí přesně na tom místě a bude se to do sebe rolovat dokud se energie nárazu nevyčerpá.
To není nějaký konečný stav, v tom stavu prostě v Salzburgu došla energie nárazu (méně vozů, menší rychlost).
Hele vy šokující zjištění. Jak vás šokuje, že autobus (také prostředek hromadné dopravy osob) nemá žádné zabezpečovací zařízení, stejně jako silnice po kterých jezdí a dokonce nemusí mít ani nějaké speciální testy, než je uveden do provozu, na rozdíl od železničních vozidel. Tím neříkám, že je správně, v jakém stavu zabezpečení na síti SŽ je.
Možná vám při srovnávání silniční a železniční dopravy unikly některé podstatné detaily. Např.: – mezi autobusem a osobním vlakem je jistý rozdíl, mj. v hmotnosti vozidel a z toho vyplývající zábrzdné vzdálenosti, – na silnici se standardně (na rozdíl od železnice) jezdí na dohlednost. Železniční návěstidlo, které není žádným způsobem zapojeno s blokovacím zařízením na lokomotivě , které by mohlo eliminovat lidskou chybu (např. zmiňovaný Mirel), je principielně na úrovní pouhé proměnné (příkazové, zákazové) dopravní značky, nic víc. O tom, že věci bylo možné již dříve ošetřit mnohem lépe, přesvědčuje náhlá aktivita některých státních složek, kterou bohužel odstartovalo až neštěstí… Číst vice »
No tak nevím, v Rakousku se jim zlomil při posunu, tady při banální nehodě.
Dokud neudělají crash test, tak tohle nepřesvědčuje o ničem.
V Rakousku se nezlomil. Už s tou pohádkou přestaňte. Došlo k ohnutí rámu a poškození skříně. Naprosto v jiném rozsahu!
Ale i v jine rychlosti a s jinou hmotnosti. Nicmene i tam to bylo dost necekany
Ona je nehoda málokdy očekávaná..
tak se nezlomil, ale ohnul se rám… nicnéně pořad je to podobný jev, kdy byl špatný rám
Fakt jako u blbečků. Nemá cenu nic vysvětlovat…
Nemá, ztráta času. Žlutá úderka nepřipustí že by führer neměl pravdu a führer řekl „vozy mají konstrukční chybu“. A víc je nezajímá, prorezlé díry u žlutého banalizují, větší rozsah oprav u ČD shazují, současné normy pro vozy okecávají že jsou „staré a u nehod stejně k ničemu“, účelově zaměňují prohnutí (Salzburg) a naprosté zlomení (Pardubice) rámu a prostě vozy jsou špatné a basta, jak pravil žlutý führer.
dlouhodobě tady kritizuji RJ, ale jsem jeho zastánce podle vás tedy jo ?
Já nevím jestli si pan Jančura umí představit jaké síly působyli na vagon při srážce ale může být rád že lokomotiva ČD „nevysplhala“ na ten jeho Traxx. Takhle veškerou kynetickou energii absorbovat bohužel ten první vagon, ale když by šli lokomotivy na sebe mohlo to skončit klidně rozšrotovaným 1,2, 3 vagonen a o nasledkach raději ani nepřemyslet. Tak ať se raději posrata o nepořádek ve vlakach Brno Praha a o jejich špinavý zevnějšek.
No, nemáte pravdu. Kdyby se lokomotiva 363.5. právě vyšplhala na TRAXX, tak ženy v prvním voze pravděpodobně neumřely….
Ale když koukám na Váš pravopis, tak to stejně nejste schopen pochopit 🙁
Máte stoprocentně pravdu, došlo by v k očištění rámu lokomotivy do určité hloubky strojovny…
Lokomotivy šli…
🙁
Kdyby 363 vyšplhala na Traxx, tak by se pak svalila vedle něj a do Traxxe by narazil nákladní vagon.
Sám nevěříte tomu, že by 363 doskákala po střechách až na třetí vagon, nebo ano?
A vy byste se měl postarat o svojí češtinu
Vagon co se celý zláme při třiceti kilometrové rychlosti a to opakovaně není dobrý vagon a barva to nepodrží ani kdyby byla z lakovny tří áček. A to ještě starší šroty co bouraly ze takto nezmuchlaly . Přesto jako drzost a až zločin nejhrubšího zrna beru totální absenci jakéhokoliv zabezpečení na takto využívané trati a za to by hlavně měli padat hlavy.
Mohl hrát při zlomení vozu roli také úhel vozu vůči lokomotivě na výhybce?
Lokomotivy nebyly na výhybce 😀
https://zdopravy.cz/wp-content/uploads/2024/06/Obrazek-WhatsApp-2024-06-06-v-10.50.20_450413c3-1536×1152.jpg
Nebvyly, ale z prvnotních záběrů to takový dojem vyovolávalo. Taky jsem mu podlehl 🙁
Cokoliv hraje roli. Ale je zbytečné nad tím spekulovat…
Bylo by za potřebí aby Regiojet vzal jedno svoje Bcmz a zaplatil mu také zkoušku, abychom zjistili, že vlastně při statickém namáhání podle nastavených norem se vozu nic nestane.
…místo toho vozy urychleně vyřadit a volat po jejich zákazu. Jak jsem už kdysi řekl tohle je zvláštní.
Chcete tvrdit, že přesně věděl, že vozy ČD projdou, ale jeho by nikdy neprošly, dvno před tím testem, který ČD provedly?
Tedy že měl budoucí znalosti, když oznámil, co po něm oznámt požadoval zákon?
V každém případě RGJ komentoval to vyřazení, že „po důkladném zkoumání konstrukčního designu vozů“.
Důkladné zkoumání konstrukčního designu – tak teda to je perla samo o sobě. Pokud má na mysli důkladné zkoumání konstrukce a vyhledávání slabin, tak to trvá poněkud déle.
To důkladné zkoumání bych chtěl na vlastní oči vidět. Nemají na to ani lidí, ani techniku a oznámili to po pár hodinách. Jak úsměvné. Tohle je přesně to co je usvědčuje z toho, že to byl jen marketing…
Myslíte to marketingové oznámení o stažení vozů? To po něm určitě žádný zákon nechtěl…
Ne, oznámením myslím Safety Alert pro ERA.
To je v pořádku, ty tanečky kolem ne…
Regiojet ovšem neposílal oznámení o stažení vozů, ale Safety Alert. Tuto povinnost má z nařízení Evropské komise každý ECM, tedy i Regiojet.
🤣🤣🤣 a ten mediální teatrální výstup pana majitele v médiích kde sděloval že ty vozy vyřazuje i s výzvou ostatním dopravcům, aby tak taky učinili? To bylo jenom velké marketingové divadlo, s oficiálním postupem nikterak nesouvisející. Navíc ten člověk železniční technice nijak nerozumí a učinil tak pouze na základě domněnky, nikoliv fakt. Taky se tomu ÖBB, které ty vozy provozují také akorát vysmáli. Jenom klub žlutých fans ho pořád žere…
Tak je dobře, že jsme si vyjasnili kdo co myslíme.
Proč. 2 MN mírného stlačování jsou nic…
Právě, na lisu přichází zatížení pomalu, nikoliv jako ráz.
Jančura ze sebe opět udělal kreténa. Dobře to ČD udělali. Další jeho perla je to tvrzení o fyzickém zrušení Traxxe ani ne 8 hodin po nehodě. Je vidět že absolutně neví o čem mluví.
Možná neví, o čem mluví, možná ze sebe udělal kreténa před železničářema a šotoušema, ale to není cílová skupina pro jeho marketingová medální vyhlášení.
On ho ze sebe udělal spíše před odbornou veřejností, k tomu šotouše nepotřebujete (a nemusíte je nutně vidět za každým rohem).
Já jsem taky šotouš, neberu to pejorativně. Odborná veřejnost- to jsou ti železničáři v mém příspěvku.
Odborná veřenost nebude ta, kdo Safety Report označuje za udavačství a hlásí se pluskem k tomu názoru… to budou teda ti šotouši, asi.
Ony to taky můžou být tanečky kvůli bance…
Proč teda ČD ty testy dělaly, když se vědělo, že jejich vozů se to týkat nemůže?
Říká se tomu prevence. A taky proto, aby trochu uklidnili možnou hysterií, kterou pan Radim mohl vyvolat svým prohlášením. Kdyby to nebyl jen marketing stáhl by svoje vozy a sháněl by se po faktech. Nějaký posudek, test a podobně. Ale on ne. Bez znalosti věci a reality vytroubí do světa, že si myslí, že vozy mají konstrukční vadu a všem na světě je doporučuje vyřadit. Normální zmetek…
„Bez znalosti věci a reality vytroubí do světa,“
Proč teda má ze zákona povinnost informovat ERA?
Udělat to bez humbuku, tak se po něm řve, že to oznámení nepodal, že má přijít o licenci.
Tento argument je tak hloupej, že na něj neexistuje žádná rozumná odpověď. Když někdo nechápe, nebo spíš nechce chápat, rozdíl mezi úředním postupem a cirkusem, nemá smysl diskutovat…
Protože je potřebuji v očích laické veřejnosti očistit a označit za bezpečné.
Na DVTV https://www.youtube.com/watch?v=Ng6ozoltjAk pan Jančura taky dosti perlí, např. 4:30 …banální nehoda… 6:05 …přebírá řízení Mirel, 8:20 k ETCS…
traxx má jít na opravu
„Desítky lidí jsou zraněny. Podle ministra dopravy Karla Havlíčka expres projel návěst Stůj.
Zdroj: https://www.idnes.cz/plzen/zpravy/vlak-nehoda-domazlice-milavce.A210804_083529_plzen-zpravy_vb
Hele, ale tady přeci máme to super zabezpečení, že na červenou se nejezdí!
Podobná hokejka
https://www.irozhlas.cz/sites/default/files/styles/zpravy_fotogalerie_large/public/images/cec4330fe37ca189c371325defdc1782.jpg
https://youtu.be/AfSgCQ23VcI?t=71
Regiojet ma brutalni podudrzbu…
Je to tak, kdyz projizdeji soupravy RJ nadi zastavkou, tak jsou pravidelne obuta kola ale predevsim nezridka dost hlucna loziska. To ze RJ vagony umeje z venku jenom na prestupny rok netreba komentovat.
Jak říkáte špinavé vagóny jak popelnice z venku i zevnitř a stav otřes, jo naleštěna býda
Vyjmenovaná slova po B?
Je to tvrdá b*da
Možná, že už jsou zase nová pravidla pravopysu…. 🙂
Když není na nový lak (obvyklé zpevnění staré skříně:-) ) i větší vrstva lepivé špíny pomáhá…
Hm. Tak když to tady tak čtu, tak fanoušci RJ pořád hledají a vymýšlejí argumenty proč jsou ty vozy špatné a nepřesvědčí je ani certifikovaná zkouška podle normy pro nové vozy a odpůrci více méně konstatují uspokojení, že se začínají potvrzovat zprávy o žalostném technickém stavu vozů RJ. Vážení, ten nehodový děj mohl být klidně úplně jiný, třeba takový, že se druhý vůz v případě nepovolení skříně prvního vozu mohl v důsledku nárazu vyšplhat na rám sousedního vozu a očistit ho. Je to velmi častý průběh nehodového děje. Kolik by bylo v takovém případě mrtvých a zraněných radši nemyslet. Prostě… Číst vice »
Ty vozy nejsou špatné. Jsou jen dřívějšího data výroby a to je všechno.
https://youtu.be/cQW9MTIz7_A?list=PLRC_lplI4MSl6Xn7NZ9AoXIL3UX-wnGzt&t=357
Dole píšte, že 40 let staré vozy se nemají řadit hned za lokomotivu. … tak jak teda?
To si myslím vykládáte naprosto špatně. Ohánět se normami je pěkné, ale lidi by především rádi byli nerozdrcení při srážce vlaků. A včíl co stím.
Záleží tedy jestli:
– se spokojíte s tím co (JAKÝKOLIV) vůz vydrží podle norem
– rád byste přežil i když se normativní limity silně překročí
Jestli je stav žalostný bych nechal na vyšetřovatelích. Spekulace jsou o ničem a víme že všichni dopravci, teda asi kromě LE umí jezdit s vraky. Pokud to bylo technickým stavem tak si to RJ vyžere a je to samozřejmě správně. Pro mě padni komu padni. na barvy si nehraju.
A jak to chcete tedy testovat, jak se bude chovat vůz při ne normovaných zatíženích?
Olíznete si prst, vystrčíte ho z okna a řeknete si, že třeba 4000 kN jsou potřeba?
Můžu vám říct, že by se mohlo stát, že ten Flirt od Leoše by se zlomil úplně stejně, nebo stejně fatálně zbortil, protože prostě na takové zatížení není počítané žádné železniční vozidlo
Ano, to je zcela možné, že by povolil i jiný vagon, pokud by zrovna on byl ten nejslabší.
Co teď, vystavit na Jančurovy Bcmz předpis, že vůz smí být řazeny jen na konci soupravy?
A kdo dá mínus, ten říká, že Btax by to vydržel. 😀
Btax musí být řazen vždy na konci soupravy…
Nicméně nechtěl bych vidět, kdyby ho dojel nějaký vlak a narazil do něj…
Tak to už jsme viděli v Krouně…
Cesty jsou, ale při počtech kusů v jakých se železniční vozy vyrábí je dost nereálné provádět destruktivní zkoušky. Čili se bavíme čistě hypoteticky.
Ale zase ve chvíli kdy vznikne reálná zkouška žvotem a vlastnosti za krajního namáhání vylezou na světlo, se informace nečekaně dostaví a pak je otázka jak jednat. Jsem opravdu zvědavý jak to vyšetřování pojme.
V železničně vyspělejších zemích se v první řadě snaží zabránit srážce skuteně zabezpečujícím zabezpečovačem, u nás to ještě pár let zabere (jak na které trati).
Otázka je vlastně jen jedna. Jestli došlo k tak fatálním následkům z důvodu žalostného technického stavu vozů, nebo ne. I pokud by se zjistilo, že vůz byl ok, není toto důvodem k vyřazení všech vozů z provozu. Reakce RJ, alespoň podle mého názoru , který nemusí být správný, svědčí o tom, že mají máslo na hlavě a jsou si moc dobře vědomi technického stavu těch vozů. Nebo aspoň netuší jaký je skutečný stav těch vozů, protože je po nákupu neprošly žádnou hlubší kontrolou technického stavu, na rozdíl od stejných vozů ČD. Napovídá tomu i reakce ÖBB, které normálně vozy provozují… Číst vice »
Super, takže vyřadíme jeden typ vozu, který za hranicí počítaného namáhání to nedá.
Ale že tady můžeme mít dalších 100 typů v provozu, které by to nedaly taky, ale jelikož nikdy v takové srážce nebyly, tak jezdí vesele dál, to nevadí… To trošku nedává logiku.
Pokud pojedete dnešním autem, napalíte to v 80 km/h do zdi, tak třeba ve Volvu přežijete, ve Škodě ne. Oboje plní dnešní bezpečnostní požadavky. Ale vyřadíte všechny Škody, protože nezvládly nenormované zatížení?
Logiku to nedává, ale dejte na mě, že při při hledáni viny v budoucích nehodách je rozdíl v tom, kdy víte, že by zařízení mohlo mít problém i když se jinak jeví vyhovující a kdy to nevíte a prostě věříte normám a výrobci.
Jinak jsem si samozřejmě vědom, že existují mnohem riskantnější způsoby dopravy a že určitě nejde o jediný typ, který by mohl udělat něco nepěkného. O tom tahle polemika není.
Jinak dodávám, že pokud je normativně OK nebrání to žádnému dopravci s tím zcela legálně jezdit. Riziko je trochu v tom, kdyby se podobná událost stala znova, tak se fakt bude špatně vysvětlovat, proč se indice nebrala dostatečně vážně. Tedy veřejné mínění. Sám nevím jak bych to řešil.
Víte, když se konstruují dopravní prostředky tak se s nějakým mezním zatížením při případné nehodě počítá, od toho jsou ty normy. Pokud jsou mezní hodnoty při nehodě překročeny pak dojde k neřízené destrukci. A konstrukce vozů nikdy nedokáže stoprocentně odolat extrémnímu namáhání při nehodě, tak se s tím už smiřte…
Já samozřejmě vím, že jakákoliv konstrukce má limity a nic neodolá 100%. O tom to opravdu nebylo.
Takže vieme, že vozeň ČD úspešne prešiel štandardným zaťažovacím testom. Nevieme: a) Prešiel by úspešne aj nepoškodený vozeň RJ? b) Keby sa v teste ďalej zvyšovala sila až do zlyhania nejakého konštrukčného prvku, líšili by sa vozne dvoch rôznych prevádzkovateľov významným spôsobom? A čo of iného modelu vozňa? c) Ktorý prvok by pri deštruktívnom testovaní zlyhal ako prvý? d) Ako veľmi je štandardizovaný test relevantný pre deformáciu pri nehode? (Symetrické statické zaťaženie s definovanou maximálnou silou vs. asymetrické dynamické zaťaženie, pravdepodobne väčšou silou.) e) Ako by sa v prípade toho istého priebehu nehody správali iné modely vozňov? Boli by iné… Číst vice »
Hele člověče. Jako ty otázky jsou v teoretické rovině asi logické, ale nemáš na tomhle světě strach? Budovy , dopravní prostředky, komunikace a vůbec životní prostor jako takový. Kladeš si také takové otázky, než vůbec vystrčíš nos z domu? A nevím tedy jestli jsi pochopil, že se testovalo podle normy PRO NOVÉ a NOVĚ schvalované vozy…
No a je po teorii. Přesně jak jsem předpokládal. Teď to vypadá na vlastní branku. Vozy můžou trpět maximálně únavou materiálu po 40 letech provozu, což v součtu s údržbou vozového parku RegioJetu klidně může být relevantní důvod. Ale taktika nadělat mraky alibi měla úspěch, fůra lidí z laické, nebo nezatížené veřejnosti to začala brát, jako bernou minci. Teď už je tedy jediné želízko v ohni-absence zabezpečovače.
Po teorii není. Víme teď, že vůz vyhovuje současným normám, tedy legálně je zcela bezpečný, nevíme jasně, co se stane při nehodě.
Máte pocit že ty vozy v Salzburgu byly také prorezlé? To totiž nahlodává teorii o tom, že to bylo korozí a specifickou údržbou u RJ.
Právěže je po teorii. Uvidíte sám. 🙂
Salzburg má cenu srovnávat do té míry, že šlo o stejný vůz. Ale vše ostatní, možná ještě vyjma nárazové rychlosti, se liší. Zkrátka a jednoduše ty vozy mají 40 let, žádná konstrukční vada se neprokáže, maximálně únava materiálu.
Při nehodě u Milavče se Bdmpee233 zdeformovalo také za prvním podvozkem. Také mají konstrukční vadu?
No to já nevím ani se neodvažuji stavět do pozice člověka, který by to mohl rozhodnout. Rozhodne to ERA.
Já jen že lidi mají poněkud problém rozlišit mezi:
a) vůz může vydržet předepsané zatížení
b) může se po jeho překročení „zlomit“.
Ať si z toho každý vezme co chce.
Také mají konstrukční vadu?
Kdyby je měl Jančura, tak musí a už po dvou letech se projeví na nosném rámu! 😛
Na to se dá říct jediné a mohl byste na to přijít i sám. Každý nehodový děj má unikátní průběh, byť může vypadat naoko stejně. Žádný dopravní prostředek není a nebude nikdy dimenzován na všechny možné průběhy. A jestli jste viděl tu fotku ze Salzburgu, tak ten vůz sice povolil na podobném místě, ale úplně jiným a zdaleka ne tak destruktivním způsobem, ale to do té RJ teorie moc nepasuje, že? Tak to radši nebudeme zmiňovat, je to tak?
No ona v Salzburgu totiž zjevně nebyla ta samá energie (ten vůz byl až čtvrtý, náraz tuším 25 km/h), jiné hmotnosti souprav. Tedy hodnotit jestli to bylo málo nebo hodně je tendenční. Prostě se zlomil i když nebyl na ráně první.
To je celé. Jestli vám přijde, že to je fandění RJ, tak to jste na omylu. Mě zajímá co se může stát, když to do sebe napálí vlaky (jakékoliv barvy), nic jiného.
V Salzburgu došlo k prohnutí a deformaci skříně, ne k totálnímu zlomení. Nejspíše i proto (či hlavně proto), že ten vagon neměl vyrezlé díry, skrz které dokážu prostrčit dlaň.
Málo energie, nic jiného. Co se týče tlakové tuhosti už zkolaboval. To není žádná maximální deformace, tam jen energie došla (naštěstí).
Tak určitě vyšetřující orgán zajistil vzorky z vozu. Mohlo klidně jít o vadu materiálu. Dokud se toto nevyloučí a bude „vinen“ jen ten jedinný vůz, tak se musí stejně uzemnit celá řada. Ostatně nic nové viz třeba soukolí u 843.
Nevím jestli chápete čtený text. Ten test právě toto vyloučil. První vůz ČD jím prošel bez ztráty kytičky.
Ten test
právě toto vyloučil.Nikoliv, ten test ještě nedoběhl celý.
Proč dostanu hromadu mínusů, když požaduju jeho dokončení? Někdo by ho chtěl ukončit při prvním měření, které vyšlo, aby se náhodou nestal opak? Tak takhle žádná laboratoř nikdy pracovat nemůže.
Nikdo ho při prvním měření ukončit nechce. Nevím co vás to napadlo.
Takže vám dají 9 vrozků na změření, vy změříte 1 z nich a máte závěr
Tak z tímhe postupem by vás vyhodili i ze školní laboratoře.
Nemáte pocit, že kdyby měla celá série těch vozů konstrukční vadu, tak by se to právě při tomto testu zjistilo? Nevím v jaké fázi skončilo vaše vzdělávání, ale zjevně nerozumíte psanému textu. Nebo spíš nechcete rozumět…
Pane Kocurku, já Vaše příspěvky sleduji víceméně u každého železničního článku. Přijdete mi jako kverulant. Ano, test se provedl na 1 vozu, co z toho vyplývá? Že se těžko bude jednat o konstrukční vadu. Pokud by byla, i jeden kus by stačil k tomu, že by musela být odhalena. Přece celá série se dělala podle stejné (nevím) normy/metody/výrobního postupu. Tímto se konstrukční vada vyloučila. Může se projevit maximálně únava materiálu (vozy mají 40 let!), nebo teoreticky výrobní kaz, či vada materiálu u jednotlivých vozů při výrobě. Pak by se ovšem musely testy udělat u všech provozovaných vozů. 9x ČD, 14x… Číst vice »
Já bych mírnil nadšení. Zkouška sice prokázala, že vůz odolává definovaným tlakům, což je určitě dobře, ale to pořád nic neříká o tom, kde a jak to povolí při překročení těch uvedených hodnot.
Tedy nejdříve někdo musí spočítat jaká síla působila na vůz ve chvíli srážky, která kromě toho měla dynamický charakter, ne statický a pak se může zkusit které vozy tomu odolají a které zkolabují.
Protože kolaps konstrukce nastává až při překročení určitých sil (mezi pevnosti), do té doby se může jevit naprosto v pohodě.
Každopádně chválím ČD, že si to nechali ověřit, to je rozhodně pozitivní.
Dovolím si mírně nesouhlasit s mezí pevnosti. Po překročení meze kluzu, kdy deformace narůstá, ale síla již neroste.
To jistě, asi jsem to špatně formuloval. Síla narůstá až k bodu, kdy dojde překročení meze pevnosti…
Přesně tohle jsem chtěl napsat. Ten náraz mohl hrát hlavní roli a pochybuji, že nějaké plynulé stlačování setinkach mm může simulovat situaci při nárazu v rychlosti 30 km.
Jak nehoda v Linci, tak Pardubice jsou ukázkou ztráty stability při tlakovém namáhání – vzpěru, nikoli meze pevnosti.
Vzpěrnou pevnost na provozovaných vozech nikdo zkoušet nebude, jelikož výsledkem zkoušky je kromě hodnoty dosaženého zatížení i zničená skříň.
Ano s tím bych souhlasil. Já si to představuji, tak že k tomu dojde po kolapsu nejslabšího článku konstrukce a řetězová reakce následně dílo dokoná.
Předpokládám, že to nikdo zkoušet nebude, i když dnešní vozy by se měly počítat tak, aby zhroucení nastávalo na k tomu určených částech a nerozdrtily se prostory kde jsou cestující.
Nastalo obojí. Vždyť je z toho přímo vidět, že došlo k plastickým deformacím a porušení materiálu.
Já měl sice fyziku jen v sedmé a osmé třídě školy základní a v prváku na průmce, ale zkusím to. Předpokládám, že skuteční fyzici, například Ythomas_CT se už teď chytají za břicho 🙂 Vlak RJ 1021 stojí. Pohybová energie je nulová. NEx jede proti RJ 1021, váží asi 1500 tun a naráží při rychlosti 38 km/h. 38 km/h = 10,55 m /s. 1500 * 10,55 na druhou /2 = 83,5 MJ = 83,5 MN. Vlak v tuto chvíli plně brzdil, mařil odhadem pohybovou energii 2 MJ = 2 MN. Deformační dráha byla cca 15 metrů. Vůz Bcmz ČD byl vyzkoušen… Číst vice »
Nějak nerozumím tomu přímému převodu z Joule na Newtony. Newton x metr = Joule, tím pádem N = J/m
Tedy: Energii 83,5 zmařil na 15 metrech, což odpovídá síle 5,5 MN. Je potřeba odečíst sílu, kterou působily brzdy samotného nákladního vlaku.
K tomu bych potřeboval znát odrychlení nákladního vlaku při 40 km/h, což si netroufám odhadnout. Síla je hmotnost krát zrychlení.
A stejně to bude přibližné, protože nahoře předpokládám, že přenos sil byl lineární po délce. Mínus energie nutná ke zdemolování kabiny loko 363.
Stačovací zkouška je věc jedna, druhá věc je za zaděžovali každý nárazník zvlášť (vnese do rámu ohyb) nebo oba naráz?
Nehoda byla v mírném oblouku, proto se ptám.
píšu jak…. oprava: „zda zatěžovali“
Žádnej oblouk tam není…
Tak v tom případě mě zmátla tahle fotka: https://zdopravy.cz/wp-content/uploads/2024/06/GPVv5mqWAAAfW6w-scaled.jpg
‚
Z ní to vypadá, jako by jel do olbouku.
Teoreticky by se to dalo oznacit za oblouk..po rozřezu výhybek se RJ dostal na spojku z liché do sudé…takže vozy vlaku určitě v přímé nebyly.
Super.Normám vyhovuje. Ovšem jestli také normy počítají se třinácti vozy před které je tento vůz zařazen. Aby se nakonec nezjistilo, že tyhle voizy klidně mohou jezdit aniž by byly nebezpečné, ale je nutné tomu přizpůsobit podmínky za jakých jsou použity.
Nějaký bližší rozbor vlivu 13 vozů před vozem ve vztahu ke stlačovací zkoušce by nebyl?
Byl. Když postavíte vůz před jeden zabržděný vagon bude jeho deformace mezi lokomotivou a tímto zabržděným vagonem jiná než když stejný vagon postavíte před 13 dalších zabržděných. Čím více zabržděných vagonů za ním bude stát tím je pravděpodobnější, že jeho poškození bude větší.Jak prosté. A co jsem koukal RJ jezdí často s 5ti vozy, nekdy jich má 7, ale 13 nebo kolik měla tato souprava je podle mě extrém.
Tak po nehodě tam sotva někdo vozy přidával…
Extrémem byl Banátský expres s 18 vozy, už se nevešel k peronům. Nikdo tehdy neprotestoval kvůli možné deformaci rámu při nárazu.
Já nevím kolik jich tenhle vlak měl celkem. 12? 13?
To jako že při nehodě vyskočí z rámu vozu trpaslík, běží se podívat, kolik je před ním vozů, a pak podle toho příslušným způsobem rám deformuje nebo rovnou zkolabuje? Já bych tedy řekl, že pokud jeden zabrzděný vagon nebo třináct zabrzděných vagonů vyvinou stejnou sílu, bude deformace pořád stejná. Protože 13 vagonů bude pokaždé působit jinak, podle toho, co to bude za typ, jak budou staré, jakou budou mít údržbu, používá se v normě jednotka, která má pořád stejný účinek, takže se to dá rozumně otestovat – velikost síly vyjádřená v Newtonech. Mohlo by se posuzovat i dynamické působení, ale… Číst vice »
Jasně, že se to bude počítat v určitých jednotkách. Myslíte si, že nehraje roli hmotnost která za tím prvním nejslabším článkem byla, tření které zajistily brzdy všech ostatních vozů a délka která zajistila aby se vozy nesložily do harmoniky všechny? Teorie je jedna věc a praxe je věc druhá.Já dávám přednost praxi. V praxi totiž platí, že první na ráně je lokomotiva a pokud ta odolá energie se přenese na první z nejslabších článků.
Hmotnost se promítla do té síly. Brzdy také. Délka nezajistila vůbec nic. Ta přenesená energie je právě vyjádřená tou silou v Newtonech.
Norma počítá statickou sílu působící na oba nárazníky současně. Praxe se liší v tom, že je ta síla dynamická a působí na každý nárazník zvlášť (a jinak).
Ale jestli tu samou sílu způsobí jeden vagon nebo třináct vagonů je úplně jedno. A to je právě problém vašich komentářů – že se tváříte, jako by tam kromě kinetické energie působilo ještě cosi jiného.
Zkuste si kopnout do jedné cihly. Ucítíte to, ale kousek poodletí. A teď si těch cihel dejte za sebou třináct a kopněte do první. Co se stane? Už svítá?
Já bych si teda tipnul, že třináct cihel bude působit větší silou, než jedna cihla. Takže to neodpovídá tomu, o čem se tu bavíme. Tady se bavíme o pozoruhodné myšlence, že je rozdíl, jestli tou silou 2MN působí jeden vagon nebo 13 vagonů (společně tou silou 2 MN).
Když to chcete přirovnávat k cihlám, je to jako kdybyste tvrdil, že uvezete v kolečku 13 plných cihel, které dohromady váží 20 kg, ale 30 dutých cihel, které dohromady váží 20 kg, neuvezete, protože je to na vás moc těžké.
A pak si pro srovnání tu jednu cihlu pribetonujte. 🙂
Až budeme vědět, jestli ten zlomený vůz byl nebo nebyl ve stejném stavu a měl stejnou pevnost jako ten testovaný pak se můžeme bavit o tom jestli tam působilo nebo nepůsobilo ještě něco jiného.
Tak určitě. To by mne zajímalo, jak by se podle vás dokazovalo, že byl ve stejném stavu, a hlavně že měl stejnou pevnost. Nebo ne, vlastně mne to radši vůbec nezajímá.
Tady to byla rychlost skoro nic a odnesl to jen jeden vagon. Ve Studénce b roce 2008 to bylo 90 a ty vagony byly zdemolované čtyři, bylo 7 mrtvých a cca 70 raněných (v Pardubicích 4 mrtví a rovněž desítky zraněných) . Řekl bych, že přímá úměra z toho jen čiší.
Zaměřte se na první vůz. A to má za sebou jen tři.
https://youtu.be/szY2FLL-ISs?t=43
A teď si představte, že vlak zabržděný stojí a jede ten ocelový blok a naráží do lokomotivy.
Kdyby to pořád nebylo jasné podívejte se jak se chovají vozy při zrážce dlouhých vlaků , a jak vozy končí. obvykle to odnášejí ty první . Když vlak bude v době nárazu stát ten tlak tam pořádád bude.
https://youtu.be/sxoJfwIhXQY?t=14
https://youtu.be/eikzz6op2Ck?t=141
Reakce na řadu vašich příspěvků a videí: Směšujete dvě rozdílné věci: 1. Statická stlačovací zkouška vozu: probíhá podle normy a určuje, že vůz musí odolat definované podélné síle působící na nárazníky. Tu sílu (v Evropě 1000 kN na nárazník) stanovil normotvůrce na základě nějakých scénářů, zkušeností, diskuzí odborníků, tlaku výrobců atd. Ta platí a vozy uváděné do provozu jí musí vyhovět. V čase se ty požadavky mění, v každém státě, rspektive oblasti plastnosti dané normy, můžou být jiné (typicky třeba v USA jsou pevnostní požadavky vyšší). Z hlediska normy je úplně jedno, jakého původu ta působící síla je – jestli… Číst vice »
Děkuji za kvalitní přéspěvek! Já chápu, že pokud je stanovená norma splněna není co řešit. Také je mi jasné, že co nehoda to jiný výsledek, ale u všech lze pozorovat jistou podobnost a na tu se snažím poukázat a sice, že většinou to odskáčou první vozy bez ohledu na to jaké jsou konstrukce nebo typu. Ostatně od začátku se mi celá ta situace s výzvou ke stažení těchto vozů zdá poněkud zvláštní. Nemyslím si, že jsou špatné. Ovšem všichni víme, že kov vlivem stáří koroduje a to bývá příčinou ztráty původní pevnosti. Museli bychom provést tu zkoušku u tohoto konkrétního… Číst vice »
Ten objev, že to odskáčou první vozy, který jste učinil, je způsoben tím, že na první vozy působí největší síla. Když totiž něco narazí do prvního vozu určitou silou, ta síla se rozdělí na dvě části – jedna část způsobí deformaci prvního vozu, druhá část se přenese skrze první vůz na druhý vůz. A tam zase část způsobí deformaci a část se přenese skrze celý vůz na další vůz. A nejenom, že to takhle působí mezi vozy, ale dokonce i v rámci vozu.Tj. začátek vozu se deformuje, čímž se pohltí část energie, a na zbytek vozu se přenáší už jenom… Číst vice »
Podle vaší teorie navrhuji první vůz před zbývajících 13 radši neřadit. Riziko se tím eliminuje stejně jako když se podle jiné známé teorie přestali připojovat vozy poslední, neboť v nich bylo při srážkách zezadu nejvíc mrtvých..🙃
Vtipné. Víte co by stačilo? Neřadit jako první vozy 40 let staré u kterých hrozí, že bude jejich pevnost za desetiletí provozu narušena třeba vlivem koroze a řadit místo nich vozy moderní .
Člověče umíte číst? Vůz ČD byl testován podle normy pro nové a nově schvalované vozy! Ne pro čtyřicet let staré vozy. No, číst zřejmě umíte, jen se to nehodí do vaší teorie, co?
Právě jeden z nich prošel zkouškou a vydržel.
https://www.vagonweb.cz/popisy/popisy.php?k=CD_Z
Bcmz834, Modernziace ÖBB 2004 – 2010, DPOV 2019 – 2023
Regiojet je kupoval 2019 až 2023.
Jestlipak v DPOV museli nějak výrazně vyspravovat rám?
Nebo že by rychlost koroze nezávisela až tak na přírodních podmínkách, ale na jménu majitele, Jančura měl jiné chemické reakce ocele a kyslíku?
A jak se to ty eletrony dozví, že jsou Jnačurovy a mají korodovat rychleji?
Nebo snad má státní fima jiné přírodní podmíky, když jezdí po téže trati?
pan Jančura to chtěl levně – takže proběhla oprava vysokopevnostní barvou/fólií
Stlačovací zkouška sice dopadla OK, ale je otázkou zda potvrdila bezpečnost. Co kdyby rám vozu stlačovali asymetricky, s nějakým rozdílem sil mezi nárazníky? Protože právě to se děje při nárazu, když se nárazníky stlačí na doraz. Vůz pak nadskočí, dojde ke šplhání a odklánění náhodným směrem a už to není symetrický tlak.
Jenže na to nejsou definované normy, takže takové zatížení nedají ani nové vozy.
Chcete zpochybnit zkoušky na VÚŽ, že tedy nejsou průkazné a podle stanovených postupů?
Zkouška prokázala že vůz vyhoví tomu, co se měřilo. Ne zda odolá tomu, co se děje při takové MU.
Pevnostní požadavky norem jsou definovány s ohledem na pravděpodobná zatížení. Samozřejmě vám nic nebrání vyrábět vozidla, která budou dimenzovaná na výrazně vyšší zatížení, klidně pro pád meteoritu. Jen pochybuji, že s nimi na trhu uspějete.
„Pevnostní požadavky norem jsou definovány s ohledem na pravděpodobná zatížení.“
Co bylo pravěpodobné tehdy již nemusí být dnes vůbec pravda. Bylo tehdy počítáno s tím, že za tento vůz bude zařazeno ještě 13 dalších (nebo kolik jich bylo)?
To je v tomto kontextu úplně jedno.
Až tak uplně ne. Vy nepamatujete?
https://youtu.be/VXH3kiVRUkQ?t=17
Všechny osobní vozy zůstaly prakticky v řadě s výjimkou prvního.
„s ohledem na pravděpodobná zatížení“
Norma nemá sílu zakázat výskyt nepravděpodobných jevů. Aniž by mohla zakázat samotou existenci vyššího než návrhového zatížení.
Jinak řečeno: I v tom Santiagu byly překročeny normy.
Zkouška dokázala, že vozy rekonstruované u ČD byly opravdu opraveny (jak jsem tu psal a schytával za to od prvních dnů mínusy), zrezlé části byly vyřezány a nahrazeny a vozy teď vyhovují zkoušce pro nové vozy. No a taky to ukazuje, že Regiojet udělal akorát „štětkovou opravu“ a má prostě vozy v hajzlu.
Ne, ta provedená zkouška fakt neukazuje, co s vozy udělal Regiojet a v jakém je má stavu. Méně té ideologie při interpretaci zkoušek, prosím.
Dám vám 18 betonových krychlí. Zelené a červené, po deviti od každé. z téže šarže výroby.
Změříme 1 zelenou … a známe pevnost těch 9 červených, zaručeně špatně skladovaných!
A nikdo to nesmí rozporovat!
Ano? A co říká tato zkouška o stavu stejného typu vozů v majetku Deutsche Bahn?
To není zpochybnění normové zkoušky (ve VUKV, nikoliv VÚŽ). To je konstatování, že při nehodě na vůz působí jiné zatížení, než normové. Že vůz vyhovuje normě je super, ale a priori to nevyvrací, že v té konstrukci je nějaké slabé místo, které se poruší při nějakém zatížení (jiném, než normovém). Ale samozřejmě zkoušky výrobků se musí dělat dle normy a pokud té vyhoví, je to v pořádku.
Souhlasím. Ovšem pak by normám měly být přizpůsobeny i podmínky použití aby se zajistilo, že normové hodnoty nebudou překročeny.
To se řeší* dle postupu docenta Koláře – „na červenou se zkrátka nejezdí“, nebo použitím vlakového zabezpečovače.
*no, řeší – spíš se snižuje pravděpodobnost, že takové zatížení nastane.
JAsně. Ale tohle opatření je k ničemu .
To není zpochybňování, ty zkoušky (ani ty destruktivní, natož ty nedestruktivní) nemůžou nikdy pokrýt všechny možnosti toho, co se může stát při nehodě. Jsou navrhované podle nějakých modelů chování konstrukcí, možností toho, co se dá měřit a opakovat, atd. V neposlední řadě podle toho, aby se jimi stav provozovaného vozu nezhoršil pro budoucnost. Na VÚŽ jsou v tom uznávaní odborníci, určitě to dělají velmi dobře v rámci toho, co je reálně možné. A spoustu věcí ukážou. A je skvělé, že ČD to nechaly udělat.
Ale nejde chtít zázraky.
Zatím u 1 vozu z 9. Počkal bych na zbylých 8.
není důvod, aby nevyhověly, problém bude spíše při působení jiných sil, nemyslím si, že by v rakousku vyrobily vozy co nevyhovují normám, nebo vyhovují tak těsně, že stačí trochu koroze a vůz se zlomí
Jo vím, ty zbylé prořece nemůžou mít výrobní vadu, jsou modré a lak je udržovaný.
Hele, občas mám pocit, že jste spadl z Marsu. Nečetl jste náhodou, že ČD po nákupu těch vozů nechaly všechny odstrojit, pět jich hned poslali do šrotu pro špatný stav a zbytek prošel komplexní generálkou. Zatímco RJ ke každému koupil kyblík žluté barvy a poslal je do provozu? Fakt jste to nikde nečetl? Už s tím přestaňte, on ten váš barevný argument přesně sedí na postupy RJ…
Všechny vozy určitě nebudou hnát na stlačovací zkoušky, to je nesmysl a stálo by to raketu. Vůbec mě překvapuje, že chtějí testovat více než jeden vůz.
Věřte, že budou 🙂 Zkouškou už prošly tři, další pokračují
To je informace odkud? Protože v článku se píše, že tři vozy prošly kontrolou, pevnostní zkouškou prošel jen jeden – a nepíše se tam nic o tom, že by byly plánované další pevnostní zkoušky.
K otázce: Informace je výslovně uvedená ve článku, jako citace.
Co chcete vic??
Ano, v článku je jako citace výslovně uvedeno to, co jsem posléze parafrázoval v diskusi já. Já se ptám, odkud čerpá informace krva, který uváděl jiné informace, než ty uvedené v článku.
Doufám, že chápete rozdíl mezi stlačovací zkouškou ve VÚKV a kontrolou spočívající např. v měření tloušťky podélníku, měření rovinnosti, kontrole svárů či kontrole koroze.
Že byste z článku četl jen první odstavec?
Všech devět vozů ve vlastnictví Českých drah by mělo projít mimořádnou kontrolou do konce příštího týdne.
Dobře, takže lidí, kteří nechápou rozdíl mezi pevnostní zkouškou a kontrolou, je tu víc. Ale nemusíte se tu všichni hlásit.
„vykonaly na jednom z nich pevnostní zkoušku.“
„Podrobně se také kontrolují sváry a koroze rámu i skříně vozů. V tuto chvíli prošly kontrolou tři vozy“
„Všechny vozy určitě nebudou hnát“
Mužete mi vyjádření ČD přečíst z toho článku nahlas?
„Všech devět vozů ve vlastnictví Českých drah by mělo projít mimořádnou kontrolou do konce příštího týdne.“
Aha, takže nechápete rozdíl mezi pevnostní zkouškou a kontrolou. Tak je to rozdíl.
Dle normy EN 12661-1, kde jsou zkušební zatížení hrubých staveb osobních vozů specifikovány se zkouší nejen symetrická stlačná síla, ale i asymetrické stlačení uhlopříčně přes nárazníky silou 500 kN. V textu to není uvedeno, ale předpokládám, že když už měli vagón na stavu, tak testovali i toto.
2x 1000 kN symetricky
1x 500 kN asymetricky.
Jít 1000 kN jen na jeden nárazník? Takováto i vyšší síla mohla klidně vzniknout, viz nástřel níže.
Srážka byla na rovné koleji. Dle mého názoru kolize probíhala symetricky, dokud nedošlo ke zborcení vozu.
Ten Váš komentář jsem četl, ale myslím si, že takto odhadovat kontaktní sílu nelze.
Kde je v té úvaze chyba?
Pokud se citíte být arbitrem, tak musíc být schopen chybu označit, popast a navrhnout správný postup.
Tak jak to uměl pan doc. Ing. Jiří Kytýr CSc.
Skělý člověk, mimochodem.
Neodpovídají -li fakta představám, tím hůře pro fakta. A protože fandíme RJ budeme teoretizovat, vymýšlet a hledat teorie až do padnutí..
Sem s fatky:
Síla vyvolaná nárazem do rámu vozu byla
a) větší než zkušební
b) menší než zkušební
A teď jsem zvědav, zda RJ taky tuto zkoušku podstoupí, protože pokud ne, tak ve mě klíči podezření, že fámy o korozi zeslabující prvky rámu, nejsou jen fámy.
Samozřejmě že RJ žádné takové zkoušky dělat nebude. Stojí to totiž peníze, kterých Jančura nemá nazbyt.
Proč by to dělal u vozů, které vyřadil?
Časem je potichu vrátí do provozu.
Tak tohle je na hraně pomluvy.
ÖBB, jim se po nehodě zbortil rám těch samých vozů taky.
Vysvětletní nehody u ÖBB je jaké, neúdržba jako u Jančury?
Ne, tomu se říká překročení mezí návrhu. Nemůžete při konstrukci vozu počítat absolutně se všemi možnými srážkami, protože by pak z toho byl tank (ony jsou to tanky už teď, viz jakékoliv moderní jednotky). Norma prostě definuje síly a pokud je ten vůz vydrží, tak je to ok. Pokud se vůz stane součástí srážky, kde působí vyšší síla, tak už je to bohužel statistika. Jinak ona může selhat nebezpečně i ETCS – ta pravděpodobnost, že k tomu dojde, je extrémně malá (mluvíme o střední době do poruchy v miliardách hodin provozu), ale stále nějaká je, takže k tomu může dojít… Číst vice »
Já to vím. Jen nahoře se někdo bije, že po splnění normové zkoušky to ten rám vydržet musel.
Nelžete už laskavě. Je to trapné. Nic takového se nestalo. Došlo k podobné nehodě s minimálními následky. Ano, vůz byl poškozen ale v podstatně menším rozsahu.
Tak OBB jí podstoupilo mimo zkušebnu na nádraží při tom ťukanci a taky to nedopadlo.
Bože to jsou kecy. Prosím tě strč si tu svoji pohádkovou teorii někam.
Můžete s tím začít u sebe.
Úroveň vašich teorií je nepřímo úměrná počtu vašich příspěvků.
Jestli on se RegioJet nestřelil do vlastní nohy s tím udáním…
To nebylo udání, to bylo povinné hlášení.
Určitě? A ta mediální výzva pana podnikatele uskutečněná bez sebemenší znalosti faktů byla taky povinná? Neřekl bych. Byl to čistej marketing. V dané situaci naprosto nechutnej, kterej měl RJ očistit v očích veřejnosti. Nic jiného…
ja bych to udelal take, ta moznost vady tam proste je,… povazuji za spravne, ze se to resi a je treba cekat na vysledky setreni, neni to prvni takto zlomeny vuz pri nehode, navic v male rychlosti…
Jsem rad, ze to CD vyslo a jsou bezpecne, ale take pisi, ze prosli modernizaci…
tak tady nešlo ani tak o rychlost, co tu chybělo do rychlosti, tu bylo na hmotnosti..v tomhle případě neveřím, že jiný vůz by to ustál bez rozsáhlého poškození, sice se nemusel zlomit v rámu, ale mohlo to dopadnout klidně i hůře, té energie tam bylo ohromné množství
V malé rychlosti. Jaká bude deformace vozu který postavíte před dva vagony, jaká bude deformace při třech, čtyřech osmi, deseti a jaká bude deformace vozu pokud ho postavíte před nárezem před betonový monolit který bude mít jen pramalou možnost pohybu po nárazu?
Tak udání?
Hele nikdo z vás, kdo mu před nehodou vyčítal trhliny na rámu, to nebyl schopen napsat pod vlastním jménem.
Za prvé to není udání ale povinné hlášení po té co jim zkolabovala konstrukce vozu a nebyl to první případ. Co je povinnost.
Za druhé výsledek zkoušky říká, že vůz odolává předepsaným zatížením. Neříká co se stane po jeho překročení. To bude zajisté terčem mnoha analýz a výpočtů v rámci vyšetřování.
Každopádně je to zajímavý případ, kdy vlastně nezkoumáme jak se konstrukce chovají za předepsanými hodnotami. A tenhle vůz podle všeho normativně naprosto vyhovuje.
Výzkumný Ústav Železniční, a.s. = 100% dceřiná společnost ČD
No a? Zákazníky má z celé Evropy, prestiž v oboru taky. Proč by si jí kazili kvůli 9 olítaným vozejkům…
Ne, bylo to ve zkušebně kolejových vozidel Výzkumného ústavu kolejových vozidel! Nikoli Vámi uváděné VÚŽ.
Ahá, pardon. Moje chyba!
To je jistě pravda, ovšem předmětná zkouška proběhla ve zkušebně VUKV, což je dcera PPF, respektive je nějak propojená se Škodou plzeňskou.
Akorát že vůbec, pevnostní zkoušky dělá Výzkumný ústavu kolejových vozidel = VÚKV a.s., která má jediného akcionáře, Škoda a.s.
Pardon, chyba. Přišlo mi to zvláštní – otestovat si to ve vlastní firmě a pak se tím chlubit 😀 Dávám si palec dolů a ránu bičem.
a co má společného s tímto textem?
U RJ je levnější orchidej na toitoi, a pak nejlépe ještě toitoi zamknout pro její nefunkčnost, než udělat pořádnou rekonstrukci. Třeba vozy na R23 v jakém stavu jezdí… To se divím, že tam ještě někdo nechytil štěnice. Sedačky ani nevytepujou… Prostě humus. A pak pošlou dotazník v rámci spokojenosti. Myslím si, kdyby ty dotazníky brali vážně, tak si to Jančura už hodil.
Štěnice? Už se stalo. https://zdopravy.cz/cestujici-objevili-ve-vlaku-regiojetu-stenice-nasli-je-v-luzkovinach-i-calouneni-205284/
No jako masakr, přitom tam mohly jezdit tří vozové pantery.
Mohly, kdyby si je zákazník objednal a zaplatil.
Děkuji vedení RJ popřípadě zaměstnancům RJ za mínusy, těší mě, že rádi jezdíte v tom humusu. 😀
Co víc pro prokázání bezpečnosti chtít, než demonstrace souladu 40+ let staré konstrukce i s dnešní pevnostní normou EN 12663
PS. spoj vzniklý svařováním je svar, význam slova svár je krapet odlišný
Dá se určit nebo odhadnout, jaká podélní síla působila na soupravu v Pardubicích? Děkuji.
F=m*a
Zjednodušil bych to tak, že nebudeme uvažovat pohyb zabržděné soupravy RJ.
Za hmotnost dosaďme hmotnost vlaku ČDC.
Zrychlení by také neměl být problém odhadnout. Víme, že vlak ČDC jel v okamžiku kolize cca 30 km/h a čas zpomalení na nulu by měl jít odečíst z videa.
Přesné to nebude, ale aspoň pro řádový odhad by mohlo stačit.
Kamsi jsem to počítal.
Myšlenka je následující: Zabržděný vůz vyvolává reakaci třecí silou, tato se sčítá za všechny zabržděné vozy. Sklon trati zanedbávám, v Pardubicích je rovina.
Součinitel valivého tření 0,2 pro kolo-kolejnice v pohybu je zcela reálná hodnota.
Tedy 12 x 0,2 x 42 tun x G = 988 kN (pro G = 9,81)
Jenže ten vlak stál a smýkal se, brzda nepovolila kola. Tedy je možno uvažovat součinitel tření 0,78
https://e-konstrukter.cz/prakticka-informace/soucinitel-treni
Vyšlo mi 3900 kN, odhaduji tak, že skutečnost bude někde mezi 900 a 3900 kN, což je horní fyzikální limit.
Kromě toho tam bude dynamický účinek, protože nejednalo o statické zatížení vygenerovaným tlakem na vůz, ale mžikový náraz. Jaký koeficient do dělá neumím říct.
Proto to berte jako hrubý nástřel.
Můžu jenom hádat, že podélné síly neoscilovaly a že k rezonanci nedošlo. Co by bylo obzvlášť zákeřné, kdyby rám toho vozu měl vnitřní frekvenci blízkou nárazu při posunu, jako byl ten u ÖBB.
Dle HN (odkaz by mi tu asi neprošel) se zkoušelo jako maximum 2000 kN.
Jenže z toho nelze vyvozovat, jakou silou byl zatěžován rám vozu při srážce.
Aniž by bylo možno vyvozovat, že rám s pevností 2000 kN by to vydržel.