Kyjev a Kišiněv poprvé po 24 letech propojil přímý vlak dopravce Ukrzaliznycja
První vlak mezi Kyjevem a Kišiněvem. Foto: Twitter.com/AKamyshin/
Každý vagon má speciální výzdobu od ukrajinských umělců.
Každý vagon má speciální výzdobu od ukrajinských umělců.
Vytvořili nový cíl ba který si rusáci budou plýtvat rakety. Ani samotná železnice do Moldavska není tak strategicky důležitá jako např. Kyjev-Donbas nebo Kyjev-Černé moře.
Slečna nebo paní průvodčí na fotce má moc hezké vlasy. 😉
Jízdní doba 17:36 mezi městy, které jsou od sebe vzdušnou čarou 400 km, to je tedy síla.
Je to síla; zvolená trasa přes „Ocnitu“ je asi 700 km dlouhá, ovšem víc než půlka jsou neelektrifikované jedkokolejky v zoufalém stavu, s několika úvratěmi. Trasa přes Podnestří je asi stejně dlouhá, ale aspoň má větší podíl hlavní elektrifikované tratě. Když se vezme v úvahu vzdálenost po železnici, dostáváme se k cestovním rychlostem v postsovětském prostoru ne neobvyklým.
Přes Podněstří jako relikt po SSSR, které snad nikdo jako stát neuznává, by bylo sice spojení s větším podílem lepších tratí, ale neví někdo, jestli stále provádí na hranicích s Moldavskem pohraniční kontroly? Pokud by se jezdilo právě tudy, přes podněsterský Tiraspol, mohlo by to spojení dost komplikovat. Jedna kontrola na hranicích s Ukrajinou, a vzápětí další na hranici s Moldavskem, to by bylo asi jen pro silné nervy.
I kdyby se tam kontroly neprováděly, tak od začátku války jistě budou. Trasovat tudy vlak v této situaci je předpokládám nemožné.
Tento vlak Kišiněv-Oděsa předpokládám taky přestal jezdit.
https://odessa-journal.com/new-train-4-hours-trip-from-chisinau-to-odessa/
Ech tam hrozí horší věci, než celní kontrola. Střelbu na vlak nevyjímaje.
Pohraniční kontroly mezi Modlavskem a Podněstřím se před válkou prováděly; rychlík Moskva-Kišiněv tudy jezdil. Jak je to teď z železničním provozem přes Tiraspol, nevím.
Tudy jezdil jeden (ten luxusnější) vlak mezi Moskvou, Kyjevem a Kišiněvem. Pohraniční kontroly se prováděly velmi nahodile, skoro ne. To samé i v rychlíku 641/642, který jezdil pětivozovou D 1 M mezi Kišiněvem a Oděsou. V obou případech ale píšu o roku 2019.
Tyto relace ani dříve nesloužily primárně pro spojení mezi metropolemi.
Takže přímý vlak jezdil, ale přitom nejezdil? Předchozí vlak nezastavoval v Kyjevě? Nebo nebyl přímý protože neměl výchozí ani cílovou stanici v Kyjevě?
Nebo jde jen o to, že šlo o spojení Ruských a Moldavských železnic, tak proto nebyl přímý?
viz nadis… prvni vlak provozovany ukrajinskymi drahami
V nadpisu je jen název dopravce, a že to je první přímý vlak po 24 letech, nic o tom, že to je první přímý vlak provozovány Ukrajinskými dráhami. Jasně z článku to pak vyplývá, ale nadpis prostě evokuje pocit, že tam 24 let nic přímého nejezdilo. Nadpis: První přímý vlak po 24 letech, bude ho provozat xy. Článek: Ještě donedávna vlak přes Kyjev do Kišiněva jezdil, šlo ale o spojení ruských a moldavských železnic, kde nebyl Kyjev koncovou ani výchozí stanicí. To zas evokuje pocit, že se nejednalo o přímý spoj, protože: 1)) šlo o spojení Ruských a Moldavských železnic… Číst vice »
Úkolem nadpisu je přilákat čtenáře, úkolem obsahu článku je předat informace. Nadpis evokuje pocit, že daný dopravce neprovozoval vlak mezi Kyjevem a Kišiněvem po dobu 24 let. Jestli nejezdil někdo jiný to v nadpise není, ale to není úkolem nadpisu.
nechápu, co na tom nadpise nechápete? je zcela jasný … a v souladu s textem článku.
„Kyjev a Kišiněv poprvé po 24 letech propojil přímý vlak dopravce Ukrzaliznycja“
ten nadpis naprosto jasně říká, že poprvé po 24 letech propojil Kyjev a Kišiněv dopravce Ukrzaliznycja.
Nijak to nevylucuje (a není v rozporu) to , že tam v mezidobý jezdil jiný vlak provozovaný třeba ufony.
Nadpis jednoznačný není, spíše vypadá jako odpověď na otázku „Kdo poprvé po 24 letech propojil Kyjev a Kišiněv?“, neboť vlastní výpověď bývá spíše na konci věty.
Přímé vlaky jezdily dva (před Covidem a válkou) : 1) normální vlak složený z moldavských lůžkových (a restauračního) vozů (ještě socialistického typu – Ruské železnice poslední dobou vyhrožovaly moldavským, že už je nebudou na své tratě pouštět), který jezdil denně. Mezi Kyjevem a Kišiněvem jezdil po trochu delší a hlavně pomalejší trase přes Žmerynku, Ocnitu (úvrať) a Ungheni (úvrať). 2) luxusnější vlak složený z moderních ruských lůžkových vozů, který jezdil jen některé dny v týdnu. Ten jezdil mezi Kyjevem a Kišiněvem po kratší a rychlejší trase přes Žmerynku, Podolsk (nebo Kotovsk – ono se to pořád přejmenovává, tohle město už… Číst vice »
Košice-Mukačevo nebude obnovené?
Podle návrhu slovenského JŘ asi ne. Jsou tam dokonce jen vlaky (rychlíky) Čierna – Čop bez koncové stanice Mukačevo. Asi je lepší, když pojedete mezi Košicema a Čiernou tornádem (nebo tam už jezdí něco lepšího/jiného?) místo mravencem. A že není uvedené Mukačevo může být způsobené nejistotou na Ukrajině.
Jája nejistota, když jsou Ukrajinci schopni provozovat vlak do Kišiněva, stejně jako vlaky do svych měst těsně u fronty?
Spis bych za tím viděl klasickou lenost ZSSK. Jakákoliv výmluva se hodí, aby si ulehčili práci.
Obávam sa že za to môže zas nejaký premotivovaný bezpečák. Objektívne nie je dôvod do Mukačeva nejazdiť.
Jak vůbec tyhle vlaky byly financované? Díky.
Ten vlak byl poměrně bizár a zajištění provozu bylo asi dost komplikované. Bez problémů to zastoupí hromada busů…
V čem je bizarní propojení Slovenska s Ukrajinou vlakem? Nebo jezdili nějaké zvlášní soupravy?
Jezdily tam bagety, což je na 150 km elektrifikovanou mezinárodní trasu poněkud nedůstojné vozidlo.
Ale tady je hlavní kritérium, aby to bylo na Ukrajině schválené a aby se v tom nedaly pašovat kartony cigaret.
Jel jsem tím koncem března v roce 2020 z Košíc do Mukačeva a nevypadalo to, že by to jelo prázdné, dokonce na ukrajinské straně jsem nejen já obdivoval jízdu ze stanoviště strojvedoucího. Myslím, že Ukrajincům tohle vozidlo rozhodně nevadilo, když jsem se svezl posléze elektryčkou, tak tenhle ŽSSK vlak je luxus.